• Lara v jiném kabátě
Série Might & Magic je již legendou. Završena zatím sedmým dílem, patří ne jen k mým nejoblíbenějším RPG v pravém slova smyslu, zkrátka Dungeon jako řemen. Snad zatím ani jeden díl nezklamal a vždy přinesl mnoho dnů a týdnů zábavy, questů, cestování po světě. Teď by tedy logicky mělo následovat další rozšíření této ságy a to v podobě Crusaders of Might & Magic. Ale není to tak jednoduché, jak za chvíli poznáte.

Před ne příliž dlouhým časem se oběvily první zmínky o připravovaném projektu ze světa M&M. Mělo jít o 3D akci, ovšem z důvěrně známého prostředí. Jelikož se za výskajícího fanouška Lařiných dobrodružství (a jiných věcí) nepovažuji, byl jsem trochu skeptik. O to více mě překvapilo, když se hra v rozporu se standartní dobou výroby a následného odkládání všech známějších her objevila velmi záhy. Podezření tedy rozhodně bylo na místě. Ale neváhal jsem a pustil se do hraní.

Ano, na “první dojem” mě hra opravdu příliš nenadchla. Vzdáleně by se celým stylem dala přirovnat k Die by the Sword až na jednu celkem podstatnou vyjímku. Jistě si pamatujete na celkem revoluční způsob zpracování bojů v Die by the Sword pomocí myši a máchání zbraní. Zde mě ale zarazila jednoduchost - prostě přijít ke kostlivci a ubíjet tlačítka své nebohé myši a tím I kosťu.

• Akce s přichutí RPG
Grafika na druhou stranu vypadala celkem obstojně a i když za extázi se to považovat nedá, rozhodně neurazí a některé přírodní úkazy zvládá naopak skvěle. Za všechny se dají jmenovat můstky v obrovské jeskyni, kde není vidět ani na dno. A tak jsem tedy prvních pár hodin jen pobíhal, kosil chrastící nepřátele a můj výraz před monitorem byl nejspíš takový nicneříkající. A hop zpátky do Gorky17. Crusaders of M&M mě napoprvé vskutku nechytli.

Jejich štěstí asi bylo, že zrovna začaly prázdniny (někdo by řekl “zkouškové období” ;)) a tak jsem konečně měl více času zkoušet i věci, které na první pohled příliž nepřesvědčily. Hrál jsem dál a konečně jsem dostal první úkol od samotné kouzelnice Celesty, sídlící v „enginově hezké“ létající pevnosti.

A hele, ono to opravdu je trochu RPG, tady jsou vlastnosti a dokonce za každého nepřátele zkušenost ! Není to tak špatné...po nějakém čase jsem pochopil všechny zákonitosti. Jde opravdu především o 3D akci, ale ony RPG prvky, které mi tak chybí v ostatních akcích, zde opravdu jsou, přestože na můj vkus příliž slabě zastoupené. Až ke konci jsem zjistil, k čemu tuto hru dokonale přirovnat. Je to totiž Diablo ve 3D hávu ! Houf nadšenců tohoto kultu se možná zvedá ze svých pentagramů a začíná krabici shánět, ale ještě posečkejte, hra své chyby má, nakonec uvidíme, jestli převažují či ne a jestli má smysl si tuto hru pořizovat.