Guardians of the Galaxy - recenze 5. epizody
5/10
zdroj: tisková zpráva

Guardians of the Galaxy - recenze 5. epizody

28. 11. 2017 19:00 | Recenze | autor: Miloš Bohoněk |

Úvod páté epizody s podtitulem Don’t Stop Believin’ je jedním slovem směšný. Začíná v baru, kam Peter Quill alias Star-Lords vyrazil s Rocketem, resp. Gamorou (záleží na tom, kdo se urazil na konci minulé epizody) zapíjet žal poté, co ho všichni ostatní parťáci opustili. Ještě, než ale do sebe vůbec stihl vyklopit první drink, vběhli do baru dvě postavy, se kterými jste se doslova před pár minuty jakože nadobro rozloučili. Prý že si to rozmyslely a je třeba zase zachránit svět. Pete souhlasně přikyvuje. Tohle musí být nejrychlejší a nejzbytečnější dějový zvrat v historii dějových zvratů.

Jinými slovy, pokud vám také přišel rozchod Guardianů na konci čtvrté epizody nesmyslný a násilný, a pokud jste si také říkali, že se v páté epizodě určitě zase dají dohromady, měli jste pravdu. Po ramenou se ale zas tak hrdě neplácejte, tohle by dokázal „předpovědět“ průměrný školák ze třetí třídy. Poslední scénář, který obsahoval upřímně nečekané příběhové zvraty Telltale napsali pro The Wolf Among Us. Od té doby čím dál tím častěji sázejí na „osvědčená“ klišé a Guardians of the Galaxy bohužel nejsou výjimkou.

(Ne)hledání a (ne)přesvědčování týmových parťáků

Je otázkou, proč vůbec Telltale něco jako rozpad Guardianů nacpali až na konec čtvrté epizody, když je nad slunce jasné, že se definitivně rozpadnout nemohou, a že do konce pětidílné série se zase musí dát dohromady. První polovina páté epizody je tedy vyplněna poněkud vynuceným „hledáním a přesvědčováním“ zbývajících dvou členů týmu (v mém případě to byli Rocket a Drax), kteří se po vašem rozkolu utekli na své planety.

Uvozovky v předchozí větě jsou na místě, protože celé to „hledání“ se odehrává v graficky odporném šedivém Star-Lordově podvědomí, kde akorát párkrát kliknete na několik barevných obláčků v podobě vzpomínek a máte vystaráno. Žádné puzzly, žádné hádanky, žádné chytré momenty. A ještě to celé vypadá opravdu šeredně. Hry od Telltale nikdy nepatřily mezi vizuální špičku, ale tato pasáž byla vysloveně odfláknutá a bez nadsázky vypadala jak z minulého století. Je milé, že mezi vydáním čtvrté a páté epizody utekl pouze měsíc (standardní prodleva mezi epizody je dvou až tříměsíční), ale výsledkem je... tohle.

zdroj: Vlastní

A jak že to je s tím „přesvědčováním“? Rocket a Drax odešli na konci čtvrté epizody v naprostém afektu a s tím, že už mě nikdy nechtějí vidět. OK, stane se. Všem bylo na konci čtvrté epizody jasné, že si je na začátku páté zase budete muset získat, ale nečekal jsem, že to bude tak jednoduché, neřku-li směšné. Když jsem dorazil za Rocketem, který se zrovna chystal vyhodit do povětří laboratoř, ve které dělávali genetické pokusy na jeho milé lasičce, schválně jsem během „přesvědčovacích dialogů“ celou dobu mlčel. Schválně jsem za celou dobu neřekl ani slovo, ani jsem nepozdravil. Dělal jsem vše pro to, abych Rocketa nezískal a abych testoval slibované větvení příběhu. Jenomže jak je u her od Telltale zvykem, celé to opět vyústilo v jednu jedinou možnost: Rocket se vrátil zpět ke Guardianům. S Draxem to dopadlo stejně. Můžete se snažit sebevíc, leč soudruzi z Telltale vám už cestu předem nakreslili.

Byly doby, kdy iluze volby a důležitosti vašich rozhodnutí opravdu fungovala a Telltale s ní uměli fantasticky pracovat. První The Walking Dead je toho překrásným příkladem. Teď už je ale tento jejich systém stokrát prokouknutý a hráče spíše uráží, než aby budoval napětí. Zlatý David Cage a jeho Heavy Rain, kde vás klidně nechají připravit o život hned několik protagonistů a děj přitom pokračuje dál i bez nich.

Suicide mission

Druhá polovina bezmála dvouhodinové epizody je naštěstí o poznání zábavnější a spravuje chuť po mdlém začátku. Dochází totiž přesně k tomu, co byste od hry pojmenované Guardians of the Galaxy čekali. Partička vesmírných antihrdinů se společně vydává do boje za záchranu vesmíru, s tryskami na nohou poletuje vesmírem, bojuje a občas u toho utrousí stylovou hlášku. Závěrečný boj proti Hale, velitelce podlé flotily podlých mimozemšťanů Kree, si dokonce trochu utahuje ze sebevražedné mise na konci druhého Mass Effectu. Dělá to ale dobře, je to vtipné a finální bitva v podobě QTE sekvence rozhodně patří mezi ty nejefektnější, co celá série nabídla.

Zároveň je třeba uznat, že těsně před sledováním závěrečných titulků vás vývojáři odmění jedním překvapením, které je – oproti všem předchozím – kupodivu, inu, překvapivé. Navíc záleží na tom, zda jste na konci třetí epizody zničili oživující artefakt Forge, nebo nikoli. Překvápko sice trvá jen pár minut a pak už skutečně zazvoní zvonec, takže reálně nemá na příběh žádný zásadní dopad, ale přesto jde o milé rozloučení, kde je aspoň vidět snaha tvůrců o invenci a respektování vašich voleb.

Otázkou je, zda toto milé rozloučení bylo dočasné, nebo definitivní. V samotném závěru páté epizody se samozřejmě otevřou zadní vrátka a připraví se půda pro další působení, avšak naděje na druhou sérii nejsou velké. Guardians of the Galaxy není žádný prodejní trhák a Telltale navíc v poslední době hodně propouštěli, protože museli přehodnotit svůj přístup k pásové výrobě adventur jako přes kopírák (viz náš článek). Už bylo načase. Snad se blýská na lepší časy a Telltale se zase zaměří na kvalitu před kvantitou. Třeba v podobě druhé řady The Wolf Among Us, což?

Verdikt:

V první polovině hloupá a ošklivá, v druhé polovině už přeci jen důstojná a uspokojivá. Taková je pátá epizoda Strážců Galaxie, která zakončuje jinak vesměs průměrné dobrodružství. Skalní fanoušci Guardianů se zde najdou, všichni ostatní nechť raději sáhnou po původním komiksu nebo filmu.

Nejnovější články