Základní principy Fable Fortune znáte již spoustu let z ostatních karetních her, a to nejen těch digitálních. Na každé straně virtuálního stolu sedí jeden hráč, jehož cílem je srazit životy soupeře na nulu. Může útočit přímo na něj nebo na jeho libovolné jednotky. Sem tam vykouzlí svou speciální schopnost za zlaťáky (zdejší mana), které mu každé kolo přibývají. A když má zrovna utrácivou náladu, koupí si jeden dva boostery, aby si sáhl na snad lepší karty.
Vlastních principů má Fable Fortune poskrovnu a jen některé z nich mají zásadní dopad na hratelnost. Rovnou začnu tím největším, tedy schopností Guard. K dispozici sice máte na výběr ze šesti hrdinů s různými schopnostmi a kartami, ale každý z nich navíc disponuje neocenitelným Guardem.
zdroj: Vlastní
Nejlepší obranou je… obrana
Ve svém tahu máte pořád na paměti, že vám po zahrání nových kouzel prostě musí zbýt jeden zlaťák, který využijete právě na tuto schopnost. Ta sice nedělá nic překvapivého, jen určí jednu vaši jednotku jako strážce, kterého musí soupeř zlikvidovat přednostně, ale kolem ní se bude točit veškerá vaše chtě nechtě obranná strategie.
Čím se Fable Fortune ještě snaží odlišit, je hraní si na hodného a zlého. Tím se zároveň snaží odkazovat na původní sérii Fable, ale upřímně, vůbec se jí to nedaří. Ze hry na vás nedýchá žádná atmosféra, nevzpomínáte díky ní na památné momenty, neradujete se ze starých známých. A ve výsledku je vám v podstatě jedno, jestli jste hodný, nebo zlý.
Růžky nebo aura
Na jednu z těchto stran se přikloníte pokaždé, kdy během zápasu splníte zvolený úkol typu: „Zahraj pět bytostí se silou větší než počet životů.“ Volba životního stylu pak ovlivní schopnost vašeho hrdiny a některé karty v balíčku, které dostanou nové vlastnosti. Jenže takových karet je zoufale málo a proměna není tak zásadní, aby vás tato mechanika nějak víc zajímala. Prostě si povinně zvolíte úkol, splníte ho, vyberete stranu a rychle se hraje dál.
Což je škoda, protože právě tento mechanismus v sobě ukrývá spoustu potenciálu, který tvůrci ale vůbec nevyužívají. A tak nějak by se dala popsat i celá hra. Nemáte motivaci experimentovat se stavbou balíčku, protože každý hrdina má jen minimum vlastních karet a většinu sdílí s ostatními. Ty jsou navíc poměrně nezajímavé, většinou bez schopností. A když už nějaké schopnosti mají, jejich vysvětlení se dozvíte až při hře, ne při stavbě balíčku. Jak mám vědět, co znamená keyword „Conjure“?
zdroj: Archiv
Chci být sám, chci být s tebou
I příběhové kampaně jednotlivých hrdinů jsou takové nemastné neslané, a bohužel i nevyvážené. Jednou porazíte AI bez jediného zaváhání, podruhé soupeře ani neškrábnete. Nemluvě o tom, že tři hrdinové na svou kampaň teprve čekají. Vzhledem k tomu, že Fable Fortune opustila placený early access a přešla na free-to-play model, očekával bych, že ve hře neuvidím žádná „Coming Soon“, jež měla dorazit již v předběžném přístupu.
Ale abych také něco pochválil: je zde režim kooperace. Po předem daný časový úsek se s parťákem můžete pokusit o udolání mnohem silnějšího bosse, který na vás chrlí jednu potvoru za druhou. Často se vracíte ke stavbě balíčku a vymýšlíte nové strategie, jak vyzrát nad konkrétními praktikami netvora. Kooperativní multiplayer navíc funguje jednoduše přes Steam, kde jen vyberete jednoho z přátel a hrajete. Oba pak dostáváte ty samé odměny.
Nic moc
Fable Fortune nikdy nebude tou Fable, na kterou všichni čekáme. Není a ani nebude hrou, která umí překvapit. Je konzervativní. Bere léty prověřené mechanismy, které nemá zájem inovovat ani vyvíjet. Což znamená, že to funguje, funguje to dobře a chvílemi se budete bavit. A vzhledem k tomu, že je hra zdarma, vám prakticky vůbec nic nebrání v jejím vyzkoušení. Jen prostě nečekejte revoluci v karetním digitálním žánru. A hlavně nečekejte něco, co by mělo patřit do rodiny Fable.