Autor: Mickey Mouse Publikováno: 11.listopadu 2003 | Verze hry: finální/prodejní Doba recenzování: několik týdnů |
Jakkoli je tento systém zajímavý, přesto v něm vidím i určitá úskalí. Ta jsou ale spojena spíš s enginem FIFY než s OTB jako takovým. Mluvím o strojovosti, kdy v podstatě bez námahy přenesu hru přes celé hřiště, bez potřeby míč směrovat či nastavovat správnou sílu přihrávky. Použitím OTB prostě letí míč rovnou na označeného hráče a až na výjimky dopadne přesně tam, kam potřebujete. Opět automatizovaná hra v poli Základní herní princip se na první pohled příliš nezměnil. Přihrávky na hráče i do běhu, centrované míče, posílání spoluhráčů do úniku. Tohle vše tu je a principielně funguje stejně jako dřív. Bohužel i se všemi nedostatky, jež FIFA s sebou roky táhne. K nim řadím „falešné“ ukazatele síly, které vůbec nefungují tak, jak se tváří. Již léta se při centrech, přihrávkách i střelbě používají grafické stupnice, které držením patřičné klávesy plynule nabývají a budí iluzi ovládání energie, kterou udílíte. Každý by pak asi čekal, že podle toho, jak moc míč nakopnete, tak i poletí. Ale to by byl velký omyl a letos to platí jakbysmet. Opět se tu setkáte s automatickým směrováním i udáváním síly podle toho, kde spoluhráč stojí a celá hra je tak podstatně automatizovanější, než se tváří. Střelba z dálky... Střílení na bránu je kořením fotbalu, v němž vlastně tkví symsl a podstata celé hry. Dopravit míč do sítě za golmanova záda je tedy činnost, která zasluhuje zvláštní pozornost a co nejšikovnější zpracování. Za léta, co FIFA vychází, jsme se dočkali už řady variací, které směřovaly od úplné automatiky po zakomponování vlivů střelby s možností přepálit a tudíž se sami aktivně podílet na tom, kam a jak míč poletí. FIFA 2004 přichází v tomto směru se svou vlastní alternativou, kterou ovšem považuji snad za největší chybu celé hry. Sice zde rovněž uvidíte plynule rostoucí ukazatel síly nebo chcete-li přesnosti, nicméně o jeho přímém vlivu na některou z těchto veličin nemůže být řeč. Střelba představená v letošní FIFĚ je o náhodě víc než kdy jindy a logiku či systém v tom, jak se při ní chovat, jsem prostě nenašel. Za to jsem přišel na jiné věci. Předně je střelba zpracována v závislosti na tom, z jaké dálky střílíte. Hřiště je v útočném pásmu rozděleno do dvou sektorů, z nichž jeden je zhruba do 15 metrů od středu branky, druhý je od této hranice dál. Střelba z obou sektorů se pak odvíjí zcela odlišně. A teď první překvápko – váš vliv na sílu střely je v podstatě nulový. Je fuk, zda na střelu pouze ťuknete či chvíli podržíte, případně necháte uklazatel kdovíčeho zajet až do červené zóny. Rozdíl se projeví maximálně tím, jaký druh střely počítač vygeneruje. Rovněž míření nemá moc vliv a střela poletí někam, kam je už předem rozhodnuto. Ona vůbec branka není obdélníkem, do nějž se dá neomezeně posílat míče kamkoli mezi tyče. Jsou v ní vyznačena místa, kam míč poletí plus-mínus vždycky, a to samé platí o střelách mimo. Typickými „magnety“ na míč jsou třeba oba spodní rohy branky, ale podobných najdete ještě pár. Výsledkem toho všeho jsou neslané nemastné kopy, které se neustále opakují, stejně jako golmanovy reakce na ně. ... a zblízka A teď něco o střelbě zblízka. Sem je zakomponováno něco, co už nechápu vůbec. Vůbec není možné poslat kopem střelu do horní poloviny branky. Prostě z patnácti a míň metrů míč střelou nezvednu, nepočítám-li voleje a propagační