Inquisitor - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Inquisitor - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

15. 11. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Hon na čarodějnice a vyslýchání přisluhovačů pekla na mučidlech, to tady ještě nebylo. České RPG z temného středověku říznutého magií přináší i další nápady.

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 15.listopadu 2009
Verze hry: finální/česká/PC
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Hon na čarodějnice, pátrání po kacířích a vyslýchání podezřelých přisluhovačů pekelných mocností na mučidlech, to tady snad ještě nebylo. Nové RPG z temného středověku říznutého magií přináší i další originální nápady.

Bůh seslal na říši Ultherst morové rány a ohnivý déšť. Hřbitovy jsou plné nebožtíků, další mrtvoly lidé ani nestačí pálit, polovina měst lehla popelem. Inkvizice stíhá čarodějnice, upaluje podezřelé na hranicích a vymýtá zlé démony. Brány Pekla už jsou ale otevřené... Takový je úvod nového českého RPG a vypadá to na pořádně temnou středověkou záležitost. Svatý boj s pekelnými mocnostmi dávají tušit i dvě ze tří postav, které máte na začátku hry na výběr. Kněz i paladin se k němu hodí nejlíp. Trojici doplňuje šikovný zloděj, který se umí protloukat v dobrých u zlých časech.

Nadějná tvorba postavy
Bohaté nastavení hlavního hrdiny zahrnuje rozhození bodíků do základních vlastností a hlavně do dovedností. Ty jsou jednak společné pro všechny postavy – třeba boj tváří v tvář i na dálku, používání zbroje nebo identifikace předmětů –, jednak speciální pro každou třídu. Zloděj se může zdokonalovat v otevírání zámků i vybírání kapes, mrštnému uhýbání před nepřáteli nebo ve výřečnosti, která nabízí širší možnosti při rozhovorech.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Paladin je mistrem v boji se štítem,dokáže ale i opravovat poničenou výzbroj použitím kovářství nebo odhadovat nepřítele a zasadit mu silnější rány. Kněz se zase může naučit alchymii a míchat lektvary, nebo třeba obnovu many užitečnou pro doplňování kouzelné energie... Ve hře budete samozřejmě získávat zkušenosti a vlastnosti i dovednosti vylepšovat. Všechny postavy si také vyberou startovní knihy magie; postupem hrou se mohou učit další a další.

Šokující začátek
Bohaté možnosti při tvorbě postavy a nadějně temný úvod hry mě optimisticky naladil. Ukazatel nahrávání pomalu dobíhá, hra se spouští a... čekal jsem ledacos, ale tohle ne. Některé české hry, stejně jako třeba lecjaký titul z bývalého východního bloku, jsou sice graficky slabší než světový průměr, ale tohle je opravdu peklo. Nepěkné, nemastné neslané ručně kreslené prostředí a do něj zasazený jeden z nejhůře vykreslených hrdinů, jaké jsem za poslední roky viděl. A to včetně freewarovek. A nedej bože, když ho přinutíte k pohybu – odfláknutá postavička rychle kmitající topornýma nohama po lesní cestě vás opravdu moc dobře nenaladí.

Každý herní recenzent občas proklíná svůj osud a láteří nad tím, jakou koninu zas dostal na recenzování. Inqusitora jsem mezi skvosty Aion a Dragon Age zprvu upřímně nenáviděl. Jenže pak jsem zjistil, že mě povinnost dokopala zahrát si hru, kterou bych jinak po dvou minutách odhodil. A to by pro mne jako pro erpégéčkáře ze staré školy byla škoda. RPG ze staré školy – to je totiž přesně případ Inquisitora. Pokud nic jiného než graficky nabušené moderní tituly nehrajete, už asi ani nečtěte dál a na Inquisitora zapomeňte. Pokud si ale chcete připomenout starší tituly a pokochat se originálními nápady, může pro vás tenhle titul mít svoje kouzlo.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Kacíři a inkvizice
V úvodu hry se podíváte do typického středověkého města a budete celkem rychle postrčeni do role vyšetřovatele mocné inkvizice. V Hillbrandtu a jeho okolí se děje spousta nepravostí: ztrácejí se počestní občané, mrtvoly vstávají z hrobů, kacíři provozují temné rituály, vojáci dezertují a údajně se na scestí dal i ctihodný rytíř, když pomohl odporným skřetům v útoku na město...

Údajně? Ano, údajně... prý, možná, asi. S těmihle slovy se ve hře setkáte dost často. Na rozdíl od mnoha přímočařejších RPG totiž budete muset spoustu informací ověřit z více zdrojů, najít důkazy, vyvrátit pověry a lži a upřesnit polopravdy. Inquisitor je hodně o pátrání až v adventurním duchu, i když využívá klasické RPG mechanismy, v tomto případ sbírání úkolových předmětů a vedení mnoha košatých rozhovorů. Pravda a informace jsou tím hlavním cílem vašeho snažení. Tady obvykle nepůjde jen o splnění úkolu „zabij toho a toho padoucha...“ Jasně, ono na to zabíjení samozřejmě dojde, ale nejprve budete muset toho padoucha sami odhalit.

