Fable III - recenze PC verze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Fable III - recenze PC verze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 5. 2011 17:50 | Recenze | autor: Ondřej Švára |

Jistě. Měl bych začít něčím vznešeným. Lidé na vzletná slova čekají, neboť za těch sedm let získali neochvějný pocit, že k Fable tak nějak automaticky patří. Jenže už loni na podzim Martin k Molyneuxově značce superlativy šetřil. To když recenzoval třetí díl pro Xbox 360 a zarazila jej opravdu příliš nízko nastavená obtížnost a také mělkost celého, pouze na oko rozvinutého herního konceptu. Nyní, po polovici května, vychází „pécé“ port a ten měl být v mnoha ohledech lepší.

Ano, měl. Ale v mnoha ohledech lepší není a hraje se vlastně hůře než jeho vzor. Za těch dvě stě dní od recenze původní verze stihli Lionhead Studios akorát potvrdit, že platforma, která nevydělává, si pečlivost nezaslouží a hráčům prostě stačí jenom určitou dobu milosrdně lhát. A jestliže Lionhead opravdu vložili do převodu hry velké peníze, pak teď není těžké uhodnout, kde skončily. Určitě ne na našich obrazovkách.

Zarudlý zrak, přestávka

Po ignoraci dvojky je příchod třetího Fable na platformu osobních počítačů takřka sestupem z nebes, ostatně, co také od autora božských her a jeho týmu čekat. Port z Xboxu ale hlavně po technické stránce připomíná spíše něco, co se dá vylovit gumovým zvonem v koupelně. Jímá mě hrůza z toho, že bych skutečně musel hrát nové Fable ve 3D, což je jeden z unikátních PC bonusů.

Hráči nemající grafické karty od nVidie, teď nesmutněte. O nic nepřicházíte, raději se připravte na to, že z Fable III vás pospolu se všemi ostatními buď rozbolí oči anebo si pořídíte uzel na nervové soustavě. Port je totiž tak „důsledně“ technicky vypiplán, že se při zapnuté vertikální synchronizaci obrazu hra hýbe na zamčených 30 FPS a s vypnutým Vsync se zas scéna logicky trhá. Tak si vyberte. Ano, je to věc, kterou lze s trochou znalostí a také štěstím vyřešit v ovladačích, nicméně má snad Molyneux všechny PC hráče za kutily?

Neměl by mít, protože Fable je vážně tou poslední dobrodružnou hrou, která by automaticky lákala zkušené hráče. Jasným důvodem je obtížnostní laťka, jejíž nutné zvýšení pro PC verzi bylo tématem číslo jedna v uplynulém půlroce. Nutno přiznat, že jistou změnu nový „hardcore“ mód přeci jen přináší. Fable díky němu aspoň konečně utíká hrám pro děti od šesti do deseti let. A je tak o něco větší výzvou, než byla svého času jinak fantastická adventura Dreamfall: The Longest Journey.

Ano, Fable na vysokou obtížnost se nyní pohybuje na rozmezí filmově vyprávěné hry a klasického RPG v easy módu. Jak velký je to oproti konzolové verzi pokrok, lze zjistit přepínáním mezi starým a novým nastavením. Jednoduše lze říct, že na hardcore má konečně aspoň smysl nakupovat proviant. To je ve všech jiných hrách na hrdiny sice věc zcela běžná, ale ve Fable…

Lechtám je kordem, úplně všechny

…ve Fable musíte brát vše takové, jaké je, a přizpůsobit se, jinak jste za PC verzi vyhodili tisícovku do bláta. A to uděláte, pokud si třeba nezvyknete na ovládání bez gamepadu. Což o to, výběr kláves je poměrně intuitivní a není třeba jej měnit (krom toho, že to vlastně vůbec nejde). Klávesy F1 až F4 poměrně pohodlně zajistí ovládání životabudičů a kouzel a také vám poslouží v inventáři pro rychlý výběr zbraní, šatstva nebo prohlížení trofejí.

Intuitivní je i další ovládání, přímo ve hře si mezi třemi typy útoku (chladné zbraně, pušky a kouzlení) rychle vybíráte skrolovacím kolečkem myši a primární a sekundární útoky volíte levým, respektive pravým tlačítkem. Potud v pořádku. Klasika. Leč zkuste například v běhu zamířit přes hledí střelné zbraně. Ještě že ve hře funguje konzolové autozaměřování. Vývojáři věděli, proč jej v portu nechat. Jestliže se totiž budete často dostávat do situací, kdy princ na někoho útočí, ale přitom se společně s vámi dívá někam úplně mimo, třeba do prázdného rohu, pak jste nakaženi typickým lionheadským interfacem.

Ovládání PC verze třetího Fable je ve skutečnosti tragické. A to především proto, že hlavní postava neumí strafovat a autoři nenašli způsob, jakým by tuto tradiční funkci plnohodnotně nahradili. A tak vlastně děkujme za to, že si hlavní postava dokáže hledat své cíle sama, protože vy sami to při nastalém zmatku častokrát nedokážete. A buďte rádi i za další drobnou pomoc, totiž za zapnutí ochrany proti nechtěnému zranění svých přátel. I já jsem byl rád. Tak nebezpečný jako ve Fable III jsem svému virtuálnímu okolí už dlouho nebyl.

Únik do komnat

Nechce se mi už pokračovat v negativním duchu, leč výsledná známka recenze mě k tomu nutí. Interface konzolového portu trpí příliš mnoha chybami. Naprosto zřejmou a démonicky otravnou vlastností hry je například nutnost stisknout a držet interakční tlačítko téměř u každé činnosti. Otvírání dveří, povídání si s postavami, osudová rozhodování - to všechno vyžaduje minimálně třívteřinový stisk. Je to pro počítačové hráče naprosto nepochopitelná vlastnost, leč v PC verzi Fable III platí za standard. A co třeba potvrzování již potvrzeného? Nebo klikání pro úschovu každého předmětu do inventáře?

Fable III není ani tak portem jako spíš hrou klavír. A kvůli uživatelskému rozhraní jsem například postupně začal nenávidět klávesu ESC. Vy to začnete dělat také, až zjistíte, že nespouští logickou pauzu a následné menu, ale pouze vás přesune do královské komnaty, jež slouží jako 3D inventář. Čí je chyba, že jsem měl i po deseti hodinách hraní stále problémy zjistit, kdy a jak nejjednodušeji vlézt do nastavení hry nebo ji vypnout? Šílím z ESC, šílím z ovládání Fable.

Kdyby Včelí medvídci natočili porno…

Fable je ve své PC verzi jakýmsi pubertálním mladíkem se silným pocitem neohrabanosti. A také rozpolcenosti. Svou herní obtížností hra určitě dospěla, jinak ale stále zůstává dítětem. A to už je narážka na celkovou hratelnost trojky, již nebudu dlouze popisovat, protože zde oproti konzolovce ke změnám nedošlo a jen bych opakoval dříve vyřčené. Sdělím jen své pocity.

Nejsou dobré. Prostě si stále nemohu zvyknout, že z Fable čiší každou vteřinou dětskost, ale přitom úplně jinak, než je tomu u jednoduchých pohádkových her obvyklé. Nejspíš proto, že Fable dětskou značkou není. Jenže proč je přitom tak zbytečně infantilní, tak naivní a tak hloupoučké? Na jaké publikum doopravdy cílí? V tom vidím zásadní rozpor.

Fable III bych totiž svým dětem rozhodně nekoupil (ostatně, hra je až od 16 let), a to hlavně kvůli scénám s Plenitelem v roli úchylného továrníka, jenž si svou morální zkažeností nezadá se Sametovými vrahy. Jenže pro sebe bych si ho nekoupil taktéž. Tahle hra totiž přináší stále mnoho podivného do mé vize dobrodružného ideálna. Asi proto, že v ní lze plnit spoustu originálně vypadajících questů, po nichž si ale téměř vždycky řeknu, že to byla jen primitivní hovadina. Proč? Fable má podle mě neskonalý dar shazovat hráče i samo sebe.

Vemte si třeba nápad s hereckým questem, kde děláte podle scénáře jakési divadlo. Nádherný nápad. Jenomže to by celý úkol nesměl sklouznout na úroveň hříčky pro devítiletou Markétku z Dejvic. Zpočátku nadějný pětiminutový kulturní quest je ve skutečnosti pouze dlouhou videosekvencí, rozseklou vašimi třemi naprosto nezásadními kliky myší. Neuvěřitelné. Abyste se dostali k závěrečnému souboji, párkrát drobně přerušíte video a na oplátku dostanete několik salv uznání za to, jak si v úkolu počínáte.

To je další rozměr - zíral jsem jako blázen, když mě NPC po každém úkonu na divadelních prknech chválily jako děcko, co svým rodičům načmáralo výkres. A já přitom skoro nehnul brvou. Ano, Fable dětské, Fable dospělé, Fable neuvěřitelné. Neuvěřitelné v tom, jak hrozně umí promarnit šanci na výrobu něčeho velkého a ještě se při tom tvářit k počůrání. A to byl jen jeden příklad za celou nůši.

Snad jen ve Fable můžete sledovat cynickou vraždu, nakazit se pohlavní chorobou a o pár minut později koukat oknem do továrny na plyšové medvídky a přitom ve výsledku zjistit, že to všechno dohromady ve vás nezanechalo vůbec nic, protože Fable je pouze povrchním slepencem, kde každá část celku musí být nějak odbyta anebo podceněna. Ta hratelnost je na tom založena.

V první části při shánění spojenců ke svržení krále není Fable ani propracovaným příběhovým RPG, ani nápaditou adventurou, ani sociálním simulátorem a ve druhé části při správě hradu je zas vším, jenom ne očekávatelnou budovatelskou nebo manažerskou strategií. Tahle hra pouze smíchává jednotlivé herní koncepty do pokrmu bez chuti. Ano, stejně jako to dělala konzolová verze. Ta počítačová sice obsahuje všechna Xboxová DLC a pár dalších lákadel, ale není o nic lepší, naopak.

Ondřej Švára
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Fable III nedokáže ani jednu svoji část naplnit něčím skutečně hodnotným a já přesto věřím, že si tuhle hru, nyní i špatně přeportovanou na PC, spousta z vás koupí. Inu, Peter Molyneux je starý lišák. Génius průměrnosti.

Nejnovější články