Forza Motorsport 6 - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Forza Motorsport 6 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

8. 9. 2015 15:45 | Recenze | autor: Václav Rybář |

Skoro pět stovek aut, tři desítky tratí, závodění v noci, v dešti, v sedmdesátkách, šedesátkách, dokonce i třicítkách (mluvíme o dekádách, nikoliv o maximální povolené rychlosti). Čistě papírovým výčtem novinek šesté Forzy bychom mohli "objektivně" tuhle recenzi uzavřít hned v prvním odstavci. Ano, šestka je o notný kus lepší než pětka. Víc všeho, méně mikrotransakcí a napravení dávných křivd. Díky, díky, díky... a můžeme jít domů, oprášit volant a jezdit až do konce věků. Nebo ne?

Milujeme motorsport

Ne, všechno co jsem napsal je pravda pravdoucí. A nebudete potřebovat druhý nebo třetí pohled. Forza Motorsport 6 má sice tradiční intro o podstatě závodění a menu s velkými sympatickými dlaždicemi, ze kterého vykukují povědomé volby, ale stačí párkrát ťuknout do ovladače a za rohem se objevují další a další volby. Stačí se doslova ztratit v seznamu aut nebo namočit nohu do robustního multiplayeru. Anebo se začít rochnit v obrovské záložce Showcases, kde jsou mj. vytrvalostní závody. Chcete si zajezdit mnohahodinovky ve Spa, Sebringu, Nürburgringu nebo Le Mans?

Jako by někdo vyslyšel naše nejtajnější sny... jako by někdo věděl, jak brnkat na tu správnou strunu absolutní oddanosti závodění. Stačí se zaposlouchat do voice-overů, které popisují jednotlivé disciplíny, a prostě to těm autorům věříte. Zažehnou ve vás onu vášeň, i kdyby doposud jen slabě doutnala.

A přitom je většina tohohle obsahu jaksi bokem kariéry, do které vás hra hned v úvodu tvrdě obuje. Je v tom trochu marketingu, když se hned v prvních minutách projedete ve zbrusu novém Fordu GT, ale pak už jedete v klasickém modelu - vyber auto, nebo si ho nech darovat (při levelování opět můžete zkusit štěstí s jednorukým banditou - ve hře jsou auta, kredity a perky), a proklesti si cestu skrz jednotlivé závodní ligy, které se větví na další šampionáty podle auta, které zrovna kočírujete. Na rozdíl od mapy, na které jste přelétávali od trati ke trati, je nyní vše trochu přehlednější - pečlivě srovnané panely, kde okamžitě vidíte, co už máte odjeto.

Hra vás mimochodem ke kariéře tajně nutí, kdykoliv odjedete závod v time trialu nebo volné hře, automaticky vás místo návratu do menu směruje k pokračování v kariéře. Nikdo to za vás přece neodzávodí. Tedy, s výjimkou drivatara, samozřejmě. Ten vás po vzoru předchozího dílu a Horizon 2 reprezentuje i když jste online a vydělává peníze. Jsou to almužny, ale jakákoliv zpráva o vydělaných penězích po opětovném loginu potěší. Po pětce už se tvůrci poučili a kredity se hrnou i díky levelování v dostatečné míře, takže si svá vysněná auta můžete dovolit bez mikrotransakcí. A řadu z nich i bezpracně vyhrajete. Dá vám to velkou svobodu, abyste si ve světě Forza Motorsport 6 dělali, co se vám zamane.

Neviditelná ruka trhu 

Po pár hodinách hraní jsem si říkal, jak je to vlastně všechno stejné jako v pětce. Jízdní model je jenom trochu přeleštěný (o tom se ještě rozepíšu, nebojte), grafika je plus mínus stejná, protože se vylepšovalo na místech, která nejsou na první pohled patrná, a celé je to tedy spíš o opravách a expanzích, než o bůhvíjaké revoluci. Ještě než začneme mluvit o tom, jestli si to lídr mainstreamových závodních her může dovolit, zvlášť když je na obzoru Gran Turismo 7 (kde ovšem žádnou revoluci taktéž očekávat nemůžeme), bych se rád zmínil o nenápadné ručičce, kterou vás Forza provede po svých největších trumfech.

Showcase eventy, které vám nabídne jako zásadní zpestření kariéry, mají podobnou výchovnou hodnotu jako vůbec první šampionát. Vysvětlí vám, jak projíždět zatáčky ideální závodnickou stopou, naučí vás číst trať, když je tma jako v pytli. Názorně vám předvedou účinky akvaplaninku. A mnou zprvu nevyužívané mods pak pasivně agresivně hráče nutí, aby si vypnuli asistenty, jezdili s pohledem zevnitř a dobrovolně obětovali přednosti svých vozů. Samozřejmě výměnou za další a další kredity.

Je to vlastně docela chytré - mody sice vypadají jako drobný podvůdek, kterým si můžete koupit víc gripu nebo lepší brzdy, ale většina z nich vás naopak o něco připraví, výměnou za větší výplatu v případě dobrého umístění v závodu. Mody fungují jenom v kariéře a singlu, v multiplayeru na tohle taktizování naštěstí není prostor. Po mnoha hodinách hraní jsem je z nutného zla povýšil na zajímavé zpestření. Některým zelenáčům by dokonce mohly usnadnit nastavení obtížnosti, kdy se od řvoucích tramvají, svázaných kontrolou trakce a asistentem brzd a řízení, dostanou k nespoutaným zadokolkám pro "velké kluky".

Na tváři rohlík a na rukou vánočku? 

Samolibě jsem si hned na začátek naordinoval několik zadokolek a vypnul všechny asistence. Proč taky ne, o tom, že jsem štamgast mě Forza přesvědčila už na začátku, když mi za mou loajalitu nadělila pár grátis aut do garáže. Moje ruce, v posledních měsících hýčkané přeci jen smířlivějším jízdním modelem Forza Horizon 2, ale místo poklidného kvapíku sprintovaly po ovladači. Na rozdíl od DiRT Rally nebo Assetto Corsa většinou při zahořování nové Forzy nebrečím po volantu, ale tady jsem po pár závodech v Toyotě GT86 skoro doufal, že nějaký spadne z nebe.

Forza Motorsport byla vždycky při vypnutých asistencích trochu uklouzaná, ale v šestce dávají zahřáté gumy tak málo gripu, že i ve slabších zadokolkách musíte dodržovat pozlacené "pomalu dovnitř, rychle ven". Nejde ani o to, že se s vámi o ideální stopu pere rovnou třiadvacet dalších závodníků (početnější startovní pole nikde nenajdete), takže není místa nazbyt, ale hra skutečně tvrdě trestá souběžnou jízdu po různých površích, špatně chycené kontra při driftování nebo typické žvejknutí, kterým auto rozkolíbáte vstříc nejbližší bariéře.

zdroj: Archiv

Chce to prostě trochu cviku. Buď můžete trénovat opakováním závodů v kariéře, nebo si střihnout kuželovou školu Boba Bonduranta, kde oprášíte zásady správného najíždění do zákeřnějších zatáček. Každá trať má ostatně pomocí kuželů naznačené brzdné body a apexy, takže se i bez zapnuté virtuální linie okruh rychle naučíte. Rozdíly mezi jednotlivými koncepcemi, ale i jednotlivými vozy jsou ovšem značné a vaším cílem v delších závodech je samozřejmě konzistence. Dřív hráči nadávali na to, že si nemohou ve free play módu naordinovat delší závody. Teď můžete kroužit dlouhé desítky kol, vyzkoušet si předem naprogramovaný vytrvalostní závod. Teď teprve zažijete, co je to ten správný závodnický chlebíček.

