Fracture - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Fracture - recenze

16. 10. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Klimatická krize zapříčinila rozlomení zemských desek, které tu můžete tvarovat dle svých potřeb. Naděláte si před protivníky okolo sebe krycí kopečky nebo radši hupsnete do právě vytvořené jámy?

Autor: Michal Jonáš
Publikováno: 16.října 2008
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze: X360/prodávaná/ang.
Doba recenzování: pár dnů

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Nástin temné budoucnosti lidstva servíruje čerstvá futuristická střílečka Fracture, tedy alespoň co se zámoří týká. V zemi neomezených možností totiž vypukla zlá klimatická krize, která zapříčinila překvapivé rozdělení amerického kontinentu na dvě poloviny - východní a západní, přičemž okraje nových zemských desek okamžitě zalilo moře. Postupem času se obě společnosti zcela oddělily, když se tzv. Pacifická republika na západě pustila do ne zcela legálních genetických pokusů s DNA. Účel to mělo samojediný – vojenskou převahu nad zbytkem světa.

Nyní se píše rok 2161 a uvedené choutky se nelíbí východní Atlantické alianci, která na genetiku uvalila embargo a věnuje se prý mírumilovnějšímu kybernetickému pokroku. Když se pak k moci na západě dostane militantní generál Nathan Sheridan, je o nový rozpor mezi oběma státy rázem postaráno. Vás válečný konflikt zastihne v kůži, tedy lépe řečeno v technologicky vyspělém obleku aliančního super vojáka Jeta Brodyho na cestě do San Franciska, i když tato víska nemá s tím dnešním, snad jen s výjimkou mostu Golden Gate, mnoho společného. Po výsadku vám již začíná bojová šichta uvedená podrobným tutoriálem (titulky nechybí), který představí hlavní lákadlo hry, čímž má být možnost volné deformace terénu podle vašeho gusta.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
oficiální obrázky od výrobce

 Hlína nahoru i dolů
Kromě standardních zbraní totiž máte v zásobě užitečný nástroj nazvaný Entrencher, který pomocí výstřelu dokáže na několik kroků snižovat, nebo naopak zvedat přírodní zeminu. Tvarovat se takto nechá ale jen a pouze přírodní povrch, nikoli zastavěná, nebo zpevněná plocha. Jestliže se celá hra nese prakticky v jednotvárném a již dost okoukaném lineárním postupu vpřed se zabíjením všech protivníků v každé lokaci, díky formování krajiny si v tomto nelehkém údělu můžete citelně pomoci.

Obklíčí vás protivníci ze všech stran? Rychle si naděláte krycí kopečky vůkol sebe, nebo hupsnete do právě vytvořené jámy a problém je alespoň na okamžik vyřešen. Nepřátelé totiž mají stejné schopnosti, takže dokážou umělou překážku zničit, nebo si naopak vytvořit také hliněný kryt.

Formování povrchu je samozřejmě využito i v interakci s okolním prostředím. Často si tak budete kopečky pomáhat zdolat vysoké stěny a překážky, nebo naopak propadnutím zeminy zase zpřístupníte níže položené chodby a tunely. S trochou štěstí se nechá instantní tvorba kopců použít zpříma i na nepřátele, protože když jim položíte jednu hroudu přímo pod nohy, díky rychlému vydmutí hlíny je to krásně shodí dolů.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

V neposlední řadě jsou pak ve hře různě poschovávané sběratelské datové čipy, které bez překopání krajiny nevydolujete. Ty vám poté zpřístupní další zbraně z tradičního arzenálu samopalů, brokovnic, ostřelovaček a raketometů, i když najednou poberete pouze dvojí střelnou výbavu. Kromě těchto mechanických hraček vás velitelství později vybaví i efektnějšími prskátky, jako jsou např. sofistikované pušky Deep Freeze a Rhino. První kybernetický vynález cíl prostě bleskově zmrazí, druhý na něj zase spustí velmi efektně vypadající smrtící elektrický rej.


 Zajímavé házení
Na tvarování matičky Země má vliv i čtvero formujících granátů, pohodlně přiřazených směrům digitálního kříže na joypadu. Z nich je nejzajímavější Vortex granát, jenž na požádání vytvoří příruční tornádo, které do sebe vysaje všechno živé i neživé v okolí a rozprskne to do vzduchu. Jiným házedlem zase vytvoříte v místě dopadu kamenný sloup, využitelný např. při nadzvedávání poklopů a mostů pro další průchod.

Lze zabírat zbraně i z padlých nepřátel, což je docela častá záležitost, protože jejich inteligenci nahrazuje spíše jejich počet. Jak si jinak vysvětlit, že je mnohdy ani nenapadne obejít, nebo přelézt vaše milované kopečky, které jste právě vypěstovali, nýbrž jen stojí ve stínu, čumí do hlíny, nebo se při volné cestě na vás prostě přímo vyřítí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

I přesto může být zejména na dvě těžší ze tří obtížností hraní někdy docela frustrující, protože nepřátelských vojáků (mimochodem kromě barevné aury značící výzbroj vojínů vypadají a mluví všichni úplně stejně) se na vás často sesype ze všech stran doslova celý roj a jejich kulky trpí velkou přesností. V zastavěných oblastech vám je kopečkovic rodina na houby, to pak musíte umdlévající ochranný štít svého obleku doplnit obvyklým rozdýcháváním někde v klídku.

