| Autor: Korgull Publikováno: 12.října 2006 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 10 dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Misí je dost na to, abyste nad nimi strávili pěkných pár dní. Jak se odvíjí příběh, přicházíte do styku s novými prostředími, kmeny, jednotkami, hrdiny, atd. Tak se stane, že se nejdříve seznámíte s národem Norsemenů (1. - 3. level), později budete moci těžit ze schopností Dustriderů (4. - 8. level) a nakonec se spřátelíte i s Dragon Clanem (9. - 13. level). V dalších úrovních ke konci kampaně budete mít možnost vybrat, za který z nich chcete hrát. Rozdíl mezi nimi spočívá především v architektuře a celkovém vizuálním dojmu, který vychází z původu té které rasy. 
zdroj:
tisková zpráva
Jednotky jsou vyvážené tak, že nelze vyložené říct, že by některý z národů byl lepší než jiný. Ale přeci jen je tu jedna významná věc, která se týká pouze Dustriderů. Ti jsou jediní, kdo mají tu výhodu, že dokáží sbalit své stavby, přičemž se recyklují investované suroviny a přesunout se tak v podstatě beze ztrát jinam. Nepřítele tvoří dva typy frakcí - barbaři (původní obyvatelé paralelního světa) a velmi technicky orientovaná SEAS (původem z naší dimenze, s dobyvačnými tendencemi). Jednotlivé mise jsou různorodé a - zde na to musím opět narazit - jejich obsah, včetně cílů a prostředků souvisí s vývojem příběhu. Tu musíte někoho zachránit, tu zase někoho zničit, tady je třeba hodně budovat a dobývat suroviny, jinde si zase musíte poradit s tím, co máte a pokud možno neztratit hrdinu. Musím říci, že systém, jakým jsou mise pojaty, se mi líbí, už proto, že člověk nemá pocit, že dělá pořád dokola totéž. Kromě toho jsou postaveny tak, že vás nutí přemýšlet a navíc se neustále stupňuje jejich náročnost. Hra jinak nabízí tři stupně obtížnosti, které můžete libovolně měnit před každým levelem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Každý level má nějaký hlavní cíl (někdy se jich objeví v průběhu více) a také pár vedlejších, z nichž mnohé nejsou k dalšímu postupu potřeba dokončit. Nicméně, průběh vašeho snažení je vyhodnocován statistikou na konci úrovně. Za všechny úspěchy získáváte body a za ně si mezi misemi můžete (když to další vývoj situace umožňuje) k základní sadě pořídit nějaké další jednotky, případně hrdiny. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
•Lovci lebek Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, byť některé typy bojovníků nezískáte ve vyšší než první až třetí úrovni, neznamená to, že se tyto jednotky nemohou dostat až na pátou příčku. Všechny, včetně dělníků, lze totiž upgradovat, a to na základě tzv. "lebek", jedné ze čtyř důležitých surovin ve hře (těmi dalšími třemi jsou jídlo, dřevo a kámen). Jde o surovinu, která se nedá těžit jinak, než samotným bojem. V jiných hrách se honíte pro "skills" (body za zkušenosti), tady je to pro "skulls" (lebky). 
zdroj:
tisková zpráva
Předpokladem pro zdokonalení jednotek je volné místo ve slotech vyšší úrovně, přičemž přeskakovat (tj. z první na třetí, apod.) je nelze. Zde je opět nutné zmínit hrdiny. Kromě těch, co dostanete v úvodu mise, můžete časem získat i další. Jednak jsou k tomu potřeba mimo jiných surovin i zmíněné lebky (a ne málo), ale především pak také taverna, kde se hrdinové rekrutují. A to i ti, které ztratíte v boji. Jak už bylo řečeno, vyznačují se speciálními schopnostmi nebo možnostmi, jež se s postupem epochami rozšiřují.Příkladem může být Arch Druid. Sice nepatří mezi základní trio hrdinů (to tvoří Anthony Cole - drsňák s velkým kanónem, Stina Holmlundová - blonďatá krotitelka s hbitým bičem v ruce a Béla Andreás Benedek - trochu naivka, ale výborný lukostřelec), jejich řady ale doplní velmi záhy a později si hru bez něj možná nedokážete představit. Jeho schopnosti se vztahují primárně k léčení. V první fázi je schopen léčit sám sebe. V druhé epoše už automaticky ozdravuje všechny přátelské jednotky v bezprostředním dosahu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Nejen hrdinové něco umíAvšak i další jednotky se mohou vyznačovat něčím zvláštním. Například od určitého místa v kampani se budou vaši dělníci schopni schovat/zahrabat před procházejícím nepřítelem nebo agresivními druhy divokých saurů a zmizet tak z jejich dohledu. Jiná jednotka, jedna z těch velkých sauřích, bude zase od určité fáze technologického rozvoje vaší základny schopna speciálního pohybu, vlastně jde o pořádné dupnutí, které znásobí její ničivou sílu zejména vůči budovám i pěšákům. U téhle věci se zastavím, protože nemohu pominout, že běsnění gigantů doprovází moc pěkné efekty, včetně vyvracejících se stromů. Celkově působí bojování v Paraworld velmi efektně. Rozhodně je nač se dívat, když do boje vrhne bandu více či méně primitivně oděných bojovníků bok po boku s obrovskými horami masa, vzduchem sviští šípy, tu a tam chrlí své ohnivé jazyky plamenomety, jedovatí tvorové plivou své jedovatě zelené sliny, do toho je slyšet řev zuřivých zvířat s hubou plnou ostrých zubů, řinkot pancířů nepřátelských mechů - a mezi tím vším se vzhůru k nebi vznášejí duše padlých. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
A to ještě nebyla řeč o soubojích na moři, které mají také své kouzlo, byť rozmanitost námořních jednotek není tak velká jako u těch suchozemských. Asi by ale bylo v této části také vhodné se trochu otřít o artefakty, jež hrají také dosti významnou roli. Na většině map je možné jeden i více najít (jsou to takové truhličky) a jejich přínos může být značný, pokud tedy jednotku, jež jej drží, během boje neztratíte. Některé zvyšují odolnost bojovníků, jiné zkracují čas jejich výroby, další poskytují nějakou výhodu proti konkrétnímu druhu zbraní, atd. 
zdroj:
tisková zpráva
• Skirmish a multiplayerParaWorld obsahuje skirmish mód, kde se ale člověk místy nemohl zbavit dojmu, že AI nějak podvádí (neboť pořád měla dost všeho a stále vysílala početné skupiny vyvražďovatelů, ačkoliv vy jste se zatím nedobrali ani třetí úrovně). Vedle toho se můžete těšit na multiplayer s možností hry přes LAN (pro každé PC je ale třeba jedna originální hra - klíč) i internet. Map je hodně a zastoupena jsou všechna prostředí vyskytující se ve hře. K dispozici máte v MP různá nastavení (počtu hráčů, jejich rozdělení do týmů, počtu bodů, kterých se má v dané hře dosáhnout atd.) a tři herní módy - Deathmatch, Domination, Defender (v tom posledním bojuje jeden hráč proti ostatním během časového limitu a disponuje spoustou surovin). Narozdíl od kampaně v nich lze praktikovat diplomacii. V multiplayeru se hráčům nabízí také možnost sestavení vlastní armády (kmenu) prostřednictvím funkce zvané Army Builder. To když usoudíte, že se vám nezdá dost dobrá žádná z předdefinovaných, u kterých si navíc můžete vybrat ze tří variant - útočné, obranné a vyvážené. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Radost pohledět Po vizuální stránce mě Paraworld nadchnul. Grafika je prostě úchvatná a velmi pestrá (což se někomu jinému líbit nemusí), na druhou stranu ale musím říct, že není nenáročná. Minimální požadavky jsou: Pentium 1.6 GHz nebo odpovídající Athlon, 512 MB RAM, karta kompatibilní s DirectX9 a s 128 MB RAM DirectX. Doporučené jsou pak: Pentium 3 GHz nebo odpovídající Athlon, 1 GB MB RAM, karta kompatibilní s DirectX9, např. Radeon 9800 nebo GForce 4Ti či vyšší. Mám k dispozici počítače v podstatě obou sestav a to minimum je skutečně minimem. Hru na takovém stroji spustíte bez problémů, ale hrát se to dá akorát se všemi volbami nastavenými na té úplně spodní hranici (vypadá pak znatelně hůře, jako na posledních šesti obrázcích označených čísly 16-21). I tak si to lze ale velmi dobře užít. Nicméně, co si budeme povídat, při doporučené konfiguraci (moje "lepší" sestava se skládá z Athlon 3500+, 1GB RAM, GF 6800GT/256, Audigy 2) je zejména grafika úplně o něčem jiném. Se všemi těmi efekty je to prostě zážitek. Grafici byli evidentně ve svém živlu. Animace ve filmečkách vypadají většinou velmi realisticky, i když sem tam narazíte na pohyby, které působí spíše směšně. 