loby. Zkoušel jsem střílet za běhu v poklusu i v chůzi. Čelem k brance, z otočky, ťuknutím i držením, při tom všem kvedlaje joypadem do všech stran. Nic. Jakkoli mi to přijde neuvěřitelné, nenašel jsem řešení. Po delším zkoušení (pro které lze využít i dále popisovaný trénink) jakés takés zákonitosti objevíte a najdete si metodu, která pošle míč na bránu s vyšší pravděpodobností, ale to nemění nic na skutečnosti, že je střelba na vaší snaze závislá jen velice mizivě. Rohové kopy Nová koncepce se podepsala i na standardních situacích, které se nyní zahrávají zcela jinak, než tomu bylo kdy dříve. Po starém zůstaly auty, kdy si vyberete místo, kam chcete míč hodit a on tam skutečně poletí. Přímáky a rohy jsou ale z úplně jiného těsta. Rohový kop už nelze zahrávat kamkoli, případně silou a směrem udat přibližný směr letu míče. Předně zapomeňte na možnost rozehrát nakrátko. Systém, kterým se centry provádějí, spočívá ve výběru sektoru, do nějž budete míč směrovat (bližší roh malého vápna, střed anebo roh vzdálenější). Následně se automaticky označí tři vaši spoluhráči a vy si zvolíte jednoho, přičemž se i označí místo kam míč přiletí. Úkolem pak je s označeným hráčem do tohoto bodu naběhnout a pokusit se míč odhlavičkovat či jinak zpracovat (více na toto téma v článku s tipy). Bránění rohu je obdobné, kdy musíte označenému útočníkovi zabránit se pod centr včas dostat. To je celé. Pro mě to představije další sklon k automatizaci a nic extra v tomto systému nevidím. Trestné kopy Obdobou kopu rohového je nepřímý kop, kdy nestřílíte rovnou na branku, ale centrujete míč do vápna. Princip je podobný včetně toho, že hra obsahuje několik schémat, podle nichž se budou hráči v dané situaci chovat. Přímý kop, kdy se chystáte vypálit přímo na branku, pak vychází z loňského schématu, které mi přijde šikovné. Do branky umístíte kurzor, kam hodláte střelu poslat. Dále si nastavíte na ikoně míče faleš, kterou míči udělíte a poté přichází vlastní práce se střelou. Zde nastavujete dva parametry. Sílu a přesnost. Nutno dodat, že síla tu je zpracována trochu jinak, než byste asi čekali. Nenastavujete ji absolutně s tím, že přepálení určité hranice znamená kop do tribun. Sílu je třeba zadat v závislosti na vzdálenosti od branky a co jsem zjistil tak menší síla je pro úspěch akce jistější. V každém případě opět platí, že ukazatel síly není k ničemu a to, kdy je potřeba nápřah zastavit, vůbec neodpovídá jeho zónám. Šmrdlaná Umělá inteligence u hry, kde se honí dvacet chlapů a vy ovládáte vždy jen jednoho, není jen tak něco, co naprogramujete za odpoledne. FIFA se o to snaží již několik let a neustále tu najdete rezervy, způsobené ne letitým vývojem, ale každoročními snahami hru změnit i tam, kde to fungovalo. Ač je na pohled vše parádně zanimováno, přijdete i zde po čase na řadu nesrovnalostí. Velikým neduhem hry počítače je využívání jen zlomku možností, které hra nabízí. Navzdory celkem bohatému systému kličkování u počítače nic takového neuvidíte. Prostě to neumí a nepomůže ani zapnutí obtížnosti World Class. Hra z jeho strany je celkem suchopárná, využívajíc především krátké přihrávky po zemi, jen zcela výjimečně protknuté nějakým centrem. Vesměs půjde o šmrdlanou na krátko a pomalý přesun z jednoho konce hřiště na druhý. Navzdory vcelku stereotypní taktice počítače je hra v poli poměrně zajímavá a obtížnější než dřív. Hráči se navzájem kryjí a dostat se s míčem do otevřenějšího