Barbarské blaho
Je více než patrné, že nezávislí vývojáři ze studia Vile Monarchsi brali inspiraci u slavného Howardova barbara Conana a rozhodli se udělat přímočarou akční strategii, kde je jediným cílem rozdrtit nepřátele, hnát je před sebou a poslouchat nářek jejich žen. Ujmete se role barbarského válečníka Broga a družiny jeho věrných, která si razí cestu královstvím, nechává za sebou spoušť a hlavy nabodané na kůlech značící zdárný postup hrou.
Příběh je tu čistě okrajová záležitost a slouží jen jako výplň mezi jednotlivými misemi. Přesto je potřeba nechat autorům jistý kredit za to, jak si pohráli s dialogy. Texty jsou velice jednoduché stejně jako barbaři samotní, ale vtípky, nadávky a komické postavy zpestřují celou hru. Humor tak dobře doplňuje svižné mise, po kterých si hráč rád na malý moment oddechne a protáhne ruku od usilovného nahánění nepřátel s pomocí myši.
Hack and Slash
Mise se odehrávají na miniaturních mapách, přičemž všechny sdílejí jedno zadání - Crush Your Enemies, tedy rozdrťte své nepřátele. Ačkoliv to může znít jednoduše, ne vždy je cesta k vítězství snadná. V první ze dvou kampaní si hráč vystačí s jednoduchými mechanikami. V jedné budově se barbarští nájezdníci množí a čím víc jich tam je, tím rychleji to jde.
zdroj: Archiv
Postupně pak přibývají na mapách speciální budovy měnící obyčejné barbary na vyzbrojené válečníky, lučištníky nebo štítonoše. V druhé kampani pak se pak ještě objevují mágové a rychlí špehové. S takto vybavenými a rozmanitými jednotkami ve skupinkách o maximálním počtu padesáti rozběsněných barbarů se začíná teprve ta pravá zábava.
Jelikož jsou mapy opravdu malé a oponent má často drobnou výhodu, jde o každou vteřinu. Některé mise tak mají přímo v zadání dokončit kolo za třicet vteřin nebo se ubránit alespoň dvě minuty. Tyto cíle jsou pak doplněné o ještě těžší úkoly jako vyhrát hru za použití pouze jednoho typu jednotek, dokončit misi s minimálním daným počtem barbarů nebo třeba obsadit všechny označené budovy ještě před tím, než rozdrtíte své nepřátele.
Právě díky tomu, že všechny mise mají tři různě nakombinované cíle, zvyšuje se už od začátku znovuhratelnost. Nemůžete totiž dohrát misi pod minutu a zároveň obsadit šest nebo sedm budov. Není na to čas a nejsou na to ani prostředky. Nedá vám to ale, vracíte se, zkoušíte nové taktiky a získáváte za splněné cíle hlavy naražené na kůlech, které jsou nutné k dalšímu postupu hrou.
Pivo je lék
Jedním z největších pomocníků správného barbara je pivo. Na hlavní mapě jsou dva typy zastávek. Ty příběhové v podobě hradů a pak vedlejší, které jsou ale snad ještě důležitější. Malé vesničky totiž po dobytí odmění hráče několika orosenými půllitry a to opakují napříč celou kampaní. Za pivo si pak můžete nakoupit vybavení, které pomáhá v jednotlivých misích.
Na skladě jsou lektvary posilující útok, stany s omezenou životností sloužící místo budov k množení jednotek přímo v poli a v druhé kampani pak nabídku rozšiřují například nášlapné miny, které dokážou udělat v nepřátelských řadách solidní paseku. Zatímco některé mise vás odmění za to, že žádnou pomoc tohoto druhu nepoužijete, jiné po tom pro své obtížné zadání přímo křičí, protože není v lidských silách být dostatečně aktivní bez nějakého toho kouzelného lektvaru.
zdroj: Archiv
Klikací orgie
Autoři se správně chlubí tím, že můžete celou hru odehrát pouze s jedním tlačítkem na myši a mají pravdu. Ve hře nejsou žádná složitá makra, klávesové zkratky ani nic podobného. Přesto je to vlastně výzva, protože hráč musí reagovat často hodně rychle. Rozdělovat jednotky, posílat je po mapě. Mikromanagementu s postupem ve hře navíc přibývá. Obtížnost postupně roste a v druhé kampani nabírá na obrátkách i díky novému prvku, který jsem nastiňoval o pár odstavců výš.
Barbaři totiž musí začít shromažďovat suroviny. Bez dřeva nepostavíte ani základní tábor a bez masa zase nezvládnete výcvik ani základních jednotek. A jelikož začínáte pouze s pár jednotkami a nulovou infrastrukturou, rozhoduje prvních deset vteřin o úspěchu celé mise. Stačí svým tupounům špatně rozdělit úlohy a do půl minuty vás protivník převálcuje.
Tady bohužel přichází na světlo světa v celé své kráse největší neduh celé hry. Špatné hledání cesty vašich jednotek. Jedno kliknutí nebo navedení jednotek ne úplně ideálním směrem může snadno stát sveřepého barbarského velitele celou hru. Barbaři opět dostávají svému archetypu nepříliš inteligentních jedinců a tak si volí ty nejdelší cesty, prochází s oblibou přes políčka, která je napřed potřeba získat pro sebe a kvůli tomu pak zaostáváte za oponentem. Vrátit je často nejde a nešťastné setkání s nepřátelovými lučištníky pak končí restartem celé mise.
Proti všem
Crush Your Enemies dokáže na pár hodin zabavit a nabízí výborné odreagování – což neznamená, že je hra lehká, pouze svižná a v základních pravidlech prostá. Na hlubší myšlenky nebo složité herní mechaniky si zde nepřijdete, ale vynahradí vám to svižná hratelnost a po několika misích i adrenalinový prožitek doplněný o vtipné hlášky a prvky. Nejlépe asi ilustruje humor hry obří pekelný šnek, který pojídá vaše vojáky a řve: “Khurvaaaaagh!” Tahle strategie prostě nabízí skvělou zábavu zábavu a svěží vítr na poli realtime strategií.
