| Autor: Leon Publikováno: 8.října 2002 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Příběh se samozřejmě začne zamotávat a Cate tak postupně objede celý svět. Z Japonska zamíří na ruskou Sibiř, která mimochodem nechybí snad v žádné akční hře, ocitne se uprostřed tornáda v americkém Ohiu, pak se přesune do Indie, kde je jedna ze základen H.A.R.M. Dále navštíví téměř opuštěnou základnu v Antarktidě, po krátkém návratu do Indie zamíří na další teroristickou základnu, tentokrát pod mořem, a vše vyvrcholí grandiózním závěrem přímo na ostrově Khios. Celkem tak na vás čeká přes 40 levelů rozdělených do 15 kapitol, což ve výsledku dává v akčních hrách vysoce nadprůměrnou herní dobu. V recenzích není dobré prozrazovat příběh a jeho zvraty (ale naznačovat můžeme!), takže pokud se chcete dozvědět vše do nejmenších detailů, budete si muset hru zahrát. Rozhodně ale mohu zmínit, že se můžete těšit na některé hrdiny z prvního dílu. • Staří známí hrdinové 
zdroj:
tisková zpráva
Cate se opět spojí se zarostlým Magnusem Armstrongem, který bude důležitou postavou v pozdějších fázích hry, chybět nebude ani Bruno, který se tak překvapivě vrátil na konci minulého dílu a nyní je dokonce dočasným ředitelem UNITY. Na scénu se také dostanou doktor Schenker a vynálezce Santa, byť nyní v trochu jiné úloze a podobě. Také na druhé straně se objeví tváře ne úplně neznámé. Tak třeba takový Dmitrij Volkov, nyní celý v sádře a na vozíčku, toužící hlavně po smrti Cate. Celé té teroristické organizaci ale vládne trochu připlešatělá postava zvaná The Director, kterého po telefonu pravidelně sekýruje jeho matka. Prostě sranda v každém směru.Během hry bude Cate (resp. vy) několikrát čelit cíleným útokům na svoji osobu. Utká se tak několikrát se superninjou Isako, francouzským mimem Pierrem, nakonec i s Volkovem a pak s… Ne, víc už opravdu nebudu prozrazovat - nechtěl bych vás připravit o nečekané zvraty ve vývoji. Bude jich několik a zvlášť konec je dost překvapivý, podobně jako v jedničce. Mimochodem, autoři si na konci evidentně nechali prostor pro další díl, což leccos naznačuje. Když porovnám oba příběhy, pak je přeci jen v pokračování vidět jistý odklon od dění v UNITY a zaměření se přímo na H.A.R.M. Ubyla také většina sekvencí v sídle UNITY a hra je tak více o boji s nepřítelem. Nechci tvrdit, že je to dobře nebo špatně, prostě je to tak. Každopádně příběh je opět nápaditý s překvapivými zvraty a nápady, takže v tomto směru hra opět mimořádně obstála. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Nepovinné úkoly Hratelnost je, aspoň podle mého soudu, zase o něco výše, k čemuž přispělo hlavně několik novinek. Vedle hlavních úkolů v každé misi můžete plnit i úkoly vedlejší, které sice nejsou povinné a pro další průběh nezbytné, ale proč je neplnit, když tam jsou, že. Především za ně ale dostáváte spoustu skillpointů (zkušenostní body), které pak můžete „investovat“ do zlepšení některých z celkem 8 schopností. Když si třeba zvýšíte úroveň v armoru, můžete ho pak pobrat ve větším množství. Podobné je to se zdravím, zvýšení stealth úrovně zase způsobí, že vás nepřítel už jen tak lehce nenajde a neuslyší, investování do zbraní se projeví v přesnosti střelby atd. 
