| Autor: Marek Beniač Publikováno: 11.prosince 2007 | Verze: X360/prodávaná/anglická Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky ze hry • Deset stupňů ke zlaté Kariérní mód je prost jakýchkoliv animací a příběhu, v podstatě se jen musíte prokousat přes deset závodních lig, od nováčků až po elitu. Pojat je přesto netradičně, když neobsahuje žádné turnaje, žebříčky ani pavouka s rozpisem jezdců. V každé lize je potřeba splnit pouze několik daných úkolů či milníků, čímž vaše virtuální já jakoby prokáže řidičské kvality a vyslouží si pozvánku o šprušli víš. Obecně vzato není vůbec nutné odjezdit všechny připravené závody, být všude první, trhat rychlostní rekordy nebo být králem driftu. Dosáhnete-li potřebný počet milníků, ihned postupujete – stejně jako v ProStreet lze strategicky vybírat silné disciplíny a ty ostatní obloukem minout. Často je dokonce možné odfajfkovat jediným vítězstvím hned několik met, např. když vyhrajete na určité trati, porazíte konkrétního soupeře, vystresujete jiného, nasbíráte požadované body za drift, překonáte rychlost okruhu, na horizontu strávíte dostatek času ve vzduchu… a co já vím co všechno ještě. Popsané úkoly jsou opravdu jen malou ochutnávkou toho, co autoři vymysleli, s postupem ve hře ovšem logicky přituhne. Požadavky jsou stále vyšší, musíte absolvovat i závody jenž nemáte zrovna v malíku a co hůře i závody, pro které nemáte potřebné náčiní, rozumějte ten správný vůz. • Okruhy a drift Hot Import Nights zná jen dva základní druhy závodů. Buď se krouží mezi svodidly na převážně městských okruzích nebo se driftuje pro potěchu oka, pro změnu na okruzích, byť o poznání širších a speciálně k tomuto účelu vybudovaných. Zavání to stereotypem a nudou, a po nějaké době to vážně člověka otráví, menší zpestření (například v podobě dragu) by mnozí jistě uvítali. Rozmanitost disciplín je nicméně vcelku pestrá, protože ne všechna klání mají stejná pravidla a úspěch či bodový zisk mnohdy závisí na odlišných atributech. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Na okruzích se kromě klasického závodu na několik kol jezdí také eliminace, při nichž vždy při průjezdu cílem odpadne poslední člen pelotonu. Jindy jde vyloženě o rychlost a neustále se doplňující nitro dělá z Juiced 2 málem klon WipeOutu. Pravým opakem jsou pak závody „pánů opatrných“ kdy kontakt se svodidly znamená okamžité vyřazení, zbytečné průtahy a jízdu na jistotu ale hlídá časový limit, takže pozor. Ještě více potom nervy pracují při duelech, na trati je sice relativně prázdno a jen dva vozy, poražený závodník ovšem svého plechového miláčka za stovky tisíc prohrává a to už jde legrace stranou. Podobné variace nabízí pochopitelně také drift. Smykuje se v jednotlivcích i ve skupinách, a vesměs jde jen o mamon a co nejvíce bodíků na kontě. Také zde se jezdí vyřazovacím systémem, také zde se musí stihnout kolo co kolo nashromáždit požadované skóre (jinak nashledanou) a také zde lze prohrát v soubojích jeden na jednoho pečlivě vytuněného mazlíka. Vůbec největším nervákem jsou ale dlouhé drifty, pod čímž si představte opravdu dlouhý, bez jediného přerušení a kontaktu se svodidlem dlouhý a snad ještě delší táhlý smyk, od startu až do cíle. Už už to vypadá, že těch milion bodů nasmykujete… když v tom bum-prásk do bariéry, bum-prásk gamepad letí do kouta a klik-klik, restart závodu. • Podobnost čistě náhodná? Juiced 2 vypadá jako skládačka hned několika úspěšných her. Pár povědomých zkratek se mihlo už v úvodu článku, je tedy nejvyšší čas popsat si jednotlivé ingredience podrobně. Že se Hot Import Nights nápadně podobá prvnímu Undergroundu už jsem zmínil, ani on tehdy neměl otevřené město a vše se točilo především kolem vylepšování aut. I v Juiced 2 strávíte v garáži a po nákupech spoustu času, možnosti jak změnit a upravit každý vůz jsou totiž velmi široké. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Hodně se znovu sází na vzhled, výměna nárazníků, kapoty, světel, zpětných zrcátek, přítlačných křídel nebo litých disků kol je samozřejmostí, připraveny jsou stovky (obrazně řečeno, spíše jich budou tisíce) variant a dílů. Proměnit lze i interiér, závodní sedačky a volant… pamatujte ale, že po natónování skel už nic z toho nebude vidět. Vyřádit se však můžete na karoserii, milion barev a tisíce samolepek by mělo stačit každému, šikovné editační nástroje pak zajistí také originální proužky a barevné přechody… radost pohledět, ideálně pak shlédnout nějaké to video. Tohle se opravdu povedlo. Značně atraktivně je zpracován též upgrade toho, co na první pohled není vidět. Hra rozlišuje tři základní kategorie určující jízdní vlastnosti vozu, přičemž se nakupují již tradiční balíčky vylepšení. Výkon, ovladatelnost a váha jsou tím, co často určí výsledek závodu, je proto dobré do nich investovat a autíčko následně osadit značkovými díly výrobců z celého světa. Pořídíte kupříkladu „balík ovladatelnosti“ druhé úrovně a na průhledný model vašeho vozu postupně připlouvají tu nové brzdy, tu lepší tlumiče či závodní pneumatiky a vy jen vybíráte, budou-li od Brembo, Eibach nebo Falken. I zde platí, že video vydá za tisíc slov a že tvůrci razí heslo „hlavně atraktivně“. • V ulicích metropolí Inspirace konkurencí však není patrná jen u upgradů a tuningu. Třeba tvorba postavy je jak vystřižená z Test Drive Unlimited, vyberete si pohlaví svého řidiče, vymodelujete detailně jeho obličej, vybavíte ho módním oblečením… chybí opravdu už jen návštěvy butiků po vzoru TDU. Nebýt přehnaného důrazu na tuning a veskrze nočních závodů, neměl by Juiced 2 daleko ani k Projectu Gotham. Tratě jsou situovány výhradně do atraktivních lokací, přičemž převažují skutečná města, právě v duchu PGR. I tady se podíváte do Londýna (a moc bych za to nedal, že občas i do stejných ulic jako v Gothamu) Evropu dále zatupuje také Paříž a Řím. Namísto New Yorku z PGR se však tentokrát cestuje až na západ Spojených států (San Francisko) a ještě delší štreku slibují výlety do Sydney a Japonska. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Všechny zmíněné destinace navíc nabízejí jen to nejlepší, v Paříži se proto driftuje přímo pod pilíři Eiffelovky, tešte se i na budovu opery v Sydney, londýnské Millenium Wheel případně římské koloseum. Mimochodem všechny tratě mají vždy několik variant a modifikací, driftovací speciálky dokonce stojí povětšinou na speciálních pilířích, což vypadá impozantně nejen v Římě ale i Paříži (obrázek). Okruhy se proto hned tak neokoukají, i když po čase už prostředí budete znát nazpaměť a dvě-tři další lokace by jistě nikdo neodmítnul. • Zpět k plagiátorství, tedy volné inspiraci Během dovádění na trati se jezdci navzájem slovně popichují a hodnotí i předjížděcí manévry a podobné události. Vždy přitom vidíte záběr do vozu i protivníkův výraz tváře, podobně jako