Hellgate: London CZ - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Hellgate: London CZ - recenze

4. 11. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Jak to dopadne, když se jeden z tvůrců Diabla pustí do mixu RPG a střílečky? Rozhodně ne špatně, což dokazuje dlouho očekávaný titul z prostředí Londýna zničeného invazí démonických sil.

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 4.listopadu 2007
Verze hry: review/PC/česká
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Jak to dopadne, když se jeden z tvůrců Diabla pustí do mixu RPG a střílečky? Rozhodně ne špatně, což dokazuje dlouho očekávaný titul z prostředí Londýna zničeného invazí démonických sil.


Úvodní emotivní filmeček nám představí zpustošený Londýn, ve kterém vládnou démoni, zatímco hrstky lidí se skrývají v podzemí. Malá holčička, kterou ozbrojená eskorta veze do bezpečí, jeden z pekelných útoků přežívá, a zatímco se její děd se svými templářskými spolubojovníky chystá k beznadějnému útoku, ukrývá se ve skrýši pod opuštěným kostelem… Uplyne několik let a lidský odboj proti pekelné invazi stále trvá. A jednou z jeho vůdkyní je právě ona malá dívka.

Půltucet profesí
I když intro filmečky většinou odhalí hlavního hrdinu, zde je tomu jinak. Váš herní avatar se do důležitých událostí samozřejmě vloží a nakonec bude hlavní hybnou silou boje proti démonům, ale všechno má svůj čas. Nejprve si svého hrdinu musíte vytvořit – kromě pohlaví a vzhledu (několik druhů obličeje, vlasů a vousů nebo náušnic, výška, váha) se jedná hlavně o důležitou volbu profese. Už zde se projevuje příjemný mix hi-tech a magického prostředí, takže vybírat můžete z pána meče, strážce, střelce, technika, vyvolávače a černokněžníka.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Pokud jste alespoň pár her hráli a nebo viděli několik béčkových filmů, je vám asi jasné, co je jaké povolání zač. Takže jen v rychlosti: první dvě profese jsou určené pro boj zblízka, střelec střílí (překvapivé, že?), technik používá různé veselé drony a roboty, vyvolávač si umí přivolat různé bytosti a černokněžník je (relativně) klasickým kouzelníkem. Ve skutečnosti to samozřejmě není tak jednoduché. Kromě toho, že většina předmětů je určena jen pro některá povolání, a počátečního rozdělení základních vlastností, se profese liší hlavně speciálními schopnostmi.

Akční RPG je obvykle o čem?
O vylepšování postavy, plnění questů, drcení stovek nepřátel a sbírání hromady vybavení. Tak v tomhle směru Hellgate mezi ARPG rozhodně patří. Za pobité protivníky a splněné úkoly získáváte zkušenosti, a čas do času hop, postoupíte na nový level. Dlužno dodat, že leveling není (s výjimkou začátku) nijak zběsile rychlý a každého postupu si tak budete docela vážit.

Nikoho nepřekvapí, že po vzoru všech akčních RPG si na každém novém levelu jednak rozhodíte pár bodíků mezi sílu (ovlivňuje zejména poškození v boji na blízko), přesnost (má vliv na šanci na zásah), odolnost (souvisí s hitpointy) a vůli (od její úrovně se odvíjí magická energie e její regenerace), a také přidáte bod do stromu oněch výše zmíněných speciálních dovedností. Zde najdete různé speciální útoky, taktické postoje, posílení postavy, vylepšení dronů a robotů, vyvolávání elementálů, granáty, vysávání života, kouzla… je toho zkrátka hodně. Platí přitom, že schopnosti odemykáte postupně, pro některé je třeba mít na určité úrovni jinou, většina je také vázána na určitou úroveň postavy… prostě klasika. Hodně fajn přitom je, že rozdíly mezi postavami jsou opravdu zásadní a každá profese nabízí unikátní zážitek. Zní to sice jako slogan z reklamního letáku, ale je to pravda.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 FPS nebo TPS?
Zatím tedy po všech stránkách tradiční akční RPG, že? Ale ne, hned jak skočíte do hry, pochopíte rozdíl oproti všem těm Diablům, Titan Questům a podobným hrám. Tady totiž na svět můžete pohlížet z pohledu vlastních očí… pokud tedy zrovna v ruce netřímáte zbraň pro boj nablízko, pak si tento režim užít nemůžete a jste odkázáni „jen“ na klasický third-person pohled; což se týká hlavně hraní za pána mečů nebo strážce. Efekt FPS pohledu spočívá hlavně ve větším sžití s postavou, příběhem a herním světem vůbec. Ono je vše totiž docela atmosférické. Čas od času se vám někdo ozve ve vysílačce, nepřátelé se občas zjeví těsně před vámi zpoza rohu nebo prostě branou přímo ze země… a až budete ustupovat a sypat do nebezpečného bosse jednu ránu za druhou, pochopíte, že FPS zpracování může akčnímu RPG slušet.

Hra se přitom nezvrhne ve střílečku v tom smyslu, že musíte mít super rychlé reflexy a přesnou ruku – jasně, na rozmýšlení tu čas není, ale hra asistuje při zaměřování, takže stačí mířit zhruba na soupeře a počítač už se o vše postará; a samozřejmě bere v úvahu atributy protivníka, vaše vlastnosti a schopnosti a také zbraň, kterou používáte. A platí to při boji na blízko i na dálku, pomocí zbraní i kouzel. Na druhou stranu je zajímavé, že třeba před nepřátelskými kouzly můžete klasicky v duchu akčních her uhnout…

Ovládání je přitom vyřešeno výborně, jde o kompromis mezi střílečkou a akčním erpégéčkem, takže použijete myši i klávesy AWDS, mezerník pro výskok, Shift pro krátký sprint… a číselné klávesy pro použití předmětu (třeba lékárničky) nebo vyvolání speciální schopnosti. Předměty a schopnosti si přitom mezi vyhrazené klávesy můžete rozdělit, jak chcete.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Úkoly a questy
Máme ty tu hlavní, posouvající kupředu ústřední příběh, a vedlejší, tedy nepovinné, za které získáte něco těch peněz, zkušeností, reputace, předmětů a dobrého pocitu. Zatímco mezi příběhovými je pár zajímavých kousků, jako třeba průzkum mysli posednutého montéra nebo taktické vedení čtyř vojáků pomocí velícího počítače, druhý typ úkolů nenabízí nic originálního. V podstatě jde vesměs o zadání typu „Zabij 15 zombií v Horních stokách“, a příliš nepomáhá ani fakt, že je vše obvykle zabaleno v dalším povídání.

Vzhledem k tomu se nedočkáte žádných vyloženě zamotaných vedlejších příběhů nebo zásadních nelineárních voleb mezi dobrým, zlým a neutrálním řešením, které zdobí propracovaná příběhová RPG. Repetitivnost vedlejších úkolů je až do očí bijící, na druhou stranu mi to – až překvapivě – při hraní tak nějak ani moc nevadilo.

Jako MMORPG?
A o čem všechny ty questy jsou? Skoro bych řekl po vzoru MMORPG vesměs o zabíjení potvor, sbírání věcí z potvor, zabíjení bossů, sbírání věcí z bossů, prozkoumávání konkrétních oblastí a hledání určitých předmětů. A ono vlastně vůbec těch podobností s MMORPG nalezneme více, mimo jiné i placení za rozšířené multiplayerové služby, ale o tom více v samostatném článku o multiplayeru.

 Zástupy nepřátel
Je jasné, že při plnění snad všech úkolů, hlavních i vedlejších pošlete do věčných lovišť celé zástupy ošklivých stvoření. Setkáte se samozřejmě s démony, ale také s nemrtvými, přízraky a dalšími hnusáky, přičemž každá třída nepřátel bude náchylnější k jinému způsobu zranění. Čímž se plynule dostáváme ke zbraním – ty totiž zcela logicky jsou také rozděleny (mimo jiné) podle toho, jaký druh poškození způsobují. To může být kinetické, ohnivé, elektrické, astrální…

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Jelikož se pohybujeme v hybridním žánru mísícím prvky sci-fi a fantasy, můžete se těšit na parádní výzbroj připomínající středověk (meče, štíty…) i hi-tech kousky jak vystřižené z futuristických filmů, tedy různé střelné zbraně. Příjemné také je, že některé profese mohou třímat dvě lehké zbraně naráz, v každé ruce jednu, přičemž je ovládáte samostatně pravým a levým tlačítkem myši. Předměty se dělí podle vzácnosti; obyčejné najdete nebo koupíte lehce, ale třeba na legendární kousky tak často nenarazíte. A ještě drobnost – vzácné předměty se speciálními atributy musíte identifikovat pomocí analyzátoru.

 Výroba a upgrade
Samostatnou kapitolou je pak výroba a vylepšování předmětů. Lepší zbraně totiž mají volné sloty na vylepšení – takže k automatické pušce třeba přidáte zásobník s municí proti nemrtvým a baterii zvyšující poškození. Kromě toho je možné také skládat různé kousky ze zbytků materiálů, požehnaných střepů, runových úlomků a podobných polotovarů, které získáte rozložením nepotřebných předmětů (že by inspirace v Guild Wars?). I když ve většině RPG tuhle možnost příliš nevyužívám, zde jsem si pár předmětů složil a spokojeně o ně rozšířil své vybavení.
 Oázy klidu
Samozřejmostí ve vašem inventáři jsou i lékárničky, posilující pilulky a podobné nezbytnosti, a také zařízení pro teleportaci na nejbližší základnu. Na jednotlivých základnách si můžete své věci ukládat do skladiště, nicméně toto není společné pro všechny postavy jako v některých jiných titulech (Restricted Area, namátkou). Když už jsme u těch základen – vesměs jde o stanice metra a kromě obchodníků a skladiště na nich naleznete mimo jiné také medika, cestovní terminál pro rychlé cestování mezi stanicemi, přístroj na vytažení upgradů z předmětů a samozřejmě pár týpků, kteří se jen třesou na to, až vám zadají nějaký ten úkol.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry v galerii

 Nepřesvědčivé zpracování
Při své cestě za záchranou lidstva budete prolézat pozemní tunely a šachty i povrchové zbytky města, a zavítáte i do samotného Pekla. Prostředí bohužel není příliš rozmanité – což možná souvisí i s tím, že jednotlivé lokace se při znovuspuštění hry částečně náhodně generují – ale aspoň poznáte, že jste v Londýně. Respektive v jeho ruinách. Připomenou vám to vraky červených double-deckerů i pobořený Big Ben. Grafika není špičková, ale neurazí a ke strhující akci se docela hodí, stejně jako možnost zničit různé drobné předměty ve hře (destrukce větších objektů, jako je třeba vrak auta, se bohužel nekoná). Trochu diskutabilní je ovšem optimalizace, neboť hra má tendenci v některých místech dost cukat i při nízkém nastavení detailů.

Hudební zpracování je hodně dobré, stejně i ozvučení jako takové. Příjemné je, že se ve hře nevyskytují žádné bugy - i když by to měla být samozřejmost, není tomu tak u každého titulu. Kvituji také solidní lokalizaci všech titulků do češtiny, až na pár opravdu zanedbatelných drobností je velmi kvalitní a otevírá tak cestu k tomuto titulu širšímu hernímu publiku. I když je fakt, že tuhle řežbu můžete hrát skoro i bez čtení textů.

 Nevím proč, ale funguje to
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hellgate: London má jakési zvláštní kouzlo. Krom FPS pohledu a zajímavého postapokalyptického prostředí nenabízí vlastně vůbec nic originálního, ale vše funguje. Jde o poctivou řemeslnou práci, s výbornou atmosférou a vysokou hratelností. A co na tom, že většina ve hře použitých principů už tu mnohokrát byla. Uvidíme, jak se dlouhodobě chytí multiplayer, ale šance rozhodně nemá špatné. Pokud vám žánr akčních RPG není cizí, určitě se do Londýna vypravte, i přes určitou jednotvárnost a nedotaženost se dobře pobavíte.

Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery...

Související články: Dojmy z MP bety, Preview, Novinky

 
Jiří Sládek
autor je manažerem www.hratelne.cz, Digitalne a dalších magazínů portálu Centrum.cz







 
 
Jiří Sládek

Verdikt:

I přes malou originalitu a trochu jednotvárnou náplň hry jde o chytlavou záležitost, která potěší kombinací first-person a third-person kamery i zajímavou postapokalyptickou atmosférou a kooperativním multiplayerem. Pro většinu hráčů (lepší) sedmička, pro skalní fandy Diabla aspoň osmička.

Nejnovější články