zdroj:
tisková zpráva
A stěžovat si nelze ani na zvukovou stránku hry. Úvodní melodie patří do kategorie "ušních červů" (tj. hraje vám v hlavě pořád, i když jste hru již dávno vypnuli) a ani muzika, která podkresluje dění, není rozhodně ani trochu špatná. Stejně tak namluvení postav a efekty boje se určitě dá označit za velmi zdařilé. • Bubáci a strašidla Asi to zní jako pěkná pohádka. A možná, že je. Proto by i tahle měla mít nějaké to strašidlo. V případě Paraworldu je to "vozembouch". Možná ten výraz neznáte, označuje se jím někdo nebo něco, co neustále padá a Paraworld padá skutečně dost. Paradoxně se zdá, že tomu napomáhá funkce automatického ukládání, která spolu s možností používat "quicksave" na první pohled působí, že se to nechá udržet v méně frustrujících mezích. Alespoň v diskusních fórech se doporučuje tuhle funkci vypnout (spolu s instalací posledních ovladačů grafické karty). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si můžete prohlédnout v galerii Ale i tak, nikoho jistě nepotěší, když uprostřed nervydrásajícího boje uslyší ten nepříjemný zvuk, jenž doprovází okno s hláškou, že program provedl neplatnou operaci (ať už je to z jakéhokoliv důvodu) a musí být nyní ukončen (nebo něco takového). Zvlášť, když se to stane několikrát za sebou a vždy se musíte vracet o nějakou tu chvíli zpátky. Já jsem tedy hodně trpělivý člověk, ale čeho je moc, toho je příliš a ačkoliv této hře jinak nemám v podstatě moc co vytknout, to žuchání je významným mínusem. • Závěr ParaWorld je světem, kde se prohánění prehistorické druhy a přesto zde lze vedle svištění šípů a mačet zdánlivě primitivních lovců zaslechnout i praskavé zvuky kulometů, švihání laserů a řinčení pancířů. Je to svět nabízející spoustu otázek, ale zároveň vám na ně i odpoví. Hra se mě osobně velmi líbila a domnívám se, že se bude líbit především těm, kteří mají rádi podobně fantastické světy. Milovníci vysloveně realistických strategií si zde ale asi na své příliš nepřijdou. V Paraworld nacpete i megavelkého brontosaura do minilodi nebo dokonce do obří želvy (která i tak tvoří méně jak polovinu velikosti svého nákladu) a spolu s dalšími devíti jednotkami jej navzdory celkové váze osádky úplně klidně převezete, kam chcete. O těchto "detailech" tahle hra prostě není a já jí to nemám za zlé. 
zdroj:
tisková zpráva
Hra je každopádně náročná na hardware a padá (což se dá omezit). Kdo jí může nabídnout systém odpovídající alespoň doporučeným požadavkům, ten se může těšit na skutečně pěkný zážitek, ale i ti s minimem jistě ocení hlavně herní stránku, která je dobře přístupná začátečníkům a neodradí určitě ani staré mazáky. Co se týká principů hraní, ač nepřináší nic extra nového, způsob, jakým je řešen management jednotek, přímo vyzývá strategické myšlení na souboj. Paraworld (u nás vyjde s českými titulky) si dovolím doporučit nejen těm, kdo hledají vhodný vánoční dárek pro svou odrostlejší (12+) ratolest se sklony k hraní strategií (a možná už v té době bude existovat nějaký patch zabraňující padání hry).Stáhněte si: Dema, Trailery, Videa, Cheaty... Související články: Dojmy z dema, Rozhovor, Novinky... |
| Korgull | |
| Korgull spatřil světlo světa před více než 27 lety, protlouká se, jak se dá, a na Tiscali Games píše především novinky. Nejraději hraje adventury (staré dobré Grim Fandago, Neverhood), ale nepohrdne ani dobrou strategií, RPG nebo akcí |
