Jak by asi vypadal Indiana Jones, kdyby pocházel z Česka? Na to odpoví domácí hra celým jménem Bonez Adventures: Fulaova hrobka, která vás zavede do dalekého Egypta a odhalí nejedno tajemství faraónů.

Autor: Dick
Publikováno: 21.února 2007

zdroj: tisková zpráva Verze hry: prodávaná/česká/PC
Doba recenzování: 2 týdny

zdroj: tisková zpráva
Název týmu BoneArtz toho asi většině hráčů nic moc neřekne. O to větším překvapením pro ně možná bude, že se jedná o partičku Čechů, kteří se rozhodli prorazit na přeplněném poli počítačových her a urvat si svých pět minut slávy. Titulem, kterým jim k tomu měl dopomoci, je jejich prvotina nazvaná Bonez Adventures: Fulaova hrobka, která dva roky po anglické verzi konečně vyšla i u nás a to v kompletně lokalizované podobě.

• Indiana Jones po česku?
Hlavním hrdinou hry je jistý Mac Bonez, mladý archeolog, toho času pracující na vykopávkách kdesi nedaleko Káhiry. Celé měsíce tu on a jeho tým provádějí archeologické vykopávky, ovšem zatím bez úspěchu. Že by se přece jenom pověsti o bájném králi Fuláovi nezakládaly na pravdě? Když už se zdá vše býti ztracené, podaří se jim objevit podivnou mumii, která je podle všeho starší o více jak 2000 let než hrobka, v níž ji nalezli. Tím se roztáčí velký badatelský kolotoč s cílem zjistit, co je daná mumie zač a především jak se do hrobky dostala.

Mac Bonez už od pohledu nezapře svou podobnost s jiným kabrňákem – Indianem Jonesem. A příběh samotný jakoby se jeho dobrodružstvími také inspiroval – dojde na souboje s mumiemi v pyramidách, obligátní řešení logických problémů za použití nejrůznějších pák a klik nebo třeba na značně profláknutý úprk před valící se koulí. Jestliže tedy patříte mezi Indyho fanoušky, Bonez Adventures vás v tomto ohledu nezklame.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Co však zamrzí, je děj samotné hry. Ať se na titul díváte ze všech stran, nikde nenajdete více než útržkovité zkazky před začátkem každého levelu, které se snad ani za důstojný příběh považovat nedají. Stejně tak slova jako spád nebo dynamika byste tu hledali marně (o adrenalin místy není nouze, ale není to tak úplně to, co myslím). Škoda.

• Žánrový cestovatel
Bonez Adventures: Fulaova hrobka je zajímavou kombinací hned několika žánrů, z nichž největší prostor dostává adventura a RPG. Úplně první level atakuje vaši logiku, kdy po vás vyžaduje pro další postup používání nalezených předmětů nebo dialogy s lidmi.

zdroj: tisková zpráva Hned o level dál nastane obrat o 180 stupňů a namísto klasické adventury tu rázem máme akční RPG, které jakoby hodně opisovalo od Diabla – základem všeho je klasická hack'n'slash rubanice nepřátel, do toho se přidá sbírání předmětů a lektvarů z všudypřítomných nádob, vylepšování vašich vlastností, učení se prvních kouzel a tak dále a tak dále. Každopádně i v dalších fázích hry není dáno adventurním prvkům vale a stále je tu máme (byť v mnohem menší míře) zastoupeny.

Ze hry je cítit snaha autorů o nabídnutí co nejrozmanitějšího herního zážitku, ovšem v tomto případě se to poněkud míjí účinkem. Mám tím na mysli onu žánrovou rozmanitost, která ve výsledků působí poněkud povrchně. Od každého dostanete sice něco, ale ve výsledku to vaše hráčské chutě nenasytí natolik dokonale, jako kdybyste si dávali jen pokrm jednoho druhu. Zkrátka a dobře, při takovém žánrovém rozsahu nelze uspokojit všechny a vždycky se najde někdo, kdo proti tomu bude mít výtky. Například rozvíjení postavy nebo používání kouzel ve hře je značně povrchní záležitost, byť prezentace těchto věcí tomu ani v nejmenším nenapovídá.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Písek, písek a zase písek
Aby toho nebylo málo, do hry jsou čas od času vsunuty různé mezihry, které lze hrát po jejich odemčení i samostatně z menu. Hned v úvodu se tak dočkáte skvělého potrápení mozku v podobě skládání puzzle, o kousek dál zase střílení netopýrů a jiné podobné havěti. Jako zpestření je nelze než kvitovat.
zdroj: tisková zpráva
Jelikož je celá hra zasazena do Egypta a v názvu má slovo hrobka, čekejte, že spoustu hrací doby budete plížit ztemnělými kobkami kdesi v pyramidách, pod nimi či v jejich blízkém okolí. Jen výjimečně se podíváte na světlo boží a navštívíte opuštěné místo v poušti či pravé arabské tržiště. Bohužel, vizuálně všechna místa vypadají značně podobně, což v kombinace s nepříliš měnící se hratelnosti má za následek, že se v pozdějších fázích hry můžete malinko nudit.

• Nerovnoměrná obtížnost
Rovněž mi to nedá, abych se chvíli nepozastavil nad obtížností. Hra nabízí tři různé stupně, kdy si na počátku můžete navolit ten svému srdci nejbližší. Já zkoušel všechny tři a i na ten nejnižší jsem měl občas co dělat, abych zůstal při životě déle než pár minut. Především při procházení podzemních labyrintů na vás útočí celá řada zákeřných nepřátel a lahviček s hojivým lektvarem je skutečně pomálu. Často tak budete po zabití toho či onoho protivníka hledat savepoint s myšlenkou si alespoň trochu pomoci. To se však netýká jednotlivých meziher, u nichž je laťka posazena hodně nízko a všechny jsou postaveny tak, že na jejich řešení musíte dříve či později přijít.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Čistě zákysových míst je ve hře naprosté minimum. Po většinu času tu totiž operujete jen s několika málo předměty, jejichž použití je přísně logické. Rychlému postupu přispívá i velikost lokací, které nejsou nijak extrémně rozsáhlé a vše máte hezky po ruce. I přes to všechno se mi hned v úvodu na konci prvního levelu podařil jeden slušný zásek, kdy jsem nemohl za nic na světě najít chodbu do podzemí. A to podotýkám, že ani po poradě s návodem, kde bylo místo jasně vyznačeno.

zdroj: tisková zpráva Frustrovaně jsem se uchýlil k pixelhuntingu, klikal na každičký milimetr inkriminované stěny a ono nic. Až poté mě napadlo nahlédnout do nastavení, kde jsem si všiml klávesy „Z“ určené k prozkoumávání. Nějak jsem v to nevěřil, ale ano – stačilo ji u stěny stisknout a violá! Opravdu k naštvání, když běžně hra k tomuto úkonu používá levé tlačítko myši… V celkovém součtu hra obsahuje celkem 16 levelů a doba jejich pokoření bude v závislosti na vašich dosavadních zkušenostech a navolené obtížnost oscilovat okolo 10 hodin. To je na hru podobného typu tak akorát.

• Iritující kamera a archaická grafika
Zatím to tu nepadlo, ale tím nevíce iritujícím prvkem na hře, je kamera. Ta je totiž značně problematická a budete s ní zápasit doslova od první minuty hraní. A vůbec bych se nedivil tomu, kdybyste se s ní nesžili. Zásadním nedostatkem je to, že vám byla ponechána absolutní volnost co se jejího natáčení či přibližování týče. Tím pádem stačí s vaší postavou zatočit doleva či doprava a hned si musíte vše upravovat, abyste měli přehled o dění okolo. Tento nešvar vás dokáže rozohnit především v akčnějších situacích, například při soubojích, kdy mnohdy bijete hlava nehlava do míst, kde se domníváte, že soupeř je, jelikož čas na nastavování kamery nemáte. Z toho důvodu jsem si zvykl souboje odbývat výhradně v pohledu zeshora alá první Grand Theft Auto.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Nemusíte mít zrak jako rys, abyste viděli, že Bonez Adventures po grafické stránce dvakrát neexceluje. Svůj podíl na tom jistě má jak velikost vývojového týmu, tak delší vznik hry. Ovšem to nelze brát jako omluvu a zákazníka to nemusí tolik zajímat. Grafika skutečně vypadá pár roků nazpět, použité textury jsou na jedno brdo a veškeré modely moc polygonů nepobraly. Na druhou stranu pokud nad tímhle vším trochu přimhouříte oko, hra vás zcela jistě přesvědčí, že i s tímto málem dokáže vystavět relativně solidní a především uvěřitelnou atmosféru. Na té má také svůj podíl hudba, zvuky a samozřejmě český dabing. Na rozdíl od grafické stránky se všem těmto aspektům nedá nic zásadního vytknout.

• Vrať se do hrobky!
Ačkoliv jsem možná byl na některých místech na hru až přehnaně kritický, konečný výsledek není zas až tak špatný. Bonez Adventures: Fulaova hrobka je totiž typickým budgetovým titulem se všemi jeho rysy. Tím pádem tu pod nepříliš vábnou skořápkou máme skrytou relativně ucházející hru, která si své fanoušky možná najde.

zdroj: tisková zpráva Chutě uspokojí hlavně cestovatelům napříč jednotlivými žánry, protože nabízí od každého něco, ovšem v ničem nejde do hloubky. Zda je to chyba či nikoliv, ať si posoudí každý sám. I přesto není její hratelnost nejhorší, i když časem se pomalu vytrácí a na její místo se dere drobný stereotyp. Prodejní cena byla stanovena na 499 Kč, což není špatné, ale spíše by odpovídala výše 299 Kč.

Stáhněte si: Demo, Videa

Související články: Novinky...

Dick
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích