Je těžké vychutnat si děj, když je rozkouskován na šest dílů s šílenými dvouměsíčními rozestupy. Nejhorší na tom je, že do budoucna se skoro určitě nic nezmění – takhle studio Telltale funguje už dlouhodobě. Game of Thrones si teď zkrátka nekupujte a vyčkejte, až bude série někdy na podzim kompletní.
Po první epizodě Iron from Ice, kde popadalo pár důležitých hlav, je druhá epizoda s podtitulem The Lost Lords klidnější a buduje na vystavěných základech. Tedy, ne, že by se přestala prolévat krev, ale většinou nejde o nikoho „důležitého“. Svědčí o tom hned prvních deset minut, kde se setkáte s jednou z nových hratelných postav. Asher je vyhoštěný syn rodu Forresterů, který si zrovna ve vzdálené metropoli Yunkai přivydělává jako lovec odměn, když jej v hospodě přepadne banda legionářů. Naštěstí má po ruce Bekshu, hbitého žoldáka v sukni s mečem do každé ruky, která mu zachrání život, a do konce epizody už ze sebe nesmyje cákance krve.
Už zase skáču mezi dějovými linkami
Podobně jako seriál hra velmi často přeskakuje mezi několika místy a paralelně sleduje osudy čtveřice hratelných postav, z nichž každá je spjatá s rodem Starků …pardon Forresterů. V recenzi první epizody jsem si stěžoval, že ústřední rodina je jako zředěný vývar Starků, a v tomto ohledu se mnohé nezměnilo.
Mira slouží Lady Margaery, Rodrik se po smrti otce stará o své rozpadající se severské panství a Gared Tuttle je vysloveně jako Jon Snow přes kopírák (na čemž je nejkouzelnější fakt, že Gared se s Jonem na Zdi skutečně potká a Jon mu navíc řekne, že po svém příchodu na Zeď zažíval to samé, co teď Gared – tady si z nás vývojáři snad už vážně utahují).
zdroj: Archiv
Subjektivně mě proto nejvíce zajímají osudy Ashera Forrestera na dálném prosluněném východě, který se sice hodlá vrátit domů a získat zpět to, oč konkurence Forrestery připravuje, ale předtím musí zverbovat armádu. A možná potkat Khaleesi i její draky (což mi připomíná, že jeho pouť vlastě trochu připomíná pouť Khaleesi).
Zkrátka a dobře, druhá epizoda navazuje na tu první (ne asi), děj nikam extra neposouvá a do budoucna je příslibem něčeho většího. Ať už jste si tedy po absolvování první epizody vybudovali ke Game of Thrones v podání Telltale jakýkoli vztah, druhá epizoda vás v něm jen utvrdí. Ačkoli byl trochu obměněn herecký ansámbl, scénář pokračuje v nastaveném trendu a hra se samozřejmě hraje i vypadá úplně stejně jako minule.
Je to hezké, ale...
Grafické zpracování ve stylu pohyblivé olejomalby je originální, byť trochu laciné, a hra se tudíž odlišuje od předchozí tvorby autorů (jmenovitě The Walking Dead, The Wolf Among Us a Tales from the Borderlands), ale chce po vás v zásadě to samé co jinde: pečlivě sledovat, poslouchat, občas hbitě reagovat (formou QTE tu je zpracován i přípitek) a hlavně činit nelehká rozhodnutí.
Jasně, výsledek většiny rozhodnutí bývá jeden a ten samý, některé scény jsou napsané tak, aby diplomaticky pasovaly na cokoli, a všichni to už dávno víme. Přesto Telltale umí člověka donutit k pomyslnému ohryzávání nehtů. Ukážete svým nepřátelům, že se nebojíte i za cenu toho, že váš zajatý bráška bude trpět, nebo před nimi kleknete, abyste mohli znovu obejmout nejmladšího člena rodiny?
Interaktivní Hra o trůny se umí vrýt pod kůži a způsob, jakým „váš“ rod Forresterů dostává přes čumák, dokáže upřímně naštvat i dojmout. Stále však platí, že kvalitativně jde spíše jen o přívěsek ke knižní sáze a seriálu, na jejichž pokračování momentálně čekáme.