zdroj:
tisková zpráva
Tenhle systém je poměrně jednoduchý, ale jasně viditelný a opravdu funguje. Hráč je díky němu nepřímo nucen k plnění vedlejších úkolů a dalších činností, za které je těmito body obdarován. Vyplatí se tak procházení každé místnosti nebo zákoutí a hledání zdánlivě bezcenných věcí. Za každou obálku nebo úřední list, který má zpravodajskou hodnotu, dostáváte další body. Speciálně bodované je pak sbírání špionážních příruček, řešení rébusů, útěk z nastražených pastí, vítězství nad některým z hlavních protivníků atd. Důležité je nejen body sbírat, ale také je vhodně investovat do rozvoje své osobnosti. Jednoduchý nápad se skillpointy je z hlediska hratelnosti rozhodně prospěšný.• Pitva nepřátel Další novinkou je možnost prohledávat mrtvoly. Základní zbraně a munici sice seberete ihned, ale pokud chcete najít něco dalšího, musíte tělo prohledat. To trvá nějakou dobu, takže se to nevyplácí dělat v okamžiku, kdy na vás útočí další protivníci. Jinak je ale dobré prohledat každou mrtvolu. Občas u ní najdete nějaký ten granát, lékárničku, brnění i jiné užitečné věci, často je ovšem nález bezcenný a spíše k pousmání - lístek do divadla, špinavý kartáček na zuby, román Taras Bulba i spoustu jiných nesmyslů. Další důkaz, že humor a satira je touto hrou znovu doslova prošpikován. Také design jednotlivých levelů doznal změn v několika směrech. Tak předně je možnost vracet se v rámci kapitoly do minulých levelů a někde to je přímo nutnost. Jeden příklad. Na ruské základně se musíte dostat přes bránu, ve které je elektřina. Té se zbavíte tak, že naleznete balíček s cukrem, vrátíte se do minulého levelu, cukr vsypete do nádrže generátoru, ten to logicky neakceptuje a přestane energii vyrábět. Nyní se zase můžete vrátit do dalšího kola a konečně přes bránu projít. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Je libo střílečku nebo špionážní hru? Podobných nápadů, kdy je něco třeba najít, zapnout (vypnout), složit atd. je ve hře dost, takže se nemusíte bát, že NOLF2 je jen čistokrevná střílečka. Naopak, je to spíše o taktice a přemýšlení. Jak ostatně autoři slibovali - buď to můžete hrát jako střílečku, kdy za vás mluví především zbraně, nebo jako špionážní hru, kdy do základen pronikáte prakticky nepozorováni, používáte tiché zbraně, nepřátelská těla odklízíte (nebo je necháte doslova vypařit), vyhýbáte se záběru bezpečnostních kamer a snažíte se tak zamezit spuštění alarmu. Pokud si vzpomínám, není v celé hře jediná čistě vyložená stealth mise. Design je totiž navržen pro obojí způsob hraní, což je dalším nesporným plusem z hlediska hratelnosti. Navíc spuštění poplachu není nikdy fatální a dá se z toho vystřílet. Pokud se zaměříte na stealth plnění úkolů, oceníte nový indikátor neviditelnosti. Když se pohybujete, respektive nepohybujete (abyste nebyli slyšet), v některém temném zákoutí, objeví se vám na displeji onen indikátor v podobě oka. Dokud se sami nepohnete, nepřítel vás neobjeví. • Umělá inteligence... ... je na velmi vysoké úrovni, což je pro kvalitu takové hry vlastnost téměř rozhodující. Je poznat, že se autoři snažili omezit předskriptované postupy protivníků a více se 
zdroj:
tisková zpráva
zaměřili na jejich obecnou inteligenci. Ve výsledku sice občas narazíte na stráž, která stojí vůči vám permanentně zády, ovšem pokud vás uslyší, obrátí se a začne konat. Někdy po vás začne střílet, jindy volá posily nebo běží spustit alarm a pak se teprve pustí do vás. Nikdy není předem zcela jasné, co přesně učiní a když si zkusíte zahrát stejný level znovu, zjistíte třeba, že hlídka chodí po jiné trase, má jinde zastávky apod. V souboji s protivníkem sice poznáte, že všichni po vás jdou, ale nikdy ne bezhlavě. Naopak se snaží krýt, uhýbat, uskakovat, často nejdou přímo, ale pokouší se vás obejít z druhé strany. Stejně tak když zjistí něco neobvyklého, tak se jdou napřed přesvědčit, o co jde a obhlédnout místo nálezu, čehož se dá krásně využít jako lákání na předem připravené místo. • Udýchaní policisté Také honičky s indickými policisty, které nesmíte zabít, jsou dalším důkazem o vyladěnosti umělé inteligence. Tam je krásně vidět, že pokud vás policajt nevidí nebo neslyší, tak po vás skutečně nejde. V opačném případě vás začne pronásledovat, jenže po chvíli se zadýchá, musí si chvilku odpočinout, což by vám mělo stačit k ukrytí. Policista pak doběhne na místo, kde vás posledně viděl, obhlíží okolí a křičí, že mu stejně neutečete. Pokud vás neobjeví, po chvilce se vrátí na své stanoviště. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Kapitolou samo o sobě jsou pak umělí roboti a supervojáci, kteří jsou sice nepříjemní, protože jdou jen obtížně (pomocí speciální munice) zničit, ale na druhou stranu nejsou tak chytří a chovají se v kontrastu se skutečnými protivníky velmi uměle. Pozitivní je, že jsem během celé hry nenarazil na jediný bug ohledně umělé inteligence, což je věc u akčních her ne zcela obvyklá. • Otrávené nebo radši zápalné střelivo? si vás bude zajímat i zbrojní arzenál, kterým se můžete ve hře ohánět. Z těch méně účinných je to elektrický paralyzér, japonský meč katana a indická šavle tulvar. To taková kuše je velmi vhodný pomocník ve stealth misích, zvláště pokud si k ní obstaráte zaměřovací dalekohled. Pak je na výběr několik pistolí včetně jedné speciální. Ta je uváděna pod názvem CT-180 a je to vynález z laboratoří UNITY. Pomocí této pistole lze střílet různé typy speciálního střeliva. Jedny náboje slouží k oslepení bezpečnostních kamer, jindy střílíte značkovací šipky do hlídek, jejichž pohyb pak sledujete na kompasu, pomocí lepících nábojů na chvíli zastavíte činnost protivníka, díky střelám s elektřinou můžete zničit nepříjemné roboty a pouze pomocí speciálního séra lze dosáhnout celkového zničení supervojáků. Zkrátka CT-180 se používá tam, kde jiné zbraně nestačí. 
zdroj:
tisková zpráva
Z těch více účinných je to několik typů samopalů (včetně těch s tlumiči), chybět nemůže ani brokovnice a sniperka, byť ji nemáte možnost příliš používat, a v posledních misích se bude velmi hodit i raketomet. Nutno podotknout, že prakticky do každé zbraně existuje několik typů střeliva - běžné, otrávené, zápalné apod. Je proto dobré si všímat, co máte k dispozici a vybírat si podle potřeby. • Speciální pomůcky Vedle zbraní se musím zmínit i o speciálních vynálezech, které se tak osvědčily v prvním díle. Možná je to trochu škoda, ale ve hře už jich mnoho nenajdete a na produkci nových můžete až na jedinou výjimku zapomenout. K dispozici budete mít nástroj na otvírání zamčených dveří, dekodér pro luštění tajných zpráv či minisvářečku na rozřezávání zámků. Na mince můžete lákat stráže do pastí na medvědy, po banánové slupce nepřítel uklouzne a chvíli bude mimo, a tak jediným srandovním pseudovynálezem je mechanická natahovací kočka. Popravdě řečeno, pokud to nebylo vyloženě nutné, tak jsem to příliš nevyužil. A nutné to příliš často nebylo, takže i zde je vidět určitý posun jinam, i když v tomto směru bych jednoznačně netvrdil, že to je k dobru věci. Obtížnost hry si můžete zvolit ze čtyř úrovní, přičemž při volbě Superspy už jsou kladeny na hráče obrovské nároky. Jinak se ale nedá tvrdit, že by šlo o nějak zvlášť těžkou hru. Občas sice narazíte na nějaký problém a nebudete vědět, jak dál, ale jejich řešení je vesměs logické. Pokud si přesto nebudete vědět rady, jsou pro vás na kompasu označeny polohy míst, kde je třeba něco udělat. Trochu těžší jsem čekal souboje s několika již zmíněnými bossy, ale to všechno si můžete sami vyladit, protože obtížnost se dá kdykoliv změnit. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zajímavostí je do jisté míry náhodné generování polohy některých předmětů v levelu, takže při opakovaném hraní stejné úrovně zjistíte, že něco najdete úplně jinde. Málokdy jde ale o věci nutné pro splnění kola, spíše jde o vedlejší předměty. Obecně je to dobré hráče, horší to bude pro toho, kdo bude na hru psát podrobný návod :) A jak to vypadá, tak to budu já… • Elitní teroristé versus tchýně Již jsem zde několikrát zmiňoval humor ve hře. Nechci se dostat k výpisu srandovních momentů ve hře, protože jich je neskutečné množství. Znovu je zábavné poslouchat rozhovory nic netušících protivníků, kteří mají vskutku rozličné problémy. Nevěřili byste třeba, jaké problémy mají elitní teroristé s tchýněmi nebo jaký problém řeší ninjy ohledně nákupů. Snad nejlepší je ale scéna, kdy se Cate znovu setkává s Armstrongem. Je to před obyčejnou putykou, ze které lze tušit rvačku, po chvíli je Armstrong vyhozen dveřmi. Prohodí pár slov s Cate, prohlásí, že udělal chybu a že jich je proti němu jen jedenáct. Vejde do putiky, vzápětí vylétne zpátky a prohodí, že neviděl toho dvanáctého za rohem. Asi netřeba dodávat, že se tam vrátí znovu, vyřídí si to tam a pak má na Cate konečně čas. • Vyspělý grafický engine 
zdroj:
tisková zpráva
NOLF2 běží na nejnovější verzi enginu LithTech Jupiter a je to opravdu poznat. Grafika je jedním slovem skvělá a nezadá si v ničem například s enginem UT2003. Speciálně efekty s vodní hladinou jsou pastvou pro oči, ale i v ostatních aspektech je to lahůdka k pokoukání. Design levelů je na velmi slušné úrovni, i když jako v každé hře najdete úrovně nápaditější a méně nápadité. Žádné námitky nelze mít ani k rozpohybování postav a skvělým videosekvencím, byť mám dojem, že jich od předešlého dílu ubylo. Bohužel je vysoká úroveň grafiky vykoupena vyšší hardwarovou náročností, takže pro pořádné hraní je třeba vlastnit nadprůměrný počítač. Není od věci zmínit se i o zvucích a hudbě. Předně je nutno upozornit, že někteří hráči měli jisté problémy, které se projevovaly vypadáváním některých zvuků. Já jsem žádné problémy neměl a po instalaci malého patche by měl problém odpadnout všem. Jinak ale mohu pět samá slova chvály. Hudba na pozadí se dynamicky mění podle dění na mapě, takže se i podle toho můžete částečně orientovat. Soundtrack je vskutku stylový - jako vystřižený z klasických bondovek, přitom ale respektuje prostředí, ve kterém se právě odehrává děj, takže něco jiného slyšíte například v Japonsku nebo Rusku. Ostatní zvuky jsou také na vysoké úrovni, a proto bych vyzvednul jen skvělé namluvení prakticky všech postav. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Neměli bychom zapomenout ani na multiplayer složku hry. Zde je evidentně poznat, že to není to, pro co je hra stavěna. Zatím máte možnost zahrát si pouze v kooperaci až čtyř lidí minikampaň, která souvisí s některými misemi ze singleplayer verze hry (více informací zde). Přislíben byl již patch, který by měl možnosti multiplayeru rozšířit. Přestože se nejedná o nějakou super nabídku co se možností multiplayeru týče, může být kooperativní hraní velmi zábavné. • Pokračování příště... ? 
zdroj:
tisková zpráva
Myslím, že jsem o hře napsal již vše, co se dá považovat za podstatné. Nadchází tedy závěrečný odstavec recenze - rekapitulace a celkové hodnocení. Z mého subjektivního hlediska je No One Lives Forever 2 více než jen důstojným nástupcem a zcela jistě se opět zařadí k nejlepším akčním hrám roku. Navíc svým pojetím je vskutku originální, takže ho nelze jen tak jednoduše srovnávat s jinými střílečkami. Každopádně zde naleznete skvělý příběh, nápady i humor, což spolu s vynikajícím zpracováním přináší vysokou hratelnost. O tu jde především, proto dávám poměrně vysoké hodnocení. Již teď se začínám těšit na další díl a vůbec nepochybuji, že tak za další dva roky přijde. A jsem zvědav, zda bude Cate ještě krásnější…Stáhněte si: Oficiální demo (165 MB), Teaser demo s jedním dalším levelem (50 MB), Trailer (4 MB), Trailer #2 (2 MB nebo 13 MB), Technologická videa o LithTech enginu, Patch (3,5 MB), Cheaty Související články: První dojmy (9/2002), Preview (8/2002), Novinky, No One Lives Forever recenze (11/2000) |
| Leon připravil: jd |
