| Autor: Agarwel Idiriz Publikováno: 14. května 2010 | Verze: PC/anglická/0.3 Doba recenzování: 1 měsíc |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ve výsledku se zde tedy nehraje na peníze a jako hráč svým kurzorem nevytváříte nové předměty z ničeho. Vše si musí projít poctivým výrobním procesem. Od jedle u potoka, přes prkna, židle, až po finální stěhování na určené místo. Oproti jiným strategiím, z nichž mnohé mohou fungovat podobně, jde Dwarf Fortress mnohem víc do hloubky. Jak doslovně tím, že můžete kopat i směrem dolů a budovat pevnost na patra. Tak zaměřením na nejmenší detaily v každém ohledu. • Fantastický smysl pro detail Vše začíná prvním spuštěním hry, kdy se vám vygeneruje celý herní svět. Obří plocha plná hor, jezer, kopců, měst, pouští. Generování se často několikrát resetuje, protože hra kontroluje reálnost podmínek a nedovolí aby hned vedle pouště byla vodnatá bažina, aby řeka tekla nelogickou cestou, nebo podobné nesmysly. Každá část mapy dostane podle polohy určenou teplotu a klimatické podmínky. Podle nich se určí rostliny a zvířata, která tam žijí. A nakonec proběhne simulace, která zrychleně nasimuluje několik set let historie nového světa. Rozvoj měst, jejich obyvatel, hrdinské skutky, apod. Výsledkem je, že každý hráč má zcela unikátní procedurálně vygenerovanou mapu. Ale i tak dostatečně propracovanou včetně rodokmenů panovníků a vztahů mezi národy. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Je pravda, že na samotnou hratelnost a strategii tyto detaily přímo vliv nemají. Ale značně to pomáhá atmosféře. Při hraní cítíte, že vše má svou historii a význam. A ne, že se jen jedná o náhodně rozházené předměty. Pokud se k vám do pevnosti přistěhuje trpaslík, víte, že jeho rodné město někde na mapě existuje. A jeho prapředci zřejmě někde skutečně leží pohřbeni a s trochou obrovského štěstí vykopete jejich pozůstatky. Pokud naleznete epickou zbraň, může být vyrobená z kostí draka, který před sto lety skutečně šikanoval některé město. Což může být událost, kterou vyobrazil některý z trpaslíků v ozdobné rytině na zdi vaší nové jídelny. Na gameplay samotný to nemá vliv, ale předměty vnímáte jinak, díky jejich vzájemné svázanosti. S celkovou provázaností je spojena stálost herního světa. Mapu musíte vygenerovat pouze jednou. Poté, i když prohrajete, můžete začít hrát na novo ve stejném světě, se stejnou historií. Pouze si vyberete novou lokaci. Která se může klidně částečně prolínat s vaší zatopenou stavbou z minulosti. Nebo zkusíte štěstí několik set kilometrů vedle. Celá mapa svojí rozlohou rozhodně neomezuje. Perfekcionismus naštěstí nekončí u vygenerování herního světa. Tam pouze začíná a prolíná se celou hrou. Například na vodu působí fyzikální vlastnosti a roztéká se, teče z kope a dokonce teče směrem nahoru díky vztlaku, pokud propojíte dvě místa s jinou výškou hladin. Kočky ve volných chvílích honí hlodavce ve spižírnách. V trávě po čase uvidíte vydupané cestičky mezi nejnavštěvovanějšími místy. Pokud vám goblini unesou některá nemluvňata, je možné, že je uvidíte o několik let později jako členy gobliní bandy při příštím nájezdu. RPG prvky a příbuzenské vztahy jednotlivých trpaslíků už po tom všem ani nepřekvapí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Kapitolou samou pro sebe jsou souboje. Nehraje se na trapné hitpointy. To by na autora bylo málo hardcore a povrchní. Jak můžete vidět na některém z okolních obrázků, průběh soubojů je opět detailně propracován. Počítá se, kdo koho za co chytil, co mu zranil, utrhl, usekl, případně které vnitřní orgány poškodil. Samozřejmě s patřičnými následky jako krvácení, omdlévání, zvracení. Což jsou události, které mimojiné změní popis poskvrněného oblečení. A v případě, že se trpaslík ze souboje přeci jen vyhrabe, tak jej čeká dlouhá postupná léčba či koma. Popisy soubojů mají klidně přes 10 obrazovek textu a často se u nich zasmějete. • Umělá inteligence Vzhledem ke komplexnosti překvapuje umělá inteligence. I v komplikovaných podzemních systémech se mi nikdy nestalo, že by trpaslík nedokázal najít cestu ke svému cíli. Nebo že by se zasekl a nedokázal se rozhodnout co udělat. V okamžicích, kdy vám po virtuálním mraveništi běhá přes sto trpaslíků a