| Autor: Ivan Kratochvíl Publikováno: 19.září 2008 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze: review/anglická/X360Doba recenzování: 8 dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Líbilo se mi vylepšení krycího módu, kde se můžete přilepit k přepážce jako v Rainbow Six Vegas a přenést se z vlastních očí do pohledu třetí osoby. Občas se však stává, že při míření nevidíte vůbec nic, protože vaše vlastní hlava vyplní celou obrazovku. Potom musíte různě laborovat a zkoušet se posunout, abyste mohli zamířit. Střelba z dobrého krytu je klíčem k úspěchu, protože i na nejsnazší obtížnost stačí schytat pár zásahů a poroučíte se k zemi. Na bojišti se nepohybujete osamoceně, ale máte k ruce obvykle dva různé týmy. Tyto týmy jsou složeny z různých jednotek podle konkrétní mise, takže někdy máte k dispozici jen střelecké družstvo doplněné protitankovým, jindy vydáváte rozkazy dokonce skupině tanků. Týmům velíte klasické povely typu „Následuj mě!“, „Přesuň se na určené místo!“ nebo „Zaútoč na vybraný cíl!“. Přiznám se, že v tomto směru mi ovládání příliš nesedlo, ale s trochou snahy se dá natlouct do hlavy. Správné využívání týmů je ve hře poměrně důležité, i když jejich umělá inteligence často předvádí psí kusy. • Pozor na Jaspera! Někdy se nestačím divit, kde berou tvůrci tolik odvahy, když se chlubí umělou inteligencí a propagují ji téměř jako něco zázračného, ale vždy je potřeba vidět věci s odstupem, s určitou rezervou. Vojáci nebojují špatně, mnohdy dokáží překvapit nečekaně úspěšnou reakcí a mé určité rozčarování vychází spíše z přehnaného marketingu než z vlastních nedostatků hry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Umělá inteligence notně pokulhává v interiéru. Nepřátelé nejsou schopni vás pronásledovat, takže dochází k absurdním situacím, kdy jim vpadnete do zad, oni se na vás otočí, vy ustoupíte o kus zpátky a jste v naprostém bezpečí. Vstoupíte-li do místnosti znovu, opět načapáte vojáky Wehrmachtu u předchozí činnosti, jako by se nechumelilo. Vůbec jim nevadí, že kousek od nich se promenáduje americký výsadkář. Na co si pak musíte dát největší pozor, je týmový chlápek s bazukou jménem Jasper. Zcela zásadní je pozice, na kterou ho postavíte a rozhodně nedoporučuji bojovat ze zákrytu před ním. S největší pravděpodobností se totiž trefí častěji do vás než do určeného cíle a několikrát jsem tak s jeho pomocí vyčaroval doslova tragikomické situace. Mohu to přičítat nevyladěnosti novinářské review-verze, ale příliš bych na to nespoléhal. • Drobná vylepšení Přinejmenším jedna věc je zajímavá, i když v praxi málo využitá. Tou novinkou je možnost přenášet těžký kulomet a vytvořit pevnou palebnou pozici na jiném místě. Na něco podobného si nevzpomínám u žádné jiné hry, pokud neberu v potaz třeba Halo 3 nebo Battlefield: Bad Company, kde se však jednalo spíše o vybudování nového palebného postavení. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Velmi dobře, a občas i hodně brutálně, působí zpomalené záběry, když se vám podaří efektně zlikvidovat nepřítele. Příjemně to oživí hru a vytrhne vás to z nastupujícího stereotypu. Pak jsou tu ještě nějaké drobnosti s hledáním speciálních míst, za která získáváte achievement body, ale já nejsem zrovna příznivec běhání po lokaci a hledání ukrytých blbinek. Je to jen umělé prodlužování hry, které spíše kazí celkový dojem. Ale jak se říká „Proti gustu žádný dišputát“… Standardně velmi kvalitní je míření a překvapilo mě, a současně naštvalo, házení granátů. Je velmi jednoduché zamířit a hodit granát na určené místo, ale naneštěstí se záměrný bod s chutí lepí ke krycím objektům - když chcete překážku přehodit, je to taková vyšší dívčí s výsledkem nejistým. Dobrým zpestřením hry jsou tankové vložky, kde v roli britského velitele rozstřílíte několik německých pozic anebo pasáž se sniperkou, v níž pomáháte uniknout do bezpečí malému chlapci. Kvůli nucenému způsobu boje (obcházení pozic protivníka) však odstřelovačskou pušku na jiných místech nenajdete. • Přechod na nový engine Hra používá Unreal Engine 3.0 se všemi jeho přednostmi i neduhy. Mezi kladné věci patří stylová grafika, kterou však již řadím mezi očekávaný standard. Ničím zvláštním nešokuje, naopak se mnohdy nebudete stačit divit, jak ještě dnes lze odfláknout