Mage Knight Apocalypse - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

Mage Knight Apocalypse - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 1. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Máte rádi pohádky? Tahle vypráví o tom, jak to dopadá, když se japonský gigant zmocní licence stolní hry a snaží se zapůsobit na americko-evropské publikem se slabostí pro RPG. Škoda, že dneska to bude bez happyendu.

Autor: Moolker
Publikováno: 17.ledna 2007
Verze: anglická s patchem/PC
Doba recenzování: 1 měsíc


Obrázek zdroj: tisková zpráva Namco působí v herním průmyslu již přes třicet let a konečně si začíná trochu více všímat platformy PC. Soudě dle jejich line-upu to myslí docela vážně, stačí vzpomenout nedávnou RTS Warhammer: Mark of Chaos nebo ambiciozní projekt Hellgate: London (léto 2007). Již nějaký ten měsíc je venku RPG Mage Knight Apocalypse, které se tématicky opírá o stolní hru Mage Knight od WizKids Games.
Za velkou louží je populární, ale u nás jde o neznámé univerzum a já se o něm vlastně dozvěděl jenom díky MKA. Hra by měla logicky stát na pravidlech své předlohy, nicméně jinak spadá mezi klasické hack’n‘ slash rubačky. Proč je o několik tříd horší, než pecky typu Titan Quest nebo Dungeon Siege?

 Klišé nad klišé
Za devatero horami, devatero řekami a statisících královstvích s totožným konfliktem byla jedna země, kterou zasáhlo velké fuj. Pětice zapřísáhlých bojovníků se proto vydává na cestu, aby zničila epicentrum celého zla – pětihlavého draka. Ještě přidat princeznu za ženu a máme tu 739. variaci na pohádku o hloupém Honzovi. Objasnění děje je provedené formou chabého renderového filmečku a stejný přívlastek si vlastně zaslouží celý příběh. Je nezáživný, hráče nijak nepohltí a výjimečně se vyskytující rádobydějové zvraty jsou nudnější než proslovy Fidela Castra.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Velká pětka
Vy se, jak jistě tušíte, vžijete do jednoho z pěti hrdinů. Jde o skupinku pěkně rozmanitou, posuďte sami – takřka neoblečená vampírka Kithana, ještěroidní mág Sarus, bojovník Tal ve starořecké uniformě, sexy amazonka Chela a fousatý trpaslík Janos Freeborn. Každá postava má tři speciální vlastnosti nebo, chcete-li, benefity. Já se vydal zlatou střední cestou nekompromisního bojovníka Tala a všechno řešil hrubou silou. Postupem času se ke mně připojili další členové velké pětky. Škoda, že avatara si můžete na začátku upravit jen minimálně a to navíc pouze co se vzhledu týče. Jeho primární vlastnosti jsou pevně dány.

Rozdíly mezi hrdiny nejsou zase tak veliké, takže hraní znova za účelem odhalení všech unikátních schopností nějaké další postavy zde nepřipadá moc v úvahu. Tal umí zpočátku kromě klasického sekání zbraní a střílení z luku / kuše ještě jakýsi silný energetický útok nablízko i dálku a zvládá regenraci zdraví i many (zde jako víra). Janos se bije jako jeho třikrát větší kolega, ale pro odstřelování z dálky již používá brokovnici. „Jo, super, změna!“ říkal jsem si, ale nadšení opadlo po první zteči, kdy se pumpovací brokárna ukázala jen jako převlečený luk. A podobně na tom jsou speciální útoky... U žádné postavy žádné nápaditější, pouze ty samé v jiném provedení.

 Nudný svět menších rozměrů
Stejně nezáživné jako příběh je i jeho samotné dějiště. Prostředí se stále opakuje a je málo interaktivní (můžete rozbít jen sudy a bedny). Jediným kladem budiž fakt, že než se vyhrabete z počátečního lesa / bažiny (hnědo, strom, hnědo, voda, hnědo, kytička, hnědo...), bude to trvat jen pár hodin a celkově procestujete poměrně řadu míst - namátkou jmenujme amazonské pralesy, ledové pustiny nebo pouště. Největší problém však spočívá v nevelikosti herního světa, který se vlastně omezuje jen na úzké cestičky. Takový Titan Quest je v porovnání s MKA megalomanskou hrou a ani neloaduje každé prostředí zvlášť.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

V kontrastu s tímhle působí vcelku úsměvně přítomnost minimapy v horním rohu obrazovky, která tak slouží jen jako ukazatel míst hodných vaší pozornosti. Tedy za předpokladu, že se v ní vůbec zorientujete, protože je natočená nějak obráceně – postavu pošlu nahoru, na mapě mi ale její ikonka začne pochodovat doleva.

Základní kameny hratelnosti bych mohl vypsat jednou větou: chodíte v úzkých koridorech navržených stylem „jedna hlavní cesta, sem tam pár krátkých slepých uliček“, mydlíte pořád ty samé nepřátele, pozorujete vylepšující se schopnosti, sbíráte válečné kořisti (zbraně od po asi 15 vteřinách zmiznuvších padlých však zpaběrkovat nejdou) či bylinky a obchodujete. Chybí ve výčtu mluvení s NPC? Pro RPG důležitá složka je zde nepěkně zatlačena do kouta. Alespoň částečně mluvené dialogy se spouští jen tehdy, jde-li o obchodníka či nějakou důležitou postavu posunující děj dál. Hrdina v nich však většinou jen mlčky čučí na konverzujícího a hráč usíná sterilností rozhovorů.

 Do boje! Anebo radši ne...
Ve hře neděláte nic jiného, než že bojujete a tomu odpovídají i úkoly – zpráskej nepřátelský gang, vysvoboď trpaslíky z rukou nepřátel, braň pozici. Klik klik klik. Kvalita provedení soubojů je ovšem kvůli špatnému ovládání a technickému zpracování značně kolísavá. Jedná se o klasické klikání, střídání několiku druhů útoků (nutno provádět výběrem myší, horké klávesy chybí) a v případě tužších soubojů pak i utíkání od centra boje za účelem doplnění zdraví a many. Hrdina se ovšem kvůli nedostatečnému zoomu a obecně dost nepohodlně nastavené kameře pohybuje hrozně sekaně (lagování řeší používání kláves WASD místo myši), sem tam ignoruje rozkaz k útoku, zasekává se o bariéry ignorujíce volnou cestu metr vedle atd.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Když si k tomu připočtu obecnou chaotičnost bitek, spolubojovníky, co akorát překážejí nebo stojí někde úplně mimo centrum dění a fakt, že lučištníci po vás úspěšně pálí, i když ještě ani nejsou vidět, dovedete si představit tu zábavu. Osobně mi pak ještě vadila čísla vyskakující nad bojujícím,i indikující míru poškození (ala bojovky) a také zatraceně rychlé animace. Třeba nepřítel, kterému klesnou hitpointy na nulu, udělá před dopadem během zlomku vteřiny ještě salto. Opravdu lituji, že MKA nenabízí možnost prokousat se příběhem nějakou mírumilovnou metodou, abych se bitkám vyhnul. Obecně mi citelně chyběl prvek rozhodování, možnost ovlivňovat budoucí dění. Jít po jedné jediné možné cestě je přeci jen v tomhle žánru už poměrně zastaralý koncept.

Další věcí je poměrně brutální obtížnost: na jednu moji mrtvolu padlo vždy tak pět až deset nepřátel - v případě slabochů typu loupežník, močálový pavouk neb goblin - a pokud šlo o tužší potvory ala trol, umíral jsem ještě častěji. Na druhou stranu, jediným postihem za skonání je nutnost vrátit se od checkpointu na místo smrti. Někomu pak možná bude lézt na nervy ještě neustálé odklikávání tabulky „Jste mrtví“. Vše, co jste před krátkou návštěvou věčných lovišť udělali, zůstává i po resuscitaci, čímž se obtížnost mírně vyvažuje. Frustrace však nikoliv.

 Jsi tím, co děláš
Fajnovým a netradičním způsobem probíhá vylepšování vašeho virtuálního alter-ega. Není zde žádná kolonka „Level“ ani „Zkušenostní body“. Často používaná hrubá síla znamená zvyšování síly, střílení se podepisuje na obratnosti, obecná „přítomnost v boji“ vám přinese větší zdraví apod. Pevně dané zaměření vaší postavy znamená, že musíte hrát stylem odpovídajícímu jejímu povolání. Když se proto s mágem rozhodnete rubat po barbarsku, moc daleko se nedostanete.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vlastnosti hrdiny slouží samozřejmě k možnosti používat lepší zbraně, kouzla, míchat lepší lektvary atd. Jo, lektvary, o nich jsem se ještě nezmínil... Seženete si požadované ingredience, najdete recepty, párkrát kliknete v k této akci sloužícím menu a radujete se s pitíček přidávajících zdraví, manu nebo zrychlující pohyb vašich hnát.

 Takový divný inventář
Inventář je běžnou součástí RPG, které se recenzent věnuje jenom, když nějak exceluje... nebo je naopak zpackaný. Želbohu se nás týká varianta B. Baťoh je extrémně malý, nerozdělený do skupin a tudíž nepřehledný (i když ta velikost to kompenzuje), ikonky v něm si jsou moc podobné a věci z něj vyhozené již nemůžete sebrat.

Když chcete z baťohu nějaké položky vystrnadit za účelem získání místa pro položky jiné, musíte se rozloučit se všemi předměty stejného druhu. Ať jde o jeden nebo deset, vždy zabírají jedno políčko, které je tedy buď prázdné, nebo plné. Zapomeňte na taktiku typu „Mám čtyři stejné meče, tak tři vyhodím a tím se uvolní místo na štít“. Buď vyhodíte všechny meče nebo jste bez štítu. Logické, že?

Když už jsem u těch předmětů, nemůžu se nepozastavit i nad jejich sbíráním. Jak na nějaký kliknete, hrdina k němu přiběhne, skloní se, začne u něho vtipně hrabat rukama a vyskočí menu, v němž si ještě musíte vybrat to, co si chcete vzít. To by bylo rozumné v případě vybírání třeba truhly, kde je toho více, ale když kliknu na kytičku za účelem jejího sebrání a poté ji ještě jednou musím vybrat ve vyskočivší tabulce... zdržuje to.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Docela hezké, ale němé
Snad jediný prvek MKA, který by si u mě vysloužil výrazněji nadprůměrné hodnocení, je mírně komiksová grafika. Vše je poměrně detailní, textury jsou ostré a je tu i blur efekt, ale to již na druhou stranu nemění nic na chudosti celého světa. Za současnou grafickou špičkou nicméně značně ztrácí, takže nechápu sem tam klesající framerate na PC s konfigurací Athlon X2 64 3800+, 2GB RAM a GeForce 7800GTX 256MB. Kvalitu jsem měl nastavenou vysokou, rozlišení pak na 1280x1024.

Muzika prakticky vůbec nehraje. Zaslechl jsem ji jen párkrát při soubojích a oslovila mě stejně jako dešťová kapka při průtrži mračen. Možná je proto i lépe, že se na vás z reproduktorů valí takřka neustále pouze zvuky. Ačkoliv ty díky své fádnosti a umělosti také za moc nestojí... Ostatně stejně jako celá hra.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Kromě singleplayeru pak nabízí MKA i multiplayer s jednou zajímavou možností – projít celou kampaň s až dalšími čtyřmi živými souputníky. Škoda, že valná většina pokusů o připojení na jeden z nemnoha serverů skončila neúspěchem a když se to náhodou povedlo, hra lagovala. A to tak že moc. Tyto problémy nejsou ojedinělé: dle ohlasů na diskusních fórech je má spousta hráčů.

Stáhněte si: Trailer, Patch

Související články: Novinky...

Moolker
autorovi je 17 let, bydlí na Mělníku a studuje všeobecné gymnázium; přispívá i do HotGames, Playmobilu a SCORE; nejdéle vydrží u kvalitní strategie, akce a fantasy her; život by si nedokázal představit bez závodního lyžování a horského kola






 
 
Moolker
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Neexistuje pádný důvod, proč byste měli svůj čas investovat do hraní právě Mage Knight Apocalypse. Vyjma přítomné licence, způsobu vylepšování hrdiny a solidní hrací doby, pohybující se někde na 20 hodinách, jde po všech stránkách o podprůměrné RPG, kterému podlamuje nohy chabý příběh, nudná hratelnost, omezenost prostředí a spousta designových nelogičností zbytečně komplikujících i znechucujících hraní.

Nejnovější články