Mothergunship - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Mothergunship - recenze

23. 7. 2018 19:00 | Recenze | autor: Pavel Skoták |

Kdy naposledy jsem si zahrál jednoduchou, efektní střílečku, u níž bych se nemusel zdlouhavě učit ovládání konkrétní postavy, nebo nešlo o klon Call of Battlefield? S čistým svědomím můžu říct, že si nevzpomínám. Ale pak je tu MOTHERGUNSHIP, která vám už jen názvem ve verzálkách dává jasně najevo, že je dobrá.

V jednoduchosti je síla

Hned od první chvíle je jasné, v čem tkví největší síla Mothergunship. Bezhlavé akci, kterou si může hráč snadno užít a ponořit se do ní až po uši. Bez zbytečně dlouhých proslovů se tak můžete pustit do procházení náhodně generovaných místností na vesmírných lodích. Ty okupují matičku Zemi a jejich brzká destrukce je v nejlepším zájmu všech zúčastněných. Tedy mimo často podezřele hloupých mimozemšťanů spoléhajících se pouze na technické vybavení lodi a obrovská tlačítka zdůrazňující, že slouží k autodestrukci jejich drahocenných korábů.

Připadá vám to přitažené za vlasy? Také je, ale právě v tom se skrývá ona genialita Mothergunship. Až příliš často mám z moderních videoher pocit, že jim chybí nadhled a humor, který by se táhnul celou hrou a zároveň krásně doplňoval přímočarou dobře nastavenou hratelnost. Ta v případě Mothergunship kombinuje čistokrevné FPS ve stylu Serious Sama s hordami nepřátel a bezpočtem projektilů, se stále velice populárním rogue-like stylem průchodu hrou.

Neznamená to, že smrt je tu permanentní. Přijdete „jen“ o aktuální vybavení a úroveň musíte hrát znovu, od začátku. Je to přiměřený trest a po chvíli hraní, kdy se naučíte rozpoznávat nepřátele a seznámíte se i s přidruženými mechanikami, se ze ztráty vybavení stává poměrně sváteční záležitost.

Slabina spočívá v neustálém opakování jednotlivých kanónů, obranných věží a dronů. Jako opravdová překvapení tak slouží až jednotliví bossové. Ani prostředí nepatří k nejsilnějším aspektům Mothergunship. Náhodně generované úrovně vycházejí z několika stále stejných místností, jimiž hráč prochází. Těch je na každé lodi několik a aby byla hra přece jen nějak ozvláštněná, vede k cíli vždy několik různých cest, přičemž “špatně” zvolená cesta může znamenat třeba i vyšší obtížnost. Zabloudit se nedá a vrátit se není kam. Jedinou zajímavou odbočkou jsou obchody, které tvoří páteř celé hry.

Na velikosti nezáleží. Skoro.

Pokud mozek Mothergunship tvoří hratelnost, pak páteří je tvorba zbraní a zbraně jako takové. Hráči je dáno do vínku několik základních zbraní, které mu pomůžou najít si vlastní herní styl. A to doslova. Díky velmi zdařile zpracované minihře dostáváte šanci stát se hlavním zbraňovým konstruktérem Odboje proti emzákům a využít svá vlastní schémata k šíření zkázy.

K dispozici jsou tři různé typy součástek. První slouží jako základní stavební jednotka, na kterou lze připínat další dva typy - hlavně a podpůrné doplňky. Hlavní je k dispozici bezpočet, od laserů přes kulomety až po raketomety, plamenomety nebo brokovnice či vrhače ozubených kol. Doplňky pak slouží například ke zvýšení rychlosti střelby nebo poškození a v začátku se bez nich hravě obejdete.

zdroj: Archiv

Samotná konstrukce zbraní dokáže být velice zábavná a návyková. Vaši kreativitu zde omezuje jen dostupnost součástek. A když se chcete opravdu utrhnout ze řetězu, v rámci cvičné dílny a střelnice na mateřské lodi Odboje už si můžete sestavit opravdu cokoliv. S přihlédnutím k hlášce Serious Sama “Double the Gun - Double the Fun” je pak i vaše alter ego vybavené dvěma zbraněmi. Počet hlavní ale může být mnohem vyšší.

Efektivita jednotlivých výtvorů je ovlivněna hlavně zásobou energie. Čím komplikovanější zbraň, tím vyšší energetické nároky. U dobře konstruovaných zbraní se dá s několika výstřely spokojit, ale bez řádného testování se můžete dostat do situace, kdy překombinujete jednotlivé hlavně a vytvoříte neefektivní smrtící nástroj.

