Autor: Ivan Kratochvíl Publikováno: 29.března 2007 | Verze hry: prodávaná/PS2/anglická Doba recenzování: 10 dnů |
oficiální obrázky ze hry Trochu mě zamrzelo, že dějová linie je opět přísně lineární, a že vývojáři nezkusili vytvořit alespoň jednu nebo dvě alternativní cesty. Nicméně, Ferrari také nikdo nevyčítá, že se s ním nedá jezdit v terénu, takže se s tím prostě a jednoduše smiřme. Líbí se mi, že tvůrci God of War v závěru otevřeně říkají - máme chuť a nové nápady pro další díly. Nedělají drahoty a nenechají se prosit jako třeba Epic, kde levá ruka neví, co dělá pravá a jeden člověk slibuje pokračování Gears of War, zatímco druhý jej popírá. Ovládání je takřka identické jako u prvního dílu a nějaké změny musíme hledat doslova s lupou. Přibylo pár nových pohybů a zbraní, z nichž vzpomenu třeba obří kladivo, Diův meč nebo magický luk. Bohužel, jejich účinnost není moc dobře vybalancována a nejlepší volbou tak stále zůstávají čepele na řetězech. Nezapomnělo se ani na postupné vylepšování zbrojního arzenálu, k čemuž slouží červená energie. Pro pořádek připomenu, že zelená energie obnovuje zdraví, modrá magii a žlutá ukazuje využívání speciální schopností, jako například zpomalení času. Energii získáte v okovaných truhlicích nebo z těl zabitých nepřátel. Platí pravidlo, že čím brutálnější útok použijete, tím větší bonus dostanete. Během hry se neobejdete ani bez magie, protože mnohé ze soupeřů jinak zlikvidovat nelze. Blesky, zemětřesení, znehybnění nebo jiné efekty vypadají velmi dobře a jsou také pořádně smrtící. Problémem je trochu využitelnost kouzel, jelikož většina z nich je designována jen pro specifickou část hry a jinde jsou v podstatě zbytečná. Složení nepřátel vám rovněž bude povědomé, ale dočkáte se i nových postav, mezi něž patří Perseus se svým oslňujícím štítem, pološílený Ikarus nebo samotný vládce bohů Zeus. Pochopitelně je tu celá řada dalších oblud (tříhlavý Cerberus, jednooký kyklop, děsivý minotaurus, ječící harpie, chiméry, kostlivci,…), ale většinu z nich ani neumím pojmenovat. Podobnost s jedničkou God of War může vést trochu k výhradám, námitkám, ale špičkový produkt nelze nějak dramaticky vylepšit. Lze ho jen odladit. Ten, kdo čeká zásadní změny, bude zklamán. Jedinou zásadní změnou je tu jiný příběh. Kdo se však těší na další pokračování stejně akčního dobrodružství, bude nadšen. Po kolena v krvi Jakmile se vydáte s Kratosem na cestu pomsty, povšimnete si, že hra je zřetelně brutálnější. Boj je velmi stylový a krutý, tvůrci se nebojí ukázat ani barbarské násilí nebo nahotu – ano, opět vás čeká populární sexuální minihra, byť byla původně mnohem lépe uvedena. Tentokrát se grafici nenamáhali připravit žádnou uvítací animaci a to je škoda. Souboje s některými protivníky jsou až děsivé, což pochopíte, jakmile vytrhnete kyklopovi oko nebo urvete někomu hlavu. Stínání, lámání a trhání údů je pointou této hry. Kdo vám bude stát v cestě, toho naporcujete jako japonský kuchař maso na suši. S trochou nadsázky se dá mluvit o tom, že hra je důmyslnou přehlídkou bestiálního zabíjení a mučení. Pokud s tím máte jakýkoliv problém, ruce pryč od téhle hry - strašila by vás v těch nejdivočejších snech. Pochopitelně se znovu dočkáte i překrásných soubojů s hlavními protivníky, tentokrát ne jen s obřími monstry, ale i s lidmi normálního vzrůstu. Tato klání jsou založena na rychlé akci, logické úvaze a kombinaci náhodně volených kontextových tlačítek. Nenarazil jsem na žádný problematický úsek, snad jen v úplném závěru si neodpustíte plivnout jedovatou slinu na člověka, který nastavoval obtížnost poslední sekvence. Novinkou jsou dvě pasáže, kde létáte na okřídleném Pegasovi s ohnivými křídly po předem určené dráze. Někteří hráči si stěžují, že je to příliš krátké zpestření, ale na můj vkus je délka tak akorát, jinak by létání snadno zapadlo do stereotypu. Akce skloubená s logikou Božská krása Nedělám to příliš často, ale tentokrát musím velmi vyzdvihnout i audio stránku hry. Jak zvuk, tak i hudba jsou perfektní. Prvotřídní herecké výkony většiny představitelů, až na dvě výjimky, dokonale sedí k jednotlivým charakterům. A ze zpívaných chorálů člověka až zamrazí. Nevybavím si mnoho her, které mě fascinovaly svou hudbou, ale tahle se mezi ně určitě zařadí.
Velkolepé finále další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Ne všem hráčům také bude vyhovovat akce založená převážně na zuřivém bušení do tlačítek a určitě je škoda, že tu není žádný multiplayer – kooperativní mód bych si dokázal dobře představit. Nejasné je riziko, kde mohu spadnout dolů a kde mě naopak chrání neviditelné bariéry. Hodně mě pak naštval samotný závěr, finále, kde mačkáte kontextová tlačítka. Tento úsek jsem opakoval možná dvacetkrát, protože na rozdíl od zbytku hry musíte až nesmyslně rychle reagovat. A když stále dokola sledujete jednu a tutéž animaci, abyste se pak konečně dočkali zmíněné herní sekvence, je to na liskanec. Tohle si tvůrci vážně mohli odpustit… Přesto se jedná vesměs o detaily, které nemohou nikterak ovlivnit mé mínění, že God of War II je jednou z nejlepších akčních her všech dob. Jediné, z čeho lze mít obavy, je to, že tenhle titul pravděpodobně uzavírá slavnou éru PS2. Je málo pravděpodobné, že by se na této platformě objevila další hra podobných kvalit. Stáhněte si: Videa... Související články: Novinky, God of War recenze (7/2005) |
Ivan Kratochvíl | |
autorovi je 32 let a pracuje jako designér v Illusion Softworks; psaní do herních magazínů bere jako hobby; preferuje akční hry a automobilové závody, ještě větší přednost však dává autům opravdovým |