Autor: Dick Publikováno: 20.února 2006 |
Již delší dobu se ví, že Lula 3D není nijak přehnaně obtížným titulem. Záměrem autorů totiž bylo udělat co nejpřístupnější hru pro co možná nejširší publikum. Tato myšlenka ale asi nedopadla dvakrát tak dobře, jak bylo původně plánováno. Jisté plus můžeme vidět v tom, že vás hra vodí doslova za ručičku a říká vám, co máte v daný okamžik za úkol. K tomuto účelu můžete stiskem tabulátoru vyvolat seznam primárních úkolů (např. „Zjisti číslo na kameramana“), které je třeba splnit, abyste se vůbec pohnuli z místa. Někdy v zadání objevíte i malou radu, jak daný problém vyřešit, což ocení zvláště začínající hráči. Osobně doporučuji hodně konverzovat, protože z rozhovorů se můžete dozvědět řešení drtivé většiny načrtnutých zákysů. Zmíněné rady mohou být někdy poněkud zavádějící, což odnesou vaše nervy a hlavně nohy. Kvůli relativně rozsáhlým lokacím se z adventury rázem stane běžecká disciplína, kdy budete od jednoho předmětu sprintovat k jinému, jen abyste vyzkoušeli řešení, které vás právě napadlo. A to je, přátelé, jedna z nejvíce iritujících věcí na celé hře. Chybí tady mapa nebo cokoliv, co by urychlovalo pohyb po jednotlivých lokacích. Inu, co si budeme povídat, pohled na cupitající Lulu ve vysokých podpatcích je možná pro někoho přitažlivý, ale většina z nás by uvítala, kdyby si střevíce vyzula a chodila bosa. Rozhodně by to bylo rychlejší. Za současného stavu je přechod z jednoho konce lokace na druhý nesmírně únavný a k uzoufání nudný. I přes poněkud jednodušší obtížnost nečekejte, že byste hru dohráli za pár hodin. Od první klapky budete mít možnost poznat Lulin neskromný příbytek s bazénem a vozovým parkem, poté zavítáte do San Francisca, následně do Las Vegas, Mount Rushmore a několika dalších lokací. V každé z nich se ale nachází jen pár ulic, což je vcelku pochopitelné. Celková hrací doba se v závislosti na vašich zkušenostech může pohybovat někde kolem osmi až desíti hodin. Lula 3D není pro každého. Teď nemyslím to, že by si ji měli pořídit jen ti, komu již bylo 18 let, ale skutečnost, že její naturel nemusí sednout každému. Autoři mají poněkud osobitý humor a snad neexistuje místo ve hře, kde byste nenarazili na nějaký souložící pár, cokoliv připomínající penis či jinou „chuťovečku“, která nemusí být podle gusta každého z nás. Pokud na tyto pravidla přistoupíte, možná se budete dobře bavit, i když o tom dost pochybuji. Jde v podstatě o velkou erotickou parodii, v níž náruživý divák laciného porna najde vše, co potřebuje k uspokojení – autoerotiku, lesbický románek hlavní hrdinky, kopulující zvířectvo, s/m praktiky, striptérky, prostitutky a spoustu dalších bizarních (nebo běžných?) věcí. Některé vtipy se relativně vydařily (narážka na Billa Clintona a jeho nástroj, v tomto případě trochu nečekaně saxofon), jiné vyzněly trochu naprázdno (např. „Prodavačky v obchodě mají mnohem lepší práci než vývojáři her,“ prohodí servírka ve strip baru). Celkově to nějak přehnaně humorný titul není a autoři sází spíše na peprnost jednotlivých situací. Akční vložky Ač se Lula 3D drahně dlouhou dobu jeví jako čistokrevná adventura, zhruba v její polovině přijde na řadu menší zlom. Během něj budete muset s vaší hrdinkou podstoupit několik akčněji orientovaných disciplín, které začínají soubojem s noži, pokračují přestřelkou s policisty a končí relativně poklidným házením rajčat do oken nebohé seniorky. Jejich obtížnost naštěstí není nijak přehnaně vysoká, proto i sebenešikovnější hráč musí jednotlivé úkoly zvládnout na první či druhý pokus. Otázkou ale zůstává, zda mají takovéto předěly ve hře své místo - já osobně jsem z jednotlivých meziher příliš nadšen nebyl, protože jejich první várka přišla