Emperor: Battle for Dune - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Emperor: Battle for Dune - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

19. 6. 2001 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Legendární real-time strategie Duna a věčný souboj o planetu Arrakis se vrací v 3D hávu a
s nelineárním tažením
v Emperorovi.


Emperor: Battle for Dune - recenze

Autor: Bergy
Publikováno: 19.června 2001

 Návrat legendy
Zvětšit zdroj: tisková zpráva O Emperorovi jsme si toho řekli celkem hodně už v našem nedávném preview a tak Vás už určitě hodně zajímá, jaká že ta nová Duna doopravdy je a jak se vlastně hraje. Upřímně řečeno, nikomu z Vás se ani trochu nedivím. I já sám jsem byl napnutý jak kšandy, když jsem poprvé ve svých rukách třímal všechna 4 CD, na která je Emperor vtěsnán.

Ono velké očekávání bylo určitě způsobeno velice lákavými informacemi z press materiálů Electronic Arts, ze kterých vycházela skoro všechna preview. Jak by také ne, když vývojáři jako obvykle slibovali hory doly. Obecně vychvalování nějaké chystané hry není nikdy na škodu, ale někdy to muže mít ve finále i negativní účinky, třeba když někdo pak očekává až přespříliš. Takovému člověku se posléze i jinak vynikající hra může zdát jako zklamání a to jen proto, že čekal něco zázračného. Musíme být ale realisté, v dnešní době se prostě zázraku na poli RTS hned tak nedočkáme. Na druhou stranu jsou každá vylepšení či inovace vítány a mohou být příčinou úspěchu jakékoli strategické hry. Emperor: Battle for Dune je přesně takovou strategií, která sice není revoluční, ale obsahuje takové množství novinek, oproti starším hrám z dílen Westwoodu, že je ve výsledku naprosto úžasná a určitě vás dokonale uchvátí.

 Skvělý přechod do 3D
Největší zásluhu na tom má určitě kompletní 3D zpracování. Jedněmi opěvováno, druhými zase zatracováno. Výtky odpůrců 3D RTS lze ale snadno pochopit. U trojrozměrných strategií to totiž bylo s celkovou přehledností vždycky trochu na štíru. A asi mluvím za všechny, když říkám, že nic nepotěší člověka víc, než když se v nějaký důležitý moment někde ztratí na mapě a vůbec nemá potuchy kde se ocitl, přičemž soupeř právě útočí na jeho základnu :) V preview jsem se zmiňoval, že tohoto neduhu si byli ve Westwoodu velmi dobře vědomi, a proto přišli s jednoduchým řešením. V Emperorovi tedy můžete zoomovat i rotovat kolem osy, ale s úhlem pohledu už nic nenaděláte. To ale neznamená, že úhel pohledu je úplně fixní. Funguje to tak, že pokud začnete pohled přibližovat nebo oddalovat, bude se vám automaticky nastavovat optimální úhel pohledu. Je to velmi prosté, ale maximálně účinné.

Navíc jsou mapy udělány tak, že pokud si prostě s 3D hrát nechcete, stačí odzoomovat do určité výšky a pak už s pohledem vůbec nehýbat. Není to totiž vůbec zapotřebí, s jedním pohledem si naprosto vystačíte po celý průběh hry. Tím si myslím bylo řečeno vše podstatné k tomuto velmi diskutovanému problému. Ti, kteří 3D milují, se klidně mohou kochat a měnit pohled kamery každou minutu a ti ostatní, kteří si libují ve starém izometrickém pohledu, si ho prostě nastaví a mají rovněž vystaráno. Zkrátka není co řešit.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Po vizuální stránce je grafika jedním slovem úžasná. Počítač sice dostává řádně zabrat, ale stojí to za to. Na mém počítači (PIII 800 s 256 MB RAM a GF2MX) běhal Emperor vcelku svižně i při 1024x768, ale při použití vyšších rozlišení jako 1280x1024 už to tak slavné zase nebylo (zvláště pokud se na scéně objevilo více jednotek). Velmi efektní jsou jednotky Carryal, které poletují vzduchem a starají se o vaše harvestery a transportují je z místa na místo. Velmi mě potěšily animace jednotek a pěchoty. Zvláště umírání vojáčků je naprosto skvěle udělané. Pěšáci dokonce umí umírat několika způsoby :) Buď je může „roztrhat“ výbuch nebo předvedou perfektní zásah ze střelné zbraně, kdy se rychleji či pomaleji v různých variacích skládají k zemi. Exploze jsou rovněž super, pohled na vybuchující budovy, z nichž odlétávají kousky původní konstrukce, rozhodně dodá na pocitu, že jste opravdu něco zničili.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hra světel a stínu také nemá chybu. Jelikož se mise odehrávají na vícero planetách a v různých denních dobách, není divu, že jednou budete válčit za krásného denního světla, jindy v šeru a na Giedi Primě (domovina Harkonnenů) třeba skoro v naprosté tmě. Veškeré budovy a jednotky mají však své světlomety, takže scénerie je za všech podmínek dobře nasvícená. Světlomety sice nemáte možnost sami ovlivňovat (jako u Earth 2150), svítí prostě pořád, ale zase na druhou stranu, proč byste se měli něčím takovým zatěžovat. Já vím, někdo by mohl namítnout, že tím pádem se nedá podniknout třeba útok pod příkrovem tmy, ale proč se do něčeho takového pouštět, když by ony jednotky byly stejně dobře vidět na radaru. Jestli mě ale něco opravdu dostalo, tak to jsou snipeři, kterým od jejich ostřelovací pušky svítí tenoulinký paprsek červeného laseru - opravdu nářez.


 Nová válka o Arrakis
Dost už ale o grafice, věnujme se i dalším věcem. Příběh Emperora se sice od původní Duny 2 skoro vůbec nezměnil (asi proto, že Westwood má pořád jednu a tu samou starou licenci :), ale aspoň se trochu posunul časově. Spory Atreidů, Harkonnenů a Ordosů se totiž dostali až před imperátorský koncil, kde bylo usouzeno, že diplomacií se tyto tři rody prostě nikdy nedohodnou. „Nechť tedy započne nová válka, která už jednou provždy rozhodne o vítězi v boji o Arrakis (Dunu)“. Nyní je tedy tento velký konflikt posvěcen samotným Imperátorem a vám nezbývá nic jiného, než začít bojovat svůj boj jako generál jednoho z rodů. Výběr záleží na vás.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Jak jsem se již zmínil, Emperor se roztahuje na celé 4 CD, což je i na dnešní dobu opravdu hodně. První CD je instalační, zbývající 3 patří každému z rodů. Důvod, proč má každá strana vlastní CD, je velice prostý. Obrovský počet dlouhých filmečků, které vám hra pouští, jak po skončení mise, tak před jejím začátkem, si prostě vybírá svou daň. Ovšem jako již tradičně, nejvíce se v nich mluví, což je trochu škoda, přeci jen videa z Tiberian Sun nebo Red Alert 2 mě nadchly mnohem více. Těm z Emperora se ale nedá upřít jedno - krásně vytvořené exteriéry a interiéry opravdu dávají pocit, že se nacházíte v onom krásném světě Duny a to je asi hlavní.

 Nelineární tažení
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Na hlavní kampaně jsem byl rovněž velmi zvědav. Nelineární děj je rozhodně lákadlo jako řemen, takže i já jsem si od toho docela hodně sliboval. Celá planeta Arrakis je tedy rozdělena na kulaté mapě do 33 teritorií. Na začátku okupuje každá strana 11 polí, čímž jsou startovní pozice všech tří rodů vyrovnané. Pokud nějakou misi zdárně dokončíte, obsazujete pochopitelně lokaci, na níž jste právě bojovali. Posléze můžete zaútočit na jakékoli pole, které je ve vašem přímém dosahu (tzn. vybraná lokace musí sousedit s políčkem okupované vaší armádou). Jestliže ale na některém z teritoriu řádí tornádo, tak nemůžete na tomto území bojovat. Co jsem hrál já, tak vždy minimálně na 3 polích tornádo řádilo, čímž se váš výběr vždy trochu zužuje, ale i tak je zde stále hodně možností, jak pokračovat v nelineárním tažení. Ale úplnou volnost vám Emperor zase nedává. Čeká na vás totiž krom jiného i celá řada misí odehrávajících se na domovských planetách všech tří rodů, které musíte vždy splnit, jakmile vám to velení nařídí. Vyhnout se jim nelze, ale zase je to příjemné zpestření. Jednak je na ostatních planetách jiné prostředí a nejsou tam žádné zdroje (koření se vyskytuje výlučně jen na Arrakisu), tím pádem zde musíte použít spíše taktické myšlení, než spoléhat na to, co si vyrobíte.

