Autor: Jiří Sládek Publikováno: 2.října 2008 |
Setkání s domorodci Jednotku vojáků, která se rovněž sluní na palubě lodi, asi pošlete na průzkum okolí, aby zmapovala krajinu a případně objevila ideální místa pro založení dalších měst. Určitě přitom narazíte na domorodce. Zpočátku jsou přátelští a nemá smysl je nějak zvlášť popuzovat; i když samozřejmě často okupují místa bohatá na zdroje, které byste rádi zabrali pro sebe. To má ale čas, v prvních fázích s nimi vykouříte dýmku míru. Při průzkumech narazíte i na indiánská svatá místa; jejich prozkoumání s sebou nese riziko konfliktu, ale také šanci na nalezení pokladu nebo starobylé mapy, která vám odhalí něco ze skrytého území. Ohledně soužití s indiány si neodpustím jednu kritickou poznámku: ve hře je až nereálně snadné vyjít s nimi po dobrém. Ve skutečnosti se přitom Evropané s domorodci v lásce příliš neměli... Těžba a výroba Colonization je samozřejmě hodně o budování měst. Jejich management přitom představuje jednu ze zásadních odlišností oproti Civilizaci. Ano, i tady rozmísťujete své pracanty na čtverce v okolí města, a podle toho vám do skladiště (mimochodem zoufale malého, co nejdříve je potřeba přistavět další) proudí různé suroviny: ryby nebo kukuřice, železná ruda, tabák, cukrová třtina, trámy z pokácených stromů... Jenže tím starost o město zdaleka nekončí. Zvláště po zajištění dostatečného přísunu surovin (dostatek jídla je cestou k získání dalších kolonistů a tedy i zvětšení města) budete obsazovat také výrobní budovy. Jejich základní verze máte k dispozici již od založení města, pokročilejší můžete postavit. V tomhle směru Colonization připomíná (ač ve zjednodušené formě) ekonomiku ze Settlers; máme tu třeba tabáčnickou dílnu, ve které z tabákových listů vznikají cigarety. V palírně zas z cukrové třtiny vydestilují rum. Nechybí ani výroba oblečení a dalších věcí. Vaši svěřenci také mohou produkovat speciální body – politické, vojenské, diplomatické... ty jsou potřeba k mnoha věcem, mimo jiné k získávání význačných osobností, které poskytují zajímavé bonusy. Ten umí to a ten zas tohle... Jednodušší budovy postavíte prostě za pár kol vlastními silami, nicméně složitější stavby vyžadují nářadí. To vyrobíte v dílně z rudy, a pokud pro něj nemáte upotřebení na stavby, můžete jej třeba přeměnit v kovárně ve zbraně... a ty zas použijete při rekrutování vojenských jednotek nebo výrobě kanónů a válečných lodí. Výrobní systém mi připadá celkem propracovaný, ale zároveň logický. Na odlišnost od Civilizace si zvyknete poměrně rychle. A výčet rozdílů ekonomickým modelem nekončí. Také tu trochu jinak pracujete s lidskými zdroji. Lidé se vám rodí jednak při dostatečném přísunu jídla, ale také je můžete vozit z Evropy. Není to sice zadarmo, ale zas na vás v přístavu čekají různí specialisté. Pokud třeba experta rybáře nasadíte na rybolov, můžete si být jisti, že vyprodukuje víc jídla nežli nespecializovaný kolonista nebo pracant s odlišným zaměřením. Slavná jména Kromě lidí a budov budou vaší starostí také politické, náboženské a jiné body, již výše zmíněné. Slouží mimo jiné k lákání různých historických osobností do vlastních řad; pokud disponujete potřebným množstvím bodů, přidá se k vám třeba Ben Franklin, Hernan Cortes, Francisco Pizarro nebo Pocahontas. Taková osobnost se nepromenáduje po mapě jako běžné jednotky, ale přidává některé bonusy; jednorázové (např. několik kolonistů navíc) nebo trvalé (třeba lepší vztahy s domorodci). Bez boje to prostě nejde Až doposud to možná vypadá na mírumilovnou hru. Ale chyba lávky. Na bohatství amerického kontinentu mají samozřejmě zálusk i ostatní mocnosti. Navíc pokud budete dráždit indiány, vykopou válečnou sekeru a bojovníci z jejich táborů se sesypou na vaše města. Tyhle všechny válečné konflikty sice obvykle jde odvrátit obratným diplomatickým jednáním, ale bez boje to nakonec stejně nejde. Jedinou cestou k vítězství je totiž vyhlášení nezávislosti (musíte tak učinit dřív než ostatní národnosti) a rozsekání expedičního vojska, které váš evropský král pošle jako odplatu, na cimpr campr. Závislost na Evropě Colonization vyžaduje jiný přístup nežli klasická Civilizace. Už jsme zmínili, že bez válčení to nakonec nejde, ale je třeba myslet také na to, že před vyhlášením nezávislosti je výhodné co nejvíc obchodovat s Evropou. Vaše lodě tam dopravují různé zboží (a samozřejmě ho mohou i dovážet – tuhle možnost jsem ale využil jen párkrát v případě nářadí a zbraní) a na oplátku vozí do Zámoří lidskou sílu. Zvlášť ze začátku, když máte dvě tři osady, je každá ruka dobrá. Námořní jednotky jsou vůbec důležité. Kromě toho, že představují první linii obrany při válce o nezávislost, jsou také ideálním přepravním prostředkem při kolonizování vzdálenějších míst, protože samozřejmě plují mnohem rychleji, nežli se trmácí chudáci kolonisté po svých džunglí nebo prérií. další obrázky v galerii Dobře se hraje i tentokrát Tak trochu jiná Civilizace. Parafráze na reklamní slogan řetězce s nezdravým jídlem tuhle hru vystihuje. Graficky nejde o nic nového, ale to vůbec nevadí. Mapa je dostatečně oddálitelná, abyste měli přehled, ale klidně si můžete přiblížit pohled tak, abyste viděli, jak váš pionýr zúrodňuje půdu v blízkosti osady obehnané dřevěnou palisádou. Styl je odlehčený a drobet komiksový (i když ne zas tak, jako třeba v konzolové Civilization Revolution!) a tak nějak mi připadá, že k celé hře výborně sedne. Na první pohled jen kosmetický klon Civilizace, na pohled druhý hodně zajímavá tahová strategie o dobývání Nového světa. Když si zvyknete na odlišný styl hraní i ekonomický systém, bude vás nejspíš Colonization bavit hodně a dlouho. Hratelnost je výborná, díky různým mapám, startovním pozicím a široké škály nastavení obtížnosti u hry můžete vydržet opravdu dlouho. Příznivcům tahových strategií rozhodně doporučuji. Související články: Dojmy, Novinky, Vše o Civilization IV a datadiscích |
Jiří Sládek | |
autor je šéfeditorem portálu TN.cz |