v natolik rychlém tempu, že jsem se jich vrchovatě přejedl. Tedy ne tak docela. Lula 3D patří, jak si ostatně asi každý z názvu odvodil, do rostoucí skupiny adventur, které vkročily na tenký led trojrozměrného zpracování (byť někteří od něj po špatných zkušenostech zase upouští, viz například Broken Sword 4, který bude opět point & click ve 2D). Tomu odpovídá ovládání, jenž ve své podstatě vychází z jakékoliv third-person akce, ale vedle toho se kdykoliv lze přepnout do pohledu vlastních očí. Postavu Luly ovládáte klávesnicí, veškeré nabídky pak potvrzujete stiskem příslušného tlačítka na myši. Ačkoliv to možná na první pohled působí intuitivně, praxe je poněkud jiná. Pokud se bude někde nacházet více předmětů u sebe, často budete mít problém vybrat ten správný - Lula totiž na něj musí být přesně natočena. Co ani pět operací nezkrášlí Technické zpracování je stránkou samou pro sebe. Ti zvídavější z vás budou mít ideální příležitost si prohlédnout každičký detail těla hlavní hrdinky (míněno doslova). Zatímco tedy autoři na vypracování křivek Luly zřejmě koncentrovali veškerou svou pozornost, ostatní modely zas takovým množství detailů nehýří, ba co víc, ony nehýří vůbec. Grafika je hodně rozporuplná a některá místa tak vypadají relativně dobře a u jiných budete nevěřícně odvracet oči od monitoru a kroutit hlavou. Hlavní podíl na nepříliš nelichotivém vzezření má především použitý engine, který se jeví poněkud neoptimalizovaně a zestárle. To má za následek, že hra jede místy naprosto plynule a jindy se začne zcela nepochopitelně škubat. A to ani nemluvě o problémech s prolínáním objektů, kamerou, nemožnosti překračovat i na pohled malé objekty (třeba popelník) či úplné zaseknutí se Luly vyžadující nahrání posledně uložené pozice. Zvuková ani hudební stránka také nijak nepřekvapí. Vše se nese v duchu výše popsané grafiky, kvůli čemuž ji můžeme bez sebemenších skurpulí zařadit do podprůměru. Zvuky jsou nezajímavé (ano, nechybí všudypřítomné hekání a orgastické vzdechy), hudba brzy začne nudit a dabingu chybějí emoce. Ostatně intonace drtivé většiny postav je stejná jako poslech večerních zpráv v podání hlasatele-robota. Škoda. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Chce to znát více než jen pár slovíček Jak možná mnozí z vás vědí, slečna Lula je původem z Německa. Proti tomu bych jako zájemce o její společnost nic zásadního neměl, kdyby to na sobě nedávala tak okatě znát. Zvláště vezmu-li v potaz, že recenzovaná verze hry byla anglická. I přesto všechno je na hře až přespříliš vidět, že angličtina nebyla domácím jazykem autorů. Projevuje se to tak, že sem tam se objeví nějaký překlep (skinks místo stinks), jindy narazíte na dvě postavy, které se vám hlásí stejným popisem a vrcholem všeho je dialog, do něhož se mezi angličtinu vkloubí i nějaká ta německá věta. To je docela smutné, pokud si uvědomíme, jak velký byl mezi německou a anglickou verzí odstup. Člověk by čekal, že se takové elementární chyby nepřihodí, ale ouha… Jsem hotová Můžete se na to dívat ze všech stran, ale na Lula 3D skutečně mnoho pozitiv nenajdete. Autoři vše vsadili na značně vyvinutou hlavní hrdinku a téma pornobranže, čemuž podřídili veškerý obsah. To je to, co by mělo prodávat, řekli si zřejmě. Všechno ostatní ve hře je jen jakási omáčka, bonus navíc, chcete-li. To je ale na úspěšnou, alespoň průměrnou a dobře hratelnou hru málo. Sice se dozajista najde spousta těch, kteří po titulu z výše zmíněných lákadel sáhnou, nicméně dříve či později se asi začnou nudit a vynaložené tisícovky litovat. Stáhněte si: Demo, Video, Trailer... Související články: Dojmy z dema (7/2005), Novinky |
Dick | |
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích |