| Autor: Paperboy Publikováno: 15.srpna 2002 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ale pojďme dál - když máte vybraný herní mód (více o nich později), přichází na řadu selekce jednoho ze tří řidičů a jedné řidičky. Nebojte se, neliší se vůbec ničím, akorát šíleností jejich zjevu. Inu, prostě krása. Rovnou zapomeňte na takovou vymoženost, jako je výběr vozu, poněvadž se také nekoná a celou dobu jezdíte v tom samém žlutém kabrioletu, který taxík připomíná asi tak jako herní fyzikální model připomíná realitu. 
zdroj:
tisková zpráva
Čímž se dostávám ke zmiňované podobnosti s GTA3 - spíš než jemu by totiž Crazy Taxi šlo připodobnit k takovému infantilnímu (a to silně) Quarantine nebo především Midtown Madness a Drivera. Pojítek by se našlo hned několik, nejmarkantnější je však hustota provozu a nemožnost přejet byť i toho nejdebilnějšího chodce. Tvůrci udělali dobře, že není zahrnutý model chodce - babičky, byla by určitě legrace sledovat stařenku hbitě uskakovat před vaším vozem... • Co je principem Crazy Taxi? Co nejefektivnější převážení zákazníků na žádané místo. Pod slovem nejefektivnější se skrývá kromě rychlosti doručení také vaše schopnost dělat během cesty s autem různé parádičky, jako skoky, těsné uhýbání před ostatními vozy atp. A tak když se vám povede ve dvousetkilometrové rychlosti přeskočit autobus, zákazníka to patřičně rozparádí a šoupne vám za to odpovídající tuzér. Ten se pohybuje od velmi nízkých za akce typu opravdu-hodně-rychlá-jízda po tučné sumičky třeba právě za skoky přes velké překážky. Rozdělit jdou i zákazníci, a to přesně do třech barevně odlišných kategorií - zelená, oranžová a červená. Jak správně tušíte, zelená je lehká, červená těžká a oranžová představuje takový mezistupeň. Kromě obtížnosti dopravy se odlišují pochopitelně také výší odměny, kterou dostanete za úspěšné doručení, ale bohužel i časovým limitem. Ten je u červených zákazníků už docela drsný a splnění bývá někdy na hranici lidských možností. Optimální se mi jeví vozit oranžové, zelení jsou příliš snadní a za vynaloženou práci dostanete jen pár drobných. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Arkáda jak hrom Co je zábavné na konzolích, nebo nedej bože na automatech, je většinou na PC dost hrůza. Lety osvědčené pravidlo, které však podle všeho stále nejsou nenasytní vydavatelé ochotní přijmout. Inu, co naděláme - Crazy Taxi má totiž naprosto, ale totálně nereálný fyzikální model všeho, co jen jde. Realita jde do kytek prakticky okamžitě po spuštění hry - auto sedí na silnici jako přilepené i když jede téměř nadzvukovou rychlostí, což by ještě docela šlo, problém se však objeví v okamžiku, kdy se cokoliv pokusíte poslat do věčných lovišť, popř. vrakovišť. 
zdroj:
tisková zpráva
Nesmrtelné chodce jsem již zmínil výše, daleko větší, a nebojím se to říci, průser se koná v případě aut. Ani váš, ani cizí vozy prostě nemůžete poškodit. I když se vám povede udělat ve vzduchu trojné salto s pěti vruty, auto po dopadu ani neposkočí, ale dál se pokojně přilepí na vozovku a je připraveno k další jízdě. Kdyby se destrukce podepsala aspoň na vzhledu vozů, ale bohužel nemůžeme čekat zázraky ani zde - karosérie vypadá pořád stejně a neobjeví se na ní ani ten nejmenší škrábanec. Ach jo...Nemohl jsem věřit vlastním očím, když jsem si zkusil prostě jen tak projet protějším pruhem - v pohodě šla všechna auta nárazem odhodit o pár metrů dál, přičemž rychlost nedoznala ani toho nejmenšího zpomalení. A toto vše v jediném dostupném městě, silně připomínajícím San Francisco. • Klasické herní módy Nejtěžší obvykle v závodních hrách bývá zajištění alespoň nějaké různorodosti, a to přidáním různých speciálních herních módů. Crazy Taxi to řeší poměrně klasicky - postupem času se učíte různá akrobatická čísla a podobné šílenosti, jejichž co nejrychlejším kombinováním získáváte kýžené body. A abyste je měli i kde upotřebit, je zahrnut samostatný mód jménem Crazy Box, jehož jediným smyslem je předvádění různých automobilových šíleností. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ale zatímco třeba povinná tréninková mise v Driverovi, která se nesla v podobném duchu, byla velmi zábavná, v případě Crazy Taxi se jedná spíš o takové přihřívání studené kaše. Úkoly jsou stereotypní a když musíte už podesáté v různé variaci předvést sérií smyků na rychlost, nemá to zrovna tu správnou šťávu. • Ze zápisníku taxikáře Samotné dovážení zákazníků plní ještě jeden skrytý úkol - totiž získávání času navíc. I kdybyste však makali, jak jen to jde, nekonečné jízdy se prostě nedočkáte. Časové přídavky jsou vymyšleny tak, že sice umožní např. dojetí k dalšímu člobrdovi, ale na splnění úkolu už musíte čerpat z časového základu. Zpočátku stejně moc času nenaberete, protože některé cesty vedou k cíli dost slušnou oklikou a než se vám jakž takž povede dostat optimální cesty do hlavy, nějakou chvíli to potrvá. 
zdroj:
tisková zpráva
Zákazníci vám alespoň pomáhají tím, že čas od času vykřiknou něco jako "zahni vlevo!" atp. Aspoň, že mají ve zvyku radit dobře. Pokud je však nestihnete na místo určení dovést v časovém limitu, bez servítek vám z auta vyskočí (klidně i za jízdy, vivat realita!) a neopomenou peprně okomentovat vaši řidičskou neschopnost. Ale ani normální mód není zrovna trefa do černého a stereotyp se na scéně dostaví takřka stejně rychle jako u Crazy Boxu. Okoukají se lidé, okoukají se místa určení (i když mám KFC rád, 50x denně bych do něj jezdit opravdu nemohl) a především se okouká město. • Původ se nezapře Technické zpracování je prostě a jednoduše konzolové. Pokud máte alespoň základní představivost a hry hrajete déle než měsíc, měla by tato věta stačit, ale přeci jen bude lepší si to trochu rozvést. Modely vozů i postav mají dost málo polygonů a tak vypadají hranatě a zastarale. Jde to ale ještě docela přežít, horší je město samo o sobě - domy jsou úděsně hranaté a textury působí jako neurčité různobarevné fleky. Po chvíli ježdění tak mohou hůře zrakově vybavení jedinci mít pocit, že se octli v jedné velké voliéře plné těch nejbarevnějších papoušků. V reálu by to bylo určitě fajn, ale Crazy Taxi rozhodně není realita. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů Zvuky jsou na tom o něco lépe, resp. především soundtrack. Nedosahuje sice zdaleka třeba kvalit toho u Tony Hawka 3, ale k rychlé jízdě sedne dokonale. Zvukové efekty a hlasy jsou jedním slovem průměrné. Nesedlo mi příliš ovládání, kdy pro zpátečku nestačí pouze v zastavení držet tlačítko pro brzdu, ale musíte podržet speciální "zpátečkovou" klávesu a teprve potom někam jezdit. • Návštěva herny s přehledem vítězí 
zdroj:
tisková zpráva
Tak... Snad jen mohu hru pochválit za to, že díky jejímu stereotypnímu vzhledu se nekonají screenshotovo-típací orgie, které většina recenzentů (až na výjimky) nenávidí. Zbývá rozhodnout, zda stojí za to si hru kupovat - pokud vezmu v potaz, že bych měl za ní vynaložit dvacku u automatu, rozhodně bych se nezdráhal a zahrál si. Pokud je ale hra v nezměněné podobě prodávána na PC za obvyklou cenu, nemá cenu o ní uvažovat ani pokud závodní hry vysloveně milujete.Stáhněte si: Cheaty Související články: Novinky, Super Taxi Driver dojmy (7/2000), Midtown Madness 2 dojmy (9/2000), The Italian Job recenze (4/2002), Chystá se Driver 3 pro PC |
| Paperboy připravil: jd |