Spolehnout se ale můžete na funkční minimapu barevně zobrazující spojenecké a nepřátelské vojáky na bojišti, ovšem pomoc spolubojovníků je, jak už to tak bývá, spíše kosmetická. Při soubojích s extra silnými celebritami nepřátelské armády jste pak povětšinou sami, nicméně návod k pacifikaci každých bossů ukrývají zranitelné body na jejich krunýřích.

 Vozítko i výbušné kuličky
V poslední řadě ještě mohu vyzdvihnout sporadické řízení terénního vozítka, nebo seskok z větší výšky, který způsobí tlakovou vlnu v okolí vašeho dopadu. Kromě zahradničení s hlínou jsou lokace umístěné většinou do futuristických staveb ve stylu Halo, poměrně solidně interaktivní a částečně i zničitelné, v což počítám zejména časté výbušné elementy, včetně obligátních sudů, rozbitelných bedýnek a dalších drobnějších prvků prostředí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Já jsem si nejvíce oblíbil vtipné explodující kuličky v rámu, protože když do nich střelíte, tak se pěkně rozkutálejí po okolí, načež ještě za pochodu dosti silně vybuchnou a rozmetají celé okolí na prach. Jestli totiž Fracture něčím vyniká, jsou to určitě masivní a spektakulární bitvy, kdy často nevíte, kde vám hlava stojí.

Vedlejším efektem tohoto válečného chaosu je horší přehled na bojišti a někdy i moc rychlá likvidace objektů vhodných ke krytí, takže se před zběsilou palbou nepřátel nemáte pořádně kam schovat. Přitom dělání hliněného valu někdy spíše zdržuje, protože než si vyrobíte větší kopec, protivníci vám ho jednak ustřelí a druhak se přitom trefují i do vás, takže vám rychle ubývá brnění vašeho obleku.

Jelikož Fracture kromě neustálé střelby nic jiného ani nezná, je celá single kampaň díky tomu docela stereotypní. Jediným vaším úkolem je vždy někam dojít, přitom si párkrát zacvičit s hlínou a vystřílet všechno neřádstvo v dosahu, což ale není vždy zcela jednoduché, protože protivníci se často respawnují o sto šest. Na pozadí se skoro neznatelně (trošku to s vámi zacuká) nahraje další dějství a začne znovu stejná práce.

 Více lidí = více zábavy
Menší náplastí je docela povedený multiplayer, ale pohříchu jen přes internet, přičemž soutěžit může až tucet hráčů najednou. Tyto hrátky se pak odehrávají na osmičce různých map vytržených z prostředí singlové kampaně a stejný počet si připisují i režimy hry, ve kterých nechybí tradiční souboje o vlajku, dobývání kopců (vidíte, jsou všude), nebo vzájemná střílečka (deathmatch), ale také např. zabírání bodů na mapě a jejich obrana.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry v galerii

Část pro jednoho hráče jsem dokončil na nejlehčí obtížnost asi za 8 hodin, což věru není mnoho, ale pokud se budete poctivě zaobírat vyzobáváním všech zbraní a sběratelských čipů, pak se v pohodě dostanete i na 10-12 hodin. Pro opakované dohrání Fracture ale vesměs nijak nemotivuje, pak už zbývá jen ten multiplayer.

 Závěr
Kampaň pro jednoho hráče bohužel poměrně brzo ztratí dech. Formování krajiny je sice svěží nápad, ale rychle se omrzí a používat kopečky a díry stále dokola později unaví. Jinak je Fracture ve všem ostatním naprosto obyčejný počin na poli stříleček z pohledu třetí osoby, když kromě kapitoly v zimní krajině neuchvátí ani grafika, což je i díky spíše strohému technickému prostředí budoucnosti. Však her, kde jen jdete svorně kupředu a kosíte zástupy tupých nepřátel jako zde, už je na trhu více než dost, ač někomu to stále může ještě stačit k dobrému zážitku.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Nedá se sice říci, že je Fracture vyloženě špatná hra, ale pěkné nápady se zajímavými zbraněmi a ovládáním terénu nedokážou vynahradit jinak úplně stereotypní, byť frenetické bitvy ve futuristickém hávu, které poměrně rychle ztratí na atraktivitě.

Stáhněte si: Úvodních 10 minut hraní, Trailery, Videa, Demo z Xbox Live/PlayStation Network

Související články: Dojmy z GC, Novinky...

Michal Jonáš
autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry


 
 
Michal Jonáš

Verdikt:

Nápad s formováním terénu při boji je zajímavý, stejně jako některé funkce futuristických zbraní, ale kromě solidního multiplayeru je Fracture pouze standardní střílečkou z budoucnosti, trpící zejména bezduchou náplní. Sestávající z téměř souvislého a všudypřítomného vyklízení zástupů protivníků z povrchu zemského. Zpestřující hratelnostní prvky tu sice jsou, ale je to s nimi namícháno ve špatném poměru.

Nejnovější články