LOTR: War of the Ring - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

LOTR: War of the Ring - recenze

15. 12. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

V době vrcholící mánie kolem třetího filmu na motivy Pána Prstenů se i Vivendi snaží ukousnout část z koláče tržeb s první real-time strategii z prostředí Středozemě. Je v něčem lepší než kralující Warcraft?

Autor: Levis
Publikováno: 15.prosince 2003
Verze hry: finální/prodejní
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: tisková zpráva Za pár dnů proběhne americká premiéra třetího dílu filmového provedení Pána Prstenů, a ačkoliv se ho čeští diváci dočkají až o měsíc později, i je asi zasáhla masivní reklamní kampaň, která probíhá po celém světě například formou televizních reklam. Jedním z prostředků, jak omámit lidi a přimět je kupovat všechno se značkou „Pán prstenů“, jsou i počítačové hry. Vloni byla vydána jen akční adventura Fellowship of The Ring, a tak až s příchodem třetího filmu – Návratu krále – distribuční společnosti pochopily, že i z PC her se dají vytřískat pořádné tržby. Proto příšel podařený Return of the King s filmovou licencí a dále pak pro děti určený The Hobbit společně s titulem War of the Ring od Liquid Entertainment, autorů starších Battle Realms.

Jenže dnes recenzovaná RTS nemá s filmem Pán Prstenů nic společného, čerpá totiž z knižní předlohy. Vivendi hru záměrně vydávají v době, kdy nastává mánie okolo filmu, aby z ní pro sebe pokud možno ukousli co největší díl koláče tržeb. War of the Ring je nicméně zvláštní tím, že v historii novodobých počítačových her je první real-time strategií, která se odehrává ve Středozemi. Díky sadám hezky vypadajících obrázků a trailerů v uplynulých měsících si navíc získala celkem slušnou publicitu. Jistě tedy chápete, že jsem do ní vkládal velká očekávání.

 Opět dobří proti zlým
Po spuštění hry na vás vykoukne herní menu jako vystřižené z Warcraftu III. Jen místo Azerothu tu vidíme věž Temného pána Saurona a pod ní desítky skřetů, kteří se všemožně vrtí a povídají si. Na pozadí se ozývají depresivní pazvuky, které mají vzdáleně připomínat Sauronovu krutost a chladnost. Nastavení hry je velice podrobné a naštěstí umožňuje vypnout některé nezvyklosti, jako je například ovládání levým tlačítkem myši. Nyní ale už přistupme ke hře samotné, kterou můžeme rozdělit na tří hlavní části. Singleplayerová kampaň nabízí jedenáct úrovní za “Dobro“ a deset levelů za “Zlo“. Multiplayer a skirmish vám dovolí zahrát si proti živým, anebo počítačovým protivníkům. Nás ale určitě nejvíc zajímá hra pro jednoho hráče.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Jednadvacítka úrovní by nebyla špatná, kdyby ji člověk nepokořil za několik málo hodin hraní. Ne že by hra nebyla těžká nebo vyvážená, ale spíš nepřichází s ničím novým a pouze stále dokola omílá stavění základny, cvičení jednotek a pak hromadný útok na protivníka. Tyto kroky už známe každý tisíckrát v provedení všech možných strategií, i když z popisu úkolů v jednotlivých úrovních vše na první pohled vypadá zajímavější, než je ve skutečnosti. Nejprve nás WotR v tažení za Dobro seznámí s osudy trpaslíků, kteří pod vedením Gimliho vyhání skřety z jejich domovů. Později následuje trojice úrovní s Legolasem, který neúspěšně pronásleduje Gluma přes mirkwoodský les.

 Stereotypní náplň misí
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Druhá polovina tažení se odehrává v jižní části Středozemě a nabízí zábavnou úroveň v Lothloriénu, ve které můžete ovládat všechny členy Společenstva kromě Gandalfa. Velkým tahákem je také bitva u Helmova žlebu a vyvrcholením hry za Dobro je pak závěrečná úroveň, v níž Aragorn vyjíždí do Mordoru proti Sauronovi. Kromě toho ještě s Boromirem absolvujete bitvu o mosty v Osgilliathu. Zkrátka a dobře, nabídka je celkem lákavá. Naopak mise za Zlo jsou velice pochmurné a zahrnují jen plenění a vraždění, ostatně jak jinak. Společným hrdinou v těchto Sauronových masakrech je kapitán Černých jezdců (Přízraků) a v některých dokonce i sám Saruman.

Velkým neduhem provázejícím WotR je tedy fakt, že každá mise (snad jen na jednu výjimku) se nakonec zvrhne v klasický stavěcí rituál zmiňovaný výše. Tady se autoři nesnažili odlišit od ostatních strategií vůbec ničím. Základní suroviny jsou dvě – potraviny a kov. Potraviny se nosí ze mlýna, který postavíte vedle studny anebo řeky. Slévárny na kov se budují na místech, kde máte na mapě nakreslenou jakousi horninu. Z ostatních budov jsou k dispozici kasárny, kovárny (upgrade brnění a zbraní), hlídkové věže anebo domečky, díky kterým zvyšujete maximální populační limit. Úplná klasika – War of the Ring jednoduše nevybočuje z cesty, po které jdou obyčejné strategie už roky beze změn.

 Hurá do bitvy! Anebo raději ne?
WotR se bohužel vyznačuje hloupým populačním limitem sta jednotek, který do hry přináší hráči nechtěná omezení. Pro nezasvěcené doplním, že to neznamená přítomnost „pouze“ sta jednotek, ale v reálu nějakých maximálně čtyřiceti (podobně jako ve Warcraftu III). Pěšáci, rytíři nebo jezdci na koních totiž spotřebují jídla za dva až tři obyčejné pracanty, takže ve skutečnosti je limit mnohem nižší. Dokonce bych si dovolil říci, že je to velice záporná vlastnost, protože bitvy třetího věku Středozemě se bojovaly v tisících. Sice možná střet u Helmova žlebu nebyl až tak velkolepý, jak jej představil Peter Jackson ve svém filmu, ale Liquid Entertainment to podle mě vyloženě odflákli.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Za celou třičtvrtěhodinovou defenzívu totiž budete čelit jen nějakým dvěma stovkám skřetů a to příliš neodpovídá mým představám o pořádné bitvě. Na něco velkolepějšího si holt budeme muset počkat do příštího roku s LOTR: Battle for Middle-Earth od autorů C&C: Generals. Kromě toho designéři hry jaksi zapomněli, k čemu slouží hradby – jinak by zvenčí nestavěli schody na ochoz. Skřeti si pak vesele vyběhnou na hradby a tam se pustí do lukostřelců nebo ostatních. Něco jiného je výjezd do nepřátelské základny, který probíhá bez problémů, když si vytrénujete dost jednotek.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Důležití hrdinové
Protivník ve hře moc neumí stavět základny, opevní je totiž jednou nebo dvěma věžemi z cesty, odkud předpokládá váš příjezd, ale pokud jeho „tvrz“ objedete, vpadnete do ní obvykle jako do zcela nechráněné. A co hůř, nejspíš bude mít jednotky určené na obranu připraveny na druhé straně - a světe div se - ony tam tak budou stát, dokud je nenapadnete. To samé bohužel platí i pro vaše vlastní síly. Umělá inteligence se vskutku vůbec nevyvedla.

Třetím druhem soubojů ve War of the Ring jsou střety jednotek. Obě strany mají své hrdiny – na straně Dobra je tvoří Společenstvo, hrdiny Zla pak Černí jezdci, především jejich kapitán. Členové Společenstva mají každý svoji vlastní auru, která je vždycky zapnutá a všem okolním jednotkám přidává nějaký drobný útočný či obranný bonus. Kromě toho tu jsou speciální schopnosti. Gimli dokáže svou sekerou udeřit o zem a odhodit skřety kolem sebe, Legolas vystřelí silný šíp, který protivníka zraní dvakrát silněji než jeden obyčejný, a ještě ho odhodí několik metrů dozadu. Aragorn může uzdravovat jiné, Frodo se díky Prstenu může kdykoliv stát neviditelným a podobně.

 Nepřítomnost formací
Ve War of the Ring bohužel neexistují žádné formace, podle kterých byste vaši mini-armádu mohli uspořádat a srovnat. Zrovna u hry na motivy Pána prstenů, v knize, v jejíchž bitvách se bojovalo s velikou ctí, je mi to obzvlášť líto. Také při trénování jednotek v kasárnách jich nikdy nemůžete dát do fronty víc než šest. Aspoň, že tu není také omezení na určitý počet jednotek v jedné skupině. Skupiny si totiž naštěstí můžete tvořit s libovolnými počty.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Nepříjemnější je pak skutečnost, že jedna jednotka nemůže příslušet dvěma nebo více skupinám najednou. Další (a dnes bohužel běžnou chybou) je neschopnost vojáků a jezdců se rychle přeskupit. Pokud jsou nahromaděni kolem protivníkových jednotek a vy jim zadáte nový cíl – i když je třeba přímo uprostřed – budou si několik vteřin vyměňovat místa a hloupě se formovat, a spousta z nich mezitím zahyne.

 Systém bonusových bodů
War of the Ring také nabízí systém tzv. Fate bodů. Ty získáváte za vybojované souboje a postup ve hře. V začátcích za úroveň naspoříte stěží dva nebo tři, ke konci už klidně sedm. Bodíky můžete utrácet za speciální vylepšení. Je tu například Blind, tedy oslepení všech nepřátelských jednotek na určitém místě – nevidí pak do dálky, takže jim můžete třeba proklouznout mezi prsty, anebo napadnout lučištníky. Jiné kouzlo zase vámi určené místo proroste bodáky, které zraňují vše jim blízké a samozřejmě v nich uzavřené.

Vrcholem a zároveň nejluxusnější odměnou za Fate body je pak Stromový elf (v případě hry za Zlo Balrog), který bude po vašem boku zdatně bojovat. Celý nápad dohromady nabízející deset „odměn“ má ale jednu zásadní chybku, a to sice, že si ho kvůli špatnému zapracování do uživatelského rozhraní hry polovina hráčů možná vůbec nevšimne. Ovládání Fate totiž bohužel vypadá spíš jako ozdoba lišty než jako tlačítko.

 Je to Pán Prstenů nebo Warcraft?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva V poslední části své kritiky War of the Ring se soustředím na motiv hry. Neříká se mi to snadno, ale War of the Ring je z dějového hlediska trochu odfláknutou hrou. Objevují se zde ohromné odchylky od knihy – počínaje časovou nesrovnalostí některých úkolů přes nerealističnost. Nejsem zaníceným fanouškem Pána Prstenů, ale přece jen z něj hra těží docela dost, takže by bylo moudré se snažit dodržovat Tolkienovu osnovu a především nepřekrucovat tak důležitá fakta, jako že trpaslíci a elfové po svém boku nikdy předtím nebojovali.

Zbytečně dlouhé nesmyslné dialogy (jako třeba Glum věčně opakující jedno a to samé několik minut), špatný dabing postav (kdy se Liquid Entertainment buď chtěla přiblížit filmové předloze – Glum, Frodo, Gandalf – anebo naopak zvolila úplně nevhodné dabéry – Aragorn) a tak dále. Některé případy ale přímo volají do nebes - mimojiné třeba závěrečná dvouvteřinová „animace“, kdy Sauronova věž změní barvu z černé na bílou, a tím je „Zlo pryč a svět zachráněn“. Jindy zase War of the Ring nápadně připomíná Warcraft III - nejen celým herním enginem, ale výraznou podobností skřetů (orků) nebo herním interfacem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Grafika a ozvučení
Vizuální zpracování je rovněž jen lehce nadprůměrné. Engine jako by z oka vypadl Warcraftu III, ale bohužel je celkově mnohem nevzhlednější, a tak si ze hry pamatuji jen samé tmavě zelené nebo tmavě hnědé barvy. Žádné hezké vzpomínky jako u titulu od Blizzardu nemám. Také mi nesedl způsob, kterým Liquid Entertainment vytvořili podobu skřetů, Sauronovy věže a jiných, ale to je samozřejmě hlavně otázka vkusu.

Některá místa jako lesy Lothloriénu nebo město Osgilliathu jsou i docela hezká, zatímco jindy zase na mapě nenajdete vůbec nic výraznějšího a přitažlivého. Proto překvapí drobné detaily jako krev na elfích mečích anebo fantastická animace dopadu šípu na zem, kdy se šíp rozlomí na tisíce kousků a ty zůstanou ještě chvíli ležet na povrchu. Orchestrální doprovod je také milým překvapením, i když by neškodilo, kdyby se neopakoval tak často. V předlouhých stavěcích misích už pak hraná melodie po pár minutách působí kolovrátkovým dojmem. Jednotlivé melodie jsou podle mě moc hezké a hodí se k tomuto námětu.

 Závěr
Zvětšit zdroj: tisková zpráva I přes vesměs pozitivní hodnocení ze zahraničí musím War of the Ring ohodnotit jako tuctovou hru. Při hraní jsem se občas vysloveně nudil a nestalo se ani jednou, že by mě něco výrazně příjemně překvapilo. Výše zmiňovaná pozitiva jsou spíš jen zoufalým hledáním něčeho hezkého v kupě stereotypních misí a jednotek, která působí jako pokus o okopírování konceptu Warcraftu III.

Stáhněte si: Demo, Patch, Videa, Cheaty...

Související články: Novinky

Levis
autorovi je 16 let, studuje v Praze a specializuje se na strategie/akce/adventury a cokoliv s tématikou Star Wars (všechny clánky autora)


 
 
Levis

Verdikt:

Další ze stovek real-time strategií, které se snaží získat vaši přízeň. Ničím výrazným nevybočuje z řady a naopak by autoři ještě mohli mnohé aspekty vylepšit. Hra se snaží těžit z motivu Pána prstenů, ale potencionálu pořádně nevyužívá a celkově obsahuje příliš mnoho chyb na to, abychom ji mohli udělit vyšší hodnocení.

Nejnovější články