„A na co?“
„Na to, že hrajeme Dračí doupě!“
Přesně takhle by se dala shrnout podstata Knights of Pen & Paper +1 Edition (dále jen Knights), a přestože se zdá být na první pohled naprosto ujetá a zákonitě nezábavná, opak je pravdou. V tomhle „hraní si na hraní RPG“ jde v první řadě o humor, nadsázku a klasické souboje na tahy, které se v moderních titulech příliš nenosí.
V úvodu si vytvoříte základ vaší videoherní partičky – vyberete si sympatický charakter s milým bonusem (metalista, mladší bratr, babička, učitelka, poslíček s pizzou) a přiřknete mu nějaké to klasické RPG povolání (paladin, bojovník, druid, klerik…). Úplně na začátku budete pravděpodobně moci najmout jen dvojici hrdinů, ale postupně družinu rozšíříte až na pětici hrdinných drakobijců.
Hrdinové budou sedět před klasickým vypravěčem, který je svým charismatickým hlasem, přepsaným do textové bubliny, okamžitě přenese do fantaskního světa. Veškerá interakce spočívá ve vybírání si z nabídky jednoduchých menu, kdy můžete přijímat a plnit úkoly, bojovat s nestvůrami, chodit do hospůdek a do obchodů nebo odpočívat. Nic velkého, ale pro RPG postavené na soubojích, to naprosto stačí.
Boj a získávání zkušeností, absolutní základ RPG
Vašímm prvním úkolem ve fantaskním světě bude, tak trochu ve stylu The Elder Scrolls, uniknout z vězení, což obnáší rozsekat na krvavé cucky pár stráží. Tehdy si vůbec poprvé osaháte tahový soubojový systém. Vlastně si vyzkoušíte pouze příkaz útok a označení nepřítele, ale o pár okamžiků později už pochopíte jeho hloubku a zároveň geniální jednoduchost.
Pravidla jsou jasně daná: na začátku každého střetnutí si s nepřáteli hodíte na iniciativu, podle které se určí pořadí, v němž jednotlivé charaktery budou táhnout v rámci jednoho kola bitvy. V jednom tahu je možné se bránit, útočit, použít jeden ze tří aktivních skillů, specifických pro danou třídu postavy nebo vypít nějaký ten uzdravovací lektvar. Všechny postavy mají logicky dané množství zdraví a staminy, která funguje jako mana u klasických kouzelníků. A jako třešnička na dortu je tu možnost někoho omráčit nebo ho donutit několik kol krvácet či hořet.
Soubojový systém popsaný v jednom odstavci sice možná vyvolá obavy z jednoduchosti, ale funguje skvěle. Bitky s nepřáteli vás budou bavit hlavně díky překvapivě širokému spektru taktických manévrů, které se v tomto jednoduchém systému dají dělat.
Hra navíc zejména na začátku pravidelně střídá různá prostředí a s nimi i nepřátele, na které často platí i trošku jiná taktika (resp. jsou odolní proti jiným tipům útoků a sami jiné typy útoků používají). Nudit se tak i přes jednoduchost soubojového systému nebudete. Naopak vás potáhne dál s tím, že „tu jednu pětiminutovou bitku si teda ještě dáte.“ A pak ještě jednu, ještě jednu… a najednou po noci plné zábavy vysvitne slunce. Prostě jako u Civilizace.
Paprsky humoru
Knights mimo výborně vybalancovaného a zábavného soubojového systému nabízí i slušnou porci humoru – ať už vizuálního, nebo textového. Hlášky vypravěče se do paměti vryjí skutečně hluboko, stejně jako potěší detaily ve jménech jednotlivých lokací či v jejich vizuálním zpracování (vesnice „Wizards of the West Coast“, štít Kapitána Ameriky v jednom ze zamrzlých útesů). Cukání koutků se tak nevyhnete skoro nikdy, neboť hlášky brousí do všemožných koutů popkultury a stranou nenechávají třeba ani Half-Life a Steam – ostatně, nejsilnějším artefaktem ve hře je páčidlo Gordona Freemana.
Knights ke konci ohrožuje obávaný strašák jménem stereotyp, kde už tvůrci nezvládají dávkovat nové nestvůry v dostatečném počtu, aby tempo zůstalo zachováno. Svůj podíl na tom má bohužel i fakt, že dostanete své bijce na řádně vysokou úroveň (přes třicátý level), kdy už vás nebaví investovat to těch samých skillů pořád dokola.
Paradoxně vás ale ke konci hry může zlákat možnost nového průchodu: v průběhu hraní při nepovinných úkolech odemykáte další povolání, která v základu není možno zvolit: nekromancer, šaman, lovec, bard a další. Všechna slibují netradiční skilly a tím pádem oživení hratelnosti skrze širší arsenál skillů pro vaši postavu. Navíc vás může motivovat fakt, že veškerá vylepšení místnosti, v níž vaše skupinka hraje, se přenáší i do dalšího dobrodružství s novými hrdiny.
Mobilní kořeny
Za zmínku stojí i fakt, že Knights si svou herní premiéru odbyla už před rokem na mobilních zařízeních. Původně šlo o free to play titul, který sloužil hlavně na zkrácení dlouhé jízdy tramvají, metrem nebo autobusem. Jemné upozornění na tento fakt spočívá v ponechání možnosti si herní měnu dokoupit za skutečné peníze. Což okamžitě vyvolalo na internetu bouři nevole, protože přece „hra už stojí deset dolarů, na mobily je zadarmo a tady vlastně nic navíc není a ještě po mě chtějí další peníze!“
S klidným srdcem mohu říct, že tohle tvrzení stojí na vodě – hru jsem v pohodě dohrál bez toho, abych si musel jakékoliv dodatečné zlaťáky kupovat. Autoři nejenže vyladili systém získávání peněz ze soubojů a splněných úkolů (ty mimochodem spočívají jen v soubojích, pokud by někdo pochyboval), ale také dodělali několik dalších oblastí a hru celou prodloužili. A mimo jiné třeba úplně zmizely reálné časové čekací lhůty při vylepšování výbavy u kováře.
Jde spíše o plno malých úprav, které na první pohled nejsou vidět, ale rozhodně celý herní zážitek vylepší. Osobně mohu tuto verzi Knights doporučit, ovšem s výtkou směřující hlavně k přítomnému stereotypu. Jinak ale musím přiznat, že jsem si tenhle výlet do fantaskního soubojového světa skutečně užil. Vypovídá o tom hlavně fakt, že jsem hru dohrál za nějakých 13 hodin během pouhých dvou dnů.
