Dirt Rally 2.0 – recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Dirt Rally 2.0 – recenze

20. 3. 2019 18:30 | Recenze | autor: Patrik Hajda |

Závodní hry patří mezi mé nejoblíbenější herní žánry, proto se DiRT Rally 2.0 dostalo do úzké trojice her, které jsem si letos chtěl rozhodně zahrát. Tři roky stará jednička mi dokázala, že žílami Codies stále teče ta stará dobrá benzinem obohacená krev s příchutí pořádného rally, která se z arkádové série DiRT lehce vytratila (aby se v posledním díle zase vzepjala). Od DiRT Rally 2.0 jsem očekával hodně a díky výbornému zpřevodování ve vývoji jsem to naštěstí i dostal.

Nebudu chodit kolem horké kaše, číslo jste už viděli a nemá tak smysl šetřit si možná trochu odvážný výrok až na konec. Věc se má tak, že prakticky po každé závodní hře, která přičichává ke krásné disciplíně rally, dostanu tak akorát chuť na jeden historický kousek, který poté skutečně instaluji a bavím se jeho nehynoucími kvalitami. Řeč je samozřejmě o legendární Richard Burns Rally.

K této hře jsem se vrátil po odehrání V-Rally 4, Dakaru 18 i po původní DiRT Rally. Ale po nějakém tom čase stráveném v DiRT Rally 2.0 se přiznám, že jsem si na benchmark závodní rally simulace jedinkrát nevzpomněl (dobře, jen jednou, ale o tom až později) a nenainstaloval jsem ho. Svůj volný čas chci nadále trávit v nejnovějším zpracování rally, což je za 15 let poprvé.

DiRT Rally 2.0 zdroj: tisková zpráva

Money, Money, Money

Tvůrci zkrátka vzali to nejlepší z předchozího úspěšného pokusu o návrat ke kořenům a přidali to, co chybělo nejvíc – obsah. I když se pořád nedá mluvit o kvalitách kariéry známé ze série F1, DiRT Rally 2.0 už má obsahu na rozdávání. Začínáte s malým vozovým parkem, s jehož jednotlivými aktéry podstupujete různé šampionáty, v nichž si na základě své úspěšnosti vyděláváte na další vozidla. A nejen na ně.

Dokončit patnáctikilometrovou rychlostní zkoušku bez škrábanců, zmačkaných plechů, rozbitých světel a mnoha dalších a závažnějších poškození se moc často nestává a oprava samozřejmě něco stojí. V průběhu šampionátu se musíte spolehnout na „polní“ garáž, kde vás tlačí čas, který je o to kratší, čím důkladnější žádáte opravu. Můžete sáhnout po rychlé či standardní opravě, nebo komponentu úplně vyměnit. To už se ale neobejde bez překročení limitu a časové penalizace.

Dost peněz padne na vývoj auta, abyste se vozili na kvalitnějším odpružení a mohli se spolehnout na účinnější brzdy, případně si pohráli s účinností brzd a délkou převodů. Zároveň nejste samotář. Máte za zadkem tým mechaniků, které můžete za nemalé sumy vylepšovat v mnoha směrech. Jeden vám umožní levnější opravu, další zase mnohem dříve odhalí poškození, můžete si zkrátit penalizaci za vrácení vozidla na trať a tak dále.

Vylepšovat můžete i svého kopilota, který sice nebude dávat lepší instrukce (ty jsou už od začátku dostatečně detailní a přesné), ale například vás tolik nezdrží při výměně pneumatiky. Stačí jeden hloupý náraz do obrubníku a rychlé zasyčení vám spolu s komentářem kopilota dá najevo, že za chvíli pojedete po ráfku.

Chce to pořádný vzorek

Před samotným závodem se musíte rozhodnout, kolik náhradních pneumatik povezete – jednu, dvě, nebo žádnou. Jet bez rezervy je obrovské riziko, jet se dvěma znamená těžší vůz a horší výsledky. Stejný důraz je kladen i na volbu pneumatik. Tvrdá pneumatika sice víc vydrží, ale schopnosti vozidla opět nebudou nejlepší.

Přilnavost pneumatik a jejich součinnost s různými povrchy je jedním z nejpropracovanějších prvků hry, ze kterého vychází obecně vynikající jízdní model. Okamžitě poznáte rozdíl mezi jednotlivými pneumatikami, mezi asfaltem a šotolinou, mezi suchým a mokrým povrchem i mezi tím, jestli jedete jako první, nebo poslední. Pokud se před vámi po trati prohnaly desítky aut, cesta bude značně rozježděná a auto se jí nebude tak pevně držet.

zdroj: Archiv

Když si všechny tyto faktory spojíte dohromady, dovtípíte se, že vás čeká opravdu dlouhá zvykací fáze s každým jednotlivým vozidlem. Přesedlat z malinkaté Lancie Fulvie do robustního Fordu Mustang chce pořádnou dávku trpělivosti. Jenom naladění se na jinou váhu vozidla a její přenášení do zatáček vám zabere několik špatně zajetých erzet. Stejně je na tom práce s plynem a brzdou, nemluvě o naprosto odlišném chování předokolek, zadokolek a čtyřkolek.

Ale investovaná píle rozhodně stojí za to. Jakmile se s autem konečně sžijete, budete se smát od ucha k uchu, když budete přecházet z jedné zatáčky do druhé a vykružovat v nich perfektní drifty. Jízdní model je zkrátka brilantní a není mu co vytknout.

Po vidu i sluchu

Zážitek z každého závodu prohlubuje i o něco hezčí grafika (i když na PS4 Pro má překvapivě velké mezery, zejména v interiérech), ale především hra světla, stínů a odlesků. Jízda proti zapadajícímu slunci je z hlediska viditelnosti prakticky totožná s jízdou v absolutní tmě a jízdou za konkurentem v rallycrossu, kdy vás zcela oslepuje jím zvednutý mrak prachu.

V nočních zkouškách se modlíte, abyste čelně netrefili zeď. Já to zkusil a dojet závod vedoucí lesy v absolutní tmě bez svitu měsíce je zkrátka nemožné. Přesto jsem si to vše užil. Působilo to totiž velice realistickým dojem a hra se mnou neměla slitování. Celé situaci předcházela hororová scéna, kdy mi světla čas od času problikla, než zhasla nadobro.

A podobně se zde pracuje se zvukem. Nejde jen o výborný projev motoru a výfuku, ani o skřípot pneumatik na asfaltu a bouchání kamínků do podlahy. Podle zvuku snadno poznáte závadu vozidla. Auto zní jinak, když je v pořádku, když má píchlou pneumatiku a když už jede po ráfku (nehledě na to, že je neovladatelné). Ale stejně tak se po čelním nárazu může ozvat klapání z motoru a vy víte, že by možná bylo lepší zvolnit.

DiRT Rally 2.0 zdroj: tisková zpráva

Avšak i když má DiRT Rally 2.0 mnohem blíž k simulaci než arkádě, stále je zde spousta ústupků. Ne každý smrtelně vypadající karambol se na vašem vozidle podepíše (zejména kotrmelce jsou většinou bez vážnějších následků). Nájezd v plné rychlosti do hromady diváků závod neukončí kvůli katastrofě století, ale připíše vám pár vteřin penalizace.

Hra vám tedy leccos odpustí, nicméně z hlediska obtížnosti se za chyby tvrdě platí. Získaný náskok deseti vteřin rychle smázne jedna nevybraná zatáčka a následný stres ze ztráty bedny vaší efektivitě rozhodně nepřidá. Platí to jak v rally, tak rallycrossu, který není jen vedlejší aktivitou, ale dočkal se prakticky stejné péče.

Obě disciplíny zde mají svůj režim kariéry, obě mají i své vlastní módy (historická rally a licencovaný rallycross). Kromě toho můžete tvořit vlastní šampionáty a zlepšovat se v časovce, a co se multiplayeru týče, musíte se spokojit jen s denními, týdenními a měsíčními výzvami. Účastí v nich si přijdete na dobré peníze pro vaši kariéru, pokud se nějak umístíte.

Server vs servis

Zatím je vše, jak má, ale vy už dávno víte, že si DiRT Rally 2.0 nevysloužilo plnotučné hodnocení. Čím to? Problémy jsou dva. Prvním je nutnost připojení k internetu. Ke kariéře a výzvám, které jsou vzájemně propojené dostupnými vozidly a penězi, nemáte vůbec přístup, pokud k vám netečou data od poskytovatele. Zároveň to znamená neustálé čekání na připojení se k serverům. Je to otravné, když víte, že nebýt online funkcí v singleplayerové části, nestrávili byste tolik času zíráním na hlášku o kontaktování serverů.

Tento neduh mě jednou pořádně vypekl, když se po velmi úspěšně odjeté výzvě nepodařilo se servery spojit a já přišel o své konečné umístění ve výzvě. Jistě, vše je dnes online, ale zrovna kariéra pro jednoho hráče toho mohla být ušetřena.

Druhá výtka je objektivního charakteru, tedy mně samotnému nedělala díky bohu (tedy, díky Burnsovi) problém. DiRT Rally 2.0 totiž vůbec nemyslí na nováčky. Hru zapnete, hned se pustíte do kariéry a už jedete svůj první naprosto seriózní závod. Nikdo vám nevysvětlí, co to znamená „Levá tři přes horizont utáhne.“ Nikdo vám neřekne, jak auto funguje, k čemu je v něm která součástka, jak se vůz chová za různých podmínek atd.

DiRT Rally 2.0 zdroj: tisková zpráva

Na něco z toho je zábavné přicházet na vlastní pěst, ale umím si představit, že pokud tatínek koupí synkovi DiRT Rally 2.0, protože si synek rád hraje s autíčky, ale o rally jako takové se nezajímá, bude ztracený. A přesně v tento moment jsem si jedinkrát vzpomněl na Richard Burns Rally.

Tamější až maniakálně detailní autoškola byla přesně tím, co jsem tehdy ještě jako nezkušený řidič potřeboval, abych se mohl zamilovat do zbytku hry. Naučil jsem se, jak se auto chová v zatáčkách pod plynem, jak se pracuje s přenosem váhy, kdy vzít za ručku a kdy postačí brzda či pouhé ubrání plynu. Před vstupem do DiRT Rally 2.0 jsem to tedy znal, ale bylo by dobré mít něco podobného i zde, aby se do hry mohl pustit naprosto kdokoliv.

Nicméně kovaní závodníci mezi vámi, kteří překousnou nutnost připojení k náladovému internetu, nemají co řešit. Richard Burns Rally má konečně důstojného konkurenta, který mu nešlape na paty, ale kráčí hrdě vedle něj. V dnešní době nemůžete sáhnout po lepším rally, než je DiRT Rally 2.0. Ještě nějakou dobu to bude moderní král žánru.

Verdikt:

Pokud to se závoděním na šotolině myslíte opravdu vážně, DiRT Rally 2.0 by se už dávno mělo hřát ve vašem stroji. Novinek oproti jedničce je dost a na těch správných místech – kariéra je plně přítomná a jízdní model se díky ještě propracovanější komunikaci mezi různými pneumatikami a povrchy řadí k tomu nejlepšímu na trhu. Dosavadní král konečně našel důstojného soka.

Nejnovější články