Aby se však vaše ponoření do vesmírné války v rámci multiplayeru nepodobalo hození (a následnému potopení) neplavce do bazénu, obsahuje hra i kampaň pro jednoho hráče. Hrajete v ní za admirála Imperiální flotily, který má zastavit 12. Abaddonovu černou křížovou výpravu v sektoru Gothic. Imperiální flotila je ze všech nejvšestrannější, čili můžete dle libosti a preferencí volit buď boj na dálku, nebo se soustředit na blízká setkání kýlů a značně destruktivní salvy ze zbraní nablízko. Výběr je víceméně na vás a obě taktiky jsou poměrně validní. Pokud vybrané taktice uzpůsobíte složení a výbavu flotily, máte vyhráno.
Svou flotilu totiž komandujete vlastně ještě před bitvou, když vybíráte, jaké lodě se boje v daném vesmírném sektoru účastní. Vše samozřejmě uzpůsobujete konkrétnímu střetu a především předem dané nepřekročitelné tonáži. Většinou vystačí na pár lehkých křižníků, jeden těžší a přidružené „smetí“ v podobě podpůrných lodí. Už toto omezení pak předurčuje nejen tvář jednotlivé bitvy, ale i celé hry: nehledejte zde střetnutí stovek lodí, ale jen taktické real-time bitvy desítek plavidel.
Umísti, přikaž a panuj
Na začátku každé bitvy lodě rozmístíte do předem určeného pásu, nastavíte, na jakou vzdálenost se mají držet od nepřátel, kterou stranou se mají k soupeři natočit, a zda mají útočit zbraněmi na přídi nebo na bocích. Po oficiálním začátku bitvy pošlete trojici lodí k signálům nepřátel na levé straně dvojrozměrně vnímaného sektoru, další čtveřici někam napravo, dvě umístíte do rezervy v mlhovině uprostřed, a pak už jen čekáte. Chvíle klidu před bitvou využijete třeba k vyslání sondy, abyste zjistili, co přesně se proti vám vesmírem valí.
A pak už to přijde – nejdříve vyberte speciální schopnost na vyslání torpéd, které váš křižník poslušně vystřelí daným směrem. Následně soustředíte palbu lodí na jednu z nepřátelských, vyberete další speciální schopnost a smažíte. O vteřinku později zase křižníku přikážete, aby se pomocí speciálních trysek dostal z dosahu pulzní bomby, kterou nepřítel jako speciální schopnost odněkud vyštrachal. Nepřítel má dole štít! Rychle výsadek elitních vojáků na jeho palubu a doufat, že je umlátíte natolik, abyste na lodi třeba způsobili požár.
Teď se ale zase s jednou z menších lodí musíte vyhnout srážce s křižníkem, ručně vyklikat některé speciální schopnosti nebo opět vyslat torpéda. Ta, abyste to měl jednoduší, zaměřujete v podstatě ručně, neboť AI nelze nijak nařídit, ať je namíří třeba o dva centimetry na mapě PŘED nepřátelský křižník. Aby si do nich naletěl. Nutná sestava pohybů tak znamená následující sekvenci. Nakliknout palbu ze zbraní na přídi a počkat na správné natočení lodi. Nařídit vlastní lodi přesun ve směru, kterým se pohybuje nepřátelská loď. Ve vhodné chvíli zmáčknout tlačítko pro výstřel torpéd. A konečně zase nařídit palbu ze zbraní na boku lodi a útok přímo na loď, aby se vše vrátilo do stavu před výstřelem.
zdroj: Archiv
Klikáním ke slávě Císaře!
„Mikromanažovací“ peklo běžné bitvy ulehčuje především přes mezerník aktivované zpomalení času. Hláška „Activating tactical cogitators!“ se vám vpálí do mozku s razancí planety ničící zbraně hromadného ničení s názvem Exterminatus. Jak jistě chápete, je to právě tím, že zpomalení času budete využívat opravdu často, abyste celý cirkus nějak zvládli ukočírovat, což je zvláště v případě bojů na více frontách dosti obtížné.
Speciální schopnosti nicméně nevyužíváte pořád, ale jen co dvě, tři minuty. Když pak každý střet zabere jen něco kolem deseti minut reálného času, zjistíte ve výsledku, že i přes rozsáhlý mikro-management jde bitva ukočírovat. A dokonce mezi okamžiky zběsilého klikání najdete i chvíle klidu, nebo naopak nudy, když naháníte poslední zbylé nepřátelské lodě. Po frenetickém prvním střetu a chvílích horka, které se periodicky opakují s vypršením cooldownu na jednotlivých schopnostech, totiž budete koukat, jak po sobě lodě zdlouhavě střílejí a vlastně na nic moc nemáte vliv.