prostoru či střelecké šance je celkem kumšt. Hra pak vypadá dost fotbalově, protože k vypracování šance je třeba postupovat rozvážně, přihrávat volným hráčům, a to i za cenu přihrávky zpět či přenášení hry do šířky. Tohle se mi na letošní FIFĚ líbí asi nejvíc a hra díky tomu končí i vcelku fotbalovými výsledky. Herní princip je takový, že je potřeba své spoluhráče vyloženě tlačit dopředu, ať už systémem OTB, tak jejich neustálým pobízením. Stejně tak i v obraně - když máte problém, je třeba ručně přizvat posilu a podobně i brankář vyběhne až na váš pokyn. Nutí to být aktivní a tuto snahu hodnotítm kladně, na rozdíl od vší automatiky okolo. Rovněž lze během zápasu měnit taktiku v obraně, útoku i úpravou herní formace. To zažijete i od počítače, který když prostě musí dohánět, tak tlačí, ale naopak ve vedení hraje více obranně. Takřka neprůchodná zeď před vápnem Neduhem hry počítače je i otrocké vedení míče až do vápna, než se odhodlá ke střele. Střelu z dálky za jeho hranicí prostě neuvidíte, s čímž se dále pojí i to, co jsem už o střelbě psal. Vystřelený míč nepoletí nikdy výš než do pasu, navíc pomalá placírka k tyči nepůsobí nijak přesvědčivě. Bohužel stejně rozpačitý výkon podá i golman naprogramovaný tak, aby tyto propagačky pouštěl. Koncovka je tedy utrápeným a hodně slabým odvarem toho, co nabízí skutečný fotbal. S tím dále souvisí i herní styl bránění, kdy se nemusíte nijak starat o to, co počítač provádí v poli a stačí vyčkávat pár metrů před vápnem, až se útočník šmrdlající míč objeví. Tím nechci říct, že je obrana nějak extra snadná. Každé zaváhání je nebezpečné právě proto, že má počítač navzdory nechopnosti pořádně vystřelit nečekaně vysokou pravděpodobnost skórování. A ona ani vaše obrana není příliš mazaná a klidně kouká, jak okolo projíždí útočník bez potřeby se mu pokusit v průchodu zabránit. Golmani Role brankářů jako stěžejních mužů počítačového fotbalu je každoročně přetřásaným tématem. Letos je jejich chování poplatné způsobu střílení a na něm vlastně koncovka stojí a padá. Jelikož ve hře nemůžete střelám nijak podstatně udávat razanci, je většina dění před bránou dílem typizovaných situací. Pro odvrácení samostatných nájezdů pronikajících útočníků disponujete již tradičně klávesou pro vyběhnutí golmana vstříc míči. Tím se dá zmenšit střelecký úhel, anebo i sebrat míč od kopačky. Golman v tomto režimu v podstatě dělá to, co byste od něj čekali a dokáže tak odvrátit nejednu pohromu. Částečně díky prapodivné střelbě, zčásti kvůli skriptům zaostávají výkony brankářů opět o několik úrovní za útočníky. To, co pouštějí a jak se proti střelám staví, připomíná žákovskou ligu, v níž se pouští neuvěřitelně lehké střely a to i z dálky a doprostřed brány. Zákroky jsou často pouze alibistické a právě na nich si brzy ověříte, jak automatizovaně celá FIFA funguje. Překvapivě svižně se chovají golmani při chytání přímých kopů, kdy jsou pružní místy až trochu příliš. Myslím, že ideál by bylo něco mezi, ale hlavně počas celé hry. Manažer FIFA není jen odehrání přáteláku tak, jak o ní doposud píšu. Jsou tu i další podstatné věci, které vyznavače fotbalu táhnou. Kromě přáteláku je tu režim Kariéry, který nahrazuje dřívější sezonu. Ano, nahrazuje, čili sezónu jako takovou si už nezahrajete. Kariéra spočívá v pětileté funkci manažera klubu, jehož počínání se odrazí ve výkonech vašich svěřenců. Manažerství je založeno na kreditech, které jsou jakýmsi platidlem, za něž lze absolvovat tréninky týmové i individuální a nechybí ani kšeftování s hráči, ke kterému vás hra víceméně i nutí. Záporem nejen manažerského režimu je předně logika a (ne)přehlednost nabídek. Menu hry je zbytečně komplikované a chuť prokousat se nějakou tabulkou odezní dřív, než najdete to, co jste chtěli. Vidět je minimum, logika uspořádání žádná, nemožnost třídit podle záhlaví - výsledkem je otrava. Budu-li chtít třeba měnit hráče, je fuk, za který tým hraji, vždycky se mi zobrazí rakouská liga a tým, který je v ní první v abecedě. Vše tedy začíná zdlouhavým proklikáváním k vlastnímu týmu a co následuje dál je obdobným utrpením. Aby manažerský mod zaujal, musel by být především uživatelsky přítulný a přehledný, což se o FIFĚ rozhodně tvrdit nedá. Stejně tak můžu nevzpomenout dlouhatánsklou tabulku s dvaceti sloupci, z níž vidím dva. Navíc rolování není po řádcích, ale obrazovkách, což celou záležitost ještě více komplikuje. Druhou možností, jak se dostat nad rámec přátelského utkání, je turnaj. Do něj lze naskládat téměř libovolné týmy ručně i automaticky. „Téměř libovolné“ píšu proto, že si – a teď se podržte - nezahrajete s žádným nároďákem. K čemu tam pak tedy reprezentační mančafty jsou, to opravdu nevím. Vlastně vím, ale zůstanu slušný. Pel-mel Za přínos se dá považovat návrat tréninku. Po dlouhé době se tak vrací možnost pilovat herní ovládání a standardní situace, jakož i střelbu a hru proti volitelnému počtu hráčů. Dají se trénovat i rohy a přímé kopy z několika předdefinovaných pozic. Proč nemůžu kopat přímák odkudkoli jako kdysi netuším, ale zaplať pánbůh aspoň za tohle. Trénink znepříjemňuje další z bugů, kdy v případě, že máte k počítači připojen kromě klávesnice i jiný ovladač, musíte pro trénování použít právě něj – klávesnice nebude aktivní. Výběr ovladače prostě v tréninku chybí a hra vylosuje ten, který detekuje jako první. K příjemným překvápkům patří konečně možnost uložit kameru včetně jejího přiblížení, takže už konečně nezačíná každý zápas jejím štelováním. Z druhé strany mince je zpráva o oslavných ovacích při získání poháru či vítězství v lize. Ty se totiž žádné nekonají a celá záležitost je odbyta lakonickou větou „Tým XY získal pohár“ (obrázek). Šmytec. Horké jehly z Kanady Bohužel i po aplikaci výše zmiňovaného patche 1.1 najdete ve hře celou spoustu podivností. Předně to je celkem dlouhý seznam dalších chyb, které neopravuje, i když ve hře jsou a ví se o nich. Asi největší achillovkou je situace, kdy po faulu a následném odkutálení míče do zámezí se hází aut či kope roh a na faul se zcela zapomene. Jelikož to platí i o faulech v brankovišti, přijdete tak zcela zadarmo o možnost kopat penaltu (viz námi pořízené video). Z dalších drobností zmíním třeba potřebu dvakrát klikat na položku pro opakovaný záznam – poprvé se vrátí menu a až napodruhé se dostanete kam, chcete. Když už píšu o penaltách, i jejich pískání je celkem podivné. Rozhodčí nechávají často výhodu, ale to i v případě, že k faulu došlo ve vápně a míč se po něm odkutálel ke spoluhráči. Naopak často se píská penalta i za zákrok, který na pokutový kop prostě není a často by se dalo vůbec polemizovat o tom, zda vůbec šlo o faul. Vrátím se ještě k narychlo upečenému oficiálnímu patchi. Sice do hry přidává možnost hrát po síti, nicméně komfort odpovídá fofru, v němž se implementovala. Po skončení zápasu zarazí i strohost voleb, kdy jediné, co jde, je skočit zpátky do menu hry. Dokonce ani při nerozhodném výsledku nelze prodlužovat či kopat penalty. Obdobně by šlo klasifikovat degradaci ukládání záznamů, odkud vymizela možnost si je pojmenovat. Shrnutí Sice by ještě bylo o čem psát, ale na demonstraci toho, co vás letos ve FIFĚ čeká, to zřejmě stačí. Základním rysem hry je tradičně její vysoká automatizovanost, navzdory všem oficiálním informacím o tom, že to tak letos už nebude. Ba co víc – prvek střelby je zpracován opravdu hodně podivně a tipuji, že jej řada fanoušků asi nepřekousne. Z kladů bych vyzvedl návrat tréninku a princip systému OTB. Záporů je ve hře velká spousta, z nichž většina vznikla uspěchanou kompletací a nechutí se s řadou prvků vůbec nějak párat. Zmíním třeba ještě perličku, kdy se často replay branky odehrává pohledem z druhého konce hřiště, čili z celé akce nevidíte vůbec nic. Prapodivné je i stínování, které na některých stadionech překrývá podstatnou část hrací plochy tak tmavými fleky, že hráče skoro nevidíte. Rovněž jsem se v lize s dvaceti mužstvy ocitl na jednadvacáté pozici, což také překvapí. Nebo už vlastně nepřekvapí. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů K základním rysům patří i nepřehledný a toporný systém nabídek, který se projeví nejvíc v situacích, kdy budete chtít vyčíst nějakou statistiku, případně se vůbec někam proklikat. Z hlediska podoby finálního produktu se autoři nemají čím chlubit, protože prostě odevzdali rychle zplácaný nedodělek. Posun v hratelnosti oproti loňsku vidím v nemožnosti pořádně střílet, přičemž loni nešlo pouze hlavičkovat. Hra navíc přináší další nepochopitelná omezení jako maximální délku poločasu deset minut, nároďáky pouze v režimu přáteláku, hodně strohý multiplayer a další a další. Kladem hry přes všechny její neduhy je hra v poli, která vás nutí hrát kombinačně a šanci si skutečně připravit, ne se do ní každých patnáct vteřin zadarmo dostat. To ale k pořádnému fotbalu nestačí a bohužel tímhle přínosy letošního fotbalu asi i končí. Zdánlivě rozmanitá hra, zdánlivě rozmanitá střelba, zdánlivě taktická vyzrálost, zdánlivě týmová AI, zdánlivý manažer a takto bych mohl pokračovat. FIFA 2004 je hra na efekt, ale ne na hratelnost. Nemohu se zbavit myšlenky, že i letos se vývoj hry zastavil někde na půli cesty a bylo by potřeba dopilovat směr, kam se FIFA dostala. Bohužel se tak asi nestane a za rok zřejmě přivítáme fotbal zase jiný, s jeho klady i zápory. Dosud tu nebyla konkurence, což by se mělo alespoň teoreticky za pár týdnů napravit vydáním Pro Evolution Soccer 3, ke kterému řada otrávených vyznavačů počítačového fotbalu vzhlíží s velkými nadějemi. Sám jsem na něj zvědavý a určitě se setkáme u jeho recenze. Pokud to s hraním FIFA Football 2004 myslíte vážně a chcete být úspěšní, je nezbytnou podmínkou dostat do krve všechny možnosti ovládání, o nichž podrobně pojedná náš článek s velmi užitečnými tipy. Stáhněte si: Demo, Demo expandery, Videa, Intro video, E3 video, Penalty video, Cheaty, Patch Související články: Dojmy z dema (10/2003), Tipy, Novinky, FIFA Football 2003 recenze, FIFA Football 2002 recenze, FIFA 2001 recenze, World Cup 2002 recenze, Rozhovor o české fotbalové lize do FIFA 2002 Linky: FifaCZ.com, Fifa04.com |
Mickey Mouse | |
autorovi je 34 let, pracuje jako grafik na volné noze, hrami se zabývá od dob osmibitů, zaměřuje se hlavně na akční a sportovní hry nebo ty s podporou multiplayeru (všechny články autora) |