některé věci v nejbližším okolí. Přesto však třeba mise v bouřce působí nadmíru skvěle a potvrzuje tak sílu tohoto enginu zejména na nejrůznější vodní efekty. Když vidíte, jak kapky vody šplíchají do kamery nebo se lesknou promáčené uniformy vojáků, nestačíte se divit. Velmi dobře vypadají obličeje postav i při nejbližším detailu a ve spojení se stékajícími kapkami po tvářích unavených hrdinů budete lapat po dechu. Obecně lze konstatovat, že dojem z grafiky je velmi dobrý. Mezi technologické nectnosti enginu patří už klasicky problém s pomalejším načítáním LOD modelů, ale to se dá ještě odpustit. Méně však už budete tolerovat strašlivým způsobem odfláknuté stromy v pozadí, které stojí mimo hlavní koridor. Když se na ně zadíváte, vypadají opravdu směšně zastarale, v některých případech vůbec nezapadají do zbytku grafiky kvůli extremně nízkému rozlišení použitých textur. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Asi nejvíce očekávání bylo spjato s novou fyzikou a destrukcemi objektů. Tady se trailerové vize podařilo naplnit jen z malé části a pokud čekáte bortící se zdi, pak na ně rychle zapomeňte. Nějaký ten dřevěný plot, pytlový bunkr nebo sem tam někde nějaké to sklo ano, ale se zbytkem nepohnete, ani kdybyste se na hlavu stavěli. Přesto možnost rozbití krytu dodává hře nový taktický rozměr, ale obávám se, že je to výrazně méně, než v co jsme všichni doufali. • Sliby chyby Před několika týdny jsem udělal tu chybu, že jsem si přečetl příliš nadšená preview a takřka jsem získal dojem, že dostaneme malou revoluci v žánru FPS ze druhé světové války. Když jsem se k těmto článkům po dohrání vrátil, neubránil jsem se několikrát smíchu, protože skutečnost je daleko střízlivější. Žádné velké překvapení ani revoluce se nekonají a svůj prvotní stav bych popsal dokonce jako zklamání. BIA:HH je prostě malou evolucí předchozích dílů a tím to hasne, lidově řečeno. Do jaké míry zaregistrujete všechny ty slíbené věci, záleží na tom, jak moc podléháte reklamní masáži. To ovšem neznamená, že by se hra nepovedla… Tvůrci se už v tutorialu několikrát pochlubí nejrůznějšími věcmi, ale čím déle hru hrajete, tím více přicházíte na to, že se jednalo spíše jen o vlastní reklamu s nepatrným kvalitativním dopadem na hru samotnou. Kupříkladu propagovaná rozlehlá prostranství a intenzivní bitvy bych demystifikoval na obvyklé přestřelky v uzavřených koridorech o počtu nějakých deseti, patnácti vojáků dohromady. Když se podíváte na hezky ztvárněnou mapu lokace, vidíte sice nečekaně velkou plochu, ale ve skutečnosti je to jen různě zakroucený tunel, který se prakticky nedá opustit. Navíc je každá taková mapa rozdělena na úseky, po kterých je hra přerušena filmem. Do další části pak vstupujete jediným možným průchodem, který se za vámi uzavře. K tomu asi není víc co dodat. Není to kritika hry, jen konstatování, že přirovnávat se byť jen symbolicky k Flashpointu, to je hodně velká fantazie. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii • Suma sumárum Jakkoliv první díl „Bratrů ve zbrani“ přinesl svěží vánek na pole stříleček ze druhé světové války, jeho pokračovatelé už trochu strnule přešlapují na místě. Hra disponuje pěknou grafikou, dobrou atmosférou a svéráznou taktikou, které se náročnější hráč pousměje – o tom, že však dokáže pobavit, určitě není nejmenších pochyb. Svou roli tu může sehrát i multiplayer, který ale bude jen těžko konkurovat zavedenějším projektům. 
zdroj:
tisková zpráva
Ve výsledku lze konstatovat, že hra je nadprůměrně kvalitní, jen už tolik nenadchne jako před lety. Já jsem se opravdu dobře bavil, ale čas od času jsem hru raději vypnul, abych získal větší chuť do dalších bojů. Tvůrci se stereotyp snaží rozbíjet vložením několika odlišných akčních sekvencí typu jízda v tanku nebo palebné krytí jiné postavy, ale mně to nepřišlo dostatečné. Jestliže jste si však předchozí díly oblíbili, klidně dejte šanci i tomu poslednímu. Rozhodně nebudete zklamáni.Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Dojmy, Novinky, Brothers in Arms Earned in Blood recenze, Brothers in Arms 1 recenze |
| Ivan Kratochvíl | |
| autorovi je 32 let a pracuje jako designér v 2K Czech; psaní bere jako hobby; preferuje akční hry a automobilové závody, ještě větší přednost však dává autům opravdovým |