Ten třeba na jeden dva výstřely spotřebuje veškerou energii, přičemž ani nezpůsobí pořádné poškození. Vysvětlit pak záplavě nepřátel, že potřebujete dobíjet a nejste úplně bojeschopní se dá jen opravdu těžko. Navíc pokud se opravdu v takové situaci zaseknete a nejste schopní se probojovat dál, čeká vás nemilý restart a ztráta vybavení. Někdy ale stačí se probojovat k nejbližšímu obchodu a vše napravit.

Obchody jsou záchytným bodem na mimozemských lodích. Hráč během postupu úrovní získává zlaťáky z nepřátel nebo za plnění speciálních výzev (přežij X vteřin, znič X nepřátel během X vteřin apod) a může je využít k nákupu nových součástek ke zbraním. Obchody naštěstí nabízí občas i lékárničky k doplnění zdraví, do kterých jsem investoval prioritně. Pokud totiž máte funkční zbraň, je to celkem risk do ní zasahovat uprostřed rozjeté mise.

Ti druzí

Misí je v Mothergunship požehnaně, a to hlavně díky drobným odbočkám, jimiž se může hráč před výsadkem na hlavní loď daného kola trošku posilnit. Třeba nabrat bonusové součástky pro stavbu zbraní nebo úpravu brnění, které zvyšuje zdraví nebo počet možných skoků. Menší lodě nejsou tak obtížné jako hlavní cíl každého kola, ale snaží se hráči ozvláštnit zážitek o různé drobnosti.

Mou asi nejoblíbenější výzvou jsou mise s předem danými součástkami pro tvorbu zbraně. Minimálně několik prvních místností tak musí hráč zdárně překonat s předem určenou výbavou. Omezený výběr nutí hráče improvizovat a nedává prostor pro přešlapy. Po několika zdárně odehraných větších misích pak navíc přibývá Endless Mode, jehož název mluví sám za sebe.

Nepřáteli prošpikovaný vesmír plný kosmických lodí by byl ale pro jediného mariňáka příliš osamělým místem, a tak vstupuje na scénu plejáda postav. Ty s hráčem v průběhu misí i přestávek na lodi Odboje komunikují a dodávají zběsilé akci komickou vložku, která často hraničí s tím nejabsurdnějším humorem. Mezi společníky vyčnívá například přihlouplý robot schopný otevřít reklamní emaily a zavirovat polovinu stanice elektronickou reklamou nebo přespříliš drsný žabák v roli pilota.

zdroj: Vlastní

Do sebe zahleděný velitel hlavního hrdiny je pak kapitolou sám o sobě. Do paměti se mi zarylo i první setkání s umělou inteligencí samotné Mothergunship. Vydávat se na vražedné misi za poslíčka s vesmírnou pizzou, to se opravdu jen tak nevidí. Opakovaný vtip prý není vtipem, ale monology a dialogy postav jsou šikovně propletené celou hrou, a tak nezůstanete ochuzeni ani o narážky na předchozí zážitky.

Krátké proslovy přátel a kolegů hlavního hrdiny si hráč užije hlavně při přechodu mezi generovanými místnostmi na lodi a pochopitelně mezi jednotlivými misemi. Když se pak zrovna nevěnujete stavbě co možná největšího kanónu na ničení nepřátel, pobíháte po rozlehlých vesmírných křižnících, bojujete s časem, skáčete jako diví a střílíte po všem, co se zrovna pohne nebo na vás střílí.

K tomu, aby byla Mothergunship dobrou hrou toho ani víc nepotřebuje. Zběsilá akce následující styl Tower of Guns je většinu času zábavná a jistá frustrace pramenící z opakování stále stejného prostředí, nepřátel a příležitostné ztráty vybavení rychle ustoupí. Autoři navíc plánují hru velice brzy rozšířit o kooperativní multiplayer, což bude pro velkou část hráčů dobrý důvod, aby se pustili zachránit matičku Zemi ještě jednou. I jeden pokus ale rozhodně stojí za to. Válečných her a nekonečných sérií už je už přece jen trochu moc.

Verdikt:

Svěží vítr vanoucí z kosmu s sebou přináší nejen invazní flotilu, ale především zběsilou akci se spoustou nepřátel, jejichž počty hráči redukují zbraněmi vlastního designu. K dokonalosti Mothergunship chybí jen větší rozmanitost nepřátel a prostředí.

Nejnovější články