v NFS: Carbon. Zajímavé jsou i úkoly, jenž vás nutí zastrašovat na dráze kolegy a vyvádět je z klidu. Stačí se jen přilepit na něčí nárazník, chvíli tam setrvat a počkat až se naplní jakýsi ukazatel (ne)pohody. Vystresovaný soupeř rázem ztratí hlavu a havaruje - znáte hru SCAR, tedy Squadra Corse Alfa Romeo? V kariéře lze narazit i na závody v týmu, při kterých je nutno „najmout“ další dva řidiče, půjčit jim vozy ze své garáže a v závodě pak spolupracovat jako… no jako tým. Pořadí v cíli totiž bere v potaz všechny tři borce, zůstat na chvostu proto není ideální. Naopak, je záhodno vše kontrolovat, kolegům přes jednoduché menu udílet příkazy… i tohle známe z Carbonu a v propracovanější verzi pak z Ford Street Racing. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Hromada aut a Driver DNA Vozový park čítá bezmála stovku aut, což je prakticky dvojnásobek běžné dávky v porovnání s NFS. Jejich výběr pochopitelně podlehl zaměření hry (tuning), narazíte tudíž vesměs na výrobce a značky (tuning) jenž byly k vidění poslední 3-4 roky u konkurenční série Need for Speed (tuning). Převládají tedy znovu hlavně japonské značky, tu a tam se ukáže i zástupce Evropy (BMW, Renault, Audi…) a nechybí ani američtí siláci (muscle cars) což se dalo čekat… když jde o ten tuning. Lehce otrávený tón předchozích řádků nemyslím tak úplně zle, na druhou stranu jezdit několik let stále dokola v prakticky stejných autech na optimismu nepřidá. Potřeba týmového závodění, postup do vyšších lig a občasné extrémní závody ovšem nutí hráče udržovat garáž plnou a vozy střídat, už jen z důvodu jejich dělení na třídy – aneb bez speciálu na drift nám sem nelez. Spousta aut samozřejmě stojí spoustu peněz, o častém kupování nových dílů nemluvě. Finance ale kupodivu nejsou v Juiced 2 problém a při troše šikovnosti se jen málokdo ocitne v nouzi. Chudé začátky s pár penězi v kapse a nákup prvního slaboučkého vozítka vystřídá brzy blahobyt – vždyť veškeré závody jsou honorované a rozpočet lze ještě navýšit sázkami. Po skromném startu se vše slušně rozjede a ve finále si sázením vyděláte mnohem víc, než umístěním na bedně. Čas od času přijde dokonce ke slovu speciální závod, jenž pouze sledujete a povzbuzováním či naopak bučením (nedělám si legraci) na jednotlivé závodníky takříkajíc jdete štěstíčku naproti a s tiketem v ruce vyhlížíte blížící se výhru. Sluší se zmínit i jednu z opěvovaných vychytávek hry, Driver DNA. Každý závodník má svůj profil, svou nezaměnitelnou DNA, podle níž se na trati chová a podle níž i před startem odhadnete jeho dovednosti a schopnosti. Je tedy dobré nesázet na kolegy řidiče podle vzhledu (ta pěkná brunetka určitě vyhraje) ale řídit se právě statistikami. Abych řekl pravdu, šílenství s Driver DNA jsem příliš nepochopil, v podstatě jde jen o kartu s atributy závodníka. Počítá se každé vítězství, každé předjetí, povedený smyk, drsná jízda s nitrem… jenom se to všechno nezapisuje do tabulky, ale zobrazuje v barvách a trojrozměrně, jako šroubovice DNA. Zajímavěji už zní možnost stahování profilů ostatních hráčů z netu, jakožto i účast hvězd (na DVD s hrou je pár DNA sejvů od celebrit) při srovnání s klasickým ghost-replayem se ale vyložená revoluce nekoná. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
