Po dohrání druhé epizody s podtitulem The Wise Monkey si troufám tvrdit, že nikoliv. Zajímavé nápady z první epizody jsou dále rozvinuty, a tak se hráčům nabízí ještě větší prostor pro manévrování. Na druhou stranu však musím připustit, že celkový výsledek mohl být ještě lepší. Na povrch se totiž stále více dere viditelná snaha o usnadnění postupu, což je prvek nanejvýše diskutabilní.
Jak snadné je až příliš snadné?
Tvorba hry pro širokou veřejnost rozhodně není chybou, důležitý je však styl, kterým se toho tvůrci snaží dosáhnout. Lze to udělat s grácií, můžeme ale podlehnout svodům jednoduššího řešení a pomoci si několika ne úplně přirozenými prvky. A k takovému scénáři se bohužel uvolili i autoři Cognition. Není proto výjimkou, že se ve hře rozhodnete odejít z lokace, ale hlavní hrdinka vám řekne něco ve stylu: „Ještě není čas odcházet, nejdříve bychom si měli promluvit s Johnem o případu.“
Těžko říct, zdali jsou tyto vsuvky pouze důsledkem nedostatku nápaditosti, nebo berličkami, bez nichž by nebylo možné spíchnout finální kód hry. Zřejmé však je, že tímto způsobem tak trochu uniká radost z toho, že jste na situaci přišli sami a vyřešili ji. Hra tím docela klidně a zbytečně může ztratit na atraktivitě u zkušených hráčů, kteří by ji jinak také mohli ocenit.
Přítel ve spárech sériového vraha
I druhá epizoda Cognition se totiž prezentuje napínavým thrillerovým příběhem, do kterého se vedle vyhrocených, ale současně také nevyřešených, událostí z předchozího dílu jako živá voda vlévají události nové. Eričin kolega a bývalý přítel Sully je unesen sériovým vrahem, po němž v posledním době pátral a Erika se opět pokusí přijít případu na kloub dříve, než bude pozdě.
Vedle nového místa činu tak navštívíte i několik dalších nových lokací, které úzce souvisí s případem „The Wise Monkey“. Půjde především o byt hudebnice Mellisy, v němž vás (navzdory temnému příběhu) čeká několik úsměvných chvilek při řešení logického puzzlu vycházejícího z uvolněné a trochu bordelářské povahy této nájemnice, nebo o kancelář děkana univerzity a byt Kelly, další osoby spjaté s případem.
Zážitek ze hry však umocňují především rozhovory, které si drží vysoce posazenou laťku kvality z předchozího dílu a dokáží hráče v příběhu velice silně ukotvit už na začátku epizody - nepustí ho ze svých spárů až do závěrečných titulků. Velkou měrou k tomuto pocitu přispívají samozřejmě i filmové sekvence a mnoho citově vypjatých okamžiků, které hráči dovolují ztotožnit se s hlavní hrdinkou a prožívat její strasti pomalu stejně, jako by je býval prožíval sám.
zdroj: Archiv
Další stupeň 6. smyslu
V této epizodě však navíc přichází na řadu i další stupeň Eričiny intuice, který vedle kompletování předmětu na místě činu a dotýkání se osob za účelem projekce zážitků, umožňuje hráčům získávat informace i z předmětů ve svém inventáři, které byly relevantní nějaké události. Tímto způsobem tak můžete zjistit například i správné znění vzkazu, co byl ve shonu špatně napsán, nebo způsob otevření záhadné skříňky.
O nedostatku pestrosti tedy nemůže být řeč a u druhé epizody Cognition: An Erica Reed Thriller určitě zažijete stejnou a možná i větší zábavu než u první. Problémem je pouze slabší technické zpracování, kvůli němuž můžete být občas svědky třeba toho, jak Erika prochází nějakým předmětem, nebo jí z kalhot prosvítá zadek.
Také se nevyhnete občasným záslepkám a přílišně okaté snaze o pomoc. Ale i tak vás tento kousek posadí do křesla a nechá vás vydechnout až se závěrečnými titulky. Proč? Protože je ohromně dynamický a scénáristicky dobře zvládnutý. Alespoň zatím. Pomalu se nám tu rýsuje jedna opravdu fajnová epizodická adventura.
Stejně jako v případě recenze první epizody se vyhneme číselnému hodnocení, které si schováme až pro celou sérii. Kdybychom ale hodnotil měli a museli, bylo by to stejné jako minule, čili za 8/10.