zdroj: tisková zpráva Snad každý, kdo nebyl v té době ještě na houbách, si vzpomene na druhou simulaci tohoto letadla od firmy DID vydanou v roce 1995 - EF2000, první byl TFX v roce 1993. Předem musím říci, že až na předlohu toho tyto dvě hry moc společného nemají. EF2000 byl ve své době etalonem pro hodnocení grafiky a realističnosti, EF Typhoon takový rozhodně není. Což o kvalitách nemusí vypovídat nic, hra je určena pro zcela jinou skupinu uživatelů.

• Jak to vypadá
Při vzpomínce na krásu a šílenou HW náročnost EF2000 jsem se obával jak mi to bude chodit na mém obstarožním počítadle. Naštěstí se hra buď vyvíjela dlouho a grafický engine zastaral nebo bylo záměrem tvůrců aby, si se hrou poradily i průměrné počítače. Výsledkem je, že na PII 400@480, TNT1, 256 MB hra chodí v naprosté většině situací plynule v 800x600x16. Nějaké to zacukání se objeví jenom při hodně velkém provozu na obrazovce. Rozlišení je si možno vybrat 640x480 až 1024x768. Jenom si nejsem jistý jak by hra šlapala s menší pamětí, dělá si velký swapák a občas si disk hodně zachroupe, nabíhání hry také není z nejrychlejších. Kladem je, že mi hra ani jednou nespadla, ale zase na GeForce kartách jsou grafické problémy, zlobí viditelnost pohyblivých částí letadla a výzbroje.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva Na Islandu je patrně pořád zataženo a na zemi visí mlha, nebo to tak aspoň ve hře vypadá. Oblačnost je provedena několika vertikálními, různě hustými rovinami nulové tloušťky. S odstupem to vypadá docela dobře, ale při průletu jsou to opravdu hop a skok změny ve výhledu. Někdy v externím pohledu na letadlo se stane zajímavá věc. Pokud se trefí přesně ona hladina, tak letadlo vypadá jako loď plující na hladině moře. Je vidět jenom jeho část nad rovinu vyčnívající, ze spodu to samé.

Když se pomine onen ostrý přechod, vypadá vše obstojně, jenom by to chtělo nějaké opravdové mráčky. V malé výšce stále přítomné šero spolu s temnou základnou oblačnosti vyvolává dojem operací pod mořskou hladinou. Ve větších výškách při manévrování se mi stává, že nevím kde je nahoře a kde dole, to se počítá.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Vzhled letadel
Tvarově je Typhoon vyveden dobře, ale například překryt kabiny my mohl být opravdu tvořen více plochami, textura kamufláže ale není extra detailní. Ostatní letadla jsou na tom podstatně hůře, jsou tvořena mnohem méně polygony a je to znát. Obecně jejich čumáky a kabiny nevypadají zrovna realisticky. Z větší vzdálenosti ale zachovávají siluety svých předloh a jsou jednoduše identifikovatelné. Textury jsou ovšem takové šedivo-něco hnus a na nich výsostné znaky. Jenom na okraj, nevím proč, ale EF Typhoon není první hra, ve které má MIG 29 absurdně roztažené směrovky pomalu jako F-18.

zdroj: tisková zpráva Podvěšená výzbroj je rozmanitá a v rámci možností jsou si podobné dokonce i sovětské (ruské) zbraně, které pravidelně v simech dělají tvůrcům problémy (nebo na to prostě kašlou). Zde je opravdu na první pohled možno říci, co je to za rachejtličku, má to ale jeden háček. Skutečné zbraně se obvykle nepodvěšují přímo na závěsníky na letadlech, ale na vypouštěcí zařízení a to na závěsník pod křídlem (protivzdušné střely mají jiné než pumy). Ve hře jsou ale zbraně přímo na křídelních závěsnících. Proto se někdy zvláště u větších střel stává, že prolínají letadlem nebo do ostatních zbraní, opravdu je “fajn” vidět stabilizační plochu rakety na horní ploše křídla.

To, že je někdy výzbroj neadekvátní stroji jím nesené vše završuje. Např. bitevník Su 25 je v některých misích prezentován jako brutální BVR mašina ověšená R-27 a R-77 z jednoho konce křídla na druhé, samozřejmě vyčuhujícími. Na Typhoonu samotném jsou pod trupem polozapuštěné střely Meteor. Na modelu ale nejsou pro ně prohlubně, střely jsou vlepeny do rohů trupu.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Zásadní nedostatky
S letadlem se nedá pojíždět, kontrolu hráč přebírá až na dráze a po dobrždění při přistání ovládá letadlo počítač. Několikrát se mi stalo, že letadlo ve chvíli převzetí počítačem vybuchlo, pilot se katapultoval a čekal na záchranný vrtulník uprostřed dráhy. Nebo po přistání stále někam jel, voda ho nijak nerozhodila, jel dál. Když se přiblížil ke kopci, očekával jsem, že vybuchne, ale zakrtkoval se a pořád jel. Po čase ale vyskočil a čekal na vyzvednutí, přišel jsem tak o jednoho pilota, zemřel. I když se dá hra v libovolnou chvíli uložit, nechtělo se mi loadovat jak jsem byl z toho otráven.

zdroj: tisková zpráva Tvůrci měli snahu zachytit život pilotů na základně a tak se můžou flákat, spát, sedět na briefingu. Při poflakování sedí a čtou si noviny nebo hrají kulečník. Při brífingu sledují výklad velitele atd. JENOMŽE ! Veškerých pohybů není zrovna mnoho, jsou proto zacyklené. Dva co stojí u kulečníku v živodě do té koule neprásknou, velitel před tabulí stále dělá stejná gesta a spáč se nikdy neotočí. Při briefingu není možno nijak zjistit “o co jde”. Velitel sice žvaní, ale není nic slyšet ani se nevypisuje žádný text, cíle mise je možno zjistit až po nasednutí do letadla.

Usedání do kokpitu je kapitola sama o sobě, je možno ji shlédnout třeba pětkrát po sobě, když se klikne na ikonu dotyčného pilota. Je vyhrazen určitý čas pro tuto činnost a animace jí určená je kratší. Nejlepší na tom všem je, že od zahájení briefingu po nasednutí do letadla uběhne často půl hodiny, která se nedá nijak přeskočit a je naprosto k ničemu. Hnus, hnus, otrava !!!

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Pokud v té době probíhá jiná mise, nijak to nevadí, letí se jinde. Někdy ale při souběžných misích nastávají problémy jiného charakteru. Pokud se nevěnujeme pilotování konkrétního Typhoona, pilot letí a útočí sám. Jejich inteligence je na slušné úrovni a dělají co se od nich očekává, má to ale mouchy. Pilot letí striktně po plánované trase letu a plní cíle mise.

zdroj: tisková zpráva Při CAP např. probíhá boj a už nemám palivo ani střelivo, takže bych se rád odpoutal a letěl domů a přitom probíhá další mise, které se musím věnovat. Takže odletím mimo dostřel a ohlásím přistání, let dostane statut landing. Jenomže ve chvíli vyskočení z letadla to AI okamžitě otočí a letí bojovat, ikdyž má paliva sotva na pomalý návrat. Nebo naopak letím CAS a už mám splněno. Chtěl bych pomoci kolegovi mimo trasu letu, jenomže když zase opustím letadlo AI to ohne na waypointy. Hrůza, takovýchto situací nastává spousta.

• Za kniplem Typhoonu
První co jsem chtěl po spuštění hry, bylo skočit do letadla a vyzkoušet, jak létá. To ovšem není možno. Není tu žádné quick mission, tréningové nebo jednotlivé mise, editor, prostě nic. Jediný způsob jak si zalétat je vybrat si mezi Peacetime campaign a Wartime campaign. V té mírové se po čase pustí cvičná mise a budou v ní postupně naskakovat okna s popisem ovládání avioniky, která je ovšem celá velice jednoduchá.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
V kokpitu je funkční pouze HUD, zbytek je jen kulisa posázená hromadou zelených tlačítek a aby se neřeklo jsou tam dvě červená. Avonika a spol. se zobrazuje na třech přepínatelných obrazovkách (jako Jane’s USNF). K dispozici je pohyblivá mapa s trasou letu, obrazovka radaru, výstup z optiky, fuel management a několik dalších. Na mapě i na radaru se zobrazují cíle, radar má ovšem výseč výhledu a větší dosah. Letoun není vybaven RWR, které by varovalo před ozařováním radary, ale zase přilétající rakety jsou zobrazovány tečkou, opět na mapě i radaru a to ze všech stran.

• Letový model a to ostatní
zdroj: tisková zpráva EF Typhoon má letový model překvapující kvality, u takovéto hry nečekané. Letadlo je sice hodně přemotorované a nedělá si težkosti s podvěšenou výzbrojí, ale Typhoon se vzduchem pohybuje opravdu jako letadlo. Ale v něčem se projevuje arkádovitost tohoto produktu. Joy mi sice blbnul a proto jsem nemohl tolik manévrovat, ale když jsem za to vzal na klávesnici, dosáhl jsem 17 g, to docela jde, ne ?

Ještě půl géčka a vyletím spodem jak ze Starfightera. Motory se vypínají stažením plynu na minimum. Proč ale letadlo nemá fungující směrovku to nechápu, k ovládání tak stačí jednoduchý klacík, asi proto.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Hra obsahuje postačující komunikaci s věží a wingmany, zvukově je na úrovni grafiky, neurazí. Velice zajímavá je Smartcam, která bez možnosti ji ovládat ukazuje probíhající boje a obzvláště dogfighty je radost sledovat. Něco na způsob Enemy Engaged, ale s menším počtem jednotek a se zaměřením na vzdušné operace.

Hra není hardcore sim, přesto není vše úplně jednoduchá, předně souboj na kanóny. Je zobrazován bod dopadu kulek, ale hodně poskakuje a spolu s kvalitním damage modelem je gunfight spíše složitější. Je pravda, že na vyhnutí se řízeným střelám obvykle stačí udělat jakoukoli zatáčku, ale na druhou stranu sestřelení třeba Su 27 z přední polosféry je jen výjimkou.

zdroj: tisková zpráva
Úspěšnost střel na obou stranách je podobná. Pokud není cílem bombardér nebo Su 25, je vypalování Meteorů na velkou vzdálenost jenom plácáním. Je dobré pouze k donucení cíle uhýbat a tak si připravit pozici pro použití ASRAAMů, které mají větší šanci něco sundat. Útok na pohybující se pozemní cíle v husté obraně neřízenými pumami má také něco do sebe. Při hraní jsem si vzpomněl na US Navy Fighters, svým stylem si jsou obě hry hodně podobné.