Loni oslavil tenhle modrý superman 30. výročí a Capcom nám k němu nadělil vůbec ten nejlepší dárek – plnohodnotné, moderní pokračování, které sice vyšlo o pár měsíců později, než by se u dárku slušelo, ale které je zároveň tak povedené, že Capcomu ten společenský přešlap velmi rádi odpustíme.
Starý sekáč v novém ohozu
Stejně jako v případě ježka Sonica a jeho nejnovější hry Sonic Mania (a DLC Plus) se Mega Man v novém dílu oprostil od všech experimentů s rozměry a perspektivami a od různých 3D a 2,5D a izometrických her se vrátil zase do obyčejného, čistě 2D vesmíru. Na hru opět díváte pohledem z boku, na rozdíl například od spin-offu Mega Man Legends a Mega Man Legends 2. Za úkol máte pokořit celkem 8 experimentem zblázněných robotů plus hlavního záporáka Dr. W.
Ačkoliv 2D pohled se vrací do minulosti, pro původní sérii typická osmibitová grafika byla nahrazena modernějším vzhledem. Kostičkované obrázky jsou pěkně ostré a hře předchází a ukončuje ji nádherné intro/outro, které je poprvé v historii plně namluvené. Když se tedy na dění ve hře kouká nezúčastněný pozorovatel, klidně si ji může splést s nějakým kresleným televizním seriálem.
Zásah do vzhledu hry je provedený citlivě. Výsledný produkt se tak může srovnávat s moderními plošinovkami (respektive s plošinovkami s moderním vzhledem), ale zároveň pohladí na duši všechny pamětníky a staromilce.
zdroj: Archiv
S novými zbraněmi zpět do historie
Příjemně dvojaký je Mega Man 11 také v otázce hratelnosti. Hlavní hrdina skáče a střílí a snaží se překonat všechny terénní nerovnosti a nepřátelské útoky. Tu a tam se blýskne skluzem a projede díky tomu nízkým tunelem a vůbec dělá všechno plus minus tak, jak jsme u série už mnohokrát viděli. Jenže tohle všechno je pro Mega Mana 11 teprve začátek.
Hratelnost ještě doplňuje dvojice nových schopností – zpomalení času a zesílení základních střel. Zpomalení času se hodí v hodně rychlých pasážích, kdy vás před sebou žene například vlna lávy, nebo v pasážích, kde je potřeba opravdu hodně velká přesnost. Silnější střely se potom hodí prakticky všude, ať už vlétnete mezi silnější či početnější nepřátele, nebo na místa, kde vám brání v rychlém průchodu nějaký dotěrnější nepřítel.
Využití těchto schopností je ovšem vzácné. Lze je aktivovat pouze po určitou dobu, kterou znázorňuje ukazatel nad hlavní postavou. Pokud vám dojde čas, máte na nějakou dobu smůlu, protože každá schopnost má svůj cooldown. Když si ovšem tento čas pohlídáte a schopnost alespoň na pár chvil vypnete dříve, než se celá vypotřebuje, znovu se vám nabije a vy nemusíte zbytečně čekat. A aby toho nebylo málo, obě můžete libovolně kombinovat.
To znamená, že když se dostanete do úseku, kde třeba prcháte před ohněm, můžete se zbavit odolnějšího nepřítele silnějším výstřelem, protože tím normálním byste jej nesundali. Pak rychle vyvoláte zpomalení času a díky němu překonáte obtížnější skákací pasáž, kterou tento nepřítel odkryl.
Dynamika obou těchto schopností je perfektní a posouvá Mega Mana na vyšší úroveň. Navíc s nimi hra velmi chytře pracuje. Je mnoho úseků, které byly koncipované pro využití obou specialit. Nicméně to neznamená, že pokud je nevyužijete, máte klasický zásek. Většina těchto momentů jde vyřešit i za pomoci tradičních schopností, jen se u toho mnohem víc zapotíte.
Intenzivní, ale rychlá
Stejně jako umí být Mega Man 11 intenzivní, je také velice rychlý. Bohužel nejen v tempu, ale také co do doby, kdy hru dokončíte. Na normální obtížnost vám to zabere něco okolo 3 hodin. Poté můžete zkusit obtížnost hard, nebo využít několika doprovodných módů, v nichž se původní levely pokusíte pokořit například s co nejmenším počtem skoků apod.
zdroj: Archiv
Tyto výzvy jsou ale spíš záležitost pro fajnšmekry, běžný hráč se asi do masochistických módů po dohrání nepustí. Jediným skutečným lákadlem k opětovnému rozehrání je možnost střídat zbraně, které sbíráte od již poražených nepřátel, jenže s nimi si dostatečně vyhrajete už v průběhu první hry. Nakonec tak nezbývá doufat, že se tvůrci časem slitují a stejně jako v případě nového Sonica vydají nějaký pěkný datadisk. Mega Man 11 je totiž skvělá hra, která má potenciál oslovit i publikum, které jinak arkádovkám moc neholduje.
