Zůstaňme tedy u faktu, že vám zavolá admirál Hackett s tím, že by tu měl jednu delikátní věc, pro kterou je Shepard jako stvořený, a aby ukojil svou obsesi, přidá magické slovíčko Reaper. Důkazy o jejich invazi má prý Amanda Kensonová, vědkyně, kterou jste už potkali, ale Hackett s ní ztratil kontakt. A tak ji musíte vy, jednomužné (ženské) komando, najít, vysvobodit a případně jí asistovat. Ano, najdete ji, ano, zamotá se to. Víc vám neřeknu. Tenhle kousek jsem projel za tři hodiny a to jen díky tomu, že jsem pomalý typ hráče, který dvakrát měří, pak ještě jednou měří a pak začíná velmi opatrně řezat. Takže když vám dám další informace o ději, mohu vám jej klidně celý převyprávět.

A já sám, vždycky sám...

Problém, a asi ten největší, tkví v tom, že si dle Hacketta nesmíte dovolit zkompromitovat se - na misi tedy vyráží Shepard sám. Skvělé. Já se těším, že si v posledním DLC ještě jednou zabojuji po boku Thanea a Grunta a ono nic. Tohle je chyba. Je to sice dějově motivované designérské rozhodnutí, ale jde tak trochu proti žánrovému kánonu hry. To, co (určitě nejenom) mě na bojích v ME2 bavilo, byly možnosti, jak kombinovat schopnosti a komunikace se spolubojovníky. Plus jejich hlášky. Najednou jsem zde samotinký jak kůl v plotě - atraktivita bojů šla tedy automaticky dolů.

Do hry můžete naskočit po dokončení mise na Horizonu, a když to uděláte, budou nepřátelé poněkud silnější než vy v tu chvíli. Pokud DLC rozehrajete až po konci ME2, moc se nezapotíte. Schválně jsem vyhrabal nejstaršího uloženého Sheparda (level 27, Soldier), abych zkusil obtížnost. Z hlediska bojů není větší problém, pokud jdete takticky. Je pravda, že už jsem měl vycvičené klíčové schopnosti jako Fortifikace a Adrenaline Rush, plus finální set zbraní a zbroje, ale domnívám se, že ani na nižším levelu nemá Soldier problém. Některá méně přímočará povolání s menším tahem na branku by se mohla občas zadrhnout, ale ne na dlouho.

zdroj: tisková zpráva

Byli tu lepší, katastrofa se nekoná

Co se týče výbavy, nečekejte žádný nový přírůstek. Pokud hrajete po dokončení hry, byl by vám stejně k ničemu. Pár užitečných věcí, většinou tedy zbroj, nabídne Arrival pouze těm, kteří DLC rozehrají ještě před koncem hlavní kampaně ME2. A zatímco neuhašenou žízeň po novém vybavení snadno vydržíte, skutečnost, že ME2 selhává ve své nejsilnější poloze, tedy v rozhovorech s důrazem na děj, už jen tak přejít nelze. Pokud už se s vámi někdo baví, tak rozhovorem leda ukojíte své řečnické pudy a nic zajímavějšího z toho nikdy nevzejde.

Celkově vzato a s přihlédnutím ke smutnému faktu, že s sebou neberete kamarády: Arrival má charakter trošku delší, ale jinak obyčejné mise, kterou bych v základní hře nehodnotil moc nadšeně. Pokud jej porovnám s Lair of the Shadow Broker, je Arrival slabší. A nevyrovná to ani nižší cena. Jenže pozor, to neznamená, že mu jako fanoušci hry musíte vyhýbat. Arrival stojí 540MS bodů, což je v přepočtu cca 130 Kč. Je to něco jako lístek do kina anebo o trochu lepší večeře pro jednoho. Bez pití.

Za tuhle cenu nabízí Arrival dost náhledu do dalšího kousku galaxie, jeden poměrně významný zvrat (který dle mne ale do kánonu moc nesedí) a ty dvě až tři hodinky spíše akčně-taktické zábavy, což se v současné době skoro vyrovná délce hlavních kampaní AAA stříleček, která jsou méně taktické a dějově slabší. Lair of the Shadow Broker je nápaditější než Arrival, od finálního DLC bych čekal víc, ale jako další rozšíření téhle space opery to není zlé. Minimálně jako krátká dávka Mass Effectu před příchodem trojky.

DLC obecně nehodnotíme číselně, veškeré informace najdete v textu.