Fallout: New Vegas - recenze (PC)
9/10
zdroj: tisková zpráva

Fallout: New Vegas - recenze (PC)

21. 10. 2010 19:23 | Recenze | autor: Dan Vávra |

Fallout! Legenda, jejíž první dva díly se nesmazatelně zapsaly do herní historie a srdcí mnoha fanoušků jako jedna z nejlepších herních sérií, jaká kdy byla stvořena. Fallout! Série, která šla ke dnu spolu s krachujícím vydavatelem. Fallout! Hra, která byla před dvěma lety znovuzrozena v dílnách jednoho z nejprestižnějších vývojářů RPG a trhala prodejní rekordy. Ovšem bez účasti kohokoliv z původních tvůrců. Fallout: New Vegas! Ztracený syn, který se navrátil zpět do náruče otce. Nebo alespoň jeho synů. Možná tak trochu adoptovaných...

Budu zcela upřímný. Původní dva díly Falloutu považuji za dodnes nepřekonaný vrchol herního designu a jedny z nejlepších her všech dob. Fallout 3 pro mě pak byl zklamáním, jelikož Bethesda se leckde značně odklonila od původního ducha série (více v samostatném článku). Proto jsem byl velice zvědavý, jak dopadne New Vegas, jež dostal do rukou Obsidian, kde se usadila řada lidí, kteří pracovali v Black Isle Studios na Falloutu 2 nebo na původním třetím dílu série - nikdy nevydaném Van Burenu.

Nutno říct, že jistý úspěchem jsem si, stejně jako mnozí, zrovna dvakrát nebyl. Obsidian ve své historii ledasco pěkně pohnojil a ani přítomnost několika veteránů nezaručovala namíchání tak vyváženého koktejlu, jakého se nám dostalo v roce 1997, kdy vyšel první díl.

Ošklivka Katka

První, čeho si na New Vegas po spuštění všimnete, je bezpochyby to, jak blbě vypadá. Není se moc čemu divit, hra běží na archaickém enginu, který poháněl už čtyři roky starý Oblivion a mimo jiné například vůbec neumí realtime stínování, což je v dnešní době velké mínus. Není to ovšem jen zastaralost, z čeho vás někdy budou bolet oči.

New Vegas používá i Bethesdí generátor kebulí, které vypadají jako figuríny z výlohy obchodu s parukami a především recykluje drtivou většinu grafiky z Falloutu 3, jež, přiznejme si, vypadala někdy dost bídně. Stačí se podívat na tak obyčejnou věc jako jsou dveře a zjistíte, že vypadají hrůzostrašně. A když někdo neumí vymodelovat dveře, jak asi tak může vypadat ten zbytek...

Na druhou stranu, ani první Fallouty neběžely na nějakém výkřiku nejmodernější techniky a v době svého vydání už působily po technické stránce jako relikvie z minulosti. Zachraňovala to ovšem vynikající stylizace „retro-future“ ala padesátá léta, ale i výborné renderované animace, „mluvící hlavy“, nebo nádherně stylové uživatelské rozhraní.

Bohužel, úvodní renderovaná animace NV vypadá stejně bídně jako zbytek hry, animace postav, to je něco, co bylo zcela cizí už Oblivionu, mám dokonce pocit, že animace NPC jsou stejné jako ve slavné fantasy hře a uživatelské rozhraní Pip Boye vypadá jako MS Dos a to včetně ikon předmětů, které byly v původní sérii nádherné. Většina toho jsou pozůstatky z Falloutu 3 a těžko říct, do jaké míry za to může Obsidian, nicméně je to fakt bída.

Fallout o grafice ovšem není, i když bych se rozhodně nezlobil, kdyby vypadal jako Red Dead Redemption. Problém je, že Red Dead Redemption je hra asi 5x kratší než New Vegas, její vývoj trval pětkrát déle a stál pětkrát víc peněz, takže se přiznám, že se spokojím s obligátním: „Lepší Fallout v hrsti, než Red Dead Redemption na střeše.“ Dá se to ustát, a když jste venku v pustině, někdy to vypadá i docela hezky.

You are so S.P.E.C.I.A.L!

Základním kamenem všech Falloutů jsou naprosto fenomenální herní pravidla S.P.E.C.I.A.L. Původně se mělo jednat o herní adaptaci známého stolního RPG GURPS, nakonec z toho ale sešlo a hlavní designer Chris Taylor vymyslel pravidla vlastní. Bez ohledu na to, do jaké míry je to napodobenina GURPSu, je potřeba říct, že S.P.E.C.I.A.L je prostě geniální, o čemž jistě svědčí i to, že bez úhony (a téměř beze změny) přečkal 13 let a funguje stále stejně dobře.

S.P.E.C.I.A.L určuje veškeré vlastnosti vaší postavy. Sama zkratka je utvořena ze sedmi prvních písmen těchto vlastností - Strength, Perception, Endurance, Charisma, Intelligence, Agility a Luck. Tyto základní vlastnosti pak doplňují skilly (těch je v NV třináct).

Při postupu na vyšší level (v NV každý druhý) pak máte ještě možnost vybírat si z PERKů, které dávají vaší postavě různé výhody. V každém díle Falloutu došlo k drobným úpravám systému. V New Vegas například zmizel skill Big Guns a místo něj zůstaly jen Guns. Nic zásadního.

Tohle všechno je dohromady dokonale provázané a nutí to autory designovat hru takovým způsobem, že i Fallout 3 byl (pro mnohé) neskutečná zábava. Díky tomu je prakticky nemožné, aby hru hráli dva lidé zcela stejným způsobem. Ve Falloutu se z vás může stát sniper, závislák hned na několika druzích drog, žvanil, co se ze všeho vykecá, hacker, ranař s obřím kladivem nebo kdokoliv další. V závislosti na tom, kdo jste, se pak zcela zásadně mění i styl hry. Osobu, která má něco, co potřebujete, můžete v závislosti na vašich schopnostech ukecat, zabít, vyhrožovat jí svou silou nebo podplatit. .

Pokud jste feťák a máte zrovna absťák (což ve Falloutu skutečně je a je to velmi realistické), budete moci NPC oslovit maximálně nějakým: „Brekeke...“. Když jste svalovec se silou 7, nabídne se vám možnost vyhrožování, a když máte vysoký BARTER, můžete podplácet. To všechno lze ještě ovlivňovat tím, co si vezmete na sebe, eventuálně se na rozhovor připravit podle hesla: „Troška speedu nikdy neuškodí.“ V hogo fogo kvádru, narvaní tabletkami Mentats, budete rozhodně mnohem přesvědčivější než socka hadrech s tyčkou v ruce.

K tomu ještě přidejte karmu a reputaci. Karma se odvíjí od toho, jestli se ve hře chováte dobře, nebo hnusně. Když kradete a zabíjíte nevinné, klesá. Když pomáháte lidem a zabíjíte zločince, tak stoupá a podle toho se k vám i chovají ostatní NPC. Reputace se do hry vrátila po absenci ve F3 a v NV hraje zcela zásadní roli.

Ve hře je celá řada různých skupin a komunit a reputace určuje, jak moc jste v každé z nich populární. Jestliže jim škodíte, budou na vás bez varování útočit, když jim budete pomáhat, svěří vám i svoje největší tajemství a to je často zásadní pro postup v příběhu. Tohle všechno pak New Vegas, na rozdíl od Falloutu 3, využívá velice dobře. Téměř v každé situaci či rozhovoru máte možnost využívat nejrůznější schopnosti.

Nejlepší na tom ovšem je, že přestože to na první pohled může vypadat příliš složitě, ve skutečnosti je to zcela jednoduché a naprosto přirozené. Všechno je totiž zcela logické a přehledné a ještě navíc často i vtipně vysvětlené.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Transporter 4

Příběh začíná typicky po falloutovsku - docela nevinně. Jste kurýr, který má doručit do jednoho z kasín ve Vegas jeden (!) herní žeton. Ukáže se ovšem, že tenhle žeton nebude asi zas tak obyčejný kus plastu, protože vás na cestě chytne mafiánská partička, žeton skonfiskuje a pustí vám včeličku do obličejíčku. Hra ani vaše kariéra tím ale naštěstí nekončí, jelikož vás „náhodou“ nalezne robot chovající se jako kovboj a odveze vás k lékaři, který vám zrekonstruuje obličej, při čemž si sami vytvoříte, jak budete vypadat, a podrobí vás psychologickým testům, při kterých se určí, jaká bude mít vaše postava vlastnosti. Pak můžete vyrazit do světa a záleží jen na vás, jestli se rozhodnete jít po stopách vašeho rádoby vraha, nebo dělat něco zcela jiného.

Nebudu spoilerovat, jen napovím, že stejně jako v předchozích dílech se v průběhu hry ukáže, že všechno je úplně jinak, než se zdá. V okolí Vegas se schyluje k velké bitvě mezi New Californian Republic (NCR), kterou jste v prvním díle pomohli založit, autoritativní Cézarovou legií, jejíž vůdce se rozhodl vzít zákon do svých rukou po vzoru starého Říma, mafiány z New Vegas a celou plejádou menších klanů a frakcí, mezi kterými nechybí ani Brotherhood of Steel a další staré známé firmy.

To, kdo bude vítězem, pak záleží zcela na vás a musím říct, že tentokrát vás hra podrobí opravdu těžkým a velice zásadním morálním volbám a na řadu zde přijde již zmiňovaná reputace. Na vašem rozhodování záleží to, co budete hrát, protože podle něj se vám některé části hry zcela uzavřou, nebo naopak zpřístupní. Dosah vašich rozhodnutí je oproti pokusům o něco podobného ve Falloutu 3 mnohem větší.

Za zmínku určitě stojí, že ve hře můžete kromě jedné postavy zabít KOHOKOLIV, přidat se ke komukoliv a zkoušet opravdu téměř cokoliv. Pokud se tedy rozhodnete kašlat na nabídky politiků a morálku a všechny ty otravné intrikány vyvraždit, můžete se do toho s klidem pustit. Takový Cézar a jeho tábor bude ovšem opravdu tvrdý oříšek.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Obecní donašeč

Některým recenzentům se stýskalo po „originálních“ questech Falloutu 3, čímž mají na mysli bizzáry v podobě Dejvovy Republiky, zabití stromvouse jménem Bob, Vault plný militantních dětí nebo odpálení atomovky v největším městě hry, protože vadí někomu ve výhledu. Mě tohle na F3 naopak neskutečně iritovalo a díky bohu, New Vegas se vrátilo od nechtěné parodie zpět do postapokalyptické reality.

Řešit se tak budou především vztahy všelijakých frakcí, dodávky energie, zbraní, drog, vody a jídla a podobné záležitosti. Dojde ovšem i na podstatně rozsáhlejší a epičtější kousky. Budete například vyzvedávat bombardér B52 ze dna Hoover Dam pomáhat ghoulům v letu do vesmíru, nebo zprovozňovat obrovskou sluneční elektrárnu, která vlastně není jen tak obyčejná elektrárna (to je obzvlášť v naší zemi poměrně aktuální téma).

Leckomu ovšem mohou tyto questy snadno uniknout, jelikož New Vegas se rozhodně nesnaží být polopatické a vodit vás za ručičku. Některé velkolepé události se vyklubou z původně nenápadných ptákovin a naopak. Nemám pocit, že by řada questů byl druhořadý balast o chození a kecání, jak naznačují někteří recenzenti. New Vegas je ukecaná hra, ale pouze pokud se vám chce kecat a například mně se kecat chce. Mimo jiné i proto, že rozhovory jsou vcelku zábavné a dobře napsané, a pokud svoji postavu směřujete spíše intelektuální cestou, dá se jejich prostřednictvím řada věcí snadno vyřešit bez použití násilí.

Stejný názor mám i co se týče stížností na questy typu pohádka o kohoutkovi a slepičce. Ano, ve Falloutu je řada questů, kde jen pendlujete mezi několika lidmi a přemlouváte je k něčemu, ale takový je prostě život. I ve skutečném světě běžná lidská činnost spočívá v chození z místa na místo, komunikace s jinými lidmi a práce občas zpestřená nějakým tím advenčr adrenalinem, domácím mazlíčkem, souložením, závislostmi na lécích, drogách, hazardu či alkoholu.. Všechno toto vás čeká i v New Vegas, včetně toho fetování, hazardu a souložení. Souložení s libovolným pohlavím... i s ghoulem a ano, ve hře je i ten domácí „mazlíček“.

Celkově má New Vegas okolo šedesátky questů (pokud je wiki databáze The Vault kompletní), z nichž některé jsou opravdu rozsáhlé. Zatím jsem strávil ve hře přibližně 30 hodin, splnil jsem 30 questů, dalších dvacet mám rozdělaných a při tom jsem objevil pouze asi polovinu lokací na mapě, takže ani zdaleka nejsem u konce. Pokud to ovšem vezmete hopem, můžete příběh uzavřít i za méně než poloviční čas. Připravíte se tím ovšem o většinu zábavy a je třeba upozornit, že po skončení příběhu nejde dál pokračovat a prozkoumávat svět jako ve Falloutu 2. Jen tak pro srovnání - Fallout 3 měl questů 31 plus dvacet drobnějších prkotin. New Vegas tedy rozhodně není nějaký větší datadisk, ale plnohodnotná a možná i rozsáhlejší hra, než předchůdce.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Kamarádi z radioaktivní čtvrti

Mutant Harold, super mutant Marcus, sympatická budoucí prezidentka Tandi nebo divoch Sulik. To jsou postavy z původních her, které si pamatuji i po víc než deseti letech, protože jsem je měl rád. Z Falloutu 3 si ani po sto hodinách, které jsem s ním strávil, nepamatuju nikoho, protože jsem je rád neměl. Možná s výjimkou super mutanta Fawkese. Fallout je (mimo jiné) o postavách. Tuhle větu tvůrců seriálů Lost, kterou odmávli všechny záhady, sice nenávidím, ale tady je to skutečně pravda.

New Vegas je naštěstí zajímavých figurek plné a mám pocit, že některé si taky zapamatuji. Do Elvise se stylizující gangster King, podivínský Mr. House, megaloman Cézar, jehož jméno všichni vyslovují jako Kajzr, odstřelovač Boone nebo trochu moc chlastající Cass jsou rozhodně zajímaví kámoši a protivníci. Jejich vztah k vám je při tom zcela ve vašich rukou, i potencionální padouch Kajzr se může stát vašim největším spojencem.

Jedinou nevýhodou je, že je oproti prvním dílům série nevytvořil sochař, ale Bethesda Brambora Head Generator ™, takže jejich vrytí do paměti je poněkud komplikovanější. Na druhou stranu, alespoň částečně to vynahrazuje velice slušný anglický dabing.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

I mistr tesař se někdy utne...

… a takový Obsidian se doposud utínal relativně často. Kromě odpudivé grafiky a animací postav převzatých z Oblivionu na tom ale kupodivu není New Vegas zas tak špatně. Pravděpodobně největší bug, který se mi přihodil, byla nefunkčnost quicksave a autosave po té, co vypnete a zase spustíte hru, což se paradoxně stalo až po aplikování prvního patche. Hra mi dvakrát zcela vytuhla a zdá se, že to nebyla náhoda, protože se to občas stává i ostatním. Asi dvakrát jsem pak uvízl na nějakém obskurním místě kvůli špatným kolizím.

Někteří hráči si stěžují na menší chybky v questech, ale mně se nic podobného zatím nestalo a vzhledem k neuvěřitelnému rozsahu hry a množství příběhových kombinací jsem ochoten nad tím přimhouřit oko. Hra jako Fallout je testovací peklo a co se odladění týče, je to určitě jeden z nejkomplikovanějších titulů v herním průmyslu.

Jestli mi něco spíš vadilo, byly to určité nevyváženosti v designu. Jsem na levelu 21, což je docela hodně, a nemám problém zmasit většinu nepřátel v questech, v pustině se ovšem zničehonic začaly objevovat žluté mouchy, které dokáží moji postavu, parťáka i psa zlikvidovat během pár vteřin. Mouchy? He?

Poněkud rozporuplná je i cenová politika obchodníků ve hře. Přestože zrovna dvakrát neutrácím a prolezu co jen můžu, podařilo se mi nashromáždit jenom cca 7000 víček (falloutí platidlo). Jakákoliv lepší zbraň při tom stojí i dvakrát tolik, nemluvě o opravách vybavení, kdy třeba jen vyklepání brnění stojí i několik tisíc, což z mnoha obchodů dělá zcela zbytečnou a nepoužitelnou věc.

Bohužel podobně je na tom i možnost modifikování zbraní. Každá zbraň sice jde modifikovat nainstalováním různých vylepšení, problém je, že tyto vylepšení nejde skoro nikde sehnat a to je pak celý ten systém dost na pytel.

Kromě vylepšování zbraní si můžete v dílnách dokonce vyrábět z různého haraburdí zcela nové předměty a dokonce třeba i plnit prázdné patrony. U ohnišť pak můžete vařit z nalezených surovin různá jídla. Opět ovšem platí, že využívat tuto vlastnost je složitější než jí ignorovat.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Roots, bloody roots...

Chvíli mi trvalo, než jsem se zpočátku do hry dostal, ale jakmile se tak stalo, už mě nepustila. V New Vegas jsem zatím strávil 6x tolik času co v Medal of Honor a doufám, že to bude ještě aspoň jednou tolik. Nejdůležitější pro fandy původních dvou dílů, mezi které se rozhodně počítám, je to, že se New Vegas vrací zpátky ke kořenům. Je poznat, že na hře pracovali lidé, kteří ctí ducha originálu, ať už je to pro to, že se na něm podíleli, byli původními tvůrci vychováni anebo prostě proto, že mají talent.

Komu by ani tohle nestačilo, připravili si pro něj autoři ještě jednu lahůdku v podobě hardcore módu, ve kterém je potřeba jíst, pít a spát, munice do zbraní něco váží a kde stimpack zkriplenou ruku nevyléčí. My všichni ostatní jsme dostali hru, s jejímiž možnostmi a herním systémem se dnes nemůže prakticky nikdo srovnávat a proti které působí většina konkurence jako lineární arkády pro malé děti.

U hry podobného rozsahu a možností se dá předpokládat, že autoři budou muset dělat kompromisy a to se taky stalo v podobě zastaralé technologie a dost bídné grafiky. Kdybychom chtěli hru, která bude vypadat jako Red Dead Redemption nebo Assassins Creed, pravděpodobně bychom na ni museli čekat dalších deset let a vzhledem k tomu jsem radši, že nový Fallout vůbec vyšel. Ostatně všem dnům není ještě konec. Bethesda se stala vlastníkem Id Softu, a tak se možná někdy dočkáme i Falloutu na Id Techu a ten by mohl vypadat velice dobře.

Kdyby New Vegas vypadalo stejně dobře jako zmiňované vysokorozpočtové tituly, byla by to naprostá herní nirvána a neváhal bych udělit desítku. I s podprůměrnou grafikou a animacemi se ovšem jedná o neskutečně zábavný a jen těžko překonatelný počin, který si zaslouží místo mezi legendami a po rozporuplné trojce vrací Fallout zpět do první RPG ligy.

Hellboy: Level 21, very good karma, Restorer of Faith, Energy Weapons 66, Guns 73, Lockpick 87, Science 80, Speech 75. Majitel psa Rexe a parťák Rose.

P.S. PC verze hry vychází v ČR 22. října 2010 s českými texty (a manuálem a krabicí), které nejsou na obrázcích vidět, protože pro recenzi jsme obdrželi review verzi anglickou.

Verdikt:

Fallout se po poněkud rozporuplné trojce vrací zpátky ke kořenům a nabízí obrovskou porci hutné atmosféry, výborný příběh, rozlehlý svět k prozkoumání a především téměř neomezené možnosti ve způsobu, jak ho můžete hrát. Poněkud mu to kazí nic moc grafika a zpracování, ale i tak se jedná o žhavého kandidáta na hru roku.

Nejnovější články