V celku je tak Battlefleet Gothic: Armada o něco pomalejší než klasické RTS, i když klade mnohem větší důraz na mikro-management jednotek. Paradoxně ale budete dost často zpomalovat čas, abyste nějak zvládli krušnější chvilky. V průběhu hry nicméně mimo automatického pauzování začnete hledat i nějaké páčky na zrychlení času, které by se zvláště v úvodu bitvy hodilo – zpočátku je pohled na lodě plující vesmírem impozantní, postupně ale zevšední.
Kdo uteče, vyhraje
Postupem času bohužel zevšední i bojování samotné, které nezvládají ozvláštňovat ani jednotlivé úkoly. Z těch generičtějších je tu klasické bránění/útočení na základnu (alias držení blokády), eskort transportních lodí (kdy stačí s loděmi utéct na druhou stranu mapy), ničení nepřátelské flotily a kradení informací (kdy jde o to, udělat výsadek na nepřátelský křižník, a s informacemi na své lodi uniknout do warpu dřív, než vám je někdo zase sebere), ničení konkrétní lodě (než stačí utéct warpem) a útok na planetu (musíte vždy doběhnout na správné místo).
Problém tkví v tom, že řada typů misí se liší jen kosmeticky (kradení informací/ničení lodě), ale hlavně že ve spoustě případů nejde ani tak o to, abyste útočili, ale spíše utekli: zvlášť v multiplayeru často manévrujete tak, aby se lodě ani nepotkaly. Abych však mise jen nehanil, ty ušité čistě na míru kampani jsou naopak velmi zábavné. Jen škoda, že nejsou v kampani všechny takové! Jak rád vzpomínám na eskortu skrz asteroidová pole nebo ničení obrovského Space Hulku.
Problém ale hra nemá jen s příliš podobnými typy misí, ale zvláště v multiplayeru i s vyvážením ras. Ve spoustě výše zmíněných variant úkolů totiž jde hlavně o rychlost. Rychlejší Eldaři zvládají ostatním utéct poměrně bez problémů, což je předurčuje k vítězství. Často tak bitvu vyhrají bez jediného výstřelu, což zřejmě nebylo cílem. Obdobně pak třeba Orkové mohou řvát vzteky, ale může se stát, že se k nepříteli v podstatě ani nedostanou na dostřel, jelikož jsou pomalejší a lodě útočí nablízko.
zdroj: Archiv
Sestavit, stát!
Mimo bojové složky je nedílnou součástí hry i sestavování flotily a její postupné vylepšování. S odehranými bitvami získávají lodě zkušenosti a můžete jim přiřazovat aktivní speciální schopnosti (např. již zmíněné bomby či sondy), pasivní upgrady (vylepšení zbraní, štítů a motorů) a zlepšovat kvalitu posádky (vliv podle konkrétní oblasti zase na zbraně, výsadky…). Systém vylepšování je příjemný, ale i v tomto případě hraje roli absence lepšího vybalancování. Upgrady zaměřené na zbraně jsou totiž oproti jiným podstatně silnější...
Jisté citové pouto k flotile si však tvoříte, což je velké plus. Stejně je v průběhu kampaně příjemně, že si postupně odemykáte přístup k těm největším lodím a učíte se je zakomponovat do své strategie. A také dáváte pozor na lodě, které se při zničení či poškození během mise musí dlouho opravovat nebo na jejich opravu musíte vynaložit zdejší jedinou surovinu: pověst. Jde o milé zpestření všech bitev.
Podobný přístup se nicméně míjí účinkem v multiplayeru a skirmishi, kde musíte opět postupně levelovat svého admirála a jednotlivé lodičky skrze střety s ostatními hráči, které se tím pádem automaticky propojují do jakési „kampaně“. Levelování ale není to nejhorší - musíte rovněž opravovat lodě při zničení v předchozí bitvě, což není zábavné. Často se tak stane, že soupeř pošle lodě do warpu jen proto, že má zrovna své primární porouchané, a do bitvy s vámi si jde jen odbýt „trestné kolečko“.
Vzhůru do boje, admirále!
Přes to všechno však Battlefleet Gothic: Armada stojí za pozornost a může vesmírné stratégy zabavit. Primárně tedy v singleplayerové kampani, která je dobře vybalancovaná, má slušný příběh, nabízí hráči možnost volby, větví se v závislosti na vašich úspěších a neúspěších, RPG prvky v ní dávají smysl a i přes výše zmíněné problémy je bez diskuse zábavná. Hlavně bitvy jsou i přes nevyváženost tempa a jistou recyklaci obsahu zábavné a umělá inteligence je nerozbíjí prcháním z boje.
Zmíněné chyby se ovšem v plné nahotě projeví v multiplayeru a skirmishi, který v současné podobě není zcela funkční a zábavný. Snad autoři v některém z patchů chyby odstraní – v rámci levelování a balancu nejde vskutku o nic systémově nezvládnutelného, stejně jako je možné odstranit aspoň ty nejhorší typy misí. Pak bude Battlefleet Gothic: Armada výborná vesmírná strategie.
