Pokémon Let’s Go Pikachu & Eevee – recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Pokémon Let’s Go Pikachu & Eevee – recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

21. 12. 2018 20:00 | Recenze | autor: Michal Souček |

Říkali jste si někdy, jaké by to bylo, hrát Pokémon Go, aniž byste se museli obtěžovat chozením dlouhých vzdáleností? Nebo jste kdysi v mládí hráli Pokémony na svém Gameboyi a chcete zavzpomínat na staré časy v novém kabátě? Pokémon Company právě pro vás představilo novou hru na Nintendo Switch: Pokémon Let’s Go Pikachu a Pokémon Let’s Go Eevee.

Pokémon Let’s Go v sobě spojuje nostalgii z klasických Pokémoních RPG Red, Blue a Yellow (dále RBY) a mechaniky z Pokémon Go. Opět je vám deset let a budíte se ve svém rodném domě v Oblázkovém městě, v oblasti Kanto. A jako pokaždé se vydáte na své dobrodružství, až potkáte profesora Oaka.

Jen, co jej pozdravíte, zaútočí na vás titulární pokémon a vy si říkáte, že se jistě jedná o remake Pokémon Yellow, tedy remake hry z první generace pokémonů, ne nepodobný třetigeneračním hrám Fire Red a Leaf Green. Z tohoto omylu jste však vyvedeni hned vzápětí. Protože v tuto chvíli vám hra napoví, ať použijete svůj Joycon namísto Pokéballu a vy si ihned uvědomíte, že rozhraní, ve kterém se zápas odehrává, je vlastně rozhraní Pokémon Go.

Jakmile získáte svého prvního pokémona, otevře se vám celý svět dobrodružství. Čeká vás potkávání a chytání nových pokémonů stejným způsobem, jako je chytáte v Go, získávání odznaků na stadionech či bojování s Rakeťáky stejným způsobem jako v klasických hrách. A možná přijde i nějaký sympatický easter egg odkazující na původní hry.

Pokémon: Let's Go, Pikachu!/Eevee! zdroj: tisková zpráva Farfetch’da lze v RBY získat pouze výměnou od NPC. Takto získaný Farfetch’d se jmenuje Dux

V porovnání s RBY

Pro mě jakožto hardcorového fanouška pokémoních her byla největší změnou oproti ostatním hrám odehrávajícím se v Kantu přestavba Blainova stadionu. Obecně byly interiéry stadionů z jakýchsi starojaponských dódžó přestaveny na soutěžní haly, v nichž je prostor souboje s trenérem stadionu obklopen řadami sedadel, z půlky zaplněnými NPC diváky.

Nic to však není v porovnání s tím, co udělali chudáku Blainovi. Blaine, známý pokémoní hádankář, má v RBY stadion složený ze záludných otázek, které musí hráč správně zodpovědět, jinak se na něj vrhnou jeho trenéři. A otázka, zda se Caterpie vyvíjí v Butterfree (což je sice pravda, ale děje se tak přes stadium Metapoda), se v podstatě nedá nazvat jinak než trollingem.

Když jsem poprvé v Let’s Go vstoupil na Blainův stadion, se zděšením jsem zjistil, že jsem se ocitl ve vědomostním pořadu. A moji oblíbenou otázku ze seznamu samozřejmě vymazali.

Mezi nejdůležitější předměty v RBY patřilo kolo, jehož používání hráčům výrazně usnadnilo pohyb po světě, a rybářský prut, díky němuž mohl hráč chytit jinak nezískatelné pokémony. Ani jedno z toho v Let’s Go nenajdete. Místo kola však můžete využít pokémona, kterého máte přímo u sebe v partě, například Persiana či Arcanina.

Celý dojem z ježdění ovšem kazí jev, kdy narazíte do překážky (zdi, člověka). V tu chvíli se totiž vrátí pokémon do Pokéballu a vy sesednete jen proto, abyste mohli o sekundu později znovu nasednout. Mně osobně to vadilo natolik, že jsem po nějaké chvíli vzdal ježdění na pokémonech. No a prut ani jeho ekvivalent ve hře zkrátka není. Jediný způsob, jak potkávat pokémony, je čekat, až se zkrátka objeví.

Naopak absence Hidden Machines, takzvaných „Háemek“, spoustu hráčů potěší. Až do šesté generace (XY, ORAS) existovaly v pokémoních hrách překážky, přes které se hráč mohl dostat pouze za pomoci HM, tedy útoků, které naučí svého pokémona a může je použít jak v souboji, tak v terénu, například sekání křoví, surfování po vodě či odvalování velkých kamenů. Teď si stačí pouze promluvit se správnými lidmi a ti naučí vašeho Pikachu či Eevee tyto překážky překonávat.

Naposledy ve čtvrté generaci (Diamond, Pearl, Platinum) jsme také mohli vidět takzvaný Game Corner. Jedná se o hernu, kde hráč vhazuje do automatů zakoupené žetony a snaží se vyhrát více žetonů. Za získané žetony si následně může koupit nové útoky pro svoje pokémony, či dokonce jinak velice obtížně získatelné pokémony jako Scyther nebo úplně nezískatelné jako Porygon.

V Let’s Go takovýto Game Corner sice existuje, nedá se s ním však nikterak interagovat. A proč taky, když se Porygon objevuje spolu s ostatními pokémony na různých cestách. A v neposlední řadě bych rád zmínil něco, co se na rozdíl od Yellow hře Pokémon Let’s Go povedlo. Opravdu se nejde zbavit svého pokémona. Dokonce ani nejde vložit do pokémoní školky.

zdroj: Archiv

Procházení hry

Hra má bohužel spoustu nedostatků. Ten největší je podle mě samotný koncept. Stejně jako hráč Pokémon Go máte u sebe všechny chycené pokémony, ale stejně jako hráč RBY máte v partě pouze šest z nich. Z toho vyplývá, že se člověk musí vracet kvůli unaveným pokémonům jen v minimu případů, neboť je daleko praktičtější střídat zraněné za ty, které má u sebe, ale nikoliv v partě.

Jenže člověk se i s pokémony z party potkává strašně málo. Koneckonců, když narazí na nového pokémona, spoléhá pouze na sebe a na své umění házet. Pokémoni tímto získávají zkušenosti, levely, či se vyvíjí. A to je ani nemusíte poslat do boje. Přitom pokémoní hry jsou především o onom spojení mezi trenérem a jeho pokémony při společném dobrodružství. A já často ani nevěděl, koho vlastně v partě mám.

Další věc, kterou bych hře vytknul, je její strašné zdržování. Ať už se tu bavíme o cutscénách, zbytečných animacích či, a to mě štvalo úplně nejvíc, nutnosti pokaždé zmáčknout tlačítko, že chci hodit Pokéball poté, co mi pokémon vyskočil z předchozího. Přitom je to v devadesáti procentech případů právě to, co chcete jako hráč udělat.

Přidání spousty cutscén, ale zároveň zachování relativně otevřeného světa z her první generace, dokonce vede k takovým jevům, jako když mě můj rival chválí za to, že už mám taky sedm odznaků, přestože jsem právě získal třetí.

Spousta map ztratila své kouzlo. Ať už se bavíme o Pokémon Mansionu na Cinnabar Islandu, Victory Road či Cerulean Cave, spousta míst zkrátka už není tak zajímavá, jako byla v RBY. Ano, remodelovat některá místa do 3D grafiky by muselo být opravdu peklo, nicméně i tak si s tím autoři rozhodně mohli vyhrát daleko víc.

Pokémon: Let's Go, Pikachu!/Eevee! zdroj: tisková zpráva Hádejte, který z těchto Pokéballů je pravý, a který je ve skutečnosti Electrode?

Ale abych Let’s Go nekřivdil, ve hře je zase několik věcí, po kterých srdce fanouška prahlo již delší dobu. Poprvé od dob čtvrté generace běhá po hráčově boku i jeho pokémon, a to kromě Eevee či Pikachu na rameni i jakýkoliv další z party.

A nejenže s vámi může po světě běhat váš pokémon, díky kooperativnímu multiplayeru vás teď může doprovázet i druhý hráč! Což je funkce, o kterou už pokémoní fanoušci dlouho žádali, a dosud se objevovala pouze v pár minihrách. Nicméně to také znamená, že když dojde na zápasy s trenéry, hrajete dva na jednoho a hra je pak zkrátka až příliš snadná. Což je vlastně i tehdy, když ji člověk prochází sám.

Pokéball Plus a Pokémon Park

Nejdůležitější novinkou je však Pokéball Plus – elektronické zařízení vypadající přesně jako opravdový Pokéball, které si můžete koupit spolu se hrou či zvlášť. Jistě se zeptáte, k čemu je to dobré. Inu, je to vlastně další ovladač ke hře, kterým můžete nejen chytat švihnutím rukou pokémony, ale zároveň se i, byť trošku nešikovně, pohybovat po mapě.

V neposlední řadě si do něj můžete vložit svého pokémona, a když nemůžete hrát, tak si tento pokéball strčíte do kapsy či batohu. Když se posléze opět ke hře připojíte, zjistíte, že pokémon, který strávil nějaký čas v tomto pokéballu, získal spoustu zkušeností, a dokonce i nějaké předměty.

Také je potřeba zmínit, že si Let’s Go můžete propojit se svým účtem Pokémon Go v mobilu a poslat si pokémony z první generace na váš Switch. V Let’s Go pak stačí navštívit Pokémon Park (který bohužel nahrazuje oblíbenou Safari Zone) a zde tyto jednou chycené pokémony znovu chytit.

zdroj: Archiv

Závěrem

Pokémon Let’s Go se pokouší vytvořit jakýsi můstek mezi světem pokémoních her, světem pokémoního animovaného seriálu a světem Pokémon Go. Výsledkem je bohužel jakási slátanina, která obsahuje kus od všeho, ale zároveň plně neuspokojí.

Když budu mít náladu na pokémoní hry, zahraju si klasické RPG. Když budu mít náladu na tahání Pikachu na hlavě, sledování dlouhých scén a bavení se nad tím, co zase Rakeťáci vyvedou za hlouposti, pustím si anime. A když si budu chtít jen protrénovat, jak dobře mi jde vrhání míčů, osobně si zajdu na bowling.

Pokémon Let’s Go mě zkrátka nenadchlo a vlastně jsem tuto hru dohrával jen proto, abych ji dohrál. Zabralo mi to nějakých 18 hodin, tedy přibližně stejně jako klasické RBY. Snaha propojit celý svět pokémonů do jedné hry je mi sice velmi sympatická, nicméně tento svět je již tak obsáhlý, že se to vlastně ani povést nemohlo.

I přesto věřím, že si tato hra, zvláště poté, s jakým odporem byly hardcore komunitou přijaty nejnovější díly hlavní série, Ultra Sun a Ultra Moon, najde spoustu lásky ze strany širší veřejnosti, a podle mých zdrojů se v ní dokonce na začátek příštího roku plánují turnaje v České republice.

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Pro totální nováčky jde o solidní vstup do celého světa Pokémon, ale těm, kteří se už v něm nějaký ten pátek pohybují, nemá hra moc co nabídnout.

Nejnovější články