Autor: Bergy Publikováno: 12.března 2007 | Verze hry: review/anglická Doba recenzování: 2 týdny |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Za ruskou stranu je styl hry spíše defenzivní, to však nic nemění na vysoké obtížnosti. Mise se vykazují rozsáhlými obrannými liniemi plnými opevnění a zákopů, ale také skoro nekončícími zástupy nepřátel, kteří se valí přímo na vás. Ofenzivním scénářům ovšem neuniknete ani zde, takže po této stránce jsou obě kampaně víceméně vyrovnané. Zapněte mozkové závity Styl hry tedy odpovídá původnímu Blitzkriegu a jeho datadiskům. Boje proti obrovské přesile nepřátel berte jako samozřejmost, stejně tak, že čelit této síle musíte obvykle jen s přidělenou skupinou jednotek. Vaše zdroje jsou velmi omezené a s posilami raději moc nepočítejte. Když splníte nějaký dílčí úkol jako zabraní stanovené lokace, většinou se aktivuje skript, jenž vám na mapu přihodí pár dalších jednotek. Vybrat si jejich druh jako v Blitzkriegu 2 ale rozhodně nemůžete, neboť o tom rozhoduje pevné nastavení každého scénáře. Postup po mapě vyžaduje maximální opatrnost, soustředění, taktické myšlení a někdy jistou dávku štěstí, zejména při odhalování nesčetných minových polí. Dohrát novou mapu na první pokus a bez funkce save/load snad ani není v lidských silách, ale zase to představuje určitou výzvu. Tohle ocení zejména hardcore fandové, kteří si v tomto případě rozhodně přijdou na své. Normální hráče to ovšem může značně frustrovat nebo i úplně odradit, proto je nezbytné obrnit se trpělivostí. Berte to tak, že když tyto extrémně těžké mise zvládnete, můžete být posléze na sebe patřičně hrdí. Nutností je využívat co možná nejvíc z rozličných schopností jednotek. K triviálním úkonům patří například řízení dělostřelecké palby prostřednictvím leteckého průzkumu. Pokud letecká podpora k dispozici není, musíte si pomoci pěšáky s dalekohledy a opět nepřímou palbou (střílející jednotka nemá přímou viditelnost na cíl) likvidovat vše, co je v dosahu. K tomu vám dobře poslouží artilerie a pancéřované jednotky, například typu Stug III s kanónem 7,5 cm KwK 37 L/24 nebo Brummbar, jenž se mohou přepnout do módu pro střelbu po balistické křivce. Mezi další možnosti patří například precizní střelba (vyžaduje delší míření), schopnost zamaskovat se, zakopat se, zaměřovat pásy nepřátelských tanků (nepřátelský obrněnec není zničen úplně, ale je hned prvním zásahem znehybněn), střelba z tanků za jízdy, házení jednotlivých granátů nebo celých svazků atd. Staré známé nedostatky Ovládání hry zůstalo stejné jako v druhém dílu Blitzkriegu. Počet tlačítek pro aktivování specifických schopností jednotek se ovšem znatelně rozrostl. Trochu mě však mrzí, že zde stále není extra tlačítko pro zpátečku motorizovaných jednotek. Situacím, kdy je třeba takticky ustoupit, se prostě nevyhnete a rychle stáhnout své jednotky z dostřelu nepřátel není zrovna jednoduché. Když nařídíte ústup, vaše tanky se obvykle začnou na místě otáčet a vystaví své slabě pancéřované zadky nepříteli. Zpátečka de facto funguje jen tak, že při přesunu kliknete kousíček za vybranou jednotku, pak opravdu zacouvá, ale pokud tento postup aspoň pětkrát rychle po sobě nezopakujete, vlastně nic nevyřešíte. Alespoň, že cílené otáčení jednotek (zejména v obranných liniích) funguje tak, jak má. To samé platí pro zadávání waypointů, které řeší přeci jen trochu přidušenou umělou inteligenci vlastních jednotek při přemísťování z bodu A do bodu B. Jak už jsem řekl, počítač proti vám v kampaních sází především na brutální přesilu. Z toho vyplývá, že inteligence protivníka nemůže být nijak omračující, protože pak by se z Frontline: Kursk stala nehratelná záležitost. Prakticky vše je tedy řešeno skripty, což znamená, že reakce počítače jsou předvídatelné a je na vás naleznout jeho slabá místa a takticky ho předčít. Dohráním kampaní ovšem zábava v singleplayeru končí. I zde mě tedy mrzí, že ve hře není žádný skirmish nebo generátor mísí. Součástí je alespoň multiplayer, který si můžete s kamarády zahrát na celkem deseti mapách hraných buď prostřednictvím vlastní lokální sítě nebo po internetu přes herní server Nivalu. Grafika k nerozeznání Vizuální podoba je až na drobnosti v uživatelském rozhraní vzatá přes kopírák z Blitzkriegu 2. Je to možná trochu škoda, ale na druhou stranu se jedná o plně dostačující a přitažlivý engine, který by s trochou vůle mohl sloužit stejně dlouho jako ten předchozí. Vše je trojrozměrné a dle libosti můžete využít rovněž 3D kameru, s níž můžete zoomovat, otáčet kolem dokola a měnit úhly pohledu. další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii U nás připravuje vydání této hry společnost Cenega Czech, která stojí i za překladem českých textů. Cena je stanovena na velmi příjemných a počtu misí odpovídajících 499,- Kč, což je stejná suma, za kterou se ještě nyní prodává buď Blitzkrieg 2 nebo datadisk k prvnímu dílu Mission: Kursk. Jasná cílová skupina Pokud původní tiskové zprávy mluvili o zbrusu nové válečné sérii, jejímž prvním dílem měl být právě Frontline: Kursk, mnozí z vás zřejmě čekali více. Já to ale vidím tak, že tento nový přírůstek zkrátka vyplnil volné místo na trhu. Jestliže původní Blitzkrieg dostal svého nástupce v podobně regulérního druhého dílu, který ortodoxní fandové odmítají, nyní se právě tato skupina hráčů může radovat. Právě pro ně je totiž Frontline: Kursk ušitý přímo na míru. Sám jsem ale zvědav, jakým tématem bude Nival Interactive pokračovat a jestli se příště přeci jen nedočkáme nějakých větších inovací hratelnosti. Stáhněte si: Demo, Trailer... Související články: Novinky, Blitzkrieg II recenze&Blitzkrieg II: Fall of the Reich recenze |
Bergy | |
autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře |