| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 19.června 2004 | Verze hry: anglická/finální Doba recenzování: týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Výše popsaný děj vám zprostředkuje zdařilá úvodní animace. Po jejím přehrání veškerý vývoj příběhu zamrzne a opět se rozjede spolu s animací závěrečnou. Největším paradoxem pak je, že se celou dobu pachtíte smrdutými kobkami, plížíte základnou a snažíte se nezdechnout (aby se vláda nemusela distancovat), aby byl nakonec celý komplex stejně vybombardován letectvem. Nevadí. 
zdroj:
tisková zpráva
• Ovládání matka hratelnostiV samotné hře dostáváte pod prsty samotného Ravena, který sice vypadá nabušeně, ale ve skutečnosti toho moc neumí - dokáže se dívat, chodit, tlačit, tahat a používat špionážní udělátka. Sice by jeden čekal, že když se na místo akce spustí v bombě, z níž následně vypadne a roztáhne padák, mohl by umět třeba poskočit nebo dát ránu. Ale běda, kromě čtyř směrových a jedné akční klávesy neovládáte Ravena ničím jiným. Můžete se kolem rozhlížet myší, ale její fungování je všelijaké, jen ne pohodlné. A nejhorší je, že klávesy nejdou přemapovat. Sice nejde o nepřekonatelnou překážku, ale myslím, že už nějakých 15 let jde o věc naprosto běžnou. A jestli jste, stejně jako já, zvyklí na inverzní nastavení myši, budete skřípat zuby. Z toho vyplývá, že jediné, co můžete dělat, je manipulovat pákami a tlačítky a sbírat a používat předměty. Těch není mnoho a vesměs se jedná o ozubená kola nebo klíče. Důležitá je jakási božská hůl, kterou aktivujete přepínače zabudované v zemi a když už si nevíte rady, zkuste ji použít na všechno kolem. V začátcích vyřešíte problém v jednom sálu a poté se přesouváte do dalšího. Později se otevřou rozlehlejší lokace a vy musíte přebíhat mezi vícero místnostmi a postupně plnit úkoly tak, abyste se nakonec dostali do úrovně další. A v tom je menší problém. • Je libo zákys? Zaprvé není Raven žádný rychlík a jeho šourání se nekonečnými a stále stejnými chodbami je zábavné jako loupání brambor ve vojenské kuchyni. Zadruhé vám nikdo neporadí, kterou z místností máte splnit jako první, aby se pohnulo něco v té další a to znamená další běhání sem a tam. A za třetí se interaktivní předměty nijak nehlásí, díky čemuž dochází k nevynuceným zákysům. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Já jsem například pokládal sošky u jednoho schodiště pouze za dekoraci a poté jsem celý den strávil běháním mezi deseti místnostmi a zkoušením všeho na všechno. A ve stejné úrovni jsem jen díky tomu zjistil, že v tom tmavě šedém kvádru je černá dírka, do které pasuje jeden z dříve sebraných předmětů. Zkrátka pro prodloužení herní doby se vývojáři uchýlili k ne zrovna košer berličkám. • Ty máš svaly, já mám plyn! Samotné hádanky jsou poměrně srozumitelné, ale našly se i takové, které jsem vyřešil jen čirou náhodou. Často pomáhají různé fresky na zdech a je záhodno pečlivě prohlížet okolí. Když ani to nenese ovoce, je dobré pročíst zápisníku archeologa, který na počátku století systém kobek objevil. Řešení prvních pár místností je v deníku popsáno krok za krokem, ale pro zbytek hry se musíte spokojit jen s indiciemi zašifrovanými do mytologických příběhů. A poznámky nejsou řazeny popořadě, takže musíte přijít i na to, která stránka patří k jakému úkolu. Chápu, že už se to v dnešní době nenosí, ale přeci jen mohl vydavatel zapracovat a přetisknout deník na papír a přiložit ho k manuálu do krabice. Ušetřili bychom si nepohodlné listování deníkem přímo ve hře, které trochu ruší, a bylo by to velmi sexy. 
zdroj:
tisková zpráva
Nakonec sem si nechal výdobytky nejmodernější techniky - ono hi-tech nádobíčko. Základní desku a čtečku hardisků použijete jen jednou. Více si užijete s baterkou, plynovou maskou, špionážní kamerou, skenerem oční duhovky a uspávacím plynem. Mimo baterky sice do tří čtvrtin hry nic jiného nevyužijete, ale po vniknutí do teroristické báze se stávají tyhle pomůcky naprosto nezbytné. Bunkr je sice plný vojáků, ale celá závěrečná estráda je obtížností jen slabým odvarem předchozích událostí. Jediné, co musíte udělat, je dát do klimatizace uspávací plyn, nasadit masku a najít osobu, která má práva otevřít následující dveře, oskenovat jí oči a pak zas a znovu. Zkrátka nuda.• Nikdo není dokonalý Po technické stránce není Cypher nijak úchvatný. Grafika běží na starém enginu z Morrowindu, ale ze všeho nejvíc mi prostředí připomínalo Serious Sam. Potěšující je, že se za celou dobu nesetkáte ani jednou s nějakou loadovací obrazovkou, tedy až na nahrávání pozic. Nároky na hardware nejsou nijak přehnané, ale přeci jen mi Cypher občas seknul. Divné je jen to, že to bylo většinou v chodbách a nikoliv v graficky náročnějších místnostech. Zřejmě to souvisí s výše uvedenou absencí nahrávacích obrazovek. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Nemohu se nezmínit o spoustě chyb a chybiček, kterými je hra protkána. Nejotravnější je, že jednou za páku zatáhnete v pohodě a podruhé ze stejného místa to nejde. Často se propadáváte do stěn nebo zasekáváte o kostky, což může paradoxně někdy pomoci. Na návštěvě u teroristů se mi zase stalo, že jsem chtěl skenovat očka jednomu z nich, ale namísto toho jsem se teleportoval k jeho kolegovi. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Ze Cyphera mám smíšené pocity, nedokáži ho jednoduše smést ze stolu - na to jsem se u něj místy bavil, byl přilepen k monitoru a těšil se, co na mě čeká za dalšími dveřmi. Vyšší hodnocení ale nedokáži udělit s ohledem na nedodělky, chyby, ovládání, doslova ubohou závěrečnou část a hlavně uměle vyráběné zákysy. Rozhodnout se musíte sami, jestli dokážete přivřít oči nad otravnými programátorskými přehmaty a párkrát si vytrpět myšlenky na to, jestli jste opravdu takový idiot, že vám řešení daného úkolu nedochází. Odměnou vám bude převážně na prostorové hádanky orientovaná adventura s tajuplnou atmosférou.Stáhněte si: Demo Související články: Novinky |
| Pavel Oreški | |
| autorovi je 25 let, pracuje jako grafik v celostátním deníku, píše občas i pro Level, hraní her se věnuje téměr patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem (všechny clánky autora) |
