Delta Force Xtreme - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Delta Force Xtreme - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 5. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Vezměte 7 let starou hru, převlékněte ji do moderního kabátu, ani se nedotkněte umělé (ne)inteligence, přimíchejte dopravní prostředky a servírujte za poloviční cenu arkádově naladěným příležitostným hráčům.

Autor: Cappy
Publikováno: 9.května 2005
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Když se řekne Delta Force, vybaví se všem znalým hráčům dlouhá série PC her od Novalogicu, v nichž se člověk může vžít do role elitního vojáka speciálních vojenských jednotek "Delta Force". Kdo by to třeba nevěděl, tak tyto jednotky jsou nasazovány na výjimečně nebezpečné úkoly a pouze ve zvláštních případech či složitých situacích. Často se pohybují hluboko v týlu nepřítele a na nepřátelském území, kde se zúčastňují například osvobozovacích nebo čistě záškodnických akcí. A o tom je i tato staronová hra.

Autoři v ní nabízejí celkem 40 levelů z prvního dílu Delta Force - 20 těch nejlepších pro singleplayer a stejný počet pro multiplayer. Přičemž v singleplayeru vyzkoušíte celkem tři kampaně - Peru, Čad a Novaya Zemlya. V nich si to rozdáte s narkobarony, budete zachraňovat rukojmí, dokonce pomáhat ruským zvláštním vojenským jednotkám Specnaz v boji proti separatistickým silám, eliminovat odpor lokálních jihoamerických bojůvek atd. Ale pojďme už na tu nejdůležitější proměnu, jíž je...

 Grafika
Engine původem z Black Hawk Down, resp. Joint Operations od stejné firmy je jednoznačně hlavním tahákem této předělávky. Snese srovnání s ostatními současnými hrami a ačkoliv jde o budgetový titul prodávaný za 20 amerických dolarů, hravě po této stránce strčí do kapsy i hezkou řádku AAA her. Od originálního Delta Force z roku 1998 s voxelovou grafiku je to velký posun vpřed. Vývojáři se nebáli použít i DirectX9 efekty, ztvárnit třeba některé fenomény počasí, jako je sněhová vánice, rozlehlá vodní plocha, mlha v údolí, déšť nebo jasný a oslepující svit slunce, což se jim docela povedlo. Jsou tu i kouřové efekty nebo záblesky zbraní. Zkrátka vše, co má moderní hra mít.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Herní maniaky by snad mohla iritovat kvalita některých textur, zejména v několika budovách jsou v extrémně nízkém rozlišení a často se opakují na malém prostoru. Takovou další drobnou chybičkou jsou stíny postav, které mohou být vrhány i za zeď (nebo skrz zeď, chcete-li), což působí velmi nepřirozeně. Ale vzhledem k použité technologii a hlavně rozlehlosti krajiny se není co divit a dá se to s přimhouřením oka tolerovat.

 Umělá inteligence
Velmi viditelná a asi jednoznačně největší slabina hry. Je třeba konstatovat, že nepřátelé se chovají velmi hloupě a nedokáží příliš koordinovat svůj postup. Ano, občas se sice stane, že zalehnou nebo alespoň zakleknou, ale s hledáním krytu mají opravdu problém. A že by se nějak rafinovaně kryli za přírodní překážky? To je čirá utopie. Bohužel se tak stávají snadným terčem. Někdy stačí jediný výstřel z velké vzdálenosti, aby se strhla úplná mela a nepřátelé na vás začali pořádat hony. Hlava nehlava. Projevuje se to tak, že se seberou a hromadně běží směrem k vám jako příšerky v Serious Sam. Obvykle zahajují palbu, až když jsou několik kroků od vás - a vůbec mají zvláštní móresy.

Někteří se umí "zaseknout" uprostřed budovy nebo trčí schovaní za dveřmi a nevystrčí nos, ani když venku zuří tuhý boj. Prostě dělají, jako by se jich situace pár metrů vedle netýkala a tak si ničeho nevšímají. Jakmile hráč zjistí, kde jsou takoví solitéři obvykle rozestaveni, vyčistí místnost granátem a je klid. Opravdu nehrozí, že by se takový protivník odhodlal k nějaké samostatné akci, dokud mu nevlezete přímo před nos. Nechci tvrdit, že by taková situace nebyla občas překvapující, obzvláště, když vám hra klamně oznámí, že prostor je již vyčištěn a že už se na něm nenacházejí nepřátelské jednotky.

Postupem času se ale z likvidace takových nepřátel stane rutina a začne to být pro zkušenější / náročnější hráče celkem nuda. Navíc nepřítel není při střelbě dvakrát nejpřesnější a protože překvapí jen málokdy, obtížnost hry dá hodnotit jen jako střední nebo spíše nízká.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Jestliže umělá inteligence nepřátel je katastrofální, umělá inteligence vašich spolubojovníků na tom není o moc lépe. Spíše naopak. Vaši parťáci mají světlé okamžiky, ale většinu času si říkáte: "Co to ti idioti zase dělají?". Občas se bezhlavě vrhají do centra největšího odporu a často podléhají přesile dříve, než je zdrávo a než jim stihnete vůbec nějak pomoci nebo přidělit příkazy (které obvykle nerespektují). To raději ani nemluvím o krkolomných situacích, které nastávají hlavně v momentech, kdy provedete něco, co vám sice umožňuje rozlehlé herní prostranství, ale s čímž hra jaksi nepočítá. Anomálií se vyskytuje mnoho (viz tabulka).

JAK JSEM HRÁL JEDNU MISI
Moji dva parťáci naskákali do buginy vybavené kulometem, místo pro řidiče nechali volné a mne vyzvali, abych se ujal řízení. Tak jsem naskočil. Protože jsem si na začátku vybral za zbraň odstřelovačku, okamžitě jsem opustil doporučený směr vedoucí zrádným údolím a jal se hledat vyvýšené místo, odkud bych měl daleko lepší rozhled.

Nápad sice bláhový, ale k mému překvapení úžasně funkční. S vozítkem jsem vyjel naprosto kolmou skalní stěnu, tím myslím jako opravdu kolmou, a za chvíli už jsem stál na vrcholu pahorku. Rozhled po krajině sice nebyl nic moc, ale vozítko se brzo stalo prostředkem bujaré zábavy. Podle hesla, když to šlo nahoru, tak to půjde taky dolů, jsem se rozjel a v plné rychlosti skočil z útesů kamsi do údolí. Za malou chvíli plavný let skončil zásekem do skály. Bugina přeci jenom není rogalo a navíc můj nepohyblivý dopravní prostředek zachvátily plameny.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Usoudil jsem, že to vypadá špatně a tak jsem z vozu rychle vyskočil. Kdo by chtěl uhořet, že? Člověk by očekával, že parťáci učiní totéž a že se budou snažit zdekovat co nejdál a hlavně co nejdřív, než to bouchne. Ovšem moji spolubojovníci neudělali naprosto nic a klidně si dál smažili zadky.... Po chvíli se stalo to, co se stát muselo, a kára explodovala. Musí být po nich! Ale kdepak, dvojka čiperně vyskakuje ze zdemolovaného vraku a vydává se na předem naskriptovanou trasu kamsi do háje (palem).

Chvíli nechápavě civím, jak oba atleti s plnou polní někam sprintují, ale pak se vydávám po jejich stopách. Stopování není zase tak těžké. Už z dálky jsou slyšet silné výbuchy, způsobené tím, jak si dvojice klestí cestu přes aktivní minové pole (bez újmy na zdraví, samozřejmě). Beru to tedy oklikou a dostávám se na vyvýšeninku na okraji jakéhosi tábora zrovna v momentě, kdy se sem blíží dvě, před nedávnem ještě doutnající postavičky. Právě včas, abych nepřišel o scénku jako vystřiženou z parodie na film Rambo. Všude nepřátel jako much a tak se snažím ležet a nevystrkovat moc hlavu. Vpravo ode mne je visutý dřevěný most a za mostem asi 20 po zuby ozbrojených bojovníků.

Elitní dvojka vstupuje na scénu stylově, borci klusem přebíhají most, a když jsou asi tak na dva kroky od skupinky protivníků, strhuje se vzájemná přestřelka. Štěkot automatů dává tušit, že jde do tuhého a tak se zvedám, abych měl lepší výhled. Sokolíci z Delta Force stojí přesně uprostřed otevřené planiny a pálí jako o život do svých nepřátel shluklých okolo. Po půl hodině zuřivého boje s přesilou je to kolem samá mrtvola. Z klubka vychází vítězně Rambo 1 i Rambo 2 a oba svěží a nezraněni se vydávají na další sprint do dáli...

 Dopravní prostředky a mapy
V souladu s moderním trendem poslední doby, i v této hře se objevují různá vozidla. Jsou to obrněné transportéry, buginy, džípy, náklaďáky, helikoptéry, lodě,tanky a motorky. Zajezdit si však můžete jen s některými a jenom tehdy, když vám to hra dovolí. Nevyzkoušíte si helikoptéru, náklaďák, ani tank či obrněný transportér. Škoda.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Herní mapy jsou velmi rozlehlé, skoro bych je přirovnal k něčemu, jako je Flashpoint. To dává určitou svobodu myšlení a možnost obejít nebezpečný úsek velkým obloukem. Na mapách se nacházejí vyvýšeniny a údolí, různé budovy, kaktusy, stromy nebo telekomunikační věže.

 Pohyby postavy a animace
Vaše herní postava zvládá rozmanitou škálu pohybů. Umí ležet, běžet, stát, klečet, skákat, házet (granáty, dýmovnice) a šplhat po žebříku. Kromě toho se umí vyklánět zpoza rohu a také válet sudy po zemi. Což je cool, ale po chvíli se z toho motá hlava :) Jestliže animace nepřátel jsou chvalitebné, animace vaší postavy při skoku za běhu je trochu nepřirozená. Každopádně přebíjení zbraní je zobrazeno velice věrně, vkusně a podle reality. Ať už se jedná o práci s granátometem nebo s nábojovým pásem kulometu M249. Stejné se ale nedá říct o způsobu, jakým postava hází granáty. Ten pohyb je nepopsatelný a vážně by mě zajímalo, jestli je možné tímto způsobem něco někam hodit - ale obávám se že nikoliv. Všechny ostatní podstatné věci jsou ale naprosto v pořádku.

 Zbraně a výbava
Arkádovému pojetí hry jsou přizpůsobeny zbraně. Hráč má před vstupem do každé mise na výběr z několika kousků, primárních a sekundárních. Mezi primární patří M24 - Sniper Rifle, M82 - Sniper Rifle, MP5 - Silenced SMG, M249 - Machine Gun, M4 - Assault Rifle a M16/M203 - Assault Rifle (M16 s granátometem). Jednotlivé zbraně se od sebe liší hlavně kadencí, efektivním dostřelem, doplňkovou výbavou (puškohled, zaměřovač, granátomet), množstvím nábojů a dobou přebíjení.

Mezi sekundární patří hlavně dálkově ovládané nálože, raketomet a miny. Vaše postava je ještě vybavena slušnou výbavičkou, v podobě automatické pistole, noctovizorem pro noční vidění, tříštivými a oslepujícími granáty, dýmovnicemi, nožem a také dalekohledem s měřičem vzdálenosti. Dostupná je i navigační mapa a v pravém horním rohu obrazovky také radar s aktuální pozicí a zobrazením směru, kudy a kam máte jít a také se signalizací, odkud přichází nepřátelská palba. Velmi užitečné.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Interaktivní prostředí?
Autoři se v reklamních materiálech chlubí interaktivním prostředím. V podstatě to znamená, že když střelíte pěchotní zbraní kamkoliv do kmene palmy, že se rozlomí na půl a spadne na zem. Že když střelíte do bedny, že vybouchne, že když střelíte do sudu, že vybouchne a že když střelíte do bedny s čerstvým konopím, že vybuchne taky. Delta Force Xtreme je asi jedinou hrou na světě, ve které je možné výstřelem z útočné pušky porazit vzrostlou palmu nebo způsobit výbuch zeleniny...

Do některých neopancéřovaných vozidel však můžete střílet jak dlouho chcete a nic se s nimi nestane. A to nejsou jediné problémy spojené s interaktivitou, ale jen několik z mnoha. Nejde třeba otevřít dveře, takže se do baráků leze oknem. Okna, pokud mají sklo, prostřelit lze, ale už je nelze rozbít (tak aby se vysypala) a tak dále. Podivná logika, která zbytečně snižuje kvalitu hry.

 Rozporuplné dojmy z hraní
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Byly okamžiky, za které bych hru ohodnotil 80 procenty a nestyděl bych se za to. Jsou tu ale jistá fakta, která zcela nepochopitelným způsobem likvidují dobrý dojem a je až s podivem, jak je možné, že tak stará hra nedoznala vylepšení v zásadních otázkách, které mají dopady na hratelnost. Těžko říct, skoro mám pocit, že Delta Force Xtreme neprošla ani nejnutnějším betatestem, protože do očí bijící bugy a chyby týkající se umělé inteligence by nemohly zkušenému betatesterovi uniknout.

Ve skutečnosti není potřeba se nějak speciálně krýt. K dohrání hry obvykle stačí stoupnout si s odstřelovačkou doprostřed planiny a likvidovat vše, co se pohne a co je na dostřel. Důležité je akorát udržovat si uctivou vzdálenost a nic víc. To je velká škoda, protože pak to vypadá, jako by všechny ostatní zbraně byly ve hře pro ozdobu. Logicky tak většina extra pohybů, které má postava k dispozici, zůstane nevyužita a o vymýšlení nějaké strategie postupu vpřed nemůže být ani řeč. Doporučuje se sice chodit oklikou, ale ve skutečnosti je to dost jedno. Jen v některých levelech si nemůžete vybrat, s jakou zbraní půjdete do akce a je vám přidělena nějaká konkrétní.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Pak je tu část vlastností, které se dají hodnotit pouze subjektivně, protože někomu vyhovují a jinému nikoliv. Mezi ty bych zařadil hlavně pády z velké výšky, neboť ty nejsou nijak přísně ošetřeny, takže to skoro vypadá, že můžete spadnout odkudkoliv kamkoliv a nic se vám nestane. A zase obráceně. Pokud jde o terénní překážku (tedy ne budovy), vyšplháte kamkoliv, dostanete se skoro úplně všude.

Střelbu ze zbraní neřídí nějaký matematický model, který by se snažil ztvárňovat realitu a bral v úvahu nějaké balistické křivky, takže si chvílemi připadáte, jako když hrajete Moorhuhn. Sbírání nábojů a hlavně jejich množství je další neodladěná věc. Zaprvé, nemůžete sebrat zbraně protivníků. A za druhé, v některých mapách se setkáte s tanky nebo obrněnými transportéry. Fajn, ale na jejich zneškodnění obvykle potřebujete větší množství protitankových střel (jedna rána nestačí), ale když se vám "podaří" vysbírat všechnu dostupnou munici a stejně vašeho protivníka nezlikvidujete, nezbude vám, než se nechat zabít a vstoupit do hry znova s plnou výbavou.

 Multiplayer
Síťová hra nabízí DeathMatch, Team DeathMatch, King of the Hill, Team King of the Hill, nový kooperativní mód a klasický Capture the Flag. Hra přes internet je určena maximálně pro 32 hráčů, ale prozatím jsme ji nezkoušeli.

Stáhněte si: Cheaty...

Související články: Novinky, Recenze předchozích dílů Delta Force

 
Cappy
autorovi je 26 let, momentálně pobývá v zahraničí a specializuje se na hardware, dříve se podílel na vývoji několika počítačových her






 
 
Cappy
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Stará Delta Force v lepším kabátu, s líbivou grafikou, s těmi nejlepšími misemi z původní hry a přídavkem kooperativní hry po internetu je vhodná pouze pro příležitostné či arkádově naladěné hráče. Bohužel trpí velmi krátkou herní dobou (víkend), neodladěnou inteligencí nepřátel a nedomyšlenostmi, které jinak zajímavou hru zbytečně srážejí hluboko do vod průměru. Ale za ty peníze...

Nejnovější články