Comanche 4 - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Comanche 4 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

3. 12. 2001 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Jak dopadla plná verze této vrtulníkové akční hry se strojem RAH-66 Boeing-Sikorsky Comanche, v níž se Novalogic konečně rozhoupali k přechodu od voxelů na moderní grafický engine?

Autor: Leon
Publikováno: 3.prosince 2001


Zvětšit zdroj: tisková zpráva Asi není mezi příznivci leteckých simulátorů nikdo, kdo by neznal sérii vrtulníkových simulátorů Comanche od Novalogic. Ostatně nemusí jít ani o příznivce tohoto herního žánru, vždyť v době, kdy se nejmodernější počítač označoval jako 486, hrál Comanche snad každý. Svým způsobem šlo tehdy o převrat, protože něco jako 3D akcelerátor neexistovalo, a přesto vznikl (na svou dobu) graficky úchvatný simulátor s dokonalou hratelností. Je pravdou, že další díly už zůstaly poněkud ve stínu této slávy, za což si ale mohou u Novalogic sami. Jaksi totiž nezachytili moderní grafické trendy a jejich lpění na přežitém voxelovém enginu bylo podivuhodné. Podobně jako u série Delta Force se tedy až čtvrtý díl Comanche oprostil od zastaralého enginu a my si zase můžeme zkusit létat s Comanchem se vší parádou.

 Ani simulátor, ani arkáda
Jak název napovídá, celá hra se točí kolem vrtulníku Comanche, celým označením RAH-66 Boeing-Sikorsky Comanche. Jde o nejmodernější vrtulník vyvíjený pro americkou armádu, přičemž s jeho nasazením se nepočítá dříve než za 5 let. Jinak řečeno - existují pouze prototypy a experimentální verze. Vývojáři hry proto nejsou příliš svázáni dodržováním technických údajů a to se jim jen hodí. Hned na začátek totiž musím konstatovat, že Comanche 4 není (podobně jako všichni jeho předchůdci) klasický vrtulníkový simulátor, ale spíše jde o vrtulníkovou akční hru (divné žánrové zařazení, ale nic přesnějšího mě nenapadlo). Na druhou stranu nejde o arkádu v klasickém pojetí. Je to zkrátka něco mezi. Z tohoto faktu musíme vycházet i při samotném pohledu na hru. Bohužel takto pojatý Comanche 4 nemá proti sobě konkurenci, takže se jen těžko porovnává jeho kvalita. Přesto se o to teď pokusíme.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Comanche 4 klade důraz především na akci. V praxi to vypadá tak, že vzlétnete ze základny a za několik sekund již kosíte zástupy nepřátelských jednotek všeho druhu. Žádné zdlouhavé přesuny a navádění - těch několik málo waypointů na cestě je jen čistě orientačních. Mise jsou rozděleny do 6 kampaní, přesto se o klasických kampaní příliš nedá hovořit. Především chybí příběh na pozadí a ani mise samotné na sebe nenavazují. V rámci jedné kampaně se tak můžete dostat do všech koutů Země, od Filipín, Indonésie, Egypta, Panamy, Běloruska až já nevím kam.

Mise jsou navrženy jako zcela fiktivní a stejně tak v nich bojujete proti fiktivnímu nepřáteli. Do další mise se dostanete pouze v případě, že úspěšně dokončíte misi předcházející. Většinou to není problém, tedy pokud pochopíte, co se po vás v misi chce. Vedle klasických misí, kdy někam doletíte a tam (byť z různých záminek) zničíte veškeré nepřátelské jednotky, totiž občas existují i speciální mise, kde pouze bojový elán nestačí. Jde povětšinou o různé „stealth“ akce, jako například v jedné misi s civilní Cessnou. Nejprve doletíte na místo, kudy se předpokládá její cesta, někde ze bukem si na ní počkáte a pak musíte z povzdálí sledovat její cestu až na tajnou nepřátelskou základnu. Pak již nastává klasická situace - srovnání základny se zemí.

 Bojový arzenál
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pokud jste hráli některý z předchozích dílů Comanche, nebude vám dělat žádný problém zvyknout si na ovládání a styl hry. Ten se totiž vůbec nemění. V opačném případě si můžete osvojit začátky v tréninkových misí, kde je vám vše vysvětleno po lopatě. V akcích máte i nadále k dispozici wingmana s druhým Comanche, který je sice docela užitečný, ale naprostá většina bojových úkolů stejně zůstává na vás, což je ale jen dobře.