 Na mučidla s ním!
Někdy bude pátrání snazší (nekromant dychtící po vaší krvi na hřbitově se za ctihodného občana vydávat nebude), jindy se ale vyklube ničema z na první pohled bezúhonného šlechtice. K získávání důkazů a přiznání ovšem ve službách inkvizice můžete použít jakékoliv prostředky. Hlavně mučidla! To je prvek vskutku originální a nepamatuji si ho v žádné podobné hře. Jak to probíhá? Věrohodně a realisticky: když seberete pár důkazů proti nějakému podezřelému, vydá inkvizitor zatykač, dotyčného zabásnete a pak ho můžete vyslýchat v mučírně. Viník se obvykle přizná, ale pozor na mučení těch nesprávných: to vám na dobré pověsti mezi lidmi skutečně nepřidá.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vesnice, lesy, zatuchlé kobky
Po herním světě cestujete pomocí globální mapy s důležitými lokacemi (á la Baldur´s Gate), což je rychlé i pohodlné. Mrknete se do měst i vesnic, skřetího tábora, dolů, podzemních krypt, pavoučích hnízd, trollích lesů i hor zamořených obry a půlobry. Vesměs jde o typická středověká místa, která navozují ponurou atmosféru. Tedy – navozovala by, pokud by byla kvalitně zpracována. To ale bohužel nejsou. Ke koncepci herního světa jedna rýpavá poznámka: jde o svět, kde je magie a kouzelníků docela pomálu, což je docela fajn. Ale odkud se pak ksakru berou ty tuny kouzelných (nejspíš náhodně generovaných) předmětů, ha?

Kromě velkého množství rozmanitých zbraní, brnění, přileb, amuletů a dalších skopičin na vás čeká taky solidní paleta útočných, obranných i posilujících kouzel rozdělených do několika škol. Zbraně i zaklínadla užijete hojně, jelikož bojů je ve hře celkem dost. Stačí přitom jednoduše kliknout na nepřítele a hlavní postava jej začne rubat tím, co má zrovna po ruce. Prvým myšítkem pak použijete speciální schopnost, tedy většinou kouzlo... a nebo taky okrádání lidí či páčení zámků. To ovšem mimo boj, samozřejmě.

Nejste v tom sami
Na bitvy nebudete sami - postupem hry můžete přibrat do týmů různé postavy, přičemž některé se navzájem nesnášejí. Počet naverbovatelných pomocníků záleží na vaší hodnosti, kterou si postupem času dobudete pomocí speciálních questů a peněz. A pom vzoru Falloutu si do týmu můžete také přibrat bojové psisko...

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Hra je místy i při volbě nízké obtížnosti docela těžká. Některé boje budete zkoušet zas a znovu, nebo je necháte na později. Osobně mi v bojích docela vadila malá výdrž kumpána, kterého jsem přijal do party. Paladin, tedy svatý bojovník a typická „plechovka“, se totiž při level-upech (které u parťáků nemůžete ovlivnit) nijak zvlášť nesoustředil na zvyšování zdraví, což je u bojové postavy docela mrzuté. Už na nějakém desátém levelu měla moje hlavní postava – zloděj a střelec, tedy rozhodně ne typický nárazník – víc hitpointů než milý paladin. Což je špatně. Postupem času se to sice srovnalo, ale i tak bych čekal inteligentnější vylepšování parťáků (a nebo možnost jejich rozvoj ovlivnit).

Škoda děsné grafiky
Nejen bojem hrdina jest živ. Může také čile obchodovat a vyspravovat zbraně, bohatě pokecat s mnoha NPC postavami, a nebo třeba hrát kostky v hospodě. Hra je celkově hodně bohatá, a o to víc mrzí už zmíněné chabé grafické zpracování. Animace připomínající freewarovku prostě těžko někoho zaujmou. Jinak je technická stránka hry zvládnutá docela dobře, a krom občasné padání do Windows (které připisuji review verzi hry) jsem nenašel žádné problémy. Ocenění patří scénáristům a textařům, kteří připravili opravdu obrovská kvanta čtivých dialogů a vyprávění i kvalitní manuál. Trochu přívětivější a přehlednější by mohl být deník a mapa, ale pro základní orientaci tyhle pomůcky postačí.

Na zastaralou grafiku jsem si překvapivě po pár hodinách hraní zvykl. Tristní animace mě sice iritovaly i pak, ale od hraní mne vyloženě neodradily. Samotného mě překvapilo, jak mě chvílemi pátrání po kacířích a pekelných pomocnících bavilo. A vůbec: víte, jak mi tahle hra připadá? Jako že si autoři sedli, vymysleli spoustu nápadů, které postrádali v jiných RPG, a dali dohromady velice slušný scénář i herní mechanismy se spoustou originálních prvků. Hru naprogramovali, ale zjistili, že nemají na profesionální grafiku...

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

Běžní hráči, ruce pryč
Jinými slovy, pro masově orientované herní publikum je Inquisitor totálně zazděný. Titul nejen že není krásný nebo dokonce dechberoucí; on není v podstatě ani moc koukatelný. Fandové erpégéček, kteří nad grafikou oko přimhouří, si ale přijdou na své – takové inkviziční pátrání v temném fantasy světě totiž nemohou vyzkoušet moc často.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva A řečí čísel: pokud patříte mezi tuhle skupinu hráčů, klidně si k celkovému verdiktu přihoďte několik desítek procent. Pokud je někomu grafika úplně ukradená, ať si třeba představí 8/10... herní principy i atmosféra na totiž mají. Snad příště z výsledného mixu výborných nápadů a strašného zpracování zbudou jen ta pozitiva. Nejlepší bude si počkat, než se hra zlevní z aktuálních 666 Kč třeba na poloviční částku nebo než bude u nějakého časopisu.

Stáhněte si: Trailer

Související články: Novinky

 
Jiří Sládek
autor je šéfeditorem portálu TN.cz




 
 
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Pro hardcore hráče odpudivý a nekoukatelný titul. Pro příznivce chytrých RPG ze staré školy až překvapivě bohaté pátrání v temném středověku říznutém kouzly.

Nejnovější články