Odvar z muchomůrek
Nejsem si jistý, jestli za tím stojí herní design, nebo je to zapříčiněno krátkými humornými příběhy, ale nedokážu se zbavit srovnání s Fimfárem Jana Wericha. Pilgrims jsou totiž navzdory anglickému názvu pravou českou hrou, z níž je cítit nejen nezaměnitelné zpracování Amanity, ale především český humor a naše verze pohádkových postav. Těžko bychom v zahraniční tvorbě našli takového pekelníka jako v Pilgrims nebo draka, který je jako vystřižený z mé oblíbené dětské pohádky o princi Bajajovi.
Pilgrims reprezentují to nejlepší, co umí česká kultura nabídnout. Máme tu tuláka v hlavní roli, loupežníka z lesa, babičku bojující o chaloupku s čarodějnicí, pana krále, o jehož dceru se uchází pekelná saň, a nesmí chybět ani komická figurka alkoholika–klerika. Hráč pro jednotlivé postavy plní velmi jednoduché úkoly v rámci staré dobré point-and-click adventurní hratelnosti.
Velkou výhodou Pilgrims je kromě pohádkovosti i snadná obtížnost, což z hry dělá ideální rodinnou zábavu pro hráče s dětmi. Úkoly jsou totiž postavené na principu „dědeček měnil, až vyměnil“, a tak se za uvařené brambory můžete dostat přes loupežníka, který se k vám přidá za láhev pálenky, kterou ale hostinský vymění jen za dobrou vařenou rybu.
Samozřejmě nemá smysl tu detailně popisovat všechny zápletky rozsahově velmi krátké hry, ale můžu říct, že například vaření odvaru z muchomůrek mě opravdu bavilo.
zdroj: Archiv
Něco začíná, něco končí
Projít Pilgrims zabere zhruba hodinku. Velmi krátkou hrací dobu ale kompenzuje znovuhratelnost, protože většina hádanek a úkolů nabízí víc druhů řešení, které se přitom nemusí na první pohled vůbec projevit. Jednotlivé fáze hry jsou totiž doprovázeny ziskem ilustrovaných kartiček s motivy skutků protagonisty. Při jejich prohlížení se dá nakouknout i pod pokličku všech ostatních karet a nechat si tak trošku poradit ohledně dalšího možného postupu. A především pak jiných konců, kterých můžete dosáhnout.
Dračí otázku lze vyřešit několika různými způsoby a je jen na vás, jak se k celé věci postavíte. Naprosto zásadní jsou v tomto ohledu už zmiňované vedlejší postavy, které se k vám často připojí a umožní vám najít jiné využití pro získané předměty. Zatímco hlavní hrdina si s lanem moc poradit neumí, stará babička s ním dokáže sehrát humorné představení a čert přesně ví, jak takovým lanem spoutat církevní hodnostáře.
Nicméně ve chvíli, kdy splníte jeden takový úkol, přijdete o svého společníka a jeho kartu, kterou lze při řešení dalších situací použít. Co by například dokázal čert při setkání s hospodským, medvědem nebo drakem? To si musíte zjistit sami. Občas je snadné i v takto jednoduché hře přehlédnout některou variantu, ale právě o tom Pilgrims jsou.
Poutnictví pro každého
Síla kratičkých Pilgrims se opírá o tři uhelné pilíře, na nichž si nejnovější počin od Amanity spokojeně hoví: pohádkovost, přístupnost a znovuhratelnost. K vytvoření příjemné hry stačí opravdu málo, obzvlášť pak v takovém balení, jaké umí málokteré herní studio naservírovat.
Ať už hrajete hry od Amanity kvůli hádánkám, grafice, nebo nezaměnitelnému zvukovému doprovodu, neměli byste si nechat Pilgrims ujít. Přesně takové malé radosti totiž v kontrastu k megalomanským titulům potřebujeme. I když jsou možná až moc krátké.
