| Autor: Martin Zavřel Publikováno: 14. června 2010 | Verze: X360/prodávaná/anglická Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky od výrobce • Na konci světa Můj úplně první dojem ze hry byl: „Wow, to je snad první sprostá japonská hra!“. Úvodní sekvence totiž zahrnuje náležitě jadrné dialogy, které bych čekal spíše ve filmu Quentina Tarantina než v japonské fantasy hře. A to jsem se ještě nezmínil o litrech krve, cákajících na zem z nepřátel, jakmile do nich začnete sekat. Když k tomu přidáme fakt, že hra začíná v blízké budoucnosti po jakémsi katastrofickém moru v naprosto zdevastovaném městě, kde se vyhladovělá a zoufalá dvojice otce s dcerou snaží přežít nedostatek potravin stejně jako nájezdy děsivých monster, hra začíná více než slibně: naznačuje dospělý, ponurý zážitek a opravdu jistým způsobem evokuje film Cesta. Pak ale následuje skok v čase o nějakých 1300 let dále a Nier projde celkovou změnou v cosi, co připomíná mix Shadow of Colossus s Final Fantasy XII. Rozlehlé zelené pláně a divokou přírodu lemují místy fantaskní velkolepé ruiny chrámů a malá městečka, jejichž obyvatelé celkem očividně zapomněli na vědu a techniku dávných časů a vrátili se kamsi na úroveň středověku. Co se ovšem kupodivu nezměnilo, to je vaše postava bezejmenného otce, který se stará o svoji nemocnou dceru Yonah (vyslovuje se to prostě Yuna). Ta se podle všeho nakazila právě oním virem, stojícím za zdevastováním celé civilizace. Vaše cesta za hledáním léku je zároveň cestou za odhalením onoho časového posunu a nestárnutí vašich postav. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Během vašeho dobrodružství postupně sestavíte originální družinu spolubojovníků, ve které nechybí upovídaná kouzelná kniha s anglickým přízvukem nebo řádně sprostá bojovnice v erotickém spodním prádle (ano, je těžké nemít Kaine rád). Příběh sice není vyprávěn nejšikovněji – zdaleka ne všechny dialogy jsou namluvené a filmové pasáže deformuje podivný průhledný pruh nahoře a dole – nicméně některé jeho momenty a zvraty jsou opravdu působivé. K dobru mu lze také přičíst hned několik možných závěrů, z nichž každý má něco do sebe. • Překvapivý mix Ve svém jádru je Nier poměrně jednoduché RPG ve formě řezanice z pohledu třetí osoby, s relativně sporou zásobou zbraní tří druhů, několika kouzly, levelováním hlavní postavy či omezenými možnostmi vylepšování vybavení a inventáře s léčivými předměty apod. Přimíchány jsou do toho prvky z – alespoň v Asii – populární série Monster Hunter: poměrně často budete postavami ve hře posíláni na „lovecké výpravy“ typu „ulovte a doneste maso ze tří divokých ovcí“. Vedle následného pobíhání po pláních a sekání do nebohých zvířat nechybí ani rybářská minihra. Podobných tradičních úkolů typu „jdi tam a dones to a ono“ je ve hře snad až moc, ale naštěstí jsou tyto střídány příběhovými misemi, posouvajícími hlavní zápletku, které jsou mnohem zajímavější, ačkoliv také trpí určitou recyklací a vracením se na stejná místa. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V rámci příběhových misí se dočkáte především zajímavého ozvláštnění hratelnosti. V některých sekvencích kamera sjede na stranu nebo nahoru a zabere celou scénu prakticky z 2D pohledu, aby vám následně nabídla puzzle nebo plošinovkový zážitek ze staré školy. Jindy se zase dočkáte souboje s bossem, který na vás chrlí takové stovky velkých svítících projektilů, že není možné si nevybavit hry typu Ikaruga nebo Gynoug. A pak jsou zde zcela specifická překvapení typu „Forest of Myth“, které vám nechci kazit prozrazováním jejich obsahu. Kromě zmíněných odboček k jiným herním žánrům je hra dále ozvláštněna připomínáním jiných slavných herních titulů – tu narazíte na panské sídlo jako vystřižené z Resident Evil, tuhle na chrám podobný hrám Ico nebo Shadow of Colossus, jindy zase na tržiště jako z Final Fantasy XII. Nápady tvůrci rozhodně měli, ale kvalita provedení a celkové spojení se jim bohužel zas tak nepovedly. • Rozporuplné prvky První věc, která vás ohledně provedení hry zarazí, je mimořádně sporá grafika. Nechybí jí stylizace a zajímavá barevná paleta, ale celková úroveň textur a detailů je zkrátka o generaci pozadu. Když k tomu připočtete výše zmíněné pasáže s pouze textovými dialogy, výsledkem je hra, působící jako pět a více let staré béčko s nízkým rozpočtem. Tomu bohužel odpovídá i poněkud nevyladěné ovládání s chybějící mechanikou uzamykání kamery na protivníka. Přidejte již zmíněné repetetivní opakování některých úkolů a návraty do stejných lokací. Výsledkem je z herního hlediska sice funkční, ale rozhodně nikterak strhující záležitost. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Na druhou stranu, když už postavy mluví, herecké výkony – přinejmenším hlavních protagonistů – jsou na vynikající úrovni. Necenzurovaný slovník navíc přidává na jejich přirozenosti, vzhledem k apokalyptickému a drsnému obsahu příběhu. 
zdroj:
tisková zpráva
Atmosféře také hodně pomáhá vynikající soundtrack – hudba je plná akustických nástrojů a snových vokálů, s perfektně sladěným překrýváním hudebních podkladů při přechodech z klidných pasáží do boje a zpátky. Herní doba okolo dvaceti hodin je pohromadě s několika alternativními konci také rozumná.Související články: Novinky |
| Martin Zavřel | |
| autorovi je 29 let, pracuje v 2K Czech, v minulosti sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku |
