Ochutnávka Phantom Pain
Patrně největší kritika se na Ground Zeroes snese v momentě, kdy přijde řeč na herní dobu. Příběhová část Ground Zeroes je skutečně krátká (odhadem 90 minut), avšak dokončením prologu k MGS V: Phantom Pain zábava rozhodně nekončí! Do parádně vymodelovaného zajateckého tábora se můžete vrátit v nejrůznějších denních dobách a za diametrálně odlišného počasí, což má velký vliv na váš postup a zároveň si vyzkoušíte celou řadu doplňkových misí.
Ať už vás tento typ her baví, nebo jste odvážní lovci nejrůznějších achievementů, kteří se snaží o stoprocentní splnění všech možných úkolů, herní doba nakonec stoupne na vcelku sympatických 7-8 hodin, což třeba vzhledem k ceně není až tak špatné. Navíc i tak rozsáhlé hry jako například Morrowind lze dohrát v řádu minut a nevypovídá to nic o kvalitách hry. Naopak je zajímavé, že hra nabízí vlastně několik výrazně odlišných možností postupu, takže si každý může vybrat ten, který mu vyhovuje.
Zda se tedy rozhodnete pro speedrun, nebo opatrný postup, je jen na vás. V obou případech se stanete svědky toho, jak se legendární voják Naked Snake / Big Boss / Snake pokusí dostat ze zajateckého tábora důležitá rukojmí, osaháte si zbrusu nové ovládání i omlazené herní prvky a nakonec se spatříte i vyhrocený cliffhanger, na který snad už tento rok naváže Phantom Pain. Více do detailů asi nemá smysl zacházet, neboť bych akorát přepisoval recenzi PS4 verze od Aleše. Obsahově jsou totiž verze pro konzole i pro PC stejné.
Grafická pozlátka
Nejsem velkým příznivcem zkoumání screenshotů pod lupou a neskáču radostí metr dvacet, když objevím na nějakém vzdáleném objektu rozdíl v řádu deseti polygonů. Během normálního hraní spíš beru v potaz, jak obraz působí celkově.
PC verze Ground Zeroes v tomto kontextu působí na první pohled téměř stejně jako verze pro PlayStation 4. Snad je o něco ostřejší, což je ale dáno větší hustotou pixelů na menším monitoru v kombinaci s pokročilejšími vyhlazovacími metodami.
Rozdíly se ale samozřejmě najdou a úplně malé nejsou. V prvé řadě má PC verze lepší nasvícení scény. Světla jsou vidět i ve větší dálce, stíny jsou propracovanější a pohled do dálky na krásně nasvícenou základnu je velmi příjemný zážitek. Není to však až tak drastický rozdíl, jak by mohl někdo očekávat.
Mezi další rozdíly patří například větší počet kaluží na zemi, které věrně odrážejí okolní svět včetně světel. Opět jde o drobnost, která ale na atmosféru jistý vliv má. Krom toho si můžete všimnout i mírně detailnějších textur (většinou při cutscénách, kdy si můžete prohlédnout například nepřátelské uniformy hodně zblízka) a opravdu jen velmi zanedbatelných detailů včetně trochu lepšího LOD (Level of Detail) u hodně vzdálených objektů než v PS4 verzi. To už se pak ale na hru koukáme v podstatě mikroskopem.
Ground Zeroes navíc podporuje i v současnosti hojně propírané rozlišení 4k, avšak ani s kartou na úrovni GeForce 780 GTX se nedostanete téměř ani na 30 fps. Pokud však adekvátní hardware máte, jistě oceníte, že hra 4K podporuje.
Příkladný port
Ač se to může zdát neuvěřitelné, stále je možné vytvořit kvalitní multiplatformní engine, který nezvýhodňuje určité platformy či technologie. Ground Zeroes vypadá velmi dobře, přesto na YouTube najdete i videa, kde hra běží poměrně obstojně i na Intel HD 4600, což je skoro malý zázrak.
Pro účely mého testování jsem ale použil relativně běžný hardware a operační systém: Intel Core i7-2600K, 8 GB RAM, grafickou kartu GeForce 580 GTX s nejnovějšími ovladači a Windows 7 v 64bitové variantě. A jen tak pro zajímavost jsem pak 580 GTX vyměnil za 690 GTX.
Vzhledem k tomu, že Ground Zeroes neobsahuje žádný vestavěný benchmark, padla volba na intro, které je zpracované jako in-game animace a plně demonstruje veškerá grafická pozlátka nového Metal Gearu. Hustý déšť, světelné efekty a odlesky, záběry na detailní textury i vzdálený terén – zkrátka vše, co je na maximální nastavení dostupné. K měření posloužil Fraps a měřit jsem začal v momentě, kdy intro začne. Ukončil jsem jej pak ve chvíli, kdy hráč přebírá kontrolu nad hlavní postavou.
zdroj:
tisková zpráva
Rozkliknětě obrázek pro plnou verzi
Z grafu je vidět, že framerate rozhodně stabilní není a pohybuje se kolem hodnoty 50 snímků za vteřinu. Při hraní se pak hodnota poměrně stabilně držela kolem 45 snímků. Přesto to není na 4 roky starou grafickou kartu špatný výsledek, zvlášť když vezmu v potaz opravdu kvalitní vizuální prezentaci hry.
Stejný pokus jsem zopakoval s GeForce 690 a hra se hned ukázala v tom nejlepším světle. V podstatě neustále jela na plynulých 60 fps. Drobný propad na konci grafu je z místa, kde se intro láme na hru a objevuje se HUD a další grafické prvky, což má za následek lidským okem prakticky nepostřehnutelné škobrtnutí.
K portu na odlišnou platformu patří kromě audiovizuální stránky ještě jedna neméně důležitá věc: ovládání. S potěšením lze konstatovat, že byste v nastavení snad ani nepoznali, že se jedná původem o konzolovou hru. Vše si můžete nadefinovat dle libosti, jen možná nastavení myši by mohlo být detailnější, není to ale žádná tragédie. Třeba Resident Evil 4 si o něčem podobném může jen nechat zdát.
zdroj:
tisková zpráva
Rozkliknětě obrázek pro plnou verzi
Drobné problémy
Přesto, že se po technické stránce jedná o téměř bezchybnou konverzi a Fox Engine ukazuje své kvality i na stolních počítačích, bez drobných nepříjemností se port stejně neobešel. Asi největší připomínku bych měl k chování myši. Na rovinu přiznávám, že se mi 3rd person hry s kamerou, co rotuje kolem hlavní postavy, hrají lépe na gamepadu – ale budiž, myš nezatracuji.
Problém ale je, že tu například chybí škálování citlivosti myši v závislosti na stupni přiblížení. Jinými slovy, v momentě, kdy pomocí optiky nastavíte maximální zoom (zbraně, dalekohledu) a zkusíte pohnout myší, bude se pohybovat s nepěknými skoky. Momentálně problém řeším tak, že si na myši přepínám tlačítky citlivost. Nějakou softwarovou opravu by to ale opravdu chtělo.
I druhá připomínka je spíše drobnost. PS4 verzi mám proběhnutou skrz naskrz několikrát a tudíž si pamatuji rozestavění stráží a různé postupy. V PC verzi mě však překvapil hned první voják na věži se světlometem, který mě byl schopný odhalit, i když jsem se před světlem schovával za terénní nerovností. Podobná situace se mi stala i později ve hře, kdy mě zase nepřítel spatřil na velkou vzdálenost navzdory tmě a hustému dešti. Osobně mám pocit, že vojáci lépe vidí, tudíž je obtížnost PC verze o něco vyšší než v konzolové verzi.
Vítej zpět na PC!
Ground Zeroes sice nepředstavuje velkolepý návrat Metal Gear Solid na PC (ten snad přijde s Phantom Pain), přesto se jedná o navýsost vydařený port. Ground Zeroes nám prostřednictvím malé ochutnávky nového příběhu z pera Hidea Kodžimy dává naději, že co se týče technické stránky a audiovizuálního aspektu, nemusíme se Phantom Pain obávat. Jestli se však bude jednat skutečně o důstojné rozšíření ságy Metal Gear Solid, se teprve uvidí.