Jindy vám zase místo toho, abyste si vy sami vybírali kam zaútočíte, přijde oznámení, že někdo jiný útočí na vás. V této chvíli si můžete vybrat jestli výzvu přijmete a pustíte se do mise, kde budete v roli obránce odrážet útok soupeře a nebo prostě území protivníkovi darujete s tím, že pro vás není tak důležité. Záleží to samozřejmě zase jen na vašem rozhodnutí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vítězství nad jedním rodem ale nedosáhnete jen tím, že mu obsadíte všechny jeho lokace. Nejdůležitější pole je to s hlavní základnou - když dobudete tuto pevnost, protivník skončil. Ovšem opět záleží jen na vás, jestli zvolíte tu nejkratší cestu, kdy by mělo stačit odehrát pouze 13 misí, nebo se budete snažit vést válku se zajištěnou obranou. Například já si své tažení doslova vychutnávám a nikdy bych „neodevzdal“ své vybojované lokace soupeřům, jenom abych rychle skoncoval s kampaní.

Abych nezapomněl, na hlavní mapě máte k dispozici také své rezervní vojsko, které lze nechávat na určitých teritoriích pro obranné účely nebo jako posily při vámi prováděném útoku. Tyto síly mají rozhodně svůj strategický význam a když jich patřičně využijete, mohou vám velmi dobře posloužit.

 Pohádky o umělé inteligenci?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Další samostatnou kapitolou může být umělá inteligence. V každé misi začíná počítač se zakrytou mapou (stejně jako vy), čímž bylo vyhověno mnoha stížnostem, které vytýkaly vývojářům, že počítač podvádí, protože hned od začátku ví, kde máte svojí základnu atd. Pokud by někdo nevěřil, nechť se hned po startu mise pečlivě rozhlédne po své základně. Co nevidět totiž přiběhnou počítačem řízení průzkumníci. Jedině tak totiž počítač zjistí, kde se nachází vaše pozice. Průzkum je jinak v Emperorovi více než snadný. Průzkumné jednotky jsou vybaveny důkladným maskováním a nejsou ozbrojeny. To má za následek, že průzkumník klidně vběhne do základny a nikdo si ho nemusí všimnout. Spatří ho jen jednotky, které se ocitnou v jeho blízkosti.

To, že počítač začíná stejně jako vy (bez základny), ale přináší další problémy. Počítač totiž nikdy nebude tak dobrý jako člověk a myslím, že bitvy byly vyrovnanější, když měl počítačový protivník určitý náskok. Pokud vás tedy bude trápit tento problém, budete muset hrát Emperora na nejtěžší obtížnost, ale mějte na paměti, že jakmile se budete přibližovat k hlavní nepřátelské pevnosti, bude mít počítač stále více a více jednotek (obranné rezervy) do začátku misí, což by vám mohlo dát posléze pěkně zabrat. Pokud na vás vyrukuje příliš brzy, nemusíte být ještě schopni řádné obrany.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Každopádně ono chvástání vývojářů, kdy jsme byli jako vždy krmeni pohádkami o tom, jak bude počítač reagovat na náš způsob boje a jak bude měnit svou bojovou strategii, aby nám následně pěkně zavařil, opět vyšlo naprázdno. Aspoň co se mě samotného týká, počítač prostě nedokázal překvapit. Ano, uznávám, že pokud k mé základně vedly tři cesty a já odrazil v jednom místě silným opevněním několik útoků, zkusil to počítač příště jinudy a také se naučil vést útok i z více stran na jednou, ale pořád není v pořádku jedna veledůležitá věc. Nikdy na mě totiž nezaútočil vší silou, ale naprosto klasicky - vyrobil hrstku svých jednotek, které poslal k mé základně, kde se podrobily okamžité destrukci. Proč proboha nenaskrblí třeba několik desítek jednotek a pak je na mě nepošle ? Myslím, že pak by to opravdu bylo o něčem jiném, ale takhle je to pořád to samé, i když s drobnými vylepšeními.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pepka mě ale málem klepla, když jsem poslal užším průsmykem svých 30 jednotek. Asi 10 zrovna těch nejlepších, ale také nejpomalejších strojů se klasicky samo rozhodlo najít jinou cestu, než tu kterou jsem ji rozkázal já a to jenom proto, že byla dočasně ucpána jednotkami vpředu. Ne aby ty jednotky vzadu prostě chvilku počkaly, musí jít někam do tramtárie hledat jinou cestu. Čekal jsem všechno, ale že si budu stěžovat na nedostatek, který se vyskytoval už v prvním C&C, to ani ve snu. Moc dobře vím, že na tohle si nadává úplně každý a mě samotného to doslova vytáčí, tak proč s tím někdo něco neudělá ?!


 Navažte spojenectví
Náplně jednotlivých misí jsou na jednu stranu stereotypní, protože vždy jde o čistou anihilaci protivníka, ale zase hráč je jednou stavěn jako útočník a jindy zase jako obránce, což se odráží na stylu hry během mise. Zvláštní úkoly dostáváte pouze v těch povinných misích odehrávající se mimo Arrakis, kdy musíte osvobozovat důležité osoby či vyrvat zpět odcizené stroje ze spárů nepřátel atd. Rozhodně ale nelze říci, že bych se byť jen na chvilku nudil, právě naopak.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

O různých spojeneckých svazcích se toho už dříve také hodně namluvilo. Jaká je tedy pravda? Zase to záleží jen na vás. Na rovinu mohu říci, že se bez nich klidně obejdete, ale také se ochudíte o nové zážitky. Ovšem zadarmo vám nikdo nic nedá, pokud budete nakupovat hotové jednotky pomocí Starportu bude to patřičně koštovat a když si budete chtít udržet spojenectví s Fremeny (odvážnými to bojovníky), budete muset pro ně vykonat zase nějakou tu službičku. Takhle nějak to tedy chodí. Mě osobně se nejvíce zalíbili vojáci nazývající se Sardaukaři. Jsou to elitní borci Imperátorovi armády a podle mě nejlepší bojovníci vůbec. Jsou velice rychlí a pokud se střetnou s pěchotní přesilou protivníka, dokáží je rozstřílet na hadry i bez vlastních ztrát (někdy i dřív než nepřátelští vojáci stačí vystřelit).

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Teď mě napadá, že boje mezi pěchotou musím také pochválit. Krom efektního umírání dokáží vojáci skvěle bojovat. Zapomeňte na trapné šarvátky, kdy se potkali dva vojáčci, zalehli metr od sebe do země a začali to do sebe smažit z kulometů. Navíc ten, kdo z těch dvou vyhrál, toho už bez medika moc nevybojoval. V Emperorovi je ale všechno jinak, vojáka je možné zlikvidovat jednou dávkou ze samopalu nebo jedním výstřelem z ostřelovačky. Navíc jeden voják může postupně zabít i pět jiných nepřátelských vojáků, aniž by sám utrpěl nějaká zranění, musí být jen patřičně rychlý nebo soupeře překvapit.

 Rozdílné technologie tří stran
Co se týká technologií, tak každý rod má své odlišnosti, i zbraně pěchoty se hodně od sebe liší. Atreidové mají krom standardní lehké pěchoty i snipera a Kindjal jednotky nesoucí protipancéřovou zbraň, ale také lehkou střelnou zbraň pro svou vlastní obranu. Z lehkých průzkumných vozítek asi často sáhnete po Sand bike, která je velmi rychlá, ale jen slabě opancéřovaná. Hlavním ofenzivním nástrojem Atreidů je mech Mongoose vybavený raketometem a jednotka Minotaurus, což je opravdová lahůdka. Minotaurus má totiž ve výzbroji hned čtyři kanóny účinné jak proti pěchotě, tak proti strojům - opravdu všestranný kousek výzbroje. Jediná nevýhoda spočívá v jeho doslova hlemýždím pohybu. Kromě standardního leteckého transportéru Carryal, stojí za pozornost jeho vylepšený bratříček, kterého můžete sami ovládat a přesouvat tak pomocí vzdušného mostu jakoukoli vaší motorizovanou jednotku. Pro pamětníky Duny 2 je jinak k dispozici i Sonic tank, ten ale není k dispozici hned od začátku, takže si na něj nějakou tu chvíli budete muset počkat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Harkonneni na tom ale rovněž nejsou špatně. Jejich arzenál se skládá převážně z těžkých strojů a plamenometných nástrojů. Opékat své nepřátele mohou jak pěší jednotky, tak i plamenometné tanky a věže. Harkonneni mají vůbec samé ďábelské zařízení. Třeba Inkvine katapult dokáže metat toxické látky jedné rostliny, která roste na Giedi Primě a jednotka Buzzsaw, která nejvíce připomíná obří cirkulárku, zase nemilosrdně rozpižlá soupeřovu pěchotu na malé kousíčky a k tomu ještě dokáže střílet ze dvou kanónů. Zapomenout nesmím na klasický raketomet na pásovém podvozku a nejsilnější Harkonnenskou zbraň - Devastator. Rovněž jste ji mohli spatřit v Dune 2.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ordosové zase jako jediní používají minometčíky, kteří jsou schopni zasáhnout cíl schovaný za zdí, aniž by bylo nutné zeď rozbíjet. Své uplatnění tito hoši najdou i při dobývání základny umístěné na útesu a podobně. Asi nejpodivnějším strojem je jednotka, která mě nejvíce připomíná pavouka, aspoň se tedy tak pohybuje - má totiž místo kol čtyři nohy a je velmi rychlá (používá se jako průzkumník). K moderním výdobytkům Ordosů pochopitelně patří i laserový tank, který je jednak velmi rychlý a síla jeho paprsku je dost zničující. Nevýhodou možná je o něco slabší pancéřování. Ovšem mou nejoblíbenější jednotkou Ordosů je určitě Cobra kanón, což je samohybné dělo, které je schopno zasáhnout vše v okruhu plných 360°, aniž by se musel natáčet podvozek. Před takhle efektivní střelbou je ale třeba tento kanón nejprve rozložit.