Jízda v noci dodává hře další rozměr, ale mnohem citelnější je přítomnost závodění v dešti. Nejde jen o vizuální okrasu - kvůli mokrému ježdění v Turn 10 komplet předělali chování povrchů, což poznáte jakmile v dešti najedete na obrubník, nebo budete do zatáčky chtít vjíždět s trail braking, tj. jednou nohou na brzdě a druhou na plynu. Hluboké louže vám navíc dají takovou porci akvaplaninku, že vás ani nenapadne protestovat, že na skutečné trati by takový rybník nikdy nikdo nepovolil. Budete mít jednoduše plné ruce práce s divoce se kroutícím monopostem. A jakkoliv budete mít zamotané ruce, budete se přiblble usmívat. Všechno to totiž dává smysl, to jen vy tady zaostáváte. Důvodem, proč se už podesáté v překoňovaném Dodge Challenger Hellcat řítíte do zdi zadkem popředu, je vaše nezkušenost, nikoliv chyba uvnitř herního Matrixu.

Forza Motorsport 6 nabízí osm různých úrovní obtížnosti umělé inteligence, bezpočet pomocníků, které váš vůz udrží na trati - především STM a TCS nad vámi budou držet ochrannou ruku, pokud jim to dovolíte... jejich vypnutí pak zajistí nejen krásné táhlé drifty, ale taky spoustu výletů mimo trať. Ať už jde o silné zadokolky, které pod plynem okamžitě ztrácí grip, nebo naopak závodní placky, které ulétnou při příliš pomalém nájezdu do zatáčky, pokaždé musíte ukázat trochu pokory.

Forza je pořád "jen" mainstreamovým simulátorem, ale krůček po krůčku vám znepříjemňuje život, aby se vám po hodinách pilování techniky odměnila obrovskou satisfakcí. Mezi novými tratěmi nechybí technické okruhy a nesmlouvavé městské tratě. Při vyšším počtu závodníků a nemilosrdnější interakci pneumatik a asfaltu představuje závodění v šestém díle o notný kus větší výzvu. Na první pohled působí krotce, ale jakmile si začnete troufat, ukáže svoje zuby. Velkou roli v tom hraje i pokročilejší umělá inteligence.

Umělci za volantem 

Drivataři jsou rok od roku šikovnější. V pětce jsme na jejich závodnickou kreativitu koukali podezřívavě, do punkovějšího Horizon 2 se přeci jenom hodili trochu víc. V šestce jsou sofistikovanější a čerpají z dnes již nedozírné studnice nasbíraných informací. Můžete si je naladit v osmi stupních obtížnosti a dokonce jim i natvrdo omezit agresivitu.

Ve hře to funguje parádně, umí vám zatopit, ale nedělají vyložené naschvály. Často mezi nimi poznáte známé tváře a své vlastní kamarády, což jistě přidává na atmosféře. V kariéře samozřejmě funguje systém gumového lana, takže ti poslední na vás i v případě velkého průšvihu vždycky tak nějak čekají. Na vyšší obtížnosti se ale musíte snažit už od úplného začátku, protože přední trojice naplno využívá volné cesty a rychle se odpoutá od zbytku pelotonu. Pokud tedy vyrobíte hned po startu dvě, tři hromadné bouračky, zásadně limitujete svoje šance.

V multiplayeru vám hra často namíchá živé a virtuální závodníky, ale už to není takový průšvih jako v pětce. Často ani není poznat, kdo je větší gauner při odírání laku v zatáčkách, nebo kdo probrzdil a mele sebou v kačírku. Závodnické ligy vám zajistí nefiltrovaný zážitek plný živých lidí, proti kterým ostatně můžete závodit i v módu Rivals. A je toho samozřejmě ještě mnohem víc.

Nekonečný labůžo 

I u závodních her se obvykle odvoláváme na multiplayer jako na stéblo, kterého se chytneme po několikahodinovém zápolení v sólovém módu. Jenže Forza měla vždycky pověst neuvěřitelně robustního titulu. I v šestce představuje absolvování kariéry nějakých 70 až 80 hodin čistého herního času. Zvlášť zmíněný režim Showcases je neuvěřitelně lákavý. Chcete závodit proti virtuálnímu Stigovi? Chcete obhájit svou ikonu z té které dekády a třídy proti jejím bezprostředním konkurentům? Chcete znovu prožít památné okamžiky motorsportu?

Třeba ikonický souboj Ferrari a Porsche v Le Mans? Ano, ano, ano! Forza Motorsport 6 možná nevypadá vizuálně líp než pětka, ale právě obrovské nabobtnání obsahu a drobná vylepšení ve většině ohledů, ji vystřelují daleko před všechny dosavadní díly.

Je také potřeba podotknout, že možnost nejen tunit, ale i swapovat (změna pohonu, výměna motoru) auta, zůstala zachována. Stejně tak multiplayer funguje jako hodinky a hra i při plném obsazení jede ve Full HD a šedesáti snímcích za sekundu. Co nebylo rozbité, to nikdo nespravoval. Tuhle hru je vážně těžké nemilovat, zvlášť když v seznamu aut najdete všechny důležité novinky z posledních let. Jedním dechem se ale sluší dodat, že pár návrhů na zlepšení by se ještě našlo.

zdroj: Cinemart

Nejlepší pro všechny? 

I Forza Motorsport 6 je "jenom" mainstreamovým simulátorem. Letos se z ní hráči zas naučí trochu víc a budou o něco důrazněji trestáni za arkádové zlozvyky, ale Project CARS je jízdním modelem o dost dál. A vlastně i grafikou. Šestá Forza sice svých bezmála pět stovek aut upgradovala tak, aby snesly přísné oko ForzaVisty, tedy oslavného očumování těch nejmenších detailů, ale musí logicky počítat s hardwarovým limitem a chytře dává přednost počtu aut na trati a plynulosti. Nejhezčí a nejrealističtější tedy není.

Stejně tak by mohli v Turn 10 zapracovat noční závodění a deštivé počasí na všechny tratě (nebo alespoň na ty, kde se dá s deštěm počítat). Nová vychytávka trochu zhořkne v ústech, když zjistíte, že je k mání jen na vybraných tratích. A v neposlední řadě je tu poškození. Na výběr máte mezi kosmetickým a opravdovým, ale mačkání plechů, fyzika střetů a vlastně i z nich vyplývající poruchy, to všechno má se skutečným světem pramálo společného. Tady by mohlo i to Grand Theft Auto rozdávat cenné lekce. Otázka je, zda chtějí vývojáři poslouchat, když jsou pod tlakem automobilek, které nechtějí svoje vozy vidět ve zmuchlané kouli plechů, skla a karbonu.

Prostor pro zlepšení tu tedy je, což je vlastně pozitivní zjištění, protože v jiných ohledech už by to mohlo vypadat, že Turn 10 nebudou mít do čeho píchnout a zbude jen update vozového parku a nějaké to vylepšování pixelů a decibelů. Šestka v názvu by přitom leckomu mohla naznačovat, že už mají tvůrci právo na trochu té únavy, zvlášť když chrlí jedno pokračování za druhým.

Těch deset let, které Forza letos slaví, bylo hodně hektických, ale byl to závod do vrchu a na vrchol. Šestka vám nabídne pohled z vítězných pozic. Není to ale samolibé servírování recyklovaného obsahu, jak jsme minule viděli u nejslavnější a nejbližší konkurence. Z téhle šestky je cítit zápal pro věc a snaha tlačit žánr neustále kupředu. Jestli jste doteď váhali, jestli si ten Xbox One koupit kvůli té jedné hře a případně ještě zainvestovat do volantu, pak vám radím, abyste to udělali. Turn 10 má totiž tak dobře našlápnuto, že dám ruku do ohně za to, že už pouhou jízdou na volnoběh je jisté, že třetí Horizon a sedmý Motorsport budou minimálně stejné pecky. A to samo o sobě už tu investici do hardwaru obhájí, no ne?

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Větší, lepší a náročnější, přesně takhle mají pokračování vypadat. Po mírně ošizené pětce tu máme plnokrevný zásek, který expanduje, opravuje a hlavně motivuje k lepším výkonům. 

Nejnovější články