Dark Souls III: The Ringed City - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Dark Souls III: The Ringed City - recenze

7. 4. 2017 19:00 | Recenze | autor: Jan Vrobel |

Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.

Jen pro veterány!

Nebudu lhát, už jsem měl Dark Souls plné zuby. Ani od jednoho z DLC jsem tak nic zásadního nečekal. Obě ale představují poctivý kus práce, který stojí zato si pořídit. Ashes of Ariandel je o něco kratší, ale přesto krásná reminiscence na jednu skrytou lokaci z prvního dílu, tedy snový svět, jež namalovala jedna dívka. A z vás se stane oběť její svérázné imaginace.

Do The Ringed City se dostanete přes checkpoint až na samém konci původní hry (vstup však vede i z prvního DLC) a nové lokace jsou doporučené pro hráče na úrovni 100 a více. Z toho je jasné, že ani zdaleka nejde o DLC pro nováčky. Právě naopak, spousta lokací je určená pro multiplayer a předpokládá se, že se do nich pustí jen skutečně otrlí zabijáci. Jestliže původní Dark Souls III je těžká hra, The Ringed City je ještě těžší. Ale nevzdávejte to, neochuzujte se o ohromný zážitek, neboť má Ringed City v rukávu celou řadu trumfů.

Zaprvé, lokace

Někoho to může frustrovat, ale ve hře se díky DLC objevují stealth prvky. V první polovině DLC vás často čeká schovávání se za objekty. Hlavně před patrolujícími "anděly", nepříjemnými létajícími bestiemi, jejichž magické paprsky vás usmaží jako vajíčka během dvou vteřin. 

Stejně jako Ashes of Ariandel, i The Ringed City má hodně vertikální level design, takže šplháte a klesáte po stromech, seskakujete po budovách popírajících zákony gravitace tím, že rostou horizontálně z krajiny, až se dostanete do zeleného, ale mocnými nepřáteli prošpikovaného města.

zdroj: Archiv

Agresivní elegance

Právě s novými nepřáteli si dali tvůrci hodně práce. Takřka každý má v rukávu víc es, než byste čekali. Andělé mají své hostitele, na kterých parazitují. Musíte je v jednotlivých koutech lokací nejdříve objevit, což je puzzle sám o sobě. Bažiny jsou zase osázené ohyzdně opuchlými komáry, kteří používají bleskovou magii. Je toho ale mnohem víc, a to jsem ani nezmínil bossy – jsou čtyři a už u toho prvního se pořádně zapotíte.

Démoni z hlubin jsou dva a fungují na podobném mechanismu jako legendární Ornstein a Smough z jedničky: zabít musíte oba, ale ten, kterého zabijete jako druhého, znovu ožije na ještě jedno (a mnohem brutálnější) kolo. Pokud vyfasujete ohnivého démona, pán bůh s vámi. Některé jeho útoky jsou tak destruktivní, že vám přelety nad arénou a napalmové útoky prověří framerate.

Halflight, kopí Církve, zase vyvolává na pomoc hráče z nového covenantu, což bude jistě povědomé veteránům Demon’s Souls. Darkeater Midir je mocný drak (ale pořád klasický drak), zatímco Slave Knight Gael je třešinka na dortu: ultimátní boss překonává co do pestrosti komb, elegance animací a celkové atmosféry i Soul of Cinder nebo Nameless Kinga z trojky, čímž se řadí mezi nejlepší bossy v celé sérii vůbec. Což neznamená, že u něj budete plakat – hodně. Ale s láskou. A láska a slzy, nejsou právě to emoce, které definují skvělý Dark Souls zážitek?

Obsah jen pro odvážné

Důležitá poznámka je, že se From Software ani tentokrát nevybodli na řadu tajemství. Hra pulzuje životem už na první pohled. Jak je ale jejím dobrým zvykem, skutečně pozorné a obětavé hráče odměňuje stonásobně. Těšte se tedy na hledání cesty k některým bossům, nový covenant, zajímavou výbavu (včetně ohromného dřevěného štítu, který z vás udělá doslova neprostupnou bránu) a hlavně NPC linie. Jedna z nich dá vzpomenout na jedničku, ale to už třetímu dílu tak nějak patří, že si vyzobal a recykluje ty nejlepší momenty právě z kánonu.

Nebudu plivat superlativa víc než je nutné - v The Ringed City je zkrátka všechno v pořádku. A pokud vám vadí stealth nebo rozsáhlé lokace, není jich zdaleka tolik, aby udupaly to hlavní, tedy skvostné souboje, pasti a setkání. Za patnáct euro dostanete přibližně dvacetihodinový obsah, v němž ale patrně spousta z vás stráví mnohem více času, protože i zde je zkrátka co objevovat.

Atmosféra je stále tíživá, až mi připadá neuvěřitelné, že From Software dokáží stále něčím překvapovat i hráče, co s jejich hrami strávili stovky hodin. The Ringed City není žádná revoluce. Přesto nabízí dost památných momentů, které se budou zapíjet u mnoha hospodských stolů. A právě v nich tkví kouzlo Dark Souls. Pokud jste se ještě nenechali nakazit, nebuďte padavky a zkuste to právě teď. Sázíte duši, ale pokud vytrváte, dostanete zážitek, který změní váš pohled na hry. Čestné skautské.

Verdikt:

Parádní obsahový přídavek, který bere to nejlepší ze základní hry i předchozích dílů, a přidává skvěle fungující nové prvky. The Ringed City exceluje designem, atmosférou, hratelností, boss fighty - zkrátka prakticky vším, co nabízí.

Nejnovější články