NHL 17 - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

NHL 17 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

15. 9. 2016 19:15 | Recenze | autor: Martin Bach |

Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.

Prvním trumfem by klidně mohl být právě Světový pohár. Výjimečná akce pořádaná přímo NHL si pochopitelně vysloužila vlastní herní mód, ve kterém se můžete do turnaje pustit po svém. Zřejmě kvůli přísné licenční kontrole bohužel není možné vytvořit si vlastní nominaci hráčů. Na druhou stranu, právě díky licenci vidíme ve hře Světový pohár ověšený všemi oficiálními cingrlátky.

Jenže ani všechny týmy, dresy, haly i infografika nemohou zastřít fakt, že jde o přeskinovaný turnajový mód, který nenabízí nic navíc. Přitom by se při této příležitosti doslova nabízelo využít historie Světového/Kanadského poháru a nechat nás hrát například turnaje s klasickými týmy. Jinými slovy, je fajn, že v NHL 17 Světový pohár máme, ale po skutečných argumentech pro koupi se musíme poohlédnout jinde.

Konečně nové menu

A co třeba hned v další nabídce herních módů? Do ní vás v NHL 17 uvede úplně nové a konečně přehledné hlavní menu. Je to neuvěřitelné, ale EA Sports skutečně dokázali snad po dvaceti letech přijít s hezkým herním interfacem, v němž se po pár vteřinách neztratíte a který se vás během každé prováděné akce desetkrát neptá, zda to „opravdu chcete udělat”. Samotný obsah nabídky už tak překvapivý není.

NHL 17 přichází jen s jedním zbrusu novým herním módem. Jmenuje se Draft Champions a je obdobou podobných režimů z jiných sportovních her od EA. Na začátku si vyberete jedno ze čtyř témat draftu (například legendy nebo hráče z východních či západních týmů NHL) a následně jsou vám nalosováni hráči do základu, které doplňujete ve 12 kolech draftu. Vašim úkolem je pak v online nebo offline režimu vyhrát čtyři zápasy po sobě, přičemž za každý dostáváte náhodně přidělené odměny, které je možné použít v dalším, tentokrát starém známém módu, Hockey Ultimate Team. HUT se nicméně, jako jeden z hlavních režimů hry, žádných zaznamenání hodných novinek nedočkal.

zdroj: Archiv

Hotdogy zdarma!

Jak sami vidíte, ani Draft Champions nepředstavuje nějakou převratnou novinku. Většinu hráčů tak potěší spíše změny provedené v klasických módech. Zde se největší péče dočkal manažerský „Franchise“ mód, který se o pěkný kus přiblížil klasickému hokejovému manažeru. Neřešíte v něm už jen platy a spokojenost hráčů a majitele, ale i vyloženě organizační věci kolem ceny lístků, rekonstrukce stadionu, nastavení cen občerstvení, marketingu a podobně. Nově je možné dokonce klub přestěhovat (po dohodě s majitelem) do nového města. Pokud patříte, stejně jako já, mezi hráče, které podobná úroveň starostí už spíše obtěžuje, můžete si hned na začátku stanovit, které věci řešit chcete, a které necháte na AI.

Manažerský mód bohužel sráží dolů fakt, že vývojářům se stále nepovedlo realisticky nastavit hodnoty hráčů a jejich důležitost pro tým. Při určitých kombinacích je možné vytrejdovat s Edmontonem klidně Connora McDavida nebo se San José Tomáše Hertla, a to za mnohem starší a méně perspektivní hráče. EA Sports rovněž nic neudělali s dlouho kritizovaným hodnocením hráčů. Rozdíl mezi hráči ze čtvrté pětky a hvězdami typu Crosbyho je ve hře velmi malý. Zatímco například ve Fifa hrách je vliv Messiho nebo Ronalda na hru skutečně zásadní, v NHL se odlišnosti mezi hráči do značné míry stírají - to variabilitě a zajímavosti samotné hry pochopitelně nepřidává.

