Hratelnost Minecraft: Story Mode je vlastně protipólem hratelnosti inspiračního zdroje. Zatímco Minecraft je němý a svobodný, Story Mode je plný upovídaných hranatých človíčků a dlouhých cut-scén, během kterých váš geroj (nebo gerojka) vede rozhovory se svými kamarády i nekamarády. Vůbec poprvé v novodobé historii studia Telltale (The Walking Dead, The Wolf Among Us, Game of Thrones, Tales from the Borderlands) totiž máte možnost zvolit pohlaví hlavního hrdiny i jeho barvu pleti. Nicméně, ať už ze šesti variant kliknete na kteroukoli, na okolní svět to bude mít pramalý vliv – ústřední postavu autoři prozíravě pojmenovali Jesse, což v angličtině pasuje na chlapce i děvče.
Osobně jsem sáhl po „té“ Jesse, jenže poté, co jsem hru omrkl za „toho“ Jesse, své původní volby trochu lituji. Samozřejmě nemám problém s dámskou protagonistkou jako takovou, jde jen o to, že zatímco klučičí Jesse je nadabován výborným Pattonem Oswaltem, o jeho křehkou variantu se postarala jistá Catherine Tabera, jejíž projev mi přijde bezkrevný a v porovnání s Oswaltem zkrátka nezábavný. Třeba se časem ještě rozjede. Měnit už nic nebudu, to bych musel celou dvouhodinovou epizodu zopáknout a ona to už ani na první dobrou nebyla kdovíjaká bžunda.
Klišé
Ten příběh už dobře znáte z libovolné americké teenagerské komedie nebo animáku. Parta hlavních hrdinů je sebranka „loserů“, kterým se „cool kids“ od vedle vysmívají, zlomyslně podrážejí nohy a nic jim za to nehrozí, protože naši nehrdinové si vše nechávají líbit. Jenže pak dojde k zásadní události, která ohrozí osud školy, města nebo rovnou celého světa a ze skupinky ňoumů se postupem času vyklubou šikulové, kteří všem vytřou zrak a svým utlačovatelům ze školních lavic nakonec galantně odpustí.
Tento příběhový oblouk jsme viděli mockrát, a přestože Minecraft: Story Mode má před sebou ještě čtyři další epizody a může ještě překvapit, prozatím kráčí touto bezpečně vyšlapanou cestičkou. Co to znamená?
Hlavně to znamená nudu. Příběh o probuzeném zlu a hledání bájných hrdinů je zoufale předvídatelný, a jeho postavy jsou stokrát viděnými archetypy. Axel je paličatý hromotluk, který peskuje ostatní, aniž by vám scénáristé dali příležitost mu říct, že sám má máslo na hlavě. Lukas je rival z vedlejšího tábora, jehož kumpáni s vámi nečestně soupeřili na stavební soutěži EnderCon, avšak ve skutečnosti má srdce na správném místě. Petra je tajemná holka žijící v izolaci, o které si za jejími zády všichni šuškají, ale když se ukáže, děcka zmlknou. A Reuben je prase. Roztomilé růžové prase. Moje suverénně nejoblíbenější postava, což o něčem svědčí.
zdroj: Archiv
Minecraft: Story Mode zkrátka působí jako hra pro děti. Dialogy jsou kolikrát nezajímavé, táhnou se a vkládané vtípky bývají tak okoukané, že je vidíte přicházet na míle daleko. Postrádám tu šmrnc nejlepších animáků od Pixaru nebo Disneyho, které na první pohled cílí na děti, ovšem jsou dostatečně chytré na to, aby si je užili i dospěláci. Obě cílovky si v nich najdou své. Úvodní epizoda Minecraft: Story Mode však zvládá oslovit jen jednu cílovku: tu mladou, nezkušenou a nenáročnou. Kdo už něco viděl a hrál, moc toho tady nenajde.
V obecnější rovině se tak nabízí otázka, pro koho Minecraft: Story Mode vlastně je. Lze si představit, že největší fanoušci Minecraftu hru schramstnou prostě proto, že se jedná o věc naroubovanou na jejich oblíbený titul. Stejně tak si ale lze představit, že největší fanoušci Minecraftu nad Story Mode znechuceně ohrnou nosy, protože se jedná o přesný opak jejich oblíbené hry – uzavřený, svázaný a nekreativní.
Kostičky od Telltale
Minecraft samozřejmě není žádný grafický ani technologický skvost a vizuální stránka Minecraft: Story Mode to reflektuje. Hra na motivy Minecraftu je vlastně ideálním materiálem pro dnes již zastaralý engine Telltale. Všechno je hranaté, nepříliš detailní, primitivně rozpohybované a občas i trochu odfláknuté. Výsledek vypadá jako z minulého desetiletí, byť to v tomto případě moc nevadí, protože cílem bylo zachytit grafický styl předlohy. A to se povedlo. Telltale si zkrátka jedou tu svou. Vždyť už to znáte: Tři možné odpovědi, omezený čas na reakci, sem tam nějaké to těžší rozhodování, které nevyhnutelně někoho naštve a promítne se do další epizody…
Minecraft: Story Mode funguje úplně stejně jako všechny ostatní hry od Telltale za poslední tři roky. Včetně toho, že většina rozdílných odpovědí ve skutečnosti vede ke stejnému výsledku, a že to celé je jen iluze.
Snad jedinou drobnou úpravou prošel soubojový systém (dá-li se tomu tak vůbec říkat). Jistě, většina akčních pasáží je opět zpracována formou tradičních quick-time eventů, ve kterých musíte včas mačkat vyskakující klávesy, ale když se párkrát Jesse postaví zombíkům a creeperům, kamera se přepne do pohledu třetí osoby. Hráč pak dostane jedinečnou příležitost zmáčknout klávesu W, čímž učiní krok dva dopředu, a pak stisknout levé myšítko, čímž provede útok a zvítězí. Gratualce. Dark Souls hadr.
Ironie stranou, ve srovnání s výbornými pasážemi z Tales from the Borderlands blednou zdejší akční sekvence závistí. The Wolf Among Us se pro změnu pyšnila lépe napsanými dialogy, The Walking Dead uměla lépe vytvářet iluzi tíživých voleb a Game of Thrones, ačkoli žádný zázrak, aspoň nabídla docela věrohodně vykreslené postavy… A Minecraft: Story Mode? Zatím má akorát to roztomilé prase.