 Pozor na tornáda a červy!
Během všech misí odehrávajících se na Arrakisu na vás ještě čekají další překvapení v podobě tornád a všudypřítomných písečných červů. Tornáda jsou zpracována opravdu nádherně a velice těžko se jim utíká. Stroje a budovy se bát sice nemusí, těm se nic nestane, ale pěchotu to může odnést lehce. Pokud by vám tornáda nedala pokoj delší dobu, stačí vyrobit pár APC a v nich vojáky schovat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Daleko větší nebezpečí pro vaše jednotky a harvestery ale představují hned tři velikosti červů. Ty větší obvykle jen vyletí kolmo vzhůru z písku s otevřenou tlamou a rychle zmizí. Na jeden pokus dokáží schramstnout i vícero jednotek. Nejvíce škody mě ale zatím nadělali ti nejmenší. Jejich styl lovení kořisti nejvíce připomíná útok žraloka. Tento červ se plazí po břiše a s otevřenou čelistí rejdí v písku - jedná se doslova o hon na jednotky, které se nacházejí poblíž. Chvílemi jsem si připadal, jako kdybych koukal na film Čelisti :) Pokud zpozorujete podobnou scénu, snažte se co nejrychleji svým jednotkám přikázat, aby se vydrápaly na nejbližší kamenný útes, tam snad najdou záchranu.

Snad ještě nikdo si nemohl stěžovat na zvukovou stránku Westwoodích her a ani u Emperora toto pravidlo jen stěží někdo poruší. Efekty a hudba v podobě mnoha soundtracků jsou přímo excelentní, prostě radost poslouchat, lepší zvukový doprovod hry si snad ani nelze přát.

 Závěrečné shrnutí
Tak to bychom asi měli pomalu vše. Emperor: Battle for Dune tedy není, jak už jsem jednou řekl, žádná revoluční hra. Je to jen první 3D vlašťovka Westwoodu, která se rozhodně nemá za co stydět. Tuto hru lze hrát několika způsoby díky nelineárnímu ději a navíc dává možnost okusit kouzlo kompletní 3D strategie, aniž by kdokoli musel zápasit se složitým nastavením kamery. Výborné je, že Emperor se určitě zalíbí jak zarytým 2D stratégům, tak i těm, kteří nedají na 3D dopustit. Ještě by to chtělo, aby někdo doopravdy zapracoval na oné umělé inteligenci a už bych si asi neměl pomalu na co stěžovat :)

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Svět Duny je prostě nádherný a tato hra vám znovu po Duně 2 a Duně 2000 dává možnost proniknout do tohoto prostředí a řádně si ho vychutnat. Radím každému, komu to není lhostejné, nepromarněte tuto příležitost!

Bergy
připravil: jd






Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Zatím nejlepší věc, kterou Westwood stvořil, o tom není pochyb. Jedinou pihou na kráse je opět umělá inteligence.

Nejnovější články