Důstojná odbočka
Jelikož série Fire Emblem pochází z Japonska a tradičně vychází pouze na konzole a handheldy (už od roku 1990!), český PCčkář o ní dost možná ještě nezavadil. A to přesto, že patří k naprosté špičce v oboru viz poslední dva díly Awakening a Fates na 3DS. Na svědomí ji mají Intelligent Systems, autoři neméně skvělé strategické série Advance Wars, a přestože její manga tvářička působí poněkud dětinsky, jde o komplexní strategickou ságu. Mobilní odbočka na Android a iOS si tuto komplexnost, světe div se, do značné míry kupodivu uchovává.
Hlavní kouzlo Fire Emblem spočívá ve skvělém míchání principů tahovky s RPG. Nevelíte žádným velkým anonymním armádám, ale relativně malé skupince hrdinů, kdy každá vaše jednotka je jedinečná – co do vzhledu, jména, výbavy, schopností, rozličných statistik i levelu. Co více, jednotky se dělí podle tzv. zbraňového trojúhelníku do tří základních kategorií, pod čímž si představte stratégům dobře známý systém kámen nůžky papír.
Hrdina jedné kategorie má z titulu vlastní specializace výhodu proti hrdinům druhé kategorie, ale zase automaticky ztrácí proti gerojům z kategorie třetí. Z toho důvodu je nutné mít své komando správně variabilní, abyste vždy měli čím kontrovat. Zpravidla to chce aspoň jednoho bušiče s velkou sekyrou nebo kopím, aspoň jednoho střelce nebo čaroděje na útoky z dálky, ale hodí se též mobilní jezdec na koni či na draku a často budete rádi i za polního doktora. Možnosti jsou ohromné a neexistuje jedna jediná správná cesta. Vždy záleží na konkrétní bitvě.
Vybírání mezi desítkami různých jednotek a jejich trénink je pomalu chytlavější než samotné tahové souboje, a celé by to vydalo na samostatnou encyklopedii. Což u mobilních her opravdu nebývá zvykem. Pokud vás tedy hraní na telefonech odrazuje z důvodu, že jde zpravidla jen o triviální blbůstky na krácení cesty autobusem, tím spíše byste měli Fire Emblem Heroes vyzkoušet. Nestojí vás to ani halíř a jde o hru, která vás nejednou požene vzdělávat se na Wiki.
V jádru je však Fire Emblem Heroes stále tahovou strategií, která se na dotykových displejích hraje jedna báseň. Ovládání funguje přesně tak, jak byste čekali – jednotku chytnete prstem a pošlete ji na místo určení, kde může čekat, bojovat nebo pomáhat jiné parťačce. Jediným škraloupem na ovládání je nepohodlné a zdlouhavé upravování týmů ve zbytečně odděleném menu.
zdroj: Archiv
Jak je u série zvykem, na mapě máte perfektní přehled o dosahu všech nepřátelských jednotek, který je ovlivňuje ne jenom jejich „dojezd“, ale i design rozličných hracích ploch. Lesy vás o políčko zbrzdí a neprojede jimi kavalérie, přes hory se dostanou jen létající jednotky nebo projektily střelců, balvany lze za cenu jednoho tahu zničit a občasné mosty nebo soutěsky mezi lávovými říčkami vytvářejí strategicky významné zácpy.
Rozhodně nejde o jednoduchou hru. Jestliže daná mise hlásí, že je určena pro level 20, skutečně nemá význam pouštět se do ní o moc dříve, než vaši hrdinové na danou úroveň vyšplhají. AI není hloupá, schválně jde po jednotkách, proti nimž má na základě zbraňového trojúhelníku výhodu, a pokud je nějaký váš svěřenec těsně před smrtí, můžete vzít jed na to, že jej protivník dorazí.
Kdo nechce platit, nemusí
Tvůrci si moc dobře uvědomují, že princip pečování o oblíbené hrdiny z minulých dílů je děsně chytlavý. Právě na něm tudíž vybudovali systém monetizace aplikace. Hrdinové se totiž dělí podle síly a vzácnosti do pěti kategorií, přičemž abyste svého obyčejného dvouhvězdičkového lučištníka vytrénovali na pětihvězdičkového elitáře, potřebovali byste klidně několik dnů (nebo spíše týdnů) grindu. Mnohem jednodušší je tedy zkusit štěstí a kvalitnější hry si vyvolat z portálu, byť šance na získání pětihvězdičkového geroje je jen zhruba tříprocentní. A tak člověk vyvolává a vyvolává, doufá, že mu konečně padne nějaká hvězda, načež za chvíli už nemá zač vyvolávat…
Vyvolávání hrdinů totiž není gratis, pochopitelně. Je to vlastně Sportka, akorát se tady namísto losů používají magické kuličky. A magické kuličky jsou vzácné. Sice je vyhráváte za postupování příběhem, plněním dílčích úkolů nebo pravidelným hraním, nicméně toto tempo není závratně. Vývojáři vám tak „laskavě“ dovolují si je koupit. Kupříkladu 23 kuliček, které stačí tak akorát na vyvolání 5 hrdinů, vás vyjde na cca 300 Kč. Vzhledem k tomu, že v celé hře je nějakých 100 postav, to je docela strmá cena, nemluvě o tom, že se často stává, že již jednou vyvolaného špatného hrdinu si vytáhnete znova, zatímco pětihvězdičkový borec furt ne a ne přijít. (Technická: právě kolem osvobozování a rekrutování hrdinů z jiných dimenzí se točí dějová linka, avšak ta je extrémně odfláknutá, takže ji také stačí odfláknout touto jednou závorkou.)
Vedle toho slouží magické kuličky i k dalším věcem. Můžete si za ně obnovit vstupy do asynchronního multiplayeru (proti armádám ostatních hráčů nebojujete v reálném čase, ovládá je AI plus mínus reflektující opravdový skill daného člověka, byť tu jsou občas dost nepříjemné výkyvy v obtížnosti). Můžete si za ně obnovit i staminu, která se bitvami vyčerpává, přičemž čím jste dál, tím náročnější na výdrž bitvy jsou. Zatímco ze začátku můžete dát klidně 30 zápasů v kuse a hrát několik hodin bez přerušení, ke konci příběhové kampaně zvládnete už jen kolem pěti klání, načež musíte pár hodin čekat na doplnění staminy (ledaže byste se pustili do multiplayeru, ten se platí zase jinou měnou). Jde o typický free to play prvek, ovšem mně osobně toto omezení nevadí. Bohatě mi stačí, když si hru zapnu třikrát denně na půl hoďky. Koneckonců, stále mluvíme o mobilním freemium titulu a nelze čekat epickou pouť, kterou lze mastit celé dny a noci bez přerušení. Tu hledejte na 3DS.
Nutno podotknout, že za magické kuličky lze také oživit padlé postavy během příběhových misí. To je v podstatě sprostá pay to win taktika, ovšem její reálný dopad na vybalancování je naštěstí mizivý, neboť dějové mise představují jen zlomek z celkové hry. Oživování za peníze tak člověka neuráží, nemluvě o tom, že vaše vlastní důstojnost vám takovéto podvádění beztak jistě nedovolí! Je nicméně logické, že ve hře, kde si spousta lidí koupí hrdiny na reálné peníze, nemůže být permadeath jednotek. Tento ikonický prvek z předchozích dílů byl tudíž v Heroes opomenut.
zdroj: Archiv
Malá, ale šikovná
Fire Emblem Heroes je na první pohled skutečně věrná svým předchůdcům. Sdílí základní herní principy, grafický styl nebo i drobnosti typu stejné zvuky při levelování či skutečnost, že rytíř Frederick je studený čumák, kterému to však odpustíte, neboť patří mezi nejnamakanější borce ve hře. Z pochopitelných důvodů však autoři na spoustě front minimalizovali. Zatímco mapy ve velkých konzolových dílech měly běžně rozměry 20x20 čtverečků a více, v Heroes se hraje zásadně na mapách o rozměrech 8x6. Jsou malinké. Tomu odpovídá i složení vašeho týmu, který je zásadně čtyřčlenný, zatímco v 3DS hrách ovládáte najednou klidně 10 výtečníků, a ještě stojíte proti zdrcující přesile.
Chybí bohužel i některé další oblíbené prvky jako například slučování jednotek do jednoho políčka, zničitelné zbraně, budování vlastního hradu, solidní příběh s dialogy nebo láskování a páření vašich svěřenců (ano, čtete správně, ve velkých dílech se vaše jednotky mohou množit). Na druhou stranu Fire Emblem Heroes nabízí překvapivě i pár věcí, které se velké díly teprve musí učit.
Hodně potěší například implementace Nintendo účtu, díky němuž se váš progres synchronizuje do cloudu a o hru už nepřijdete jen proto, že změníte zařízení. Milé je i to, že grafika na mobilech je vlastně detailnější a hezčí než na 3DS, protože dnešní telefony zvládají oproti handheldu z roku 2011 vyšší rozlišení.
Celkově to tedy dopadlo velmi dobře. Fire Emblem Heroes hraji poměrně intenzivně déle než týden a teprve jsem se dostal na konec příběhové kampaně. Tím však zábava nekončí, ostatně už nyní dělám spoustu dalších věcí, od trénování postav přes multiplayer, až po pokoušení štěstí při shánění posil v portálu a sestavování různých čtyřčlenných týmů. Ačkoli se některé mapy začínají trochu opakovat, pořád mě hra dost baví. Dosud jsem navíc neutratil ani korunu a rozhodně jsem ještě nenarazil do dobře známé free to play zdi, kvůli které bych mohl hrát jen pět minut denně, a pak 24 hodin čekat, jak bývá zvykem jinde.
Jasně, nemá cenu si namlouvat, že Fire Emblem Heroes je další velký díl v sérii. Není. Poslední díly Awakening i Fates jsou o poznání kvalitnější a komplexnější hry, ale vzhledem k tomu, že Heroes je jen o free to play odbočka, jde o velký úspěch. Nabízí nečekaně hluboký strategicko-RPG zážitek, jaký na mobilech jen těžko snese srovnání.
