Autor: Levis Publikováno: 15.prosince 2003 | Verze hry: finální/prodejní Doba recenzování: 2 týdny |
Jednadvacítka úrovní by nebyla špatná, kdyby ji člověk nepokořil za několik málo hodin hraní. Ne že by hra nebyla těžká nebo vyvážená, ale spíš nepřichází s ničím novým a pouze stále dokola omílá stavění základny, cvičení jednotek a pak hromadný útok na protivníka. Tyto kroky už známe každý tisíckrát v provedení všech možných strategií, i když z popisu úkolů v jednotlivých úrovních vše na první pohled vypadá zajímavější, než je ve skutečnosti. Nejprve nás WotR v tažení za Dobro seznámí s osudy trpaslíků, kteří pod vedením Gimliho vyhání skřety z jejich domovů. Později následuje trojice úrovní s Legolasem, který neúspěšně pronásleduje Gluma přes mirkwoodský les. Stereotypní náplň misí Druhá polovina tažení se odehrává v jižní části Středozemě a nabízí zábavnou úroveň v Lothloriénu, ve které můžete ovládat všechny členy Společenstva kromě Gandalfa. Velkým tahákem je také bitva u Helmova žlebu a vyvrcholením hry za Dobro je pak závěrečná úroveň, v níž Aragorn vyjíždí do Mordoru proti Sauronovi. Kromě toho ještě s Boromirem absolvujete bitvu o mosty v Osgilliathu. Zkrátka a dobře, nabídka je celkem lákavá. Naopak mise za Zlo jsou velice pochmurné a zahrnují jen plenění a vraždění, ostatně jak jinak. Společným hrdinou v těchto Sauronových masakrech je kapitán Černých jezdců (Přízraků) a v některých dokonce i sám Saruman. Velkým neduhem provázejícím WotR je tedy fakt, že každá mise (snad jen na jednu výjimku) se nakonec zvrhne v klasický stavěcí rituál zmiňovaný výše. Tady se autoři nesnažili odlišit od ostatních strategií vůbec ničím. Základní suroviny jsou dvě – potraviny a kov. Potraviny se nosí ze mlýna, který postavíte vedle studny anebo řeky. Slévárny na kov se budují na místech, kde máte na mapě nakreslenou jakousi horninu. Z ostatních budov jsou k dispozici kasárny, kovárny (upgrade brnění a zbraní), hlídkové věže anebo domečky, díky kterým zvyšujete maximální populační limit. Úplná klasika – War of the Ring jednoduše nevybočuje z cesty, po které jdou obyčejné strategie už roky beze změn. Hurá do bitvy! Anebo raději ne? WotR se bohužel vyznačuje hloupým populačním limitem sta jednotek, který do hry přináší hráči nechtěná omezení. Pro nezasvěcené doplním, že to neznamená přítomnost „pouze“ sta jednotek, ale v reálu nějakých maximálně čtyřiceti (podobně jako ve Warcraftu III). Pěšáci, rytíři nebo jezdci na koních totiž spotřebují jídla za dva až tři obyčejné pracanty, takže ve skutečnosti je limit mnohem nižší. Dokonce bych si dovolil říci, že je to velice záporná vlastnost, protože bitvy třetího věku Středozemě se bojovaly v tisících. Sice možná střet u Helmova žlebu nebyl až tak velkolepý, jak jej představil Peter Jackson ve svém filmu, ale Liquid Entertainment to podle mě vyloženě odflákli. Za celou třičtvrtěhodinovou defenzívu totiž budete čelit jen nějakým dvěma stovkám skřetů a to příliš neodpovídá mým představám o pořádné bitvě. Na něco velkolepějšího si holt budeme muset počkat do příštího roku s LOTR: Battle for Middle-Earth od autorů C&C: Generals. Kromě toho designéři hry jaksi zapomněli, k čemu slouží hradby – jinak by zvenčí nestavěli schody na ochoz. Skřeti si pak vesele vyběhnou na hradby a tam se pustí do lukostřelců nebo ostatních. Něco jiného je výjezd do nepřátelské základny, který probíhá bez problémů, když si vytrénujete dost jednotek. Důležití hrdinové Protivník ve hře moc neumí stavět základny, opevní je totiž jednou nebo dvěma věžemi z cesty, odkud předpokládá váš příjezd, ale pokud jeho „tvrz“ objedete, vpadnete do ní obvykle jako do zcela nechráněné. A co hůř, nejspíš bude mít jednotky určené na obranu připraveny na druhé straně - a světe div se - ony tam tak budou stát, dokud je nenapadnete. To samé bohužel platí i pro vaše vlastní síly. Umělá inteligence se vskutku vůbec nevyvedla. Třetím druhem soubojů ve War of the Ring jsou střety jednotek. Obě strany mají své hrdiny – na straně Dobra je tvoří Společenstvo, hrdiny Zla pak Černí jezdci, především jejich kapitán. Členové Společenstva mají každý svoji vlastní auru, která je vždycky zapnutá a všem okolním jednotkám přidává nějaký drobný útočný či obranný bonus. Kromě toho tu jsou speciální schopnosti. Gimli dokáže svou sekerou udeřit o zem a odhodit skřety kolem sebe, Legolas vystřelí silný šíp, který protivníka zraní dvakrát silněji než jeden obyčejný, a ještě ho odhodí několik metrů dozadu. Aragorn může uzdravovat jiné, Frodo se díky Prstenu může kdykoliv stát neviditelným a podobně. Nepřítomnost formací Ve War of the Ring bohužel neexistují žádné formace, podle kterých byste vaši mini-armádu mohli uspořádat a srovnat. Zrovna u hry na motivy Pána prstenů, v knize, v jejíchž bitvách se bojovalo s velikou ctí, je mi to obzvlášť líto. Také při trénování jednotek v kasárnách jich nikdy nemůžete dát do fronty víc než šest. Aspoň, že tu není také omezení na určitý počet jednotek v jedné skupině. Skupiny si totiž naštěstí můžete tvořit s libovolnými počty. War of the Ring také nabízí systém tzv. Fate bodů. Ty získáváte za vybojované souboje a postup ve hře. V začátcích za úroveň naspoříte stěží dva nebo tři, ke konci už klidně sedm. Bodíky můžete utrácet za speciální vylepšení. Je tu například Blind, tedy oslepení všech nepřátelských jednotek na určitém místě – nevidí pak do dálky, takže jim můžete třeba proklouznout mezi prsty, anebo napadnout lučištníky. Jiné kouzlo zase vámi určené místo proroste bodáky, které zraňují vše jim blízké a samozřejmě v nich uzavřené. Vrcholem a zároveň nejluxusnější odměnou za Fate body je pak Stromový elf (v případě hry za Zlo Balrog), který bude po vašem boku zdatně bojovat. Celý nápad dohromady nabízející deset „odměn“ má ale jednu zásadní chybku, a to sice, že si ho kvůli špatnému zapracování do uživatelského rozhraní hry polovina hráčů možná vůbec nevšimne. Ovládání Fate totiž bohužel vypadá spíš jako ozdoba lišty než jako tlačítko. Je to Pán Prstenů nebo Warcraft? V poslední části své kritiky War of the Ring se soustředím na motiv hry. Neříká se mi to snadno, ale War of the Ring je z dějového hlediska trochu odfláknutou hrou. Objevují se zde ohromné odchylky od knihy – počínaje časovou nesrovnalostí některých úkolů přes nerealističnost. Nejsem zaníceným fanouškem Pána Prstenů, ale přece jen z něj hra těží docela dost, takže by bylo moudré se snažit dodržovat Tolkienovu osnovu a především nepřekrucovat tak důležitá fakta, jako že trpaslíci a elfové po svém boku nikdy předtím nebojovali. Zbytečně dlouhé nesmyslné dialogy (jako třeba Glum věčně opakující jedno a to samé několik minut), špatný dabing postav (kdy se Liquid Entertainment buď chtěla přiblížit filmové předloze – Glum, Frodo, Gandalf – anebo naopak zvolila úplně nevhodné dabéry – Aragorn) a tak dále. Některé případy ale přímo volají do nebes - mimojiné třeba závěrečná dvouvteřinová „animace“, kdy Sauronova věž změní barvu z černé na bílou, a tím je „Zlo pryč a svět zachráněn“. Jindy zase War of the Ring nápadně připomíná Warcraft III - nejen celým herním enginem, ale výraznou podobností skřetů (orků) nebo herním interfacem. další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Grafika a ozvučení Vizuální zpracování je rovněž jen lehce nadprůměrné. Engine jako by z oka vypadl Warcraftu III, ale bohužel je celkově mnohem nevzhlednější, a tak si ze hry pamatuji jen samé tmavě zelené nebo tmavě hnědé barvy. Žádné hezké vzpomínky jako u titulu od Blizzardu nemám. Také mi nesedl způsob, kterým Liquid Entertainment vytvořili podobu skřetů, Sauronovy věže a jiných, ale to je samozřejmě hlavně otázka vkusu. Některá místa jako lesy Lothloriénu nebo město Osgilliathu jsou i docela hezká, zatímco jindy zase na mapě nenajdete vůbec nic výraznějšího a přitažlivého. Proto překvapí drobné detaily jako krev na elfích mečích anebo fantastická animace dopadu šípu na zem, kdy se šíp rozlomí na tisíce kousků a ty zůstanou ještě chvíli ležet na povrchu. Orchestrální doprovod je také milým překvapením, i když by neškodilo, kdyby se neopakoval tak často. V předlouhých stavěcích misích už pak hraná melodie po pár minutách působí kolovrátkovým dojmem. Jednotlivé melodie jsou podle mě moc hezké a hodí se k tomuto námětu. Závěr I přes vesměs pozitivní hodnocení ze zahraničí musím War of the Ring ohodnotit jako tuctovou hru. Při hraní jsem se občas vysloveně nudil a nestalo se ani jednou, že by mě něco výrazně příjemně překvapilo. Výše zmiňovaná pozitiva jsou spíš jen zoufalým hledáním něčeho hezkého v kupě stereotypních misí a jednotek, která působí jako pokus o okopírování konceptu Warcraftu III. Stáhněte si: Demo, Patch, Videa, Cheaty... Související články: Novinky |
Levis | |
autorovi je 16 let, studuje v Praze a specializuje se na strategie/akce/adventury a cokoliv s tématikou Star Wars (všechny clánky autora) |