Na ničení nepřítele máte slušný bojový arzenál, se kterým si v pohodě vystačíte. Vedle univerzálního palubního kanónu máte většinou i dostatek raket, ať už jde o rakety Hydra, protiletadlové Stingery či moderní a velmi účinné Hellfiry. Jejich účinnost je sice přizpůsobena požadavkům hry, na druhou stranu se způsob jejich zaměřování alespoň vzdáleně podobá realitě. Nemusíte se obávat, že pro své podvěšené miláčky nenajdete dostatek cílů. Naopak se občas i může stát, že vám dojde munice, zvláště v případech, kdy používáte na nějaké cíle nevhodnou munici. V takovýchto případech se můžete vrátit na základnu, bleskově doplnit munici a opravit poškození vrtulníku (jak realistické :)) a stejně rychle se vrátit do boje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Jednoduchý fyzikální model a ovládání
Také o poškození vrtulníku se nemusíte příliš obávat. Občas vás sice asi sestřelí, ale to se nestává příliš často. Střelba z kanónů a kulometů vám moc neublíží, a tak pouze přímý zásah z nějaké té rakety udělá pořádný škrábanec na vašem Comanchi. Sestřelí vás tak až v momentě, kdy procentuální ukazatel celkové míry poškození dosáhne nuly. Na displeji sice vidíte, do které části jste byli zasaženi, ale na letové vlastnosti to má vliv velmi malý. Ono se ani není co divit, protože i samotný letový model je vyloženě arkádový. Díky němu si můžete ve vzduchu dovolit věci, které nemají s fyzikálními zákony nic společného a skuteční letci by si při nich klepali na hlavu, speciálně pak na čelo.

Kvůli tomu je značně jednoduché i ovládání, u kterého si dokonce vystačíte jen s klávesnicí a myší. Joystick se sice hodí, ale není nutný. Vždyť na vzlétnutí stačí stisk jedné klávesy (mluvím teď o klávesnici), na zatažení podvozku je druhá, pak jsou už jen nutné klávesy na směr letu, jeho výšku, zaměřování cílů, střelbu a změnu zbraní. S tímto si prakticky vystačíte, což zní asi jako rajská hudba těm, kteří si někdy zkusili nastudovat několikasetstránkové manuály k realistickým simulátorům.

 Grafické efekty na jedničku
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Již jsem se zmiňoval o početných nepřátelských jednotkách. Nejde jen o samotný počet, ale i variabilitu. Kromě docela nepříjemných vojáků (pokud se třeba skrývají někde za stromy se Stingerem) je tu záplava aut, bojových vozidel, tanků, vrtulníků i lodí. Jejich přesný výčet je prakticky nemožný nejen pro jejich počet, ale i proto, že ve hře se nijak (ani na radaru) neidentifikují. Ono v bojové vřavě stejně ani nestačíte sledovat, do čeho to vlastně „šijete“. Co se ale autorům povedlo náramně, jsou exploze a další konce nepřátelských jednotek. Jde opravdu o nádhernou podívanou, která stojí za to. Při detailnějším pohledu si můžete také všimnout dalších drobností, třeba toho, že po zásahu hoří i stromy.

Moc krásné je pozorovat i potápění různých druhů lodí - některé explodují a zbyde po nich jen olejová skvrna, jiné se převrátí na bok, další se ponoří třeba přídí napřed a některé se potopí v mělkých atolech tak, že kus stožáru je nad hladinou. Ono vůbec po grafické stránce se dá hře těžko co vytknout. Přechod na moderní engine nelze hodnotit než pozitivně a výsledek stojí opravdu za to. Speciální pozornost věnovali autoři vodním efektům, zvláště pak tomu, kdy rotor nízko letícího vrtulníků dělá na vodě vlny. Tento efekt se ale netýká jen vody - při letu nízko nad zemí víří prach, což si můžete všimnout třeba v písečném Egyptě. Po grafické stránce se prostě Comanche 4 povedl. Pozadu příliš nezůstávají ani zvuky, byť je mi divné, proč mě nefungovali při prvním spuštění hry, což je stejný případ jako při hraní demoverze. Hudby se tentokrát nedočkáte, ale to není na škodu, spíše naopak.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Zatím bez hry přes internet
Troufnu si tvrdit, že všechny mise ve hře lze dohrát velmi rychle, a tak nastává otázka, co dál. Jedním z řešení je přiložený editor misí, kde si můžete tvořit mise podle své libosti. Druhým je pak multiplayer, který má v současnosti ale jedno značné minus. Nejde totiž hrát přes internet skrze firemní servery Novaworld. Ty mají v současné době určité problémy, takže přímo ze hry bylo online hraní vypuštěno a patrně se ho dočkáme až v některém z příštích patchů. Pokud zatím oželíte hraní přes internet, je pro vás nachystán multiplayer v podobě deathmatche, team deathmatche a asi nejzajímavějšího kooperativního hraní.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Comanche 4 tedy pokračuje v trendu svých předchůdců a nabízí všem hráčům nepříliš náročný vrtulníkový „simulátor“, ve kterém je kladen důraz na akci a hratelnost. V těchto mezích jde o povedený kousek, kterému navíc prospěl přechod na moderní engine. Troufám si tvrdit, že pokud někdy vznikne i „pětka“, půjde opět o něco podobného. Taková je prostě série Comanche …

Stáhněte si: Demo (63 MB), Trailer (5 MB)

 
Leon
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Povedený akční letecký simulátor s důrazem na jednoduchost, hratelnost a pěknou podívanou. Pokud hledáte něco takového, je pro vás Comanche 4 tou pravou volbou. Pro milovníky realistických simulátorů to ale není …

Nejnovější články