•Jestli budete podvádět, tak nehraju Doposud se možná Juiced 2 jevil jako povedená arkáda pro příznivce tuningu, s pár muškami na kráse, v následujících řádcích ovšem mnoho slov chvály nebude – a za všechno mohou podvodníčci. Právě nefér soupeři, respektive cheatující umělá inteligence, totiž celou hru hodně degraduje a mnohé ze závodů neuvěřitelně znepříjemňuje. Bez funkce catch-up (když ztrácíte soupeři zvolní, když se vám daří šlápnou do pedálů) to dnes asi nejde, tím spíš absentuje-li volba obtížnosti a AI se tak nějak sama přizpůsobí. Catch-up však lze implementovat i s citem, což bohužel není případ druhého Juiced. Mnoho okruhových klání je frustrujících jenom z důvodu, že počítačem řízený vůz prostě nemíní prohrát. Zázračně dohání ztrátu, pekelně rychle akceleruje… jak se mu to hodí. Vytrvalostní závody (10-15 kol není výjimkou) díky tomu skoro ztrácejí smysl, trhnout se pronásledovatelům je prakticky nemožné a trnout strachy budete až do cíle. Dost o nervy jsou už i tak vypjaté souboje o klíčky od vozu (moje BMW M3 mi nikdo nevrátí) a stejné to je i s upgrade-závody. Juiced 2 má tu zvláštnost, že balíček vylepšení musíte odemknout třeba pokořením časového limitu nebo čistým kolem na tom kterém okruhu. A pokud zatím „nemáte mít právo“ si vylepšení koupit, AI se postará aby to bylo sakra těžké. •Ale to řízení... je takový divný Použitý jízdní model je jedním slovem svérázný. Na jedné straně potěší nutnost jezdit hlavou, včas brzdit i reálně se jevící váha aut. Po skocích přes horizont se pěkně zhoupnou a přeženete-li to s rychlostí, neviditelná síla vás v zatáčce nemilosrdně požene proti svodidlům. Naopak zatáčení vypadá při externích kamerách (ty z nárazníku a kokpitu se nezdají moc použitelné) hodně podivně, už jen z kvůli středové ose, která opět vládne. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší galerii Při okruhových závodech navíc řidiči volanty jen jakoby digitálně pocukávají (mají trénink z formulí?) a zatočit víc se snad bojí. Sedět nad klávesnicí u PC, asi bych se pídil po přenastavení a hledal vypnutí helpů, u Xboxu360 s analogovou páčkou pod palcem ale nevím co dělat. Jede-li se drift, nastoupí jiná fyzika a auta rázem nečekaně ochotně smykují a šoféři najednou točí volantem jak zběsilí. Že by další odkaz na NFS? • Lehce omlácená karoserie Vcelku hezky vypadá poškození. Auta po nárazech lehce mění svoji tvář, dočkáte se zmačkaných plechů, popraskaných a klidně i upadnuvších nárazníků… totální demolice není na pořadu dne, ale děkujeme i za to málo. Poškození pochopitelně nemá na funkci (resp. jízdní vlastnosti) vliv, ani v případě, sedí-li za volantem rostlinář. Jde o záležitost čistě pro oko, ani za opravy se nic neplatí. 
zdroj:
tisková zpráva
Technické zpracování už jsem několikrát nakousnul (stylová muzika, záře světel a neonů) stačí snad jen dodat, že celá hra je znovu vyvedena v pestrých barvách a vše se opět přehnaně leskne, u hry o tuningu je to ale asi nutnost. Efekt mokré silnice nicméně vypadá mnohem lépe než v NFS a radost udělají i propracované modely aut. Vizuální kabátek přesto působí veskrze průměrně a pokud bych měl návštěvě předvést na Xboxu360 něco pěkného, pustím radši Forzu nebo PGR4. Možná i díky dlouhým loadingům a otravnému ukládání profilu, jímž Juiced 2 každou chvíli prudí. zdroj: Archiv Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery... Související články: Dojmy z dema, Juiced recenze, Novinky Special thx: Martin S. |
| Marek Beniač | |
| autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |
