Autor: Bergy Publikováno: 11.června 2004 | Verze hry: finální 1.0 s neofic.češtinou Doba recenzování: 1,5 týdne |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Základní jednotkou v každé misi je tzv. Frame. Jedná se v podstatě o obrovskou kolonii, v níž žijí tisíce obyvatel a většinou s ní jdete z mise do mise. Vaší rolí je tuto kolonii spravovat, zásobovat jí energií a ochraňovat před útoky. V Perimeteru neexistuje žádný resource management, což znamená, že zde nic netěžíte a ani vás nemusí zajímat žádné výrobní suroviny apod. Alfou omegou je totiž energie, kterou vyrábíte v generátorech. Bez dostatečných zásob energie jste více méně nahraní, protože bez ní nepostavíte žádnou budovu, nefungují obranné věže a co víc - nejde ani vztyčit ochranný štít nad vaším územím. Berme to ale pěkně po pořádku. Ještě dříve než vůbec můžete na zemi ukotvit svůj Frame (kolonie je mobilní a pro efektivní nabíjení energií musí přistát na zemi), je potřeba nejprve řádně nachystat terén. Členitý povrch tedy musí být vyrovnán do hladké roviny a teprve poté můžete stavět nové struktury či umístit svůj Frame. K formování povrchu se používají jednotky s označením Brigadier. Tyto jednotky stojí opodál a vypouštějí hejna nanobotů, kteří terén upraví přesně tak, jak jste si to předtím naplánovali. Můžete třeba celý kopec srovnat do roviny nebo naopak vytvářet různé příkopy, které chrání vaší základnu. Příkop totiž dokáže (dokud není nepřátelskými nanoboty zasypán) zabránit postupu pozemním & podzemním jednotkám a překonán může být jen letecky. O již vytvořený povrch základny se nanoboti starají i v průběhu mise. Nepřátelské útoky totiž po sobě zanechávají různé trhliny a krátery, které musejí být opět vyrovnány do původní podoby. Ke stavbě budov se používají další speciální jednotky typu Buildmaster. Ty vzniknou transformací Brigadierů. Je důležité si uvědomit, že k dispozici máte vždy jen omezený počet „pracovních“ jednotek a musíte volit, kolik z nich ponecháte jako Brigadiery a kolik jich transformujete na Buildmastery. V začátcích mise se určitě vyplatí mít větší podíl Brigadierů a poté s rozvojem základy zvyšovat počet Buildmasterů, kteří kromě stavby struktur zajišťují i jejich opravy v případě poškození. Energetický průmysl Další věcí po vyrovnání terénu je stavba energetických generátorů. Tyto věcičky jednak produkují tolik potřebnou energii, bez níž by se vám základna za chvilku složila jako domeček z karet, a pak jsou velmi důležité pro stavbu dalších budov jako jsou různé laboratoře, kasárna, velící střediska apod. Každý postavený generátor, který je dostatečně blízko k Framu nebo jinému generátoru (propojí se světelným paprskem), vytvoří kolem sebe něco jako kruhové energetické pole. Do takto vyznačených prostorů lze poté umísťovat potřebné budovy či obranná zařízení. Pokud je generátor zničen, přijdou o energii všechny budovy, které byly v jeho dosahu. Tomu se dá předejít postavením husté sítě generátorů, takže když je jeden zničen, převezmou dočasně napájecí funkci jeho kolegové. Pokud vyrábíte nadbytek energie, lze jí uschovávat v rezervoárech a tím zvětšovat svojí celkovou kapacitu. Věřte, že se vám bude hodit, třeba až vás napadne použít proti vlnám nepřátelských útoků také své obranné energetické štíty. Při jejich aktivaci se nad generátory a tím pádem i nad přilehlými budovami vytvoří nepropustná bublina, která pohltí přilétající střely a likviduje vetřelce snažící se proniknout do útrob vaší základny. Je to asi nejúčinnější obranný prostředek ve hře, ale má jednu podstatnou vadu. Ať máte sebevětší zásoby energie, štíty vás během chvilky naprosto vyždímají, takže je lze zapínat jen krátkodobě a jen v tom nejvhodnějším momentu. Obranné štíty lze paradoxně využít i jako útočný prostředek. Když totiž dotlačíte svou síť generátorů až k té soupeřově (na malých herních mapách žádný problém), můžete se s pomocí vlastních štítů zmocnit nepřátelských generátorů včetně kousků soupeřova území. Protivník to samozřejmě nenechá jen tak a bude se snažit stejným způsobem své zařízení získat zpět. Od té chvíle jde o to, komu déle vydrží nervy a šťáva. Energie se jinak dá ušetřit i tím, že se některým budovám, které zrovna nepotřebujete, odpojí zástrčka, čím přerušíte dodávky proudu. Přívod energie lze pochopitelně kdykoli znovu obnovit. Transformace a seskupování jednotek Nyní se dostáváme ke zlatému hřebu, kterým je stavba jednotek a jejich taktické možnosti. Zde totiž Perimeter přichází s opravdovou novinkou, která zatím ještě nemá obdoby. Když vybudujete všechny potřebné stavby, můžete začít produkovat bojové jednotky. Vyrábět ale můžete jen 3 druhy! Nano-vojáky, Nano-oficíry a Nano-techniky. Ve své podstatě se jedná o malinkaté robůtky, kterých lze postavit mraky. Vtip však spočívá v tom, že skupinu těchto jednotek můžete transformací přeměnit na libovolné uskupení jiných jednotek. Ze směsky pár desítek pidižvíků tak během krátké chvilky vytvoříte třeba formaci několika vznášedel nebo laserových či raketových vozítek. Druhy dostupných jednotek a jejich vybavení jsou přímo závislé na tom, jaké druhy laboratoří máte postavené a jestli jste je i dostatečně upgradovali. Například antigravitační laborka vám v základním provedení umožní transformovat vojáky do leteckých jednotek vybavených kulomety, když ale přidáte upgrade, můžete vytvořit i vznášedla s raketomety, jenž mají podstatně větší učinnost. Transformovat jednotky můžete i během přesunu k cíli. Když se tedy nepřítel nachází na opačné straně mapy hornatého terénu, vyšlete své bojové prostředky jako rychlá vznášedla a před cílem je proměníte třeba v minometné jednotky, kterým by jinak cesta k cíli trvala věčnost. Počet možných přeměn není nijak limitován a jediné omezení spočívá v dostatku transformační energie, která se ale neustále dobíjí. V praxi to znamená, že od poslední transformace musíte chvilku počkat, než můžete přistoupit k dalším proměnám vaší armády. Zajímavostí je i skutečnost, že všechny vyráběné jednotky se řadí nejprve do jedné skupiny, kterou posléze ovládáte jako jednu jednotku. Pokud chcete více skupin, musíte dostavět další velitelská centra. Platí tedy pravidlo, že když chcete mít třeba 5 nezávislých bojových skupin, je nutno vlastnit i 5 velitelských center. Jedině pak můžete provádět útoky z více stran a operovat na více místech mapy zároveň. Jak sami vidíte, možnosti jsou velké a vše závisí na vás a vámi zvolené taktice. Díky tomu má Perimeter obrovský potenciál nejen pro hru v singleplayeru, ale také v multiplayeru. Náplň misí se dá považovat za originální a k dobrému lze přičíst i fakt, že ne každá mise se soustřeďuje na úplnou eliminaci protivníka. Nejedná se sice o žádné mírové mise, ale hlavním cílem je kolikrát nashromáždit dostatek energie na nabití spirály a odletět portálem do dalšího světa. Úkolem tak je hlavně přežít ve zdraví a vypadnout z nepřátelského prostředí hned, jak to bude jen trochu možné. Během hlavní kampaně na vás čeká slušná porce 26 misí a mohu potvrdit, že nudit se u nich určitě nebudete. Někdy začínáte doslova od píky, tedy jen s Framem a jindy dostanete už vybudovanou základnu s posláním, že musíte zabránit v odletu portálem druhému nepřátelskému Framu. Další úkoly například spočívají v ukořistění laboratoře či nových zbraní, což posléze vede k technologickému pokroku. Tažením také neprocházíte jako vyslanec jedné frakce, protože vaše služby postupně využijí i další soupeři. Styl hry se nijak zásadně nemění, jelikož jednotky a vybavení jednotlivých frakcí jsou více méně stejné, ale liší se vzhledem svého Framu, zbarvením a také ideologickými názory. Hratelnost Skvělá hratelnost se zdá být po přečtení výše uvedených skutečností naprostou samozřejmostí. V zásadě se s takovým tvrzením dá souhlasit, ale nutno podotknout, že jak pro koho. I když se jedná o výborný herní koncept, mám pocit, že Perimeter ani zdaleka není hrou pro všechny. Máte například rádi důkladné a rozvážné budování své základny či mohutného vojska? Ano? Tak v Perimeteru na to budete muset rychle zapomenout. Fog of War nebo-li mlha války zde neexistuje, počítač tedy vidí, co děláte, ovšem vy tu možnost máte také. Výstavba základny, musí probíhat maximálním možným tempem, protože kdo zaváhá, ten je ztracen. Rozhodující jsou pak rychlé akce, což mnohdy vyžaduje hbitý logický úsudek. Herní systém se také nedá zrovna označit za jednoduchost samu. Je sice originální, ale také komplikovaný a hráč, který bude chtít v Perimetru uspět, ho musí dokonale pochopit. K tomu naštěstí slouží dobře udělaný tutoriál a i úvodní mise kampaně jsou spíše seznamovací. Vaše schopnosti poté prověří až další úkoly, kde už vám ale chyby nikdo neodpustí. Situace na mapě se také může zdát někdy dost chaotická či nepřehledná. Budovy se od sebe na první pohled hůře rozeznávají a když si k tomu ještě připočítáte všudypřítomný les generátorů a jejich světelných paprsků, tak se tomu ani nelze moc divit. Umělá inteligence Co ale musím jednoznačně pochválit, je umělá inteligence nepřátel. V úvodních misích vás nepřátelé moc nenadchnou, ale od chvíle, kdy se setkáte i s ostatními frakcemi, se situace obrací. Zatímco odporná havěť v podobě Scourges tupě útočí ve vlnách na jedna a ta samá místa vaší základny, jednotky frakcí už pobraly rozumu o poznání více. Když třeba opevníte místo, na které utočí soupeř nejčastěji, nečiní mu sebemenší problém sebrat se a najít jiné slaběji bráněné místo. Počítač rovněž využívá transformačního systému a koordinuje i více útoků najednou. Jedna skupina vám například podhrabává základnu a ničí energetický systém, na který jsou napojeny obranné věže a druhá armáda složená s minometů nemilosrdně drtí vaše ochromené struktury. Vizuální podoba a HW náročnost Grafika sází hlavně na efekty, kterých je v Perimeteru velká spousta. Jednotky jsou více než detailní, výbuchy fascinující a obrovské základny, které jsou protkány nespočtem energetických paprsků, skoro až k neuvěření. Jednotlivé světy Perimeteru jsou rozmanité a tomu i odpovídají jednotlivé herní mapy, které se nedají přirovnat k ničemu, co jsem měl tu možnost zatím vidět. Osobně bych ale přidal trochu více vegetace, aby světy byly přeci jen o něco živější. Jen pro úplnost dodávám, že pohled kamery je možné přibližovat a oddalovat, ale zkousnout musíte automatickou korekci zorného úhlu. Otáčení kamery je pak možné bez jakýchkoli omezení. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Hardwarové nároky už tak potěšující nejsou. Výrobcem udávané minimum je PIII 1 GHz, 256 MB RAM, 3D karta s 64 MB a přes 4 GB místa na disku. Osobně jsem Perimeter hrál na sestavě AMD Athlon 2200+, 512 MB DDR a GF Ti4400 s nastavenými středními detaily a rozlišením 1024x768. Z počátku bylo vše bez problémů, protože vše fungovalo krásně rychle, ale v pozdějších misích se začaly objevovat mohutnější základny a s rostoucím počtem objektů se začala hra místy docela viditelně trhat. Neříkám, že to bylo neúnosné, ale rozhodně to člověka moc nepotěšilo. Malá úvaha na závěr Když si shrneme všechna známá fakta, vychází nám Perimeter jako hra, která si pozornost právem zaslouží. Originální herní koncept ruských vývojářů rozhodně rozvířil poklidné vody real-time strategií a i já jejich snahu oceňuji. Ovšem určité pochybnosti přeci jen zůstávají. Jak už jsem naznačil, Perimeter není hrou pro každého a i když se recenzenti předhánějí v tom, jak vysoké hodnocení této hře dají, rozhodující slovo budete mít nakonec vy hráči. Mám totiž za to, že opravdu úspěšnou se hra stává až v momentě, kdy její herní koncept začnou kopírovat ostatní tvůrci her. Ale to se stane zase jen tehdy, když titul začne lámat rekordy v prodejnosti. Jinak ale musím objektivně připustit, že Perimeter jako takový je určitě pro herní svět přínosem. P.S. Možná jste si už všimli, že námi vytípané obrázky zobrazují Perimeter s českými texty. O oficiální lokalizaci žádný z distributorů zájem neprojevil, a tak se do překladu mohl pustit Raptor. Díky němu si už nyní můžete češtinu zdarma stáhnout a naplno si vychutnat Perimeter v kvalitní lokalizaci. Stáhněte si: Demo, Patch, Češtinu, Trailery, Cheaty... Související články: První dojmy, Rozhovor, Novinky |
Bergy | |
autorovi je 24 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu (všechny články autora) |