Tuhá defenzíva
Samotný herní koncept Conana je poměrně neobvyklý a do žánru RTS přidává několik zajímavých technik. Nečeká vás totiž klasický boj proti oponentovi s cílem zničit jeho základnu. Nedočkáte se ani příběhové kampaně. Místo toho budete muset bránit svou bázi proti stupňujícím se nepřátelským nájezdům.
A nebyla by to hra ze světa Conana, abyste si za jeho hrdiny nemohli zahrát. Na výběr je buď právě Conan, nebo Valerie. Pokud koupíte Deluxe edici, odemkne se ještě Kalanthes. Váš rek je oproti ostatním silnější, můžete ho levelovat a časem získá speciální abilitu. Navíc pokud hrdina zemře, po minutě se znovuzrodí a můžete válcovat a porcovat nanovo.
K dispozici je celkem 5 úrovní, jejichž obtížnost i počet útoků se stupňuje. K tomu si můžete zahrát ještě speciální mapu s vlastním nastavením počtu vln, četnosti zdrojů a dalších ukazatelů. Na první úrovni začínáte na 5 vlnách, které dokáže porazit i naprostý strategický analfabet, jako jsem já. Každá další přidává 5 vln i nové druhy útočících jednotek.
Nečekejte žádný velký trénink. Na začátku vám hra předvede základní ukazatele na obrazovce a později můžete, nebo nemusíte, pročítat různé tipy a informace.
Partie může skončit dvěma způsoby. Buď přežijete a zvítězíte, nebo nepřátelé zničí vaši bázi a vy se tak ocitnete v nemilosrdném poli poražených. Zkuste si představit své pocity po úporném dvouhodinovém bránění a porážce v poslední vlně!
Co se týče samotných herních mechanik, Conan Unconquered se příliš neliší od jiných žánrových her. Abyste mohli rozšiřovat svou základnu, stavět pevnější obranu, cvičit bojové jednotky, musíte získávat základní suroviny jako peníze, dřevo, kámen, jídlo atp. Nicméně hratelnost je osvěžena menšími zajímavými specifiky.
Suroviny jsou rozděleny na 2 typy. Jsou tu ty běžné, jejichž zisk se vám pravidelně generuje v závislosti na tom, kolik produkce máte. Sem patří právě dřevo, kámen, železo, zlato atd. Na druhé straně jsou tzv. flat resources. Ty získáte pouze jednou tak, že postavíte objekt, který je generuje.
Svou provincii můžete rozšiřovat o 3 druhy staveb, a to production, support a defensive. Názvy kategorií dávají poměrně jasný přehled o tom, co od nich očekávat. V produkčních stavbách je všechno, co vám umožňuje těžit, vydělávat, rozšiřovat území a jíst. Podpůrné stavby jsou různé typy budov, kde se dá provádět výzkum a tím objevovat nové typy staveb, je zde ale také například healing shrine, která léčí zranění vašich vojáků. V obranné kategorii najdeme zdi, balisty, pasti a vše nutné pro obranu vašeho území.
zdroj: Archiv
Je libo malý oddych?
Všechnu produkci musíte zvládat mezi nájezdy nepřátelských hord, nebo i během nich. Do toho je dobré připravit si obranu, ideálně vycvičit nějaké bojové jednotky a ještě mezi vlnami prozkoumávat se svým hrdinou terén a získávat zkušenosti a nové zdroje.
Tvůrcům asi bylo jasné, že toho bude v určitou chvíli moc a dali hráčům možnost se zastavit, vše promyslet a rozplánovat. Ano, přidali do hry pauzu, během které můžete stavět svoje jednotky i jim rozdávat rozkazy. To se hodí především v začátcích hry, kdy se s ní tak nějak seznamujete, ale tuto funkci oceníte také při nepřátelských pokusech smést vás z povrchu zemského. V tu chvíli se stává z mezerníku váš nedocenitelný pomocník.
Abyste mohli své výpravy s hrdinou (opravdu se to vyplácí) pečlivě plánovat a nevydali se někam v okamžiku, kdy na vás někdo zaútočí, vidíte na horní liště postup nepřátelské vlny. Víte přesně, kolik jakých jednotek zaútočí a na minimapě uvidíte místo, ze kterého přitáhnou. První útoky jste schopni porazit pouze s hrdinou, později je ale dobré začít budovat domobranu.
Budete čelit pěšákům se zbraněmi na dálku i na blízko, jezdcům na koních, později nekromantům, ale i pavoukům, škorpionům a démonům. Dočkáte se i několika zbraní hromadného ničení v podobě katapultů, které metají otrávená těla i kameny.
Ze speciálních útoků se důvěrně seznámíte například s jedem (poison), morem (disease) a zdaleka nejotravnějším ohněm (fire). Hoří totiž všechno a oheň se samozřejmě šíří. Pokud se vám tedy podaří nepřátelskou vlnu odrazit, musíte ještě doslova hasit škody tím, že svými jednotkami klikáte na hořící objekty a ty na ně lijí vodu. No a než se vám podaří vše uhasit, přijde další vlna. A aby toho nebylo málo, občas se k vám vydají maníci, kteří rádi útočí na vaše neopevněné farmy a těžební stanice. Jaké z toho plyne ponaučení? Opevněte si je.
Ve dvou se to lépe táhne
Pokud se dostanete do stádia, kdy už budete zoufalí a nebudete si vědět rady s tím, jak proboha ty masy nepřátel porazit, je načase povolat posily. Conan Unconquered si totiž můžete zahrát i v kooperativním režimu. Znáte-li tedy ve svém okolí nějakého strategického nadšence nebo se chcete trápit s podobně schopným kamarádem, Conan vám dává možnost. Pokud nikoho takového nemáte, je možné najít někoho online. Každý budete mít svého hrdinu a hra se samozřejmě svou obtížností přizpůsobí.
Dalším zajímavým konceptem ve hře jsou challenges. Během svého počínání ve hře totiž získáváte za různé úkony skóre. Na jejím konci pak můžete vytvořit výzvu, která vygeneruje stejnou mapu se stejnými podmínkami, jako jste měli vy, a můžete nechat ostatní s vámi soutěžit. Výzva automaticky vytvoří žebříček, kde potom porovnáte své výsledky. Sami se také můžete samozřejmě účastnit cizích výzev.
zdroj: Archiv
Arnold by byl hrdý
A jak se to vlastně celé hraje? Musím říci, že mě osobně Conan Unconquered velice potěšil. Bitvy jsou dynamické, svěží, nenudíte se při nich. Nepřátelské vlny vám nedají vydechnout a musíte neustále dumat nad dalším postupem.
Dynamice neubírá ani možnost pauzy, která se osvědčí ve chvíli, kdy vám už vážně teče do bot a můžete tak chvíli zapřemýšlet nad strategií. Právě možnost hru zapauzovat hodnotím jako velice podařenou. Otevírá totiž brány i hráčům, kteří se třeba při hraní strategií necítí úplně jistě v kramflecích a tento element jim v začátcích rozhodně pomůže.
Co mi zde trochu chybělo, bylo lepší ovládání vojska. Kolikrát se mi stalo, že jsem ztratil vojáka a nemohl ho najít. Uvítal bych lepší přehled nad svou armádou, například ikonu s typem vojska a tím, že by se po kliknutí označily všechny jeho jednotky.
Hra časem začne být mírně jednotvárná. Stále na vás budou útočit vlny a stále budete muset těžit a bránit se. Nicméně hra vám neustále hází klacky pod nohy a souboje na vyšších úrovních jsou už opravdové výzvy. Navíc můžete monotónnost rozbourat právě kooperativním módem, který do hry přidává zase něco nového.
Za celou dobu jsem narazil asi jen na jeden bug, kdy mi nepřátelský voják přelétl hradby a začal útočit na mou základnu. Jinak je na tom hra technicky dobře. Ano, můžete procházet zdi, dokud jejich stavba není dokončena a občas si váš hrdina vybere nesmyslně dlouhou cestu namísto jednoduchého průchodu branou, ale jsou to záležitosti, které nijak zvlášť nebolí. Celkově je tedy Conan Unconquered příjemným překvapením a rozhodně stojí za vyzkoušení. Myslím, že by se líbil i Arnoldovi.