Laťka zůstává vysoko

Jinak ale v samotných zápasech předvádí NHL 17 obvyklý vysoký standard. Hra je dynamická, dostatečně rychlá, ale zároveň na vyšších obtížnostech perfektně balancuje mezi zábavností a realističností. Nově se autoři soustředili na zpracování soubojů před brankou, které mají velký vliv na úspěšnost střel od modré, a hlavně režim Be a Pro se díky nim dočkal vítaného oživení. Škoda jen, že zároveň s tím se autoři nepokusili vylepšit i inteligenci a vyváženost rozhodčích. Často pískají naprosto nesmyslně: neškodné zákroky jsou trestány a jiné, mnohem drsnější, nechávají bez povšimnutí. Například funkce nadzvedávání hokejky je v soubojích před brankou v praxi téměř nepoužitelná, protože odhadem v 90 procentech případů skončí faulem.  

Celkově ale šarvátky před brankou zlepšují pocit ze hry, a to se počítá. Svůj vliv na to mají i nové animace brankářů. Strážci brankoviště reagují mnohem realističtěji než loni a v důsledku toho padají v NHL 17 i jiné typy gólů, než na jaké jsme byli zvyklí. Nedá se říct, že by brankáři chytali lépe než hůře než loni – chytají jinak, což způsobuje nefunkčnost některých starých triků na „zaručené“ góly. Stále mají ale problém při samostatných nájezdech, kdy rychlé přehození hokejky z forhendu na bekhend znamená v podstatě jistotu úspěchu.

zdroj: Archiv

Kam dál?

Stejně jako v minulém roce, i letos zaslouží speciální pochvalu integrace kontextové nápovědy, kterou autoři doporučují k defaultnímu zapnutí (je možné ji samozřejmě vypnout) a hráčům, kteří ještě do NHL zcela nepronikli, dává cenné rady v průběhu hry. Osobně považuji tento prvek za jeden z nejlepších nápadů, které EA Sports do své hry v posledních letech integrovali. Z NHL se v průběhu času stala velmi komplexní hra a kontextové rady umožní, aby do ní mohli naskočit i hráči, kteří pár ročníků vynechali. A nakonec, nápověda může pomoct i starým matadorům – už jen v tom, že je odnaučí zlozvykům vypěstovaným někdy před 10 lety.

Rád bych ve výčtu změn a novinek v nové NHL ještě chvíli pokračoval, ale bohužel už není kam. Na hokejové sérii je dlouhodobě vidět, že se jen veze v závěsu za komerčně úspěšnějšími sporty kanadské firmy, a na zpracování některých detailů už evidentně nestačí rozpočet. Nechápejte mě špatně – po technické stránce je NHL 17 na první pohled špičková, ale už po pár zápasech si všimnete drobností, které by se například v novém ročníku Fifa mohly objevit jen stěží. Neustále opakující se a chybující komentář, stále stejné prostřihy na detaily hráčů a i jejich samotné zpracování, to vše má velké rezervy. Jenže na doby, kdy pro virtuální NHL dělali motion capture ty největší hvězdy ligy, už můžeme zřejmě jen vzpomínat.

Zpomalení ve středním pásmu

Pokud se před dvěma lety EA Sports s NHL 15 jen zoufale bránili rozezlenému publiku a před rokem odvážně zaútočili formou NHL 16, letos se opatrně pohybují ve středním pásmu. Jestliže si nový díl NHL kupujete víceméně pravidelně kvůli online hře, nabídne vám NHL 17 dostatek novinek k ospravedlnění koupě. Stejně jasnou volbou je pak nový díl pro všechny milovníky hokeje, kteří mají doma díly NHL 15 a starší. NHL 17 je jasně nejlepší hokejovou hrou na trhu. Jen majitelé NHL 16, kteří nehrají často online, mají o čem přemýšlet a v jejich kůži bych s pořízením nového dílu váhal. EA Sports posouvají hranice kvality velmi pomalu a vynecháním jednoho ročníku vám tak nic podstatného neuteče.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Novinek je v NHL 17 jen pomálu. Ale i přes absenci výraznějších změn jde stále o hru, která stojí za úvahu. Drobné inovace v hratelnosti jenom prospěly a vylepšený manažerský mód vás spolu s online režimy bez problémů zabaví do dalšího ročníku.

Nejnovější články