| Autor: Miloš Bohoněk Publikováno: 8. července 2008 | Verze: PSP/prodávaná/americká Doba hraní: 2 týdny |
Stejně jako v předchozích dvou dílech pro PS2 (recenze jedničky od Františka Fuky a recenze dvojky od Ivana Kratochvíla), i nyní se vžijete do role Kratose, známého též jako Duch Sparty, který je opět neskutečně nakrknutý stylem, jakým s ním bohové Olympu zacházejí. Za jeho hříchy z minulosti byl odsouzen k dlouhé službě krutých vládců světa, ale když on by s tím už tak rád skončil, sešel se svou zamordovanou rodinou... Jenže lehké to mít nebude, poněvadž uspokojení jeho osobních potřeb holt koliduje se záchranou světa. Vše je zasazeno před původní God of War, tudíž jde jen o takový spin-off, který nové světlo na Kratovo zhoubné putování nevrhne. Ve hře samotné je tahle zápletka nezápletka prezentována stejně prostě, jako v předchozím odstavci. I přes její půvabné podání formou interaktivních kreseb a skvělé nadabování je zřejmé, že autoři prostě jen hledali nějakou záminku pro všechen ten masakr. Nemluvě o tom, že Kratos je vážně prachbídný herec a jeho péči o rodinu mu asi těžko uvěříte poté, co si to v rámci (dobrovolné!) minihry rozdá s dvojicí bisexuálních Spartanek. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Peršané vzali město Atticu útokem z moře a město je v plamenech. Kratos se zvedá ze země, jelikož hradby, na nichž stojí, byly právě zasáhnuty katapultem umístěným na jedné z několika set lodí ukotvených na pobřeží. Nemá ani čas monitorovat okolí, jako mravenci se všude pohybují příslušníci afro-asijské armády a on se okamžitě pouští do boje. Elegantními pohyby ladně krájí jednoho vojáka za druhým a člověk má problém ho kvůli všude stříkající krvi rozeznat. Posledního nepřítele chytá pod krkem, sráží na zem a brutálně mu do hrtanu vráží čepel. Balistou devastuje nejbližší plavidlo a čerstvě vytvořenou dírou Kratos seskakuje do vnitra hradeb. Při pokusu otevřít dveře ho však srazí přiběhnuvší Kyklop obřích rozměrů, jehož útok kyjem Kratos jen tak tak odrazí. Holýma rukama. Zrůda se opět napřahuje, ale v tu chvíli celou zeď rozráží monstrózní plaz, pohybem čelisti rozkousávající Kyklopa vejpůl a následně zaměřující se na Ducha Sparty, který se se svou velikostí rovná pouhému prstu téhle zrůdy... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
I handheldový God of War je neskutečně brutální. Kratos krájí nepřátele jak na běžícím pásu, provádí hromadu komb, do toho používá magii, nové vybavení a celé jeho představení je jeden úžasný krvavý balet. O to více překvapí, že se vše parádně ovládá, i přes rozdílné tlačítkové schéma než to na PS2 ovladači. Pravda, někdy se úplně nepovede kroužení s analogem a kameru bych párkrát také překopal, ovšem jinak odvedli autoři zcela 
zdroj:
tisková zpráva
bezchybnou práci a já před nimi musím smeknout.V Attice začnete „pouze“ s veleznámou dvojicí šavlí namotanou na řetězy, s nimiž lze provést několik komb. Lehký útok, silný útok, skok, drobně to nakombinovat apod. Postupem času ovládnete ještě pár nových pohybů, ale hlavně si po nějaké době polepšíte i o parádní sluneční štít a Diovu bleskovou rukavici (také parádní), kteréžto kvéry taktéž lze vylepšovat, ale protože tohle není manuál, vypisovat to už nebudu. A hlavně vám nechci zkazit ta překvapení. Zcela esenciálním prvkem je vedle zbraních magie. Kouzel se naučíte šest, všechny za to stojí, ale tzv. Efreet je vážně jedno z nejlepších zaříkadel co jsem kdy viděl. Kratos se zastaví na místě, převtělí do obřího ohnivého démona a masivně udeří do země. Po nasbírání dostatečného množství červených kuliček (vypadávají ze všeho, co zničíte) můžete Efreet, stejně jako všechna ostatní kouzla, ještě několikrát upgradovat. Kratos potom buší do země ještě déle, intenzivněji (bušíte-li vy do kolečka), to vše zakončí masivní plamennou vlnou a je to tedy podívaná úžasná. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Cesta anděla Rozdíl oproti třeba Prince of Persia je v tom, že puzzle a hádanky zde před souboji ustoupili do ústraní a nyní jich tu je ještě méně, než ve „velkých“ dílech God of War pro PS2. Jednou musíte posunout bednu, potom zapálit seno na vozíku a vozík protlačit temnotou, jindy je třeba naštelovat sochy odrážející sluneční paprsky a nechybí ani sešlapávající čudl, na který musíte položit mrtvolu jakožto zátěží. Nic objevného ani náročného. Pokud tedy ještě teď se strachem vzpomínáte na vzduchové proudy ve dvojce, můžu vás ujistit, že zde na nic podobného nenarazíte. Upřímně řečeno, Chains of Olympus je v tomhle ohledu jen chudší příbuzný velkých sourozenců a z osmdesáti procent se vážně jedná o lineární rubačku, byť rubačku pekelně zábavnou, pouze s pár malými odbočkami (kde většinou najdete truhly skrývající očička nebo pírka, zvyšující vaše maximální zdraví a manu). Nějakých pořádných skákacích a lezeckých pasáží se také nedočkáte. Na druhou stranu, ta plavecká vám toho hodně vynahradí... Samotné bitky jsou ve skutečnosti zpracovány nejprimitivnějším možným způsobem. Cupete cupete, najednou se ve všech možných východech objeví červená stěna s démonickým ksichtem a ze země začnou vyskakovat pekelníci. Někdy jich je hodně a jedná se o obyčejné kostlivce vojáky, někdy jich je zase málo a jde o kyklopy či medůzy. A někdy to je všechno dohromady. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Samozřejmě nechybí ani velkolepé zápasy s megalomanskými bossy, kupříkladu s oním předimenzovaným reptilem hned v Attice, na něhož Kratos musí svalit i kusy kamenných věží. A jak je již v sérii zvykem, knock-outy jsou řešeny polo-interaktivními cut-scénami, kde mačkáte vyskočivší tlačítka anebo kroužíte joystickem. Hrajete-li na heroickou, tj. střední obtížnost, nestane se vám moc často, že byste se u nějaké potyčky zasekli na dvě hodiny. Druhý třetí pokus to většinou vše vyřeší. Se vším všudy jsem se k závěrečnému bossovi prosekával necelých osm hodin, což zrovna není žádný zázrak, hlavně s ohledem na cenu (a Patapony, kteří vám vydrží desítky hodin). Musím však uznat, že to je adrenalinová jízda a i na podruhé se solidně pobavíte. Kromě toho se v Extras skrývají ještě tzv. Výzvy. Kratos je vždy uvězněn v aréně a musí rychle splnit nějaký úkol, např. „Zabij dvacet nepřátel bez ztráty zdraví“. Do originality to má daleko, ale lepší než drátem do oka. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Handheld PSP je sice pořád stejně výkonný, ale než se s jeho hardwarem vývojáři naučili pracovat tak, aby z něj dokázali vymáčknout maximum, nějaký ten rok to trvá. PSP je s námi již roky tři. No a Ready At Dawn ho právě zmáčkli ve vskutku božském svěráku. Vážně, God of War je z technologického hlediska bez debaty nejkrásnějším titulem na této platformě. 
zdroj:
tisková zpráva
Nejenže je vše neskutečně detailní, ale k tomu tady máte i třeba úžasné nasvícení anebo dech beroucí efekty a to vše pouze ve vašich dlaních. Z hlediska výtvarného se taktéž jedná o malý zázrak, ale to už se nedá moc popsat. Ty chrámy, v nichž se vše úžasně leskne a před kterými Kratos vypadá jako malá tečka, ty prostě musíte vidět. No a to Hádovo podsvětí...trailer Související články: Novinka, God of War II recenze, God of War recenze |
| Miloš Bohoněk | |
| autorovi je 18 let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování |
