•Ohlédnutí do minulosti
Nevím, co je horší, jestli přistupovat ke hře se zdravou skepsí, či se na ní předem velmi těšit a být pak třeba zasažen až do nitra hráčské duše, cože si to na vás ti autoři dovolili za podraz. Jsem s touto sérií již od ranných dob třetího dílu a tato sága se mnou doslova roste. První a druhý díl čeká kdesi zastrčený na dobu tolik očekávaného letního herního sucha (spíše jen toho sucha, her snad bude dostatek).

Kdyby bylo všechno tak jak má, dal by se na M&M krásně vysledovat vývoj herních prostředků a technologií. Položme si tedy otázku, co vlastně může nabídnout hra, která má svůj systém v podstatě od třetího dílu nezměněný a postavený na stejném základě ? Překvapivě, nepřekvapivě - nového, kromě kosmetických úprav, v podstatě nic, ale zábavu pořád stejně smrtící ! Rozuzlení prvního dějství tedy máme za sebou. Zkrátka RPG je to stejně návykové jako před lety a nejzajímavější je, že vše si opravdu zachovává i přes dnešní nutnost pohybu ve 3D prostoru ráz prvních krokovacích dílů.

•Mírně vylepšený engine
Takže jaksi přirozeně se nejdříve podíváme blíže na grafiku. Jízlivé duše jistě poznamenají, že neduhem M&M již od šestého dílu je v podstatě stále stejný engine s jen nepatrnými změnami. Ano, tento argument je pádný a nový kabát by hře určitě mnoho přidal. Na druhou stranu je ovšem třeba říct, že i přes moje očekávání jsem byl grafikou nakonec příjemně překvapen. Engine nyní zvládá větší počet polygonů a hlavně - pohled je protažen (jako jakýsi širokoúhlý film) konečně přes celou obrazovku ! Pocit „in“ se tak velmi zvýrazňuje, pohled na žijící město a procházející se lidičky tam dole pod kopcem je velmi příjemným balzámem pro oči. Jak jsem již zmínil, engine přece jenom o něco vylepšený je, a tak například při návštěvě lodi již nejde jen o kocábku dvakrát dva metry i s kormidlem, ale celkem plnohodnotnou loď schopnou v reálném životě vyject alespoň na Vltavu, když ne na moře. Engine ovšem trpí i jakousi přílišnou barevností, používají se zde totiž především kreslené textury, což je ale asi nejspíše otázkou vkusu, já bych preferoval reálné textury stěn domečků a lidiček. I když to někdy nevypadá nejlépe, dovedu si představit mé spokojené žvatlání, když by vše bylo zpracováno jako třeba současný Urban Chaos.

Co ale nebylo z pohledu grafiky nijak zlepšeno (a je to dáno především podstatou enginu), jsou samotné NPC postavy a nepřítelé. Stále to jsou totiž obyčejné sprity s několika animačními fázemi. To se dalo chápat v dobách, kdy velké množství rozdílných typů nestvůr šlo zpracovat jen na základě jejich zjednodušení. Dnes však už poskakující, jakoby duchoidní (rozumněj pixelovatí, ale akcelerátorem rozmazaní) nepřátelé budí spíše úsměv na tváři. Nebýt tohoto archaismu, na grafiku bych si i přes stejný engine nestěžoval, protože jinak je z něj vytaženo opravdu maximum. K tomu se váže i další pro hráče nesmírně „user friendly“ věc - ač se to nezdá, při pohybu ve městě a pobíhání mezi obchody při fázi „střel v obchodě to, cos nakrad v boji“ bylo v minulých dvou dílech nesmírně frustrující a prstík na sekacím/kouzlícím butonku dráždícím momentem každá chvíle, kdy jste se zasekli o jakéhokoliv z mnoha občanů města. A jako napotvoru se občas některý z nich jal korzovat před vámi vyhlédnutým obchodem. Ještě horší situace nastala v podzemních štolách u trpaslíků, kde se projití úzké chodby s nimi občas rovnalo složitým taktikám lákání trpaslíků snad i na bonbónky nejdříve ven z koridoru. Nyní se sice neudělalo zadost realitě, ale nedůležité NPC postavy můžete jednoduše projít. A to udělalo prozměnu velké potěšení mým nervům. Haleluja.