v zásobě od vás mají nachystány stovky úkolů, jde o obdivuhodný počin, od kterého se mají co učit někteří AAA vojáci, kteří v jistých hrách ani neumí odejít z místnosti. I když tedy nemůžete na trpaslíka kliknout a výslovně jej vyslat provést konkrétní činnost, nikdy mi tato možnost zásadně nechyběla. Pevnost si žije vlastním životem a vy pouze sdělujete svá přání. Překvapivě to vše funguje plynule a bez nadávání, že některý úkol nebyl splněn. Smysl pro detail jsem již zmiňoval. A autor Dwarf Fortress by se opět styděl, pokud by umělá inteligence končila u schopnosti najít cestu z bodu A do bodu B. Proto simuluje i nálady trpaslíků založené na jejich psychologických profilech. Jeden má rád čerstvé houby. Druhý se bojí pavouků. Další nemá rád velkou společnost. A tak dále. Podle toho, do jakých situací se dostávají, se jim poté mění nálada. Příjemné události náladu zlepšují. Nepříjemné vedou k depresím a zuřivosti. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Hra jen tak neomrzí Snad nikdy nebudete schopni říct, že už znáte všechna pravidla a dokážete vybudovat pevnost úspěšně vzdorujícím všem nebezpečím. Vždy vás po čase něco nového překvapí. Nová útočící epická potvora. Trpaslík v depresi kvůli smrti domácího mazlíčka. Přemnožené kočky. Vyžraný sklad krysami. Příchod šlechty mající nesmyslné požadavky, které vynucuje pomocí trpaslíka s příznačným názvem Hammerer, jehož tresty většinou končí fatálně. Nebo když si všimnete, že popis vzhledu určitého trpaslíka se časem mění podle toho, jak mu rostou vousy a zda o ně pečuje. Případně když se zakopete pořádně hluboko a nové generace si vypěstují alergii na světlo a pokud je nečekaně vyženete, mohou začít zvracet z čerstvého vzduchu. A raději ani nechtějte vědět co se stane, když jeden z trpaslíků dostane šílený nápad vytvořit artefakt z trpasličích kostí a po ruce má kamaráda a řeznictví. Tohle nejsou The Sims, kde stačí jednoduše udržovat osm ukazatelů a tím mít zaručeně po problémech. Trable a překvapení mohou v Dwarf Fortress přijít téměř odkudkoliv. Vzhledem ke komplexnosti dokáží občas překvapit i drobné bugy způsobené nevyvážeností některé prkotiny. Například nezkoušejte trpaslíkům na Vánoce servírovat štědrovečerního kapra. Pokud na mapě naleznete jezírko s kaprem, tak jej raději obežeňte ocelovou zdí, zalijte lávou a obkopejte bezednou propastí. Trpaslík není dobrý plavec a ve vodě nic nevydrží. Naopak statistiky kapříka byly lehce přestřeleny a snadno z rybářů nadělá fašírku. Ale to je jen extrémní příklad. Vzhledem k rozsahu díla, je celá hra překvapivě stabilní a bez zásadních chyb. Nebo alespoň mně se zatím vyhýbají. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Cypher: "Jinak to nejde. Překladače obrazu fungují pouze pro Construct. Ale v celém systému Matrixu je moc informací. Časem si zvykneš. Já už to ani nevnímám, vidím jen blondýnu, brunetu, zrzku..." Za největší zápor, ale z určitého pohledu i klad, lze považovat grafiku, která je taková, že není. Celá hra je zpracována pomocí ASCII znaků a lze ji tak zařadit do kategorie Roguelike her. Tento fakt bohužel mnoho lidí odradí na první pohled, protože po spuštění hry absolutně nebudou chápat, co vlastně vidí a co se po nich chce. Dwarf Fortress vyžaduje pevné nervy a trpělivost, pokud se jej hráč chce naučit hrát. Největší potíže jsou naštěstí jen na začátku a jakmile pochopíte základy, zbytek už leze do hlavy rychle a čím dál snadněji. Za trpělivost se hra odvděčí unikátním zážitkem. Právě díky absenci grafiky a animací si může dovolit takovou rozmanitost a detailnost. Pokud by někdo chtěl ke hře vytvořit detailní modely všech nepřátel a všechny činnosti a souboje rozanimovat, hra by nevyšla nikdy. Navíc hraní bez grafiky lze přirovnat k zážitku ze čtení knihy. Takový filmový Pán Prstenů je hezký film. Ale většina lidí se shodne, že kniha poskytla lepší a barvitější zážitek. Přestože byla celá vyprávěna pouze pomocí znaků, čtenářova představivost vykouzlila scény, které žádný film nedokáže. A u Dwarf Fortress jsem měl velmi podobné pocity. Jen má bohužel svůj specifický jazyk a znaky. Ale jakmile se jej naučíte "číst" a dění na obrazovce si představovat, odvypráví vám takové příběhy a události, které v grafickém podání zpracovat nelze. I tak si na hru připravte silnější počítač a nenechte se ukolébat mrzkým vzhledem. Dwarf Fortress je asi první textovou hrou, která bez potíží sežere přes 700MB RAM a pořádně rozkouří procesor. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V případě, že takto jednoduchou grafiku opravdu nedokážete překousnout a přesto vás koncept hry zaujal, existují hromady modů od fanoušků. Některé pouze obsahují vlastní fonty, které dají znakům smysluplnější podobu. Nebo můžete zkusit některý z externích programů, které nakukují procesu hry do využité paměti a získané údaje převádějí do izometrického či 3D pohledu. Jejich funkčnost a bezproblémovost bohužel není nijak zaručena. A zejména po posledním obřím updatu má většina z nich potíže s kompatibilitou a jejich uživatelé musí počkat až budou přizpůsobeny novinkám. • Herní režimy a cíle hry V hlavním budovatelském režimu nemáte žádné konkrétní cíle. Jedná se o klasickou sandbox hru s cílem vydržet co nejdéle, než se celá virtuální civilizace zhroutí kvůli vaší neschopnosti. Pokud chcete i něco více, cíle si musíte hledat sami. Co si k bydlení zvolit extrémní část mapy jako vyprahlou poušť nebo vršek sopky? Co začít stavět v těsné blízkosti gobliního městečka nebo v lese plném jedovatých potvor? Největší frajeři mohou zkusit vystavět fungující pevnost pod hladinou moře. Celou ze skla a diamantů. Nebo si vybudujete sérii velkých umělých vodopádů, které budou zásobovat čerpadla poháněná přes hřídele z větných mlýnů? Díky jednoduché genetice můžete zkusit vyšlechtit vlastní plemeno psa specifické barvy a výšky. Fantazii se v Dwarf Fortress meze nekladou. Na úplném začátku vám hra může přijít strašně pomalá. Sedm nešiků nic nestíhá a v úvodních hodinách slavíte každou dokončenou a odklizenou místnost. Ale spád roste s každým novým přistěhovalcem či dítětem. Jakmile zabydlíte desítky nových trpaslíků, práce začne jít od ruky a najednou kopete obří síně a budujete kovárny poháněné vhodně směrovanou horkou lávou jako na běžícím páse. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V případě, že vás budování nebaví, můžete zkusit Adventurer mód, vytvořit hrdinu a vyrazit do světa za RPG dobrodružstvím a ve městech plnit náhodně generované questy. Zde nejvíce oceníte provázanost herního světa. Díky tomu, že vše hrajete na jedné mapě, tak se můžete klidně vypravit vylootovat svoji vymřelou pevnost. Nebo to jít vlastnoručně nandat táboru goblinů, kteří vás obklíčili a nechali celý podzemní komplex vyhladovět. Za sebe ovšem musím uznat, že tento herní mód mi k srdci nepřirostl. Jako přídavek lze spustit Arénu, kde proti sobě můžete postavit libovolné protivníky a testovat jejich chování. I když jde spíše o betatestovací nástroj samotného autora, lze si s ním užít pár chvil srandy. No a v případě, že jste při hraní hry vykopali nějaký mocný předmět, můžete nakouknout do obsáhlé historie vašeho náhodně vygenerovaného světa. A prohlédnout si popisy míst, osob a jejich historie. • Můj názor na hru 
zdroj:
tisková zpráva
Jak jste možná z článku vyčetli, Dwarf Fortress mě nadchnul. Nejedná se zdaleka o dokonalou hru a má zcela zásadní nedostatky. Zejména v oblastech grafiky a ovládání. Ale na druhou stanu se jedná o nejpropracovanější hru, co jsem kdy hrál. Jen si vemte to množství předmětů, jejich interakce, popisky soubojů, chování trpaslíků, střídání ročního období dle klimatických podmínek...Dwarf Fortress bylo v době psaní článku k dispozici pouze na PC. Pokud nesoudíte hry stylem: "Čím více polygonů, tím lepší hra", tak Dwarf Fortress jednoznačně doporučuji. Slibuji, že něco podobného jste ještě nehráli. Hru lze navíc sehnat zcela zdarma na domovské stránce. Rozsah celé hry je bohužel nad rámec jednoho článku a navíc se v nových verzích neustále vyvíjí, proto jsem tentokráte upustil od hodnocení. Při hraní Dwarf Fortress se časem smíříte s faktem, že simulováno je v zásadě všechno - více ale ještě příště v tématickém článku. Linky: Homepage |
| Agarwel Idiriz | |
| autorovi je 25 let, pracuje v IT odvětví, volný čas tráví hraním her, o nichž pak píše na svém blogu; nejvíce si potrpí na kvalitní příběh a herní svobodu, RPG, budovatelské strategie, případně propracovanější simulátor |
