Farming Simulator 17 - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Farming Simulator 17 - recenze

22. 1. 2017 15:00 | Recenze | autor: Jan Slavík |

Dávno pryč jsou doby, kdy byla série Farming Simulator bizarní okrajovou zábavou pro hrstku podivínů. Nechápejte to špatně, pořád se jedná o projekt, k němuž je potřeba přistupovat s velice specifickým stavem mysli, ale dle neoficiálních statistik si tuto agrární eskapádu zahraje na Steamu momentálně v průměru devět tisíc lidí denně, což ji bez problémů zaručuje místo mezi stovkou nejhranějších her této distribuční platformy.

Prodeje na Steamu však tvoří pouhou čtvrtinu celku, své majitele totiž našlo celkem přes milion kopií hry, a to zejména v Německu. To jsou jednak prodeje, o kterých si celá řada titulů může nechat zdát, ale také to znamená, že je o hru zhruba dvojnásobný zájem než v případě předchozího dílu, tedy Farming Simulator 15 (šestnáctku byste na hlavních platformách hledali marně, vyšla jen na mobily a PS Vita). Buď se tedy někomu povedla největší davová hypnóza v historii, nebo na té hře zkrátka něco je.

Počáteční odtažitost

Netřeba se shánět po amuletech na ochranu před psychickými útoky, druhá možnost je správně. Farming Simulator 17 dokáže být nebývale uklidňující, relaxační, až zenová záležitost. O to více překvapující je, že však naopak v úvodu vystupuje poněkud nepřátelsky. Asi jako ten na rohu stojící chlápek s cigárem v koutku, který se tváří tak, že byste radši poníženě křesali kameny nad hromádkou slámy, než abyste se ho šli zeptat na zapalovač. Stejně tak Farming Simulator 17 by svou počáteční nepřívětivostí mohl řadu hráčů zlomit a odradit, což by ale byla škoda.

Na vině je hlavně zásadně nedostačující tutoriál. Jasně, pokud jste veteráni série, vklouznete do hratelnosti nového dílu bez sebemenších problémů, ale jak už bylo řečeno, přibyl letos dobrý půlmilion nováčků. Nezkušených hráčů, kteří budou dost možná zmatení a bezradní. Hra vám vysvětlí zhruba to, jak připojit návěs k traktoru, a že když s pluhem přejedete pole, překvapivě za sebou necháte brázdy, ale pak vás postaví doprostřed farmy, a snažte se.

Co teď? Co se vyplatí pěstovat? Kde vzít semena? Jak je proboha dopravit z parkoviště před obchodem, kam vám je doručí, zpátky na farmu? Kdy hnojit? A jak? A čím, když jsou na výběr tři druhy hnojiva? Kdy stačí použít kultivátor, a kdy pluh? Jak na brambory? A co ta zvířata? Otázek hra dokáže vyvolat více než dost, a upřímně, není vůbec žádná hanba se před hraním nejdřív podívat na pár videotutoriálů na internetu. Ona to totiž nakonec žádná hyperkomplexní hardcore záležitost není, jen se tak chvíli na oko tváří.

zdroj: Archiv

Za volant a do kravína

Je potřeba si vyjasnit jeden důležitý fakt. Farming Simulator 17 rozhodně není nemilosrdný business manažer, tycoon či ekonomická simulace. Je to meditativní simulátor jízdy v traktoru. Pokud od něj budete očekávat cokoliv jiného, budete zklamaní.

Toto zaměření poměrně jasně ilustruje i počet zemědělských strojů, který je k dispozici. Vozový park hry je opravdu úctyhodný - čítá více než dvě stě padesát vehiklů, nástavců, pluhů, vysokozdvižných vozíků, přívěsů, návěsů, nástrojů, které vypadají jak horečnatá noční můra Leonarda da Vinci, a vy vůbec netušíte, k čemu slouží, a tak dále.

Ještě aby ne, když devětadevadesát procent hratelnosti se soustředí do řízení. Základní pěstitelský cyklus (orat-zasít-hnojit-počkat-plít, pokud na to máte stroj-hnojit-počkat-hnojit-sklízet-uložit nebo odvézt na prodej-posbírat slámu, pokud na to máte stroj-orat) pochopíte rychle a zbytek času už si pro sebe vezme brázdění pole s kombajnem.

Na papíře to možná zní jako ubíjející uragán nudy, ale není to tak úplně pravda. Jak už jsem psal, k hraní je potřeba určité duševní rozpoložení. Nakonec se tak třeba přistihnete, že kropíte pole, myšlenky se toulají, a hra je vlastně skvěle uklidňující. Beze spěchu. V pohodě. "Pohoda", to by vůbec mohl být podnadpis celého titulu. Stejně tak se ale dme hruď pýchou, když se konečně povede orání, všechno je pěkně rovné, či když se podaří slunečnice zasít úhledně bez ohyzdných mezer mezi řádky.

Druhou aktivitou, které se lze věnovat, je dřevorubectví. To je mimochodem docela fajn, stromy si můžete motorovou pilou naporcovat, jak chcete, a následné nakládání kmenů připomíná spíš takový zemědělský Surgeon Simulator. Pokud tedy nezapomenete použít hydraulické vzpěry na valníku, to se pak celá snaha mění na třeskutě zábavnou taškařici, vypadající jak lesnický QWOP. Pokoušet se zvednout kládu, a zároveň se o ní opírat, aby se celá mašina, která je už tak nahnutá v úhlu jak Titanic, neskutálela ze stráně, je zážitek, na který se nezapomíná. K lesním pracím se váže i jedna novinka - klády je konečně možné na valníku uchytit pomocí popruhů, takže se vám při divočejší zatáčce nerozletí po silnici. Sláva.

zdroj: Archiv

Poslední pak přichází na scénu zemědělská zvířata. Ať už se rozhodnete chovat krávy, ovce či nově prasata, je péče o ně s přehledem nejsložitějším úkolem ve hře, ale opět v již naznačeném stylu - nemusíte nijak obzvlášť řešit čísla či peníze, obtížnost spočívá v mechanické náročnosti. Čtvernožcům je potřeba vozit vodu, míchat krmivo pěkně ručně a zásobovat je balíky slámy nebo sena, které nejdřív samozřejmě posbíráte na vlastním poli či nasekáte na louce. Odměnou za nejkomplikovanější aktivitu jsou pak pochopitelně i nejvyšší zisky.

Je jasné, že když máte deset polí a všechna vyžadují pozornost, sami to nezvládnete. Hře stačí naznačit, jaké přání zhruba máte, například přijet k čerstvě sklizenému poli s pluhem, a pak nechat úkol za drobný bakšiš dokončit najatého nohsleda. Hra tedy většinou vypadá tak, že vám tři traktory ořou, jeden hnojí, jeden seje, zatímco vy si to drandíte s valníkem do města prodat zrní, obstaráváte siláž či provádíte jinou z činností, které automatizovat nejdou.

Nakonec, když už vás znudí být vzorným farmářem, můžete si najít nějakou alternativní zábavu. Třeba vyorat na zelené louce za městem gigantický falus (to opravdu jde), přeskočit řeku rozjetým traktorem (to také), utopit kombajn (též) či nabodnout ovci na vidlici vysokozdvižného vozíku (bohužel ne).

Nespěcháme

Tempo plynutí času si sice můžete regulovat, ale to pomáhá jen v případě, že nechcete hodinu se slinou v koutku pozorovat, jak vám klíčí sója. Rychlost samotných strojů a tedy i úkonů na polích, které provádějí, zůstává neměnná. Farming Simulator 17 opravdu není akční rychlík - pokud pracujete na některém z větších pozemků, jedna štace si pro sebe vezme s přehledem čtyřicet minut. A teď si vezměte, že jeden cyklus od orání po sklizeň se sestává klidně z osmi úkonů. Jinými slovy, hra rozhodně není pro hráče, kteří chtějí okamžitě vidět nějaké výsledky, a touží po dynamicky odsýpajícím postupu.

To může pro někoho být odrazující, ale zároveň jde o největší tahák hry. Je to ona již zmíněná pohoda, vyžití bez stresu. Pokud pravidla hry přijmete za svá a smíříte se s tím, že tři žně za večer prostě nestihnete, dokáže být Farming Simulator 17 skvělým balzámem po náročném dni. A mimochodem, toto rozvláčné tempo je pořád rychlejší než v předchozích dílech.

 V případě, že si ale chcete vyzkoušet opravdu všechno, co titul nabízí, připravte si monumentální množství času. Pro ilustraci - než budete v situaci, kdy budete moci přemýšlet o zasazení něčeho jiného než jedné ze základních plodin, uplyne klidně šest hodin času. K bramborám či řepě se dostanete za deset a o zvířatech začnete uvažovat tak za dvacet. Je však třeba dodat, že ačkoliv je progres pomalý, rozhodně neabsentuje. Vedle samotného uklidňujícího faktoru motivuje k hraní například i vize, že si po další sklizni budete moci dovolit třeba lepší rozmetavač splašků, ačkoliv to možná zní poněkud bizarně.

zdroj: Archiv

S tím souvisí také první výraznější výhrada, kterou je potřeba vznést. Mapa je, stejně jako v předchozích ročnících, plná polí, přičemž vy na začátku vlastníte jen tři. Ta ostatní můžete časem samozřejmě skoupit, ale také se lze nechat najmout k práci na nich. To vypadá tak, že odsouhlasíte úkol, dostanete štědrý časový limit, třeba hodinu a půl u větších pozemků, přistavený kombajn (aspoň že tak, v minulých dílech jste museli mít vlastní vybavení), a zbytek je na vás.

Problém je, že splnění podobného "questu" je velice štědře odměněno. Příliš štědře. Tak štědře, že člověka až napadá kacířská myšlenka, že se zkrátka vyplatí víc fungovat jako podržtaška než jako statkář, protože si tak jednoduše vyděláte víc, a navíc neplatíte palivo, výplaty pomocníkům, nemusíte dokupovat hnojivo a podobně. Minimálně do doby, dokud nerozjedete vlastní opravdovou velkoprodukci, ale na to je potřeba výbava v hodnotě milionů, což se rovná týdnům hraní. To je poněkud zvláštní balanc, a nenapadá mě jeho jiné zdůvodnění, než že se jedná o designovou chybu.

Krásná zem to na pohled

Na Farming Simulator 17 se dívá příjemně. Krajina a stromy sice nemohou konkurovat Battlefield 1, ale modely zemědělských strojů jsou až maniakálně detailní, a textury jejich exteriérů ostré jak žiletka. Interiéry se bohužel přílišné péče nedočkaly a vypadají spíše nevábně. Pochvalu si nicméně zaslouží optimalizace. Na mé již několik generací zastaralé i7 s 980Ti jsem neměl problém udržet stabilních 60fps ve 4K.

Zmínit je potřeba též propracovanou a zdařilou fyziku zejména materiálů. Různé sypké substance se chovají, jak byste to od nich čekali, zkrátka, sypou se, jak mají, a pěkně se to pozoruje. Jízdní model už je na tom o něco hůř, a to je poněkud mrzuté, vzhledem k tomu, že za volantem trávíte drtivou většinu času. Rozjetý traktor zatočí do pravého úhlu na pětníku, kombajn je v podstatě nemožné převrátit, i když se o to cíleně snažíte, a podobně, což působí podivně.

Zvuky jsou sympaticky věrné a například z brblání motorové pily je téměř cítit vůně pilin a čerstvého dřeva doma před obrazovkou. Hudba konečně nechybí, ale je z poněkud chudšího soudku, a to nikoliv co do kvality, ale spíše rozmanitosti. Ne že by soundtrack snad byl vyloženě spartánský, ale Farming Simulator 17 je záležitost na stovky hodin, po nějaké době se skladby oposlouchají. Na druhou stranu je hra vstřícná a umožňuje jednoduchou editací textového souboru přidat libovolné internetové rádio či importovat vlastní hudební kolekci, takže nakonec můžete plužit, zatímco vám z reproduktorů místo původního popíku běsní třeba Combichrist. Což je mimochodem řádně surrealistický zážitek.

zdroj: Archiv

Koupit, či nekoupit

U tak úzce zaměřeného titulu nelze vznést všeobecné doporučení. Buďto vám hodiny jízdy traktorem přijdou jako něco, co by vás mohlo nějakým způsobem uklidnit, oslovit, zabavit, nebo ne. Žádná další věda v tom není. Že by si ale Farming Simulator 17 pořizoval fanoušek DOOM, to, odvážím se hádat, nehrozí. Předpokládejme tedy, že zájem o žánr máte. Pokud žádný předchozí titul ze série nevlastníte, není co řešit, sedmnáctka rozhodně nezklame a můžete po ní s klidem sáhnout.

Trochu složitější už je situace v případě, že máte předchůdce a přemýšlíte o investici do pokračování. Co je tu vlastně nového? Již zmínění vepři k chovu. Dále vlaky, které byly s velkou slávou předváděny v trailerech. Ty jsou však ve výsledku spíše zklamáním, protože jejich dopad je vzhledem ke způsobu uplatnění docela mizivý. Fungují úplně stejně jako náklaďáky, akorát na kolejích, což samozřejmě omezuje jejich pružnost a dojezd, takže je jejich využití přinejlepším kostrbaté. Rovněž přibylo pár nových plodin, strojů a herní mapa.

Uživatelské rozhraní se dočkalo změn, ale pořád nelze hovořit o esenci přehlednosti a přátelskosti. Hra je nicméně otevřená moderské scéně více než kdy dřív, což dokládá i nový nekomplikovaný interface pro stahování a aktivaci modů. Pořád je tu tedy možnost, že se o nedostatky postará komunita.

Uvítal bych více statistik. Víc čísel, větší tlak na finanční stránku věci, víc automatizace a možnost vypracovat se z prostého nevolníka spíše ve velkostatkáře, který rozděluje úkoly a hrabe peníze, než aby sám vozil hnůj. To se ale dostáváme do sféry osobních preferencí. Faktem zůstává, že Farming Simulator 17 nabízí nebývale uklidňující hratelnost pro specifické publikum, mírumilovnou, relaxační atmosféru a ruční zemědělské vyžití se stovkami strojů. Zbankrotovat v podstatě není možné, ekonomické problémy se nekonají, gró spočívá v pocitovém požitku z obdělávání. Zda je taková hra pro vás, či nikoliv, to už si musí posoudit každý sám.

Verdikt:

Zemědělská simulace s výrazným zaměřením na ruční ovládání strojů a vykonávání úkonů. K dobru si může přičíst relaxační hratelnost, obrovsky pestrou nabídku farmářského vybavení a vzhledem k povaze titulu také pohledný vizuál. Jako zápory lze uvést spíše vlažnější přístup k inovacím, nepříliš přehledné ovládání a UI nebo několik rozporuplných designových rozhodnutí. 